6 C 139/2024
č. j. 6 C 139/2024-16
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 105 § 106 § 109
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 562 § 573 § 582 § 1879 § 1882 § 1958 § 1970 § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 5 § 6
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 640 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 12 000 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 2 640 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 640 Kč od 17. 6. 2023 do 23. 8. 2024,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 640 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , Jméno advokáta, .
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že původní věřitel společnost , právnická osoba, uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , přičemž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, . Peněžní prostředky původní věřitel vyplatil na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, . Případně žalobkyně požaduje tento nárok v části jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se věci nevyjádřil.
3. Soud zjistil následující skutkový stav.
4. Listina (dokument předložený soudu v elektronické podobě ve formátu pdf.) označená jako „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ obsahuje na poslední straně u označení klient text vyhotovený v textovém editoru „Klient , Jméno žalovaného, “ Tato listina neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). K uvedené listině dále soud konstatuje, že nic neprokazuje, že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal či souhlasil s jejím obsahem.
5. Listina (dokument předložený soudu v elektronické podobě ve formátu pdf.) označená jako „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ obsahuje na poslední straně u označení klient text vyhotovený v textovém editoru „Klient , Jméno žalovaného, “ Tato listina neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). K uvedené listině dále soud konstatuje, že nic neprokazuje, že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal či souhlasil s jejím obsahem.
6. Na účet č. , č. účtu, byla provedena dne , datum, platba ve výši , částka, a dne , datum, platba ve výši , částka, (zjištěno z výpisu z běžného účtu). Na účet žalovaného č. , č. účtu, přišla dne , datum, platba ve výši , částka, a dne , datum, platba ve výši , částka, (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, ).
7. Společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek).
8. K Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud konstatuje, že k těmto byl přiložen podací lístek ze dne , datum, , který však toliko prokazuje odeslání předmětných listiny, nikoli skutečnost, že skutečně a kdy byly tyto listiny žalovanému doručeny, a proto soud z těchto listiny nic podstatného pro rozhodnutí nezjistil.
9. K Předžalobní výzvě k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, soud konstatuje, že nebylo přiloženo ničeho, co by prokazovala doručení či odeslání této listiny žalovanému, a proto soud z této listiny nic podstatného pro rozhodnutí nezjistil.
10. Společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému převodem na účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným žalobkyni.
11. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný souhlasil s obsahem listin (dokumentů) Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Soud nemá za prokázané, že by žalovaný cokoli uhradil.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
13. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
16. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.
17. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
18. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
19. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
20. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.
21. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od , datum, , přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).
22. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.
23. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.
24. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.
25. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.
26. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.
27. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní (webové stránky , Anonymizováno, . Listiny předložené soudu ve formátu pdf. označené „Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, “ obsahují na poslední straně u označení klient text vyhotovený v textovém editoru „Klient , Jméno žalovaného, “, který však nelze považovat za podpis žalovaného, neboť listiny nebyly ze strany žalovaného platně elektronicky podepsány, když byly opatřeny toliko vypsaným jménem a příjmením žalovaného vytvořeným v textovém editoru. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje na konkrétním dokumentu vyplnil sám žalovaný. Nebylo prokázáno, že obsah písemností se od připojení uvedených údajů nezměnil, resp. že jde o stále stejné písemnosti. Rovněž nic neprokazuje, že došlo k uzavření jakékoli smlouvy prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz, jak tvrdí žalobkyně.
28. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu, resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalované, však nemá soud za prokázané, že žalovaný a předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění se, kterým souhlasil či že nedošlo ke změně tohoto dokumentu.
29. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, která byla zvolena, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvy v podobě předložené soudu, neboť tyto nebyly žalovaným řádně podepsány, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětných smluv mezi společností , právnická osoba, a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smluv (v podobě předložené soudu).
30. Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů.
31. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
32. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
33. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil, a to konkrétně částku , částka, , která představuje poskytnuté peněžní prostředky.
34. Co se týče dále nárokované částky co do výše , částka, , která dle tvrzení žalobkyně představuje smluvní úrok, tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovaným a společností , právnická osoba, neshledal žádný titul na základě, kterého by měla žalobkyně nárok na tuto částku.
35. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
36. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
37. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalovanému dne , datum, , žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od následujícího dne, tedy od , datum, . Soud podotýká, že § 573 OZ zakládá fikci dojití pouze co do konkrétního data za splnění podmínky, že je prokázána skutečnost, že zásilka byla adresátovi reálně doručena.
38. K datu počátku prodlení žalovaného činila zákonná výše úroku z prodlení 12,75 % ročně.
39. Soud tedy uložil podivnost zaplatit žalovanému zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení jako nedůvodné zamítl.
40. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
41. Podle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
42. Společnost , právnická osoba, dle § 1879 OZ postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení43. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat, a to včetně smluvního úroku a úroku z prodlení.
44. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky , částka, , soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.
45. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
47. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje , částka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.