6 C 197/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví tohoto rozsudku uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že k ní byl žalovaný opakovaně, konkrétně dne datum, dne datum a dne datum převezen sanitním vozem na záchytnou stanici ve zdravotnickém zařízení. Za uvedené převozy byly žalobkyní vystaveny faktury, konkrétně číslo se splatností dne datum, číslo se splatností dne datum a číslo splatností dne datum Ani jednu z faktur žalovaný dosud neuhradil. Faktura číslo byla žalovanému odeslána dne datum a dne datum, faktura číslo byla odeslána dne datum a fakturu číslo dne datum. Žalobkyně odeslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu k plnění, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Žalovaný byl ve dnech datum, datum a datum převezen sanitním vozem s doprovodem na záchytnou stanici provozovanou žalobkyní. Za převoz dne datum byly žalovanému vyfakturovány náklady v celkové výši částka fakturou číslo přičemž žalobkyně má podle ceníku převozu sanitním vozem na záchytnou stanici platného od datum stanovenou cenu za převoz sanitním vozem ve výši částka a za doprovod částku ve výši částka. Faktura byla splatná dne datum. Za převoz dne datum byly žalovanému vyfakturovány náklady v celkové výši částka fakturou číslo přičemž žalobkyně má podle ceníku převozu sanitním vozem na záchytnou stanici platného od datum stanovenou cenu za převoz sanitním vozem ve výši částka a za doprovod částku ve výši částka. Faktura byla splatná dne datum. Za převoz dne datum byly žalovanému vyfakturovány náklady v celkové výši částka fakturou číslo přičemž žalobkyně má podle ceníku převozu sanitním vozem na záchytnou stanici platného od datum stanovenou cenu za převoz sanitním vozem ve výši částka a za doprovod částku ve výši částka. Faktura byla splatná dne datum. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka ze dne datum, žalovaný ani přes upomínku žalobkyně na svůj dluh ničeho nezaplatil. Podle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Po provedeném dokazování na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pro právní posouzení této věci je pak v daném případě rozhodující, že bylo prokázáno, že žalobkyně opakovaně zajistila převoz žalovaného na záchytnou stanici, čímž žalobkyni vznikl za poskytnutou službu nárok na úhradu částek částka, částka a částka. Žalovaný však na uvedené částky ničeho nezaplatil, čímž se ocitl v prodlení se splněním svých závazků vůči žalobkyni. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznaných pohledávek ve smyslu ustanovení §1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úroky z prodlení požaduje, jsou obdobím, kdy byl žalovaný s plněním jednotlivých povinností již v prodlení v souladu se splatností jednotlivých faktur. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.