6 C 128/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky doručovací Anonymizováno a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené dne , datum, ve , Anonymizováno, ve Slovenské republice mezi manželkou , Jméno manželky, , rozenou , Anonymizováno, , narozenou dne , Datum narození manželky, , a manželem , Jméno manžela, , narozeným dne , Datum narození manžela, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem ze dne , datum, domáhá rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, na Slovensku, přičemž z manželství účastníků se narodily tři děti (dosud nezletilé). V průběhu manželství došlo ke kvalifikovanému rozvratu a k faktickému odcizení. Manželé kromě péče o své nezletilé děti nemají téměř žádné společné zájmy. Manželé spolu nežijí, manželka se odstěhovala letos v únoru a není reálné očekávat obnovení dalšího společného soužití.

2. Manžel s návrhem na rozvod nesouhlasí s odůvodněním, že má manželku stále rád, snaží se mít společné zájmy, zahrádku, děti. Oba chodí do kostela a rozvod není řešení. Manžel připustil, že jsou ve vztahu komunikační problémy, ale ty se dají řešit a rozvod bude zásahem do dětí.

3. Vzhledem k cizímu státnímu občanství manželů se soud zabýval předně otázkou pravomoci soudu k rozhodnutí o rozvodu manželství a použití hmotného práva. Mezinárodní soudní pravomoc je posuzována dle nařízení Rady/ES č. 2201/2003, ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (nařízení Brusel II. bis), článek 3 bod 1. písm. a) první odsuvka. Ta je dána vždy, mají-li oba manželé na území konkrétního členského státu obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že obvyklé bydliště obou manželů je na území České republiky, je dána pravomoc soudu České republiky. Pokud jde o rozhodné právo, v daném případě není uzavřena mezinárodní smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou, která by otázku rozhodného práva pro řízení o rozvodu manželství řešila. Otázku rozhodného práva je tedy třeba posoudit podle vnitrostátní úpravy, tj. podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ustanovení § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém odkazuje na § 49 odst. 1 tohoto zákona a právní řád, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Tímto je právo státu společného státního občanství; není-li tato podmínka dána, pak dle společného obvyklého pobytu manželů. Pro existenci společného obvyklého pobytu stačí, mají-li manželé obvyklý pobyt na území jednoho státu, nikoli nutně na stejném místě. V daném případě je tedy třeba věc posoudit podle českého právního řádu.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, (zjištěno z kopie oddacího listu, č. l. 3).

6. Za trvání manželství se účastníkům narodily tři děti Tereza, Michaela a , adresa, (zjištěno z potvrzení o provedené lustraci v ISZR na č. l. 9 a č. l. 10).

7. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o svěření nezletilých dětí do péče matky a otci stanovena povinnost přispívat na výživu nezletilých (zjištěno z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , č. l. 12 - 15).

8. Manželka při výslechu uvedla následující: Problémy začaly dávno. Když chodila za manželem, že mají problémy, tak to nechtěl vůbec řešit. Už když se narodily děti, tak vždycky ji jen odbýval tím, ať ho nechá, že přišel z práce, že musí odpočívat, aby se zregeneroval. Pořád se dohadovali ohledně dětí, ohledně financí. Děti se mu začaly odcizovat samy. Když někam šla s dětmi na výlety, které nestály skoro nic, tak říkal, že zase utrácí jeho peníze. Prostě takové komunikační problémy. Pak potřebovali řešit bydlení, tak začala chodit na brigády, aby měli bydlení, aby mohli uživit děti. Když měl manžel krátký, dlouhý týden, tak mu říkala, jestli spolu někam půjdou, když měl volno. On jí na to řekl, že chodí do práce, že nemůže. Chtěla s ním jenom na procházku, že si třeba můžou udělat piknik nebo někam k Labi, ale manžel na takové věci není, takže nikam kvůli tomu nechodili. Pak povolil teda tu zahrádku, ale chodí tam sama. Všechno, co řešili, tak nic nemělo řešení. Vždycky si jenom řekl svoje. Nebylo, to tak, že chtěla , právnická osoba, jen kroužky, ale fakt si myslí, že je lepší, když se rozvíjí, když se věnují tomu, co chtějí, než by seděly doma u počítače, u mobilu a nic nedělaly, tak jak to dělá většina dětí. On jí vždycky řekl, ať je po jejím, a když už chodily na kroužek, tak už byl zase problém, že se to musí zaplatit. Přišel půl rok a zase, že nejsou peníze. Myslí si, že investice do dětí je moc dobrá investice a může se to vrátit. , právnická osoba, její názor a v tom se nikdy neshodli. Nechodili na dovolený, protože je to prostě drahý, na to přece nemají. Měli tolik možností na obyčejné výlety jenom do kempu. Chápe, manžel je takový, že to kempování a takové věci, na to není. Ona je v těchto věcech mnohem akčnější, nevadí jí, že bude spát pod širákem nebo ve stanu. Už se začala v tom vztahu dusit. Když se něco přihodilo, mohla za to ona. Prostě přišel domů a začal jí vyčítat, že on musí vyvenčit psa. Nebo ho poprosila, jestli odveze Jakuba na kroužek, on jí řekl, proč tam nejde ona. Ale když pracuje do 16 hod. a kroužky začínají v 15 hod., tak je logické, že tam pošle jeho, když je doma, on to hrozně těžko nesl. Říkala mu, proč nechce nic pro ty děti udělat navíc, takže se vždycky hádali kvůli těmto věcem, byly tam neshody. Pak za ním chodila a říkala mu, že mají mezi sebou komunikační problém, že to takhle nejde, že to nezvládne. On říkal, že ona má problémy a on ne. Když se pohádali, přišla za ním, aby to neslyšely děti a sedla si a řekla mu, kde je problém, ať jí to vysvětlí a on jí řekl, ať mu dá pokoj. Má pocit, že ty problémy začaly od té doby, co se narodily děti. Možná i předtím, nějak to nevnímala, protože je tak hyperaktivní, že se nezastavila. Chtěla jezdit na výlety. Ale jak byly děti, tak už prostě nechtěl. Říkal jí, že radši bude v práci, než by byl s nimi doma, takhle to říkal na rovinu.

9. Manžel při výslechu uvedl následující: Manželka v podstatě říká pravdu, že ta výchova dětí byla rapidně rozdílná. Protože u nich jeho otec chodil do práce na dvanáctky, kopíroval svého otce a je pravda, že manželka se snažila ho kočírovat. Je pravda, co se týče výletů, že nechtěl každý víkend. Na společné dovolené byli jenom jednou, když byli svobodní, s dětmi ani nebyli, ale bral to tak, že co vydělal, celou svoji výplatu, tak ona měla pod kontrolou, takže ona i platila. Proto ji i někdy vyčítal, že jí dal všechno. Neměl co víc dát. Není pravda, že nechce podporovat děti, že by jim nechtěl nic dát. Nikdy ji před dětmi neříkal, že ona je zlá máma a že se nestará, jediné, co říkal, že co dělá není s kostelním pořádkem a není to ani řešení. Začal vydělávat jako člověk se středoškolským vzděláním, ale potom vydělával jako kdyby měl vysokoškolské vzdělání. Měli výročí 17 let od svatby, měl v plánu s ženou někdy jít do kina. Ona už ten zájem neměla, úplně otočila, už jak chodila do těch kroužků. Začala chodit pravidelně cvičit a do kroužku a samozřejmě se mu to jako chlapovi nelíbilo. Pak už i každý víkend byla někde jinde a už ho do toho ani tahat nechtěla. Ona to líčí tak, že zájem nemá, ale on ho má. Neví, jak toto řešit, myslí si, že to je na psychologa nebo na nějaké terapie. Když by to potom nevyšlo, tak dobře, ale odejít od toho takhle, to není ani příklad , právnická osoba, , a ani to neřeší podle něho daný problém. Ani neví, jak se bránit, ona je fakt chytrá a šikovná. Možná ji urážel svými postoji, ale nebylo to úmyslně a doteď se snaží s ní komunikovat slušně a férově. Rozvodem ho odstřihne od dětí. Jemu na dětech záleží stejně jako na manželce, proto nesouhlasí s rozvodem. Ví, že rozvod nepřinese nic dobrého. Jediné co, tak si manželka bude dělat co chce, ale to mohla i při něm.

10. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

11. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, . Z manželství se narodily tři děti. Od jejich narození se mezi manžely začaly objevovat výrazné neshody týkající se výchovy potomků, představ o společném životě, hospodaření s penězi. Od února 2025 manželé nevedou společnou domácnost, neboť manželka se společně s dětmi odstěhovala. Rodina spolu netráví volný čas. Manžel má zájem na udržení manželství s ohledem na společné děti. Manželka na rozvodu manželství trvá, nechce rodinné společenství obnovit, neboť nemá naději, že by manželé byli společně schopni vytvořit pro oba spokojený vztah. K nezletilým dětem byly upraveny poměry rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, 17.

12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

13. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

14. Podle § 755 odst. 2 písm. a) OZ nemůže být manželství rozvedeno, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu.

15. Dle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

16. Dle § 758 OZ spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

17. Soud shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, neboť manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze obnovení soužití manželů očekávat a je dán tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství ve smyslu § 755 odst. 1 OZ existenci takového rozvratu manželství svědčí především skutečnost, že účastníci spolu jako manželé od února 2025 nežijí. Manželka se s dětmi ze společné domácnosti odstěhovala a z její výpovědi je zjevné, že manželské společenství obnovit nechce a nehodlá. Vůle manžela projevená ve vztahu k zachování manželství na tom nemůže nic změnit, neboť rozvrat manželství je dán i tehdy, projeví-li vůli dál v manželském soužití nesetrvat i pouze jeden z manželů. Společné soužití manželů je představováno jejich osobním a majetkovým společenstvím založeným na sdílení radostí i problémů, společném trávení volného času, osobní péči manželů o sebe navzájem, jejich vzájemné intimní vazbě či společném hospodaření s peněžními prostředky. Z provedeného dokazování má soud za spolehlivě zjištěné, že takové společenství mezi účastníky minimálně od února 2025, kdy se manželka ze společné domácnosti odstěhovala, nepanuje. Přičemž neshody manželů nastávaly i před odchodem manželky ze společné domácnosti. Komunikace mezi manžely nesvědčí o jejich zájmu či snaze řešit své partnerské problémy věcně tak, aby došlo k odstranění jejich příčin. Za popsané situace tedy soud nemohl přisvědčit úvaze manžela o možném zlepšení vztahů mezi manžely v tom smyslu, že by mohlo dojít k obnově manželského soužití. Soud za daného stavu dovodil, že manželství je trvale, hluboce a neodvratně rozvráceno, je již pouze nefunkčním a formálním svazkem, na jehož udržení nemohou mít účastníci zájem, a nelze rozumně očekávat, že v tomto směru dojde do budoucna k zásadní změně.

18. Ohledně příčin rozvratu manželství z provedených důkazů vyplývá, že k citovému odcizení manželů výrazně přispěly odlišné představy manželů o společném životě, výchově potomků a trávení volného času. Na soud silně působily i výpovědi obou účastníků, z nichž dospěl k závěru, že manželský rozvrat je dlouhodobé povahy a manželům se nedaří udržet konstruktivní komunikaci, která by mohla pomoci zlepšit jejich partnerský vztah. Vzhledem k uvedenému lze rozvrat manželství považovat za skutečně hluboký a trvalý bez naděje na obnovu manželského soužití. Takto vzniklý a ke dni vyhlášení rozsudku stále trvající stav rozvratu manželství tedy odůvodňuje, aby bylo manželství účastníků rozvedeno.

19. Soud se proto dále zabýval tím, zda z provedeného dokazování vyplynuly takové mimořádné okolnosti, které by ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) OZ i přes zjištěný rozvrat manželství svědčily ve prospěch jeho zachování. V tomto ohledu dospěl k závěru, že zjištěné skutečnosti nevypovídají o tom, že by na straně nezletilých takové důvody byly. Je nepochybné, že odluka rodičů v zájmu nezletilých dětí účastníků není, neboť je přirozeným zájmem každého dítěte zachování pospolitosti rodiny a s tím spojený každodenní kontakt s oběma rodiči, nicméně tento zájem nenaplňuje znaky důležitých důvodů ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) OZ. Takovými zvláštními důvody se totiž rozumí zejména invalidita dítěte, jeho tělesné nebo duševní postižení nebo jiné mimořádné okolnosti, které s sebou nesou zvýšenou náročnost péče o dítě. Z výslechu manželů nebylo zjištěno, že by děti měly tělesnou či duševní predispozici, která by takovou potřebu vyvolávala. Jelikož negativní dopady rozchodu účastníků na nezletilé děti nebyly prokázány a případné ztížené prožívání rozchodu rodičů ze strany nezletilých dětí není z výše uvedených důvodů zvláštním důvodem, který by bránil vyslovení rozvodu manželství ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) OZ soud k použití této tvrdostní klauzule nepřistoupil.

20. S ohledem na splnění všech zákonem stanovených předpokladů soud tedy podle § 755 odst. 1 OZ, za současně přijatého závěru o neexistenci okolností uvedených v § 755 odst. 2 písm. a) OZ, manželství účastníků rozvedl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků řízení, když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly jejich přiznání některému z účastníků.