6 C 171/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 577 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 10 000 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 1 577 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 577 Kč od 11. 4. 2024 do 25. 11. 2024,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 577 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 306,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto k rukám zástupce žalobce advokáta , Jméno advokáta 1. Žalobkyně se po žalovaném návrhem ze dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, ; poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, ; poplatku za expres výplatu ve výši , částka, ; poplatku za bezpečnou splátku ve výši , částka, ; poplatku za SMS servis v celkové výši , částka, ; vynaložených nákladů v celkové výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, ) s příslušenstvím (kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, ; zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně)) s odůvodněním, že se žalovaným dne , datum, uzavřela úvěrovou smlouvu (bezúčelový spotřebitelský úvěr), na základě které žalovaný čerpala peněží prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že k uzavření smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti , Jméno žalobkyně, ., , Anonymizováno, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav., právnická osoba, listině označené „Úvěrová smlouva ID žádosti , Anonymizováno, “ soud konstatuje, že obsahuje na poslední straně u podpisu klienta text vyhotovený v textovém editoru „Za Vás jako za klienta podepsáno kódem , Anonymizováno, “. Listina neobsahuje žádný vlastnoruční, elektronický ani jiný podpis, který by šel přiřadit žalovanému (zjištěno z úvěrové smlouvy). K uvedené listině soud dále konstatuje, že ani nic neprokazuje, že by žalovaná uvedenou listinu skutečně podepsala či souhlasila s jejím obsahem. Listina byla provedena v elektronické podobě.

5. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného v elektronické podobě (zjištěno z kopie občanského průkazu).

6. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, .).

7. Z provedené předžalobní výzvy k plnění a podacího archu (podacího lístku) nemá soud za prokázané, že by byla žalovanému skutečně doručena předžalobní výzva k plnění, neboť podací arch (podací lístek) je tolik schopen prokázat podání předžalobní výzvy k plnění u společnosti , právnická osoba, a.s., nikoli však skutečnost, že byla skutečně žalovanému doručena.

8. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci s ohledem na posouzení věci: Informační memorandum o zpracování osobních údajů, Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru; Opis výpisu proplacení smlouvy, Výpis čerpání, splátek a úhrad, Potvrzení o provedení ověření bonity klienta, Výpis z účtu, Sazebník, Úvěrová zpráva, výpis odchozích úhrad.Právní posouzení9. Po Právní stránce soud věc posoudil následovně.

10. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

13. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

14. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

17. Soud věc s ohledem na tvrzení žalobkyně primárně posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od , datum, , přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

19. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

20. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

21. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

22. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku , Anonymizováno, apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

23. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

24. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně. Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená „Úvěrová smlouva ID žádosti , Anonymizováno, “ obsahuje na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru „podepsáno kódem , Anonymizováno, “, který však nelze považovat za podpis žalovaného, neboť neprokazuje, že tento text připojil právě žalovaný a samotný text není žalovaného schopen nijak identifikovat. Tedy text vyhotovený v textovém editoru „podepsáno kódem , Anonymizováno, “ neumožňuje ve smyslu § 562 odst. 1 určení jednající osoby, resp. že jednala žalovaná. Tento dokument není rovněž nijak zabezpečen proti jeho změně.

25. Z dalších okolností, kdy žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného a peněžní prostředky byly poskytnuty žalobkyní na účet žalovaného, lze sice dospět k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k nějakému právnímu jednání. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. zda a na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli.

26. Soud se zabýval otázkou, zda na základě zjištěného skutkového stavu, lze dojít k závěru, že mezi účastníky došlo případně byť i jen ke konkludentnímu uzavření konkrétní smlouvy, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. Zjištěný skutkový stav toliko prokazuje, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky. Ve věci však nebylo prokázáno nic ohledně dalších ujednání, tedy zda byly ujednány úroky, kdy měla nastat případná splatnost poskytnutých finančních prostředků, zda byly ujednány poplatky či smluvní pokuta. Ze zjištěných skutečností tedy nelze určit, zda a na jakém obsahu smlouvy se účastníci měli dohodnout. Soud tedy neshledal, že by žalovaný ve smyslu § 1724 odst. 1 OZ projevil vůli zřídit se žalobkyní závazek tvrzený žalobkyní.

27. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění tvrzení a označení důkazů. Soud dále podotýká, že žalobkyni před jednáním písemně vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů28. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil. Žalovaný od žalobkyně obdržela peněžní prostředky ve výši , částka, , aniž by je byť i částečně uhradil, soud uložil povinnost žalovanému uhradit žalobkyni právě částku ve výši , částka, .

31. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

32. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na absenci smluvního ujednání nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalovanému, když soud nemá za prokázané, že by byla žalovanému dříve doručena jakákoli výzva k plnění. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný se ocitl v prodlení od následujícího dne, tedy od , datum, a výše úroku z prodlení k tomuto datu činila 12,75 %, a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení34. Soud neshledal, že by mezi účastníky došlo k uzavření jakékoli smlouvy, a proto uložil žalovanému toliko povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , představující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 OZ a zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl, neboť neshledal existenci žádné titulu, který by zakládal zbylé nároky žalobkyně.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud při určení úspěchu žalobkyně zohlednil i zamítnuté příslušenství.

36. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje , částka, , a nadto sama žalobkyně nahrazení nákladů v této výši požaduje.

37. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost žalovanému zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.