6 C 25/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice A bytem Adresa opatrovnice A 2. Jméno opatrovnice C , narozený Datum narození opatrovnice C bytem Adresa opatrovnice C 3. Jméno opatrovnice D , narozená Datum narození opatrovnice D bytem Adresa opatrovnice D o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Spoluvlastnictví žalobkyně a), žalobkyně b), 1. žalovaného, 2. žalovaného a 3. žalované k nemovité věci, v obci , Jméno opatrovnice B, , v k. ú. , Jméno opatrovnice B, , a to k pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Jméno opatrovnice B, , č. p. , Anonymizováno, , se zrušuje.II. Soud nařizuje prodej nemovitých věcí v dražbě a výtěžek dražby bude rozdělen tak, že žalobkyni a), žalobkyni b), 1. žalovanému, 2. žalovanému a 3. žalovanému náleží podíl na výtěžku dražby dle jejich spoluvlastnických podílů.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhají zrušení podílové spoluvlastnictví žalobkyň a žalovaných k nemovité věci, v obci , Jméno opatrovnice B, , v k. ú. , Jméno opatrovnice B, , a to k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Jméno opatrovnice B, , č. p. , Anonymizováno, (dále jen „předmětná nemovitost“) a nařízení prodeje předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě. Žalobkyně nechtějí dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, ale s ohledem na zatížení podílů žalovaných exekucemi není možné věc vyřešit mimosoudně.

2. Žalovaný č. , hodnota, a žalovaná č. , hodnota, s návrhem žalobkyň souhlasili.

3. Žalovaný č. , hodnota, se ve věci nevyjádřil.Dokazování4. Soud zjistil následující skutkový stav.

5. V katastru nemovitostí je zapsáno vlastnické právo k předmětné nemovitosti pro: žalobkyni a) (podíl 119/3528), žalobkyni b) (podíl 123/168), 1. žalovaného (podíl 1/6), 2. žalovaného (podíl 119/3528) a 3. žalovaného (podíl 119/3528). Předmětná nemovitost je zatížena zástavním právem z rozhodnutí zdravotní pojišťovny. K prodeji nemovitosti - spoluvlastnických podílů byly vydány exekučními příkazy (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

6. Z informací o pozemku soud zjistil, že součástí parc. č. st. , Anonymizováno, je stavba – budova s číslem popisným , Anonymizováno, - rodinný dům, v , adresa, , , Jméno opatrovnice B, , jako vlastníci zapsáni žalobkyně a), žalobkyně b), 1. žalovaný, 2. žalovaný a 3. žalovaná (zjištěno z informací o pozemku).

7. Ze znaleckého posudku o ceně obvyklé vypracovaného dne , datum, , právnická osoba, , v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, opatřeného znaleckou doložkou pro účely exekučního řízení, soud zjistil obvyklou cenu ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/42 předmětné nemovitosti na základě stavu ke dni šetření, která byla stanovena na částku , částka, . Dům má dispozici 3 + 1. Pozemek má výměru 252 m2 (zjištěno ze znaleckého posudku , právnická osoba, , ze dne , datum, , č. , IBAN, ).

8. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující skutkový závěr.

9. V dané věci jsou účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitosti označené ve výroku tohoto rozhodnutí, žalobkyně a) v podílu 119/3528 k celku, žalobkyně b) v podílu 123/168 k celku, 1. žalovaný v podílu 1/6 k celku, 2. žalovaný v podílu 119/3528 k celku a 3. žalovaná v podílu 119/3528 k celku, přičemž ke dni vyhlášení rozsudku k vypořádání tohoto majetku rozhodnutím soudu ani dohodou dosud nedošlo. Dům má dispozici 3 + 1. Pozemek má výměru 252 m2.Právní posouzení10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

11. Dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

12. Podle § 1141 odst. 2 OZ se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

13. Dle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Dle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Dle § 980 odst. 2 OZ je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

16. V katastru nemovitostí je vlastnické právo k předmětným nemovitostem zapsáno pro žalobkyni a), žalobkyni b), 1. žalovaného, 2. žalovaného a 3. žalovanou, přičemž dle domněnky stanovené v § 980 odst. 2 OZ se má za to, že zapsané právo odpovídá skutečnosti, a proto soud shledal, že spoluvlastníky předmětných nemovitostí jsou účastníci řízení. Soud podotýká, že v řízení nebyl rozporován stav zápisu v katastru nemovitostí.

17. Proti vůli spoluvlastníka nelze vynucovat jeho účast ve spoluvlastnickém společenství a žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lze tedy zamítnou jen výjimečně, ze zákonem stanovených výjimek (shodně usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 154/04). Takovou výjimkou je dohoda spoluvlastníků o odkladu zrušení spoluvlastnictví podle § 1154 OZ, odklad zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu podle § 1155 OZ nebo omezení vyplývající z § 1140 odst. 2 OZ. Spoluvlastníci (účastníci) se o zrušení spoluvlastnictví nedohodli, a proto soud rozhodl tak, že spoluvlastnictví zrušil, když neshledal žádné skutečnosti, které by zrušení spoluvlastnictví bránily (§ 1140 odst. 2 OZ). Dále se proto soud zabýval způsobem jeho vypořádání. Reálné rozdělení věci (§ 1144 OZ) ani rozdělení na bytové jednotky; na 5 částí, resp. Jednotek, kvůli vnitřnímu uspořádání domu 3 + 1 nepřipadá v úvahu. Rovněž rozdělení pozemku o výměře 252 m2 na 5 dílů není reálné. Rovněž není možný ani druhý zákonný způsob vypořádání, a to přikázáním věci jednomu z účastníků za náhradu podle § 1147 věty prvé OZ, neboť žádný ze spoluvlastníků neprojevil ochotu k přikázání nemovitostí jako celku do svého vlastnictví. Z tohoto důvodu bylo nadbytečné dále zjišťovat vztah účastníků k věci, využití věci a solventnost účastníků. Soudu tak nezbylo než nařídit prodej předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě (§ 1147 věta druhá OZ). Výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen dle výše jejich spoluvlastnických podílů. Nařízení prodeje předmětné nemovitosti je v tomto případě spravedlivým řešením, neboť tímto způsobem dojde k jejich vypořádání a účastníkům se dostane rozdělením výtěžku ve výši spoluvlastnických podílů, přičemž procesně aktivní účastníci tento způsob navrhují.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení18. Jelikož se účastníci řízení, kteří jsou podílovými spoluvlastníky předmětné stavby nedohodli na zrušení svého spoluvlastnictví k předmětné stavbě, tak soud dle § 1143 OZ toto podílové spoluvlastnictví zrušil a jako způsob vypořádání zvolil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě, neboť reálné rozdělení předmětné nemovitosti není možné a žádný z účastníků ji nechce výlučně nabít, s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky dle jejich spoluvlastnických podílů.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn povahou věci (iudicium duplex), podle něhož v tomto typu řízení nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, ale z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Závěry vyjádřené v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 potvrzené i následnými rozhodnutími (např. sp. zn. II. ÚS 1098/22) znamenají definitivní návrat k předchozí praxi, tedy že v obdobných případech má být obecným pravidlem nepřiznávání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., a to oproti principu procesního úspěchu ve věci. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř., a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého či ostatních spoluvlastníků. Šikanózním ani obstrukčním není jednání, kterým jsou uplatňována práva účastníka v řízení, jakkoli nakonec neúspěšně, ani nesouhlas s návrhy protistrany, pokud ve svém důsledku s případnými dalšími úkony v řízení nesměřuje výlučně k zaviněnému vytvoření situace, která znemožňuje soudu v řízení postupovat či rozhodnout a poskytnout ochranu práv druhému z účastníků. Důvod pro takové výjimečné rozhodnutí, kterým by soud zavázal jednu ze stran k náhradě nákladů řízení, soud neshledal, ani nebyl žádnou ze stran tvrzen.