6 C 208/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 40 940,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 21 236 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 236 Kč od [datum] do zaplacení, c) částku 9 000 Kč, d) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 10 348,85 Kč, b) úroku 17,9 % ročně z částky 31 584,85 Kč od [datum] do [datum], c) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 348,85 Kč od [datum] do zaplacení, d) úroku 8,5 % ročně z částky 31 584,85 Kč od [datum] do zaplacení, e) kapitalizovaného úroku ve výši 2 122,81 Kč, f) úroku 18,9 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum], g) úroku 8,5 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, h) kapitalizovaného úroku ve výši 343,27 Kč od [datum] do [datum], i) částky 355,66 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši uvedené v písemném vyhotovení rozsudku a to do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 40 940,51 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že představuje nesplacený úvěr ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [anonymizováno] a smlouvy o poskytnutí kontokorentu ze dne [datum].

2. Žalobkyně vyčíslila celkový dluh z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] na částku 31 584,85 Kč spolu se smluvním úrokem 17,9 % ročně z částky 31 584,85 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení z částky 31 584,85 Kč od [datum] do zaplacení, smluvním úrokem 8,5 % ročně z částky 31 584,85 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným smluvní úrok ve výši 2 122,81 Kč za období od [datum] do [datum].

3. Žalobkyně vyčíslila celkový dluh ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu na částku 9 000 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum], smluvním úrokem 8,5 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 343,27 Kč za období ode dne [datum] do dne [datum].

4. Dále žalobkyně požaduje částku ve výši 355,66 Kč jako náklady vynaložené na vymáhání dluhu.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

6. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

7. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat služby spočívající ve vedení běžného účtu a debetní karty. Listina označená jako rámcová smlouva [číslo] o našich službách včetně platebních je podepsána žalobkyní dne [datum] a žalovaným dne [datum] (zjištěno z rámcové smlouvy [číslo]).

8. Listina označená jako Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] obsahuje u kolonky„ Váš podpis dodatku:“ strojově psaný text„ SMS kód [číslo]“ (zjištěno z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo]). Soud zde konstatuje, že žádný důkaz neprokazuje, že by SMS kód připojil žalovaný, či že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal.

9. Listina označená jako Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] obsahuje u kolonky„ Váš podpis dodatku:“ strojově psaný text„ Podepsáno v mobilní aplikaci zadáním vstupního hesla“ (zjištěno z Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]). Soud zde konstatuje, že žádný důkaz neprokazuje, že by žalovaný při sjednání Dodatku [číslo] zadal vstupní heslo, či že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal.

10. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 41 000 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu).

11. Žalobkyně poskytla žalovanému v období od [datum] do [datum] peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč (zjištěno z přehledu a čerpání kontokorentu).

12. Žalovaný uhradil žalobkyni k úvěru číslo [anonymizováno] částku v celkové výši 19 764 Kč (zjištěno z přehledu plateb).

13. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a podacího archu).

14. Soud konstatuje, že ve věci nebylo tvrzeno, že by žalovaný cokoli uhradil na poskytnuté peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč.

15. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

16. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný jakýmkoli způsobem podepsal listiny Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] či, že by žalovaný souhlasil s jejich obsahem.

17. Žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 41 000 Kč a 9 000 Kč. Žalovaný žalobkyni vrátil celkem 19 764 Kč a to co do poskytnutých finančních prostředků ve výši 41 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem odeslaným dne [datum].

18. Soud ve věci provedl dále následující důkazy, ze kterých však s ohledem na výše uvedený skutkový závěr a právní posouzení věci nic podstatného pro rozhodnutí ve věci nezjistil: listina č. l. 20 – 21, úvěrová zpráva č. l. 22, úvěrová zpráva č. l. 23 – 24, výpis z běžného účtu č. l. 25 – 28, splátkový kalendář, podmínky pro používání kontokorentu, obchodní podmínky (2x), formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínky pro používání úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, dodatek [číslo] ceník, ceník, dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo].

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným a to na základě předložených důkazů, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. <i>21. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>22. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>23. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>24. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>25. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 26. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

27. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

28. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

29. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]).

30. Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

31. V projednávané věci žalobkyně netvrdila, jakým způsobem měly být smlouvy uzavřeny (Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]), přičemž soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvy (dodatky) podepsal nebo s jejich obsahem souhlasil.

32. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smluv (dodatků) ve formátu elektronického souboru.pdf bez podpisu, který by šel přiřadit žalovanému. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu, však nemá soud za prokázané, že žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění, se kterým souhlasil či že nedošlo ke změně smlouvy.

33. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětné smlouvy předložené soudu, neboť tyto nebyly žalovaným podepsány takovým způsobem, který by prokazoval, že smlouvy byly podepsány právě žalovaným.

34. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětných o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, čímž se připravila o možnost poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění označení důkazů. <i>35. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>36. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 37. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smluv mezi účastníky, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil.

38. Žalobce od žalobkyně obdržel finanční prostředky ve výši 41 000 Kč, které vrátil žalobkyni co do výše 19 764 Kč. Dále žalovaný od žalobkyně obdržel finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, přičemž z těchto nevrátil ničeho. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 21 236 Kč a 9 000 Kč. <i>39. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>40. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>41. Podle § 573 OZ Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> 42. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 21 236 Kč a 9 000 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částek 21 236 Kč a 9 000 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy žalobkyně, která dle § 573 OZ došla žalovanému dne [datum] jakožto třetí pracovní den po odeslání, splatnost tak nastala dne [datum] a žalovaný se dostal do prodlení s placením předmětných částek od [datum], a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

43. S ohledem na neprokázání uzavření tvrzených smluv, soud zamítl žalobu co do požadovaných vynaložených nákladů na vymáhání dluhu ve výši 355,66 Kč, neboť tento nárok nemá oporu v žádném titulu.

44. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 45. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzených smluv (Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]) mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě těchto smluv právo požadovat po žalovaném zaplacení žalovaných částek a to včetně příslušenství (úroku a úroku z prodlení) a mimo soudních nákladů vynaložených na vymáhání.

46. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částek 21 236 Kč a 9 000 Kč, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tyto částky. Soud tedy shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 21 236 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 236 Kč od [datum] do zaplacení, částky 9 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

47. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy, se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 404,36 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39 %). Soud při určení úspěchu žalobkyně zohlednil i přiznané a zamítnuté příslušenství, přičemž vyšel z jejich kapitalizované výše k okamžiku vyhlášení rozsudku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 638 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

49. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.