6 C 18/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 7 000 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky 1 890 Kč, b) částky 2 590 Kč, c) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 333,36 a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 480 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla dne [datum] žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal do [datum] poskytnutý úvěr spolu s úrokem splatit. Celková částka ke splacení činila 8 890 Kč. Žalovaný však do termínu splatnosti ani později ničeho neuhradil, a proto dále požaduje sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 590 Kč.

2. K postupu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla následující.

3. Žalovaný se zaregistroval na webovém portálu, při registraci zadal své jméno, příjmení, číslo OP nebo jiného průkazu, adresu trvalého pobytu, číslo mobilního telefonu, e-mailovou adresu. Žalovaný si zvolil své heslo ke svému účtu na portálu. Po založení účtu požádal prostřednictvím portálu v sekci "Mé aktivity" o poskytnutí úvěru, kde si zvolil parametry úvěru a po stisku tlačítka“ zažádat”, mu byly vygenerovány text smlouvy, VOP a formulář s informacemi poskytovanými před uzavřením smlouvy. V případě souhlasu žalovaný zaškrtnutím tlačítka "Souhlasím s podmínkami smlouvy" a "souhlasím s VOP" a "souhlasím s podmínkami Předsmluvního formuláře" vyslovil souhlas s podmínkami dokumentace a stisknutím tlačítka "další" je žalovaný přesměrován na dotazník týkající se jeho finanční a majetkové situace. Po kliknutí na tlačítko“ potvrdit žádost” se považuje žádost o úvěr za podanou a není možné ji nadále měnit. Veškerá smluvní dokumentace pak byla zaslána žalovanému na email uvedený při registraci. Uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dochází odesláním finančních prostředků žalovanému. Dále žalovaná odkázala na čl. 3 a čl. 4 VOP.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Účet číslo [bankovní účet] je veden na jméno„ [příjmení] [jméno]“. Z účtu číslo [bankovní účet] odešla částka ve výši 1 Kč na číslu účtu [bankovní účet] (zjištěno z výpisu z účtu z [datum]).

6. Žalobkyně odeslala dne [datum] peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]).

7. Ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně je stanoveno, že klient, který chce získat úvěr, si zvolí podmínky žádosti o úvěr na svém uživatelském profilu. Klientovi se vygeneruje text smlouvy o spotřebitelském úvěru a zobrazí se mu text VOP a formulář s informacemi poskytovanými před uzavřením Smlouvy. Zaškrtnutím políčka“ Souhlasím s podmínkami Smlouvy vyslovuje klient souhlas se zněním smlouvy. Po kliknutí na tlačítko„ Potvrdit žádost“ se považuje žádost o úvěr za podanou a není možné ji nadále měnit. Klient svoji identitu může po zaslání Žádosti o Úvěr ověřit tím, že zašle z bankovního účtu vedeného na jeho vlastní jméno a příjmení ověřovací poplatek 1 Kč. Věřitel se zavazuje oznámit klientovi své rozhodnutí, zda mu úvěr poskytne či neposkytne. Odesláním finančních prostředků Klientovi je uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru. Přílohou e-mailu bude zasláno znění Smlouvy o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky, které jsou nedílnou součástí uzavřené Smlouvy, tyto budou pro Klienta vždy dostupné i v uživatelském profilu Klienta. Dále, po odeslání finančních prostředků Klientovi, obdrží Klient elektronickými kanály Fakturu ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru, která je nedílnou součástí této Smlouvy. V článku [číslo] až [číslo] všeobecných obchodních podmínek není výslovně uvedeno, jakým způsobem klient podepisuje smlouvu. V článku [číslo] je toliko uvedeno, že„ zaškrtnutím políčka“ Souhlasím s podmínkami Smlouvy vyslovuje Klient souhlas se zněním Smlouvy (zjištěno ze všeobecných obchodních podmínek č. l. 3 a 4).

8. Listina nadepsaná„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Č. [číslo] neobsahuje žádný podpis klienta. V předmětné listině je uvedeno, že„ Podpis Klienta byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webového rozhraní Věřitele dostupného na [webová adresa], na kterém se Klient registroval a to způsobem uvedeným ve VOP v čl. 4 [číslo] až [číslo] dostupných na [webová adresa], jež jsou nedílnou součástí této smlouvy“. Tato listina byla soudu předložena ve formátu pdf (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru).

9. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky včetně doručenky a plné moci).

10. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému fakturu na zaplacení částky ve výši 7 000 Kč do [datum] (zjištěno z faktury [číslo]).

11. Čistý měsíční příjem žalovaného od [právnická osoba] [anonymizováno] ([obec]) se pohyboval v období od května 2020 do července 2020 v rozmezí 18 537 Kč až 19 935 Kč (zjištěno z výplatních pásek; č. l. 14-16).

12. K listině na č. l. 13 nadepsané„ PDF kopie přílohy [číslo] z podání [číslo]; Full name: [celé jméno žalovaného]“ soud konstatuje, že údaje v ní obsažené jsou uvedeny v anglickém jazyce a týkají se příjmů a výdajů žalovaného (pozn. soudu: žalobkyně tuto listinu označila jako„ Dotazník vyplněný žalovaným se záznamem ze SOLUS“). S ohledem na skutečnost, že soud nemá za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, neshledal soud za nutné hodnotit obsah této listiny, a proto žalobkyni ani nevyzval k předložení jejího českého překladu, aby mohla být jako důkaz řádně provedena.

13. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci: formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru; výpis z obchodního rejstříku; 14. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

15. Žalobkyně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč.

16. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný elektronicky či jiným způsobem podepsal listinu označenou jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Č. [číslo]“, ani že by žalovaný učinil jakýkoli elektronický podpis ve webovém rozhraní žalobkyně. Soud nemá za prokázané, že do webového rozhraní žalobkyně se přihlásil, resp. jednání v něm činil žalovaný. Soud zde konstatuje, že žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání skutečnosti, že žalovaný podepsal listinu označenou jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Č. [číslo]“.

17. K výpisu z účtu z [datum] soud konstatuje, že tento toliko potvrzuje, že účet číslo [bankovní účet] je veden na jméno„ [příjmení] [jméno]“ a že z tohoto odešla částka ve výši 1 Kč na číslu účtu [bankovní účet]. Dále rovněž prokazuje, že žalobkyně byla v kontaktu se žalovaným, avšak již nepotvrzuje, že by se žalovaný přihlásil do webového rozhraní žalobkyně či že by podepsal smlouvu, resp. uzavřel se žalobkyní smlouvu.

18. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný žalobkyni předložil dokumenty ohledně jeho výdajů, resp. že by žalobkyně zkoumala výdaje žalovaného.

19. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do [datum].

20. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

21. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

22. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>23. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>24. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>25. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>26. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 27. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

28. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy ve znění předložené soudu.

29. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

30. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

31. Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

32. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu o úvěru podepsal. Z dalších okolností kontraktačního procesu, kdy žalovaný zaslal žalobkyni z účtu částku 1 Kč k ověření své totožnosti a z poskytnutí částky 7 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze sice dospět k závěru, že žalobkyně s žalovaným skutečně jednala. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli. Soud zde opakovaně poukazuje na skutečnost, že dle listiny„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Č. [číslo]“ měla být tato podepsána elektronickým podpisem, což však nebylo ve věci prokázáno.

33. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy o úvěru ve formátu elektronického souboru.pdf bez jakéhokoli podpisu žalovaného. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu, však nemá za prokázané, že žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění se, kterým souhlasil či že nedošlo ke změně smlouvy.

34. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným vůbec podepsána a současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy.

35. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání předmětné smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného tuto smlouvu uzavřít v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání podle § 551 OZ, k němuž se podle § 554 OZ nepřihlíží.

36. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy v podobě předložené soudu. Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů. <i>37. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>38. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 39. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, resp. soud nemá za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy ve znění předložené soudu, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil a to konkrétně částku 7 000 Kč, která představuje peněžní prostředky, které žalobkyně poskytla žalovanému. <i>40. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 41. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

42. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 7 000 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 7 000 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě předžalobní výzvy, ve které byla stanovena splatnost do [datum], žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od [datum], a proto je povinna od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl. <i>43. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 44. S ohledem na neprokázání uzavření tvrzené smlouvy, jejíž součástí mělo být i ujednání o smluvní pokutě, nemá soud ani za prokázané, že se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu ve smyslu § 2048 odst. 1 OZ, resp. že mezi účastníky byla ujednána tvrzená smluvní pokuta, a proto soud zamítl žalobu i co do požadované smluvní pokuty. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 45. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této smlouvy právo požadovat po žalobkyni zaplacení žalované částky a to včetně příslušenství (úroku a úroku z prodlení) a smluvní pokuty.

46. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 7 000 Kč, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud tedy shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 333,36 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 480 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč, a nadto sama žalobkyně nahrazení nákladů v této výši požaduje.

48. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.