6 C 245/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 20 305,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 17 400 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení a) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 400 Kč od [datum] do zaplacení, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 43,69 Kč, c) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 299,85 Kč od [datum] do [datum], d) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 359 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 305,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nárok žalobkyně představuje nesplacenou jistinou ve výši 17 400 Kč; smluvní pokutou ve výši 2 905,80 Kč; náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč; zákonný úrok z prodlení z částky 17 400 KČ od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 43,69 Kč; kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 299,85 Kč od [datum] do [datum].

2. Usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 23. 9. 2022, č. j. 6 C 245/2022 – 15 bylo řízení k návrhu žalobkyně částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 905,80 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Dokazování</i> 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Listina označená jako„ Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text„ [celé jméno žalovaného]“ a označení věřitel strojově psaný text„ [právnická osoba]“. Soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis žalovaného ani společnosti [právnická osoba] (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]).

6. Listina označená jako„ Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text„ [celé jméno žalovaného]“ a označení věřitel strojově psaný text„ [právnická osoba]“. Soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis žalovaného ani společnosti [právnická osoba] (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]).

7. Účet č. [bankovní účet] náleží žalovanému. Žalovaný den [datum] na účet společnosti [právnická osoba] uhradil peněžní prostředky ve výši 0,10 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 500 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 900 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byl dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 500 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne 10. 10. – [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 900 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [anonymizováno] – [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 400 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 400 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 500 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne [datum]). Na účet č. [bankovní účet] byly dne [datum] poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu ze dne 17. – [datum]).

8. Žalovaný obdržel dne [datum] na svůj účet od společnosti [právnická osoba] finanční prostředky ve výši 13 300 Kč (zjištěno z výpisu z účtu za období [datum] – [datum]). 9. [právnická osoba] postoupila žalobkyni žalovanou pohledávku za žalovaným (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky). 10. [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum] postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum]).

11. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum]).

12. Soud dále provedl následující dopisy jako důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného s ohledem na skutečnosti, že nemá za prokázané, že by byly žalovanému skutečně zaslány: upomínka ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], předžalobní výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne [datum], dopis ze dne [datum], dopis ze dne [datum].

13. Soud dále provedl ve věci následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci s ohledem na níže uvedený závěr, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy: obchodní podmínky, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky.

14. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

15. Žalovaný obdržel na svůj účet od společnosti [právnická osoba] finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, přičemž společnosti [právnická osoba] na její účet převedl finanční prostředky ve výši 0,10 Kč.

16. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal jakýmkoli způsobem listiny„ Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]“ a„ Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]“, či že by souhlasil s jejich obsahem. <i>Právní hodnocení</i> 17. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

18. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>20. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>21. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>22. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>23. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 24. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

25. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

26. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

27. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

28. Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

29. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní, přičemž soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu o úvěru podepsal. Z dalších okolností kontraktačního procesu, kdy žalovaný zaslal společnosti [právnická osoba] z účtu částku 0,01 Kč a z poskytnutí částky 20 000 Kč společností [právnická osoba] na účet žalovaného, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze sice dospět k závěru, že žalobkyně s žalovaným skutečně jednala. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli.

30. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy o úvěru ve formátu elektronického souboru.pdf bez podpisu žalovaného i společnosti [právnická osoba] S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu resp. jakéhokoli podpisu žalovaného a společnosti [právnická osoba], však nemá soud za prokázané, že žalovaný i společnost [právnická osoba] s předloženým zněním smlouvy souhlasili, resp. že se jedná o znění se, kterým souhlasili či že nedošlo ke změně smlouvy.

31. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, která byla zvolena, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného a společnosti [právnická osoba] Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného a společnosti [právnická osoba] uzavřít smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným a společností [právnická osoba]

32. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že nebyla prokázána vůle žalovaného předmětnou smlouvu uzavřít.

33. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů. <i>34. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>35. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 36. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, resp. soud nemá za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy ve znění předložené soudu, tedy plnění poskytnuté společností [právnická osoba] bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil a to konkrétně částku 17 400 Kč. Soud zde konstatuje, že si je vědom skutečnosti, že ve věci bylo prokázáno, že žalovaný uhradil společnosti [právnická osoba] pouze finanční prostředky ve výši 0,10 Kč, avšak žalobkyně požaduje na nesplacené jistině toliko částku 17 400 Kč, a proto soud uložil povinnost žalovanému uhradit tuto částku. Co se týče dále nárokované částky 690 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky, tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovaným a společností [právnická osoba] neshledal žádný titul, na základě kterého by měla žalobkyně nárok na tyto částky. <i>37. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 38. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 17 400 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 17 400 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy žalobkyně, ve které byla stanovena splatnost do [datum], žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od [datum], a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně, žalobkyně však požadovala toliko zákonný úrok v prodlení ve výši 8,5 % ročně, a proto soud uložil povinnost žalovanému k uhrazení zákonného úroku z prodlení v této výši.

40. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl. <i>41. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>42. Podle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 43. Soud zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a to s ohledem na postoupení pohledávky, přičemž shledal, že smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] došlo k postoupení žalované pohledávky dle § 1879 OZ na žalobkyni, a proto soud shledal aktivní věcnou legitimaci na straně žalobkyně. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 44. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], žalobkyně tedy nemá na základě této smlouvy právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky a to včetně příslušenství.

45. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 17 400 Kč, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 17 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 400 Kč od [datum] do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

46. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 359 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %), přičemž soud přihlédl i k úspěchu co do příslušenství. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva před podáním žaloby, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

48. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody