6 C 236/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 634 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 11 900 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 900 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacení a) částky 3 663 Kč, b) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 563 Kč od 3. 3. 2022 do 8. 12. 2022, c) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 663 Kč od 9. 12. 2023 do zaplacení, d) částky 1 071 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 765,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 16 634 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 563 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 11 900 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 220 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 220 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč, poplatkem za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 58 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 071 Kč.

2. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že dne 17. 1. 2022 uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] kterou se zavázala poskytnut žalovanému úvěr do výše 11 900 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenství. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese [webová adresa].

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Dokazování</i> 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Žalovaný obdržel dne 17. 1. 2022 na svůj účet č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč (zjištěno z informace o účtu; č. l. 12).

6. Žalobkyně disponuje fotografií občanského průkazu žalovaného (zjištěno z fotografie občanského průkazu).

7. Žalobkyně odeslala dne 17. 1. 2022 na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli)

8. Listina označená jako„ [právnická osoba] ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ“ neobsahuje žádný podpis a to ani elektronický (zjištěno ze souhlasu se zpracováním osobních údajů).

9. Listina označená jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ obsahuje na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru ve znění:„ Já, [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Na důkaz toho, tuto smlouvu podepisuji elektronickým SMS kódem. Podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2022 [číslo]“. Listina, resp. soubor byl soudu předložena v elektronické podobě ve formátu pdf. Soubor neobsahuje žádný elektronický podpis přiřaditelný žalovanému. Obsahuje jeden elektronický podpis, dle kterého dokument podepsal [jméno] [příjmení]. Certifikát obsažený v souboru není v seznamu důvěryhodných certifikátů (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, resp. souboru předloženému soudu ve formátu pdf. pojmenovaném„ jiné_smlouva.pdf“).

10. Žalobkyně ověřila, že účet č. [bankovní účet] patří žalovanému (zjištěno z autorizace ověření totožnosti).

11. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů dopisem ze dne 30. 11. 2022, který byl odeslán téhož dne prostřednictvím České pošty, s.p. (zjištěno z výzvy ze dne 30. 11. 2022 včetně podacího lístku ze dne 30. 11. 2022 a plné moci).

12. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic rozhodného s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy: identifikované příjmy, sazebník, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, obecné principy posuzování a filozofie společnosti, výpis o posouzení úvěruschopnosti.

13. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

14. Žalobkyně dne 17. 1. 2022 převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč. Listina označená jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, resp. soubor ve formátu pdf. pojmenovaný„ jiné_smlouva.pdf“ neobsahuje žádný elektronický podpis přiřaditelný žalovanému. Žalobkyně disponuje fotografií občanského průkazu žalovaného.

15. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu označenou jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ či že by souhlasil s jejím obsahem a to ve znění předloženém soudu. <i>Právní hodnocení</i> 16. Soud věc posoudil po právní stránce následovně.

17. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru nikoli a to z následujících důvodů. <i>18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>19. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>20. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>21. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>22. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>23. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 24. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

25. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

26. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

27. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

28. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny (srovnej § 562 odst. 1 OZ). Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

29. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob„ podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již„ zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen„ zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

30. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

31. V projednávané věci měla být předmětná smlouva uzavřena distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ neobsahuje žádný podpis žalovaného a to ať vlastnoruční či elektronický, tedy ve smyslu § 562 odst. 1 OZ neumožňuje určení jednající osoby, resp. že jednal žalovaný.

32. Z dalších okolností, kdy peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč převedla na účet žalovaného a žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného lze dovodit, že mezi účastníky mohlo dojít k nějakému právnímu jednání. Tyto skutečnosti, však neprokazují, co mělo být konkrétně obsahem právního jednání, zda a v jaké výši byl sjednán úrok a zda a v jaké výši byly sjednány poplatky, zda v jaké výši byla sjednána smluvní pokuta.

33. Soud podotýká, že jiná skutková situace by mohla nastat za předpokladu, že by žalovaný pravidelně hradil žalobkyni částky, které by šlo považovat za splátky spotřebitelského úvěru. Tato skutková situace však nebyla prokázána. Ostatně sama žalobkyně tvrdí, že žalovaný neuhradil ničeho.

34. Zjištěného skutkový stav neprokazuje, že mezi účastníky došlo k uzavření jakékoli smlouvy, natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, čímž se připravila o možnost poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění označení důkazů. <i>35. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>36. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 37. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smluv mezi účastníky, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil.

38. Žalobce od žalobkyně obdržel peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč, přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaný cokoli uhradil, a proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 900 Kč. <i>39. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>40. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>41. Podle § 573 OZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> 42. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 11 900 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 11 900 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy žalobkyně, která dle § 573 OZ došla žalovanému dne 5. 12. 2022 jakožto třetí pracovní den po odeslání, poslední dne splatnosti tak s ohledem na stanovenou lhůtu 3 dnů připadl na 8. 12. 2022 a žalovaný se dostal do prodlení s placením od 9. 12. 2022, a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, přičemž tato výše nepřesahovala zákonnou výši úroku v prodlení k okamžiku prodlení žalovaného, a proto soud přiznal úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 43. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě tvrzené smlouvy právo požadovat po žalovaném zaplacení žalovaných částek a to včetně poplatků a smluvní pokuty a včetně příslušenství.

44. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 11 900 Kč, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud tedy shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 11 900 Kč a výši 11,75 % ročně z částky 11 900 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

45. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy, se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 765,68 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 634 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ze dne 10. 5. 2023) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

47. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

48. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.