6 C 243/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 10 000 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacení a) částky 2 800 Kč, b) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 800 Kč od 14. 7. 2022 do 19. 1. 2023, c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 800 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 035,92 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 12 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky došlo dne 30. 6. 2022 k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Úvěr měl být splacen do 13. 7. 2022. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. <i>Dokazování</i> 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Dne 30. 6. 2022 odešla z účtu žalované č. [bankovní účet] na účet žalobkyně [číslo] platba ve výši 1 Kč. Dne 30. 6. 2022 přišla na účet žalované č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] platba ve výši 10 001 Kč (zjištěno z výpisu z účtu č. l. 12).

5. Z účtu žalobkyně odešla dne 30. 6. 2022 na účet č. [bankovní účet] platba ve výši 10 001 Kč (zjištěno z potvrzení o provedené platbě).

6. Zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne [datum], který byl odeslán téhož dne, žalovanou k uhrazení částky 36 718 Kč do tří dnů (zjištěno z výzvy k úhradě včetně podacího lístku a plné moci).

7. Listina označená jako„ SMLOUVA O PODNIKATELSKÉM ÚVĚRU [číslo]“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ Podpis Klienta: Datum: 30.06.2022 Kód SMS verifikace: [číslo]“. Listina byla předložena ve formátu pdf. bez elektronického podpisu (zjištěno ze Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo]). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalované, a ani nic neprokazuje, že by kód SMS připojila žalovaná, či že by žalovaná uvedenou listinu skutečně podepsala.

8. Listina označená jako„ [právnická osoba] ZPRACOVÁNÍM, UCHOVÁVÁNÍM A POSTUPOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ“ neobsahuje žádný podpis. Listina byla předložena soudu ve formátu pdf. bez elektronického podpisu (zjištěno ze souhlasu se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů).

9. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí: payments info; zásady zpracování osobních údajů.

10. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

11. Dne 30. 6. 2022 odešla z účtu žalované č. [bankovní účet] na účet žalobkyně [číslo] platba ve výši 1 Kč. Dne 30. 6. 2022 přišla na účet žalované č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] platba ve výši 10 001 Kč. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala listinu označenou jako„ SMLOUVA O PODNIKATELSKÉM ÚVĚRU [číslo]“ či že by souhlasila s jejím obsahem. <i>Právní posouzení</i> 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. <i>13. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>14. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>15. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 16. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

17. Soud konstatuje, že smlouva o úvěru dle § 2395 OZ nemusí být uzavřena písemně. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

18. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

19. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob„ podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již„ zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen„ zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

20. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

21. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní (webové stránky [webová adresa]). Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená„ SMLOUVA O PODNIKATELSKÉM ÚVĚRU [číslo]“ obsahuje na poslední straně strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ Podpis Klienta: Datum: 30.06.2022 Kód SMS verifikace: 2616“, který však nelze považovat za podpis žalované, neboť nebyla ze strany žalované platně elektronicky podepsána, když byla opatřena toliko opatřena datem a SMS kódem, resp. textem vyhotoveným v textovém editoru. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje na konkrétním dokumentu vyplnila sama žalovaná či že SMS kód připojila a že nejde o jiný dokument. Nebylo prokázáno, že obsah písemnosti se od připojení uvedených údajů nezměnil, resp. že jde o stále stejnou písemnost.

22. Na základě prokázaných skutečností, kdy z účtu žalované na účet žalobkyně byla odeslána částka 1 Kč a z účtu žalobkyně na účet žalované byla odeslána částka 10 000 Kč, a které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o úvěru, lze sice dospět k závěru, že žalobkyně s žalovanou skutečně jednala. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli, zda a v jaké výši byly sjednány úroky či poplatky.

23. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalované, však nemá soud za prokázané, že žalovaná předloženým zněním smlouvy souhlasila, resp. že se jedná o znění se, kterým souhlasila či že nedošlo ke změně tohoto dokumentu.

24. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, která byla zvolena, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalované. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovanou řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů.

25. Na základě zjištěných skutečností nelze určit, k čemu se měla žalovaná zavázat a zjištěné skutečnosti nelze podřadit pod smlouvu o úvěru dle § 2395 OZ či jinou smlouvu. <i>26. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>27. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 28. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaná povinna žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatila a to konkrétně částku 10 000 Kč, která představuje rozdíl mezi obdrženou částkou ve výši 10 001 Kč a částkou již žalovanou uhrazenou ve výši 1 Kč. Co se týče dále nárokované částky 2 800 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru, tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovanou a žalobkyní neshledal žádný titul, na základě kterého by měla žalobkyně nárok na tuto částku. <i>29. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>30. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 31. Jelikož je žalovaná se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 10 000 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 10 000 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy zástupce žalobkyně, ve které byla stanovena splatnost do tří dnů, žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu s ohledem na odeslání dopisu dne 11. 1. 2023 (viz § 573 OZ) od 20. 1. 2023, a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení.

32. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 33. Soud nemá za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru.

34. Jelikož však na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 10 000 Kč, soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 1. 2023 do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 035,92 Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalované v rozsahu 27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

36. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč, a nadto sama žalobkyně nahrazení nákladů v této výši požaduje.

37. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost žalovanému zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.