6 C 137/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 29 425 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 25 000 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacení a) zákonné úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 424,49 Kč, c) kapitalizovaného úroku ve výši 5 800 Kč, d) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, e) částky 4 425 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 893,90 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 425 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. Nárok žalobkyně představuje nesplacenou jistinou ve výši 25 000 Kč; smluvní pokutou ve výši 4 425 Kč; náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč; zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 424,49 Kč za období od [datum] do [datum]; kapitalizovaný úrok ve výši 5 800 Kč; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 299,85 Kč od [datum] do [datum].

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Dokazování</i> 3. Listina označená jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ datovaná [datum] obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [celé jméno žalovaného]“ a označení věřitel strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [právnická osoba]“. K uvedené listině soud dále konstatuje, že nic neprokazuje, že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal, když podpis v listině neprokazuje, že jej učinil žalovaný či souhlasil s jejím obsahem. Listina byla předložena ve formátu pdf. bez elektronického podpisu či časového razítka (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo]).

4. Účet [číslo] náleží žalovanému (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet [číslo] byly dne [datum] společností [právnická osoba] převedeny peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). 5. [právnická osoba] postoupila žalobkyni žalovanou pohledávku za žalovaným (zjištěno z rámcové smlouvy (smlouvy o postoupení pohledávek) včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky). 6. [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisy ze dne [datum] postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (zjištěno z dopisu ze dne [datum], dopisu ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum]).

7. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]).

8. Soud dále provedl ve věci následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci s ohledem na níže uvedený závěr, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy: obchodní podmínky, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a výpis z obchodního rejstříku.

9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

10. Žalovaný obdržel na svůj účet od společnosti [právnická osoba] finanční prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum].

11. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal či souhlasil s obsahem listiny označené„ Smlouva o úvěru [číslo]“ datované [datum]. <i>Právní hodnocení</i> 12. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

13. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>16. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>17. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>18. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>19. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 20. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

21. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

22. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

23. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

24. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

25. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob„ podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již„ zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen„ zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

26. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

27. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webových stránek. Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená„ Smlouva o úvěru [číslo]“ obsahuje na poslední straně strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [celé jméno žalovaného]“, který však nelze dle výše uvedeného považovat za podpis žalovaného, neboť neprokazuje, že tento text připojil právě žalovaný, neumožňuje určení, že tento podpis učinil žalovaný (viz § 562 odst. 1 OZ). Tento dokument není rovněž nijak zabezpečen proti jeho změně.

28. Z dalších okolností, kdy žalovaný ověřil společnosti [právnická osoba] číslo svého účtu tato společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, lze sice dopět k závěru, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] došlo k nějakému právnímu jednání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 472/2008), avšak tato skutečnosti již neprokazuje, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se měli shodnout.

29. Soud se zabýval otázkou, zda na základě zjištěného skutkového stavu, lze dojít k závěru, že mezi účastníky došlo ke konkludentnímu uzavření konkrétní smlouvy, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. Ve věci však nebylo prokázáno nic ohledně dalších ujednání, tedy zda byly ujednány úroky, kdy měla nastat případná splatnost poskytnutých finančních prostředků, zda byly ujednány poplatky či smluvní pokuta. Ze zjištěných skutečností tedy nelze určit, zda se mělo jednat o smlouvu o zápůjčce, smlouvu o úvěru či jiné právní jednání 30. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalovanému či časového razítka, však nemá soud za prokázané, že by žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění se, kterým souhlasil či že nedošlo ke změně tohoto dokumentu (viz § 562 odst. 1 OZ).

31. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, která byla zvolena, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalované. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů. <i>32. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>33. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 34. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil a to konkrétně částku 25 000 Kč, kterou žalovaný obdržel. <i>35. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 36. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 25 000 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 25 000 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy odeslané dne [datum], ve které byla stanovena lhůta k zaplacení do [datum], žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od [datum]. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Jelikož požadovaná výše nepřekračuje výši zákonnou, uložil soud žalovanému povinnost od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úroky z prodlení v požadované výši.

38. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl. <i>39. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>40. Podle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 41. Soud se zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a to s ohledem na postoupení pohledávky, přičemž shledal, že smlouvou o postoupení pohledávek včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky došlo k postoupení žalované pohledávky dle § 1879 OZ na žalobkyni, a proto soud shledal aktivní věcnou legitimaci na straně žalobkyně. Žalovaný byl o postoupení pohledávky rovněž vyrozuměn (viz § 1879 OZ). <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 42. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], žalobkyně tedy nemá na základě této smlouvy právo ničeho po žalovaném požadovat a to včetně úroku, úroku z prodlení, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněným pohledávky.

43. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 25 000 Kč, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

44. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 893,90 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %), přičemž soud přihlédl i k úspěchu co do příslušenství. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 177 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva před podáním žaloby, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

46. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody