6 C 240/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, metrem linkou C, a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje úhradu jízdného ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má za prokázané, že žalovaný využil dne [datum] v 20:00 hodin k přepravě městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní a neprokázal se kontrolorovi [číslo] platným jízdním dokladem (neprokázal se žádným jízdním dokladem), který by ho k této přepravě opravňoval (žalovaný byla kontrolován v metru na lince C). O provedené přepravní kontrole byl sepsán protokol [číslo] který žalovaný podepsal a v jednom vyhotovení převzal; totožnost žalovaného byla při kontrole zjištěna prostřednictvím Policie ČR. Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, částku [částka], dlužné jízdné pak částku [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti stanoví podle § 2551 o. z. přepravní řády. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. V daném případě žalovaný jakožto cestující využil městskou hromadnou dopravu, avšak při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu tak povinnost zaplatit neuhrazené jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., neboť žalovaný je ode dne následujícího po dni kontroly s placením svého závazku v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.