6 C 197/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné pro nerozvedenou manželku

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum], který byl soudu doručen dne [datum], domáhá stanovení povinnosti žalovanému platit žalobkyni jako nerozvedené manželce výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně s následujícím odůvodněním.

2. Účastníci jsou manželé. Z manželství vzešli nezletilí synové [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum narození] a [celé jméno žalovaného] [datum narození]. Žalobkyně je na mateřské dovolené a pobírá příspěvek ve výši cca 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má finanční prostředky z prodeje bytu, které jsou alokovány pro účely zajištění bydlení žalobkyně a nezletilých. Žalovaný pracuje jako kuchař s čistým měsíčním příjmem cca 45 000 Kč. Za pronájem nemovitosti na adrese [adresa žalobkyně]. Žalovaný bydlí u rodičů a neplatí nájem ani nehradí náklady spojené s užíváním bytu. Žalobkyně uvádí výdaje na děti 42 800 Kč měsíčně a výdaje na žalobkyni 49 700 Kč. Hospodaření žalobkyně považuje za lehkovážné. Žalobkyně prodala darovanou polovinu bytu v [obec] své sestře za 3 300 000 Kč. Tržní hodnota bytu však činila 11 000 000 Kč. Žalobkyně peněžní prostředky obdržela v březnu 2023 a od té doby nezřízeně utrácí. Žalobkyně byla dvakrát na prodlouženém víkendu v [anonymizováno], na dovolené na [anonymizováno] riviéře, ve [anonymizováno], na [anonymizováno] a v [anonymizováno]. Podstoupila plastickou operaci [anonymizováno]. Koupila si automobil v hodnotě 480 000 Kč. Nakupuje nadbytečně oblečení a hračky dětem. Žalobkyně od března do současnosti utratila cca 1,5 mil. Kč. Čistý příjem žalovaného z podnikání a nájmu činí cca 30 000 Kč měsíčně. Měsíčně hradí pravidelné platby ve výši 14 717 Kč. <i>Dokazování a shodná tvrzení</i> 3. Mezi účastníky je nesporné, že jsou manželé.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Žalovaný v období březen 2023 až červenec 2023 zasílám žalované pravidelně peněžní prostředky v průměrné měsíční výši 4 600 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného; č. l. 13).

6. V daňovém přiznání žalovaného jsou uvedeny jeho příjmy ze samostatné činnosti ve výši 503 249 Kč a výdaje související s příjmy ze samostatné činnosti ve výši 301 949 Kč; dále uvedl příjmy z nájmu ve výši 35 600 Kč a související výdaje s nájmem ve výši 10 680 Kč. Doplatek žalovaného na dani z příjmu činil – 37 524 Kč. Daňové přiznání není podepsáno ani opatřeno žádným razítkem (zjištěno z daňového přiznání žalovaného za rok 2022; č. l. 15 – 21).

7. Na účtu žalobkyně [číslo] vedeným společností [právnická osoba] byly k datu 17. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 110 160,89 Kč. Na účtu žalobkyně [číslo] vedeným společností [právnická osoba] byly k datu 17. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 477 491,33 Kč. Na účtu žalobkyně [číslo] vedeným společností [právnická osoba] byly k datu 17. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 690 000 Kč, přičemž tyto peněžní prostředky není možné vyplatit do 21. 7. 2028 (zjištěno z informace o klientech).

8. Na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] se v období od června 2023 do července 2023 nacházely peněžní prostředky ve výši 690 000 Kč, které byly úročeny sazbou ve výši 7 % p. a. V tomto období činila kapitalizovaná výše úroků po odečtení daně z příjmu celkem 4 386,71 Kč, přičemž tato částka byla převedena na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z výpisu z nepojištěného podřízeného vkladu).

9. Na spořicím účtu žalobkyně č. [bankovní účet] dne 14. 4. 2023 přišly peněžní prostředky ve výši 3 200 000 Kč. Na tomto účtu činil v měsíci dubnu 2023 kreditní obrat 3 202710,78 Kč a debetní obrat 633 006,62 Kč; v měsíci květnu 2023 kreditní obrat 5 066,73 Kč a debetní obrat 385 760,50 Kč; v měsíci červnu 2023 kreditní obrat 4 420,11 Kč a debetní obrat 1 434 525,78 Kč; v měsíci červenci kreditní obrat 3 040,41 Kč a debetní obrat 215 451,85 Kč. Kreditní obraty byly tvořeny připsanými úroky (zjištěno z výpisu ze spořicího účtu).

10. Žalobkyně v období od srpna 2022 do února 2023 pobírala rodičovský příspěvek ve výši 9 375 Kč. V březnu 2024 obdržela rodičovský příspěvek ve výši 10 617 Kč.

11. Na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] činil v období od půlky července do půlky srpna 2022 kreditní obrat 14 825 Kč a debetní obrat 12 972 Kč; v období od půlky srpna do půlky září 2022 kreditní obrat 27 175 Kč a debetní obrat 14 701 Kč; v období od půlky září do půlky října 2022 kreditní obrat 18 811 Kč a debetní obrat 23 764 Kč; v období od půlky října do půlky listopadu 2022 kreditní obrat 18 875 Kč a debetní obrat 23 494 Kč; v období od půlky listopadu do půlky prosince 2022 kreditní obrat 22 682 Kč a debetní obrat 16 519 Kč; v období druhé půlky prosince 2022 kreditní obrat 0 Kč a debetní obrat 13 263 Kč; v období první půlce ledna 2023 kreditní obrat 17 175 Kč a debetní obrat 7 476 Kč; v období od druhé půlky ledna 2023 do půlky února 2023 kreditní obrat 22 390 Kč a debetní obrat 29 685 Kč, v období od půlky února 2023 do půlky března 2023 kreditní obrat 73 004 Kč a debetní obrat 63 191 Kč; v období od půlky března 2023 do půlky dubna 2023 kreditní obrat 160 689 Kč a debetní obrat 148 405 Kč; v období od půlky dubna 2023 do půlky května 2023 kreditní obrat 392 069 Kč a debetní obrat 382 302 Kč; v období od půlky května 2023 do půlky června 2023 kreditní obrat 200 576 Kč a debetní obrat 225 258 Kč; v období od půlky června 2023 do půlky července 2023 kreditní obrat 276 300 Kč a debetní obrat 177 014 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu přílohy ve spise).

12. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

13. Účastníci jsou manželé. Manželka dne 14. 4. 2023 obdržela peněžní prostředky ve výši 3 200 000 Kč. Manželka k datu 17. 8. 2023 disponovala peněžními prostředky ve výši 1 277 651 Kč, přičemž peněžní prostředky ve výši 690 000 Kč jsou vázány do 21. 7. 2028. Manželka v období od dubna 2023 vynakládala z běžného účtu peněžní prostředky v řádech vyšších desetitisíců až řádech nižších statisíců. Manželka za období od půlky dubna 2023 do půlky července 2023 utratila prostřednictvím běžného účtu peněžní prostředky ve výši 932 979 Kč, tedy v průměru cca 311 000 Kč měsíčně. Od data 14. 4. 2023 do 17. 8. 2023 manželka utratila peněžní prostředky minimálně ve výši 1 922 349 Kč (porovnání příjmu 3 200 000 Kč a zůstatku na účtech dle informací o klientech), tedy za 4 měsíce. Žalobkyně nepobírá od dubna 2023 mateřský ani rodičovský příspěvek.

14. K daňovému přiznání žalovaného soud konstatuje, že z tohoto soud nemůže vycházet, neboť není nikým podepsané.

15. Soud nemá za prokázané jaké hmotné a kulturní úrovně dosahuje žalovaný; zejména kde žalovaný bydlí, jakou úroveň má jeho bydlení, jaký užívá automobil, jaké má osobní měsíční výdaje a za co, jakou má výši příjmů, kolik má peněžních prostředků na účtu, za co vynakládá peněžní prostředky. Jakou dosahuje žalobkyně hmotné a kulturní úrovně; zejména kde žalobkyně bydlí, jakou úroveň má její bydlení, jaký užívá automobil, jaké má osobní měsíční výdaje a za co, jakou má výši příjmů, kolik má peněžních prostředků na účtu, za co vynakládá peněžní prostředky. V čem se liší hmotná a kulturní úroveň žalobkyně oproti hmotné a kulturní úrovně žalovaného. V čem se liší míra potřeb a osobní poměry žalobkyně a žalovaného. Co brání žalobkyně v zaměstnání či zda pracuje.

16. Soud konstatuje, že žalobkyni při přípravném jednání vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně hmotné a kulturní úrovně účastníků. Žalobkyně ve stanovené lhůtě ani později však svá tvrzení nedoplnila a důkazy neoznačila.

17. Soud neprovedl následující důkazy, neboť tyto se netýkají životní úrovně účastníků: kopie oddacího listu, kopie rodných listů dětí, výzva, protokol o podání vysvětlení, souhlas osoby přímo dotčené přestupkem, rozhodnutí Městského úřadu v Poděbradech ze dne [datum], výpis z evidence přestupků, protokol ze dne [datum].

18. Soud neprovedl navržený důkaz žalovaným přehled výdajů žalobkyně (č. l. 14), neboť tento důkaz neprokazuje výdaje žalobkyně, když dle tvrzení žalovaného, tento vyhotovil žalovaný. <i>Právní hodnocení</i> 19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Dle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

21. Soud dále odkazuje na následující judikaturu.

22. Pro rozhodování o výživném mezi manžely totiž nepostačuje jen zjistit výši příjmů účastníků, ale je třeba zkoumat jednotlivě i osobní, rodinné a majetkové poměry každého z nich, jakož i konkrétní míru potřeb, založenou povahou jejich práce, způsobem života i zdravotním stavem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3175/11).

23. Na požadavek stejného životního standardu obou manželů je nutno pohlížet s určitými korekcemi, když životní úroveň nelze posuzovat toliko ve vztahu k dosahovaným měsíčním příjmům, ale je třeba vzít v úvahu všechny majetkové a osobní poměry. Institut výživného mezi manžely pak plní určitou„ dorovnávacíʻ funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 10 2016, sp. zn. I. ÚS 2822/16).

24. Předně soud konstatuje, že § 697 OZ primárně stanovuje právo manželů na zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň, tedy smyslem tohoto ustanovení je zaručit oběma manželům stejnou hmotnou a kulturní úroveň a v případě, že tato úroveň je rozdílná, tak stanovuje manželovi s vyšší úrovní povinnost dorovnat úroveň druhého manžela prostřednictvím výživného. Pokud mají manželé stejnou hmotnou a kulturní životní úroveň, nemají vůči sobě právo na výživné. Placení výživného tedy slouží k vyrovnání rozdílných hmotných a kulturních úrovní manželů.

25. Nejprve je nutno tvrdit a prokázat, že manželé mají rozdílnou hmotnou a kulturní úroveň, resp. zde že manželka dosahuje nižší hmotné a kulturní úrovně než manžel a rozdíl je představován částkou 8 000 Kč měsíčně.

26. Soud podotýká, že výživné se neurčí toliko pouze porovnáním příjmů manželů či porovnáním peněžních prostředků na účtech, ke kterým má dispoziční oprávnění pouze jeden z manželů (viz citovaná judikatura).

27. Manželka však ani k výzvě soudu dle § 118a odst. 1 o. s. ř. řádně neuvedla tvrzení co do rozdílně hmotné a kulturní úrovně účastníků (např. jakou úroveň má bydlení toho kterého účastníka, zda a jaký automobil užívá který účastník, jaké mají účastníci osobní měsíční výdaje a za co, jakou mají účastníci výši příjmů, kolik mají účastníci peněžních prostředků na účtu, za co vynakládají peněžní prostředky, v čem konkrétně se liší hmotná a kulturní úroveň účastníků). Rovněž žalobkyně v tomto smyslu nepředložila ani neoznačila žádné důkazy. Rovněž ani přes výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačila důkazy co do prokázání rozdílné hmotné a kulturní úrovně účastníků.

28. Žalobkyně i přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní, co do hmotné a kulturní úrovně účastníků.

29. Soud dále konstatuje, že dle provedeného dokazování se měsíčně výdaje žalobkyně od dubna 2023 pohybují v řádech vyšších desetitisíců až nižších statisíců. Žalobkyně za cca 4 měsíce utratila peněžní prostředky v minimální výši 1 922 349 Kč. Pokud by měl soud uložit povinnost žalovanému hradit žalobkyni výživné, tak by hmotná a kulturní úroveň žalovaného musela být vyšší než žalované, tedy by musela dosahovat výše statisíců měsíčně. Soud zde poukazuje na tvrzení žalobkyně, které nebylo ani žádným důkazem prokázáno, dle kterého čistý měsíční příjem žalovaného činí 45 000 Kč.

30. Soud shledal za nepravdivé tvrzení žalobkyně, že finanční prostředky z prodeje bytu jsou alokovány pro účely zajištění bydlení žalobkyně a nezletilých, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně tyto peněžní prostředky ve značné míře (desetitisíce až stotisíce měsíčně) průběžné utrácí, když jí k datu 17. 8. 2023 zbyly volné peněžní prostředky toliko ve výši cca 587 000 Kč. Peněžní prostředky ve výši 690 000 Kč jsou pak vázány do 21. 7. 2028, tedy je nelze v nejbližších čtyřech letech využít k bydlení.

31. Soud dále shledal za nepravdivé tvrzení manželky, že je na mateřské dovolené a pobírá příspěvek ve výši cca 5 000 Kč měsíčně, neboť má prokázané, že pobírala do února 2023 rodičovský příspěvek ve výši 9 375 Kč a v březnu 2024 obdržela rodičovský příspěvek ve výši 10 617 Kč. Od března pak rodičovský příspěvek nepobírala. Rovněž ani nemohla být na mateřské dovolené s ohledem na datum narození dětí [datum] a [datum].

32. K daňovému přiznání žalovaného soud konstatuje, že se jedná o soukromou listinu dle § 565 OZ, která však není podepsána, tedy nelze uplatnit domněnku její pravosti a správnosti. Žádné další provedené důkazy pak neprokazují správnosti údajů v daňovém přiznání uvedených.

33. Výživné se neurčí toliko pouze na porovnání příjmů manželů, resp. na porovnání peněžních prostředků na účtech, ke kterým má dispoziční oprávnění pouze jeden z manželů.

34. Manžel navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobkyni skončila rodičovská dovolená ke [datum], žalobkyně ukončila svůj pracovní poměr a žalovanému sdělila, že zaměstnání si nehodlá hledat. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 35. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že žalovaný dosahuje vyšší hmotné a kulturní úrovně než žalobkyně.

36. Soud se podrobně k tvrzení žalovaného nezabýval jednotlivými položkami, za které žalobkyně utrácela peněžní prostředky, neboť toto shledal za nadbytečné, když žalobu zamítl z důvodu neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního žalobkyní.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka, kterému náleží náhrada dle § 1 a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení (dále jen„ Vyhláška”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 1 odst. 3 Vyhlášky (písemné podání ze dne [datum], účast na přípravném jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]).