6 C 254/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 83 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobcem písemnou smlouvu o zápůjčce přes platformu provozovanou na webu , Anonymizováno, poskytující platební služby malého rozsahu. Server , Anonymizováno, je provozován společností , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, ). Mezi žalobcem a , Anonymizováno, byla uzavřena smlouva o spolupráci, kterou žalobce akceptoval zaškrtnutím políčka „Souhlasím se smlouvou o spolupráci“. Smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena na serveru , Anonymizováno, cz zadáním kódu, který mu byl pomocí softwaru zaslán na elektronickou adresu. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, . Žalobce dne , datum, poskytl žalovanému částku , částka, , když rozdíl představuje odměnu pro poskytovatele platebních služeb.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Soud konstatuje, že listiny byly provedeny v elektronické podobě a to s ohledem na možné elektronické podpisy.

5. Listina předložená soudu v elektronické podobě ve formátu .pdf nadepsaná jako „SMLOUVA O SPOLUPRÁCI Platná od , datum, “ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis. V listině je označena pouze jedna osoba a to společnost , právnická osoba, V listině není uvedeno, která osoba je investorem (zjištěno ze smlouvy o spolupráci).

6. Listina předložená soudu v elektronické podobě ve formátu .pdf nadepsaná jako „Splátkový kalendář půjčky č. , hodnota, “ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis. V listině je uveden text vyhotovený v textovém editoru ve znění „Celková částka , částka, Splaceno , částka, Zůstatek dlužné částky , částka, “ (zjištěno ze splátkového kalendáře).

7. Žalobce disponuje fotografií občanského průkazu žalovaného (zjištěno z předložené fotografie občanského průkazu).

8. Zástupce žalobce v dopise ze dne , datum, vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do 10 dnů od doručení výzvy (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ). Dopis byl podán dne , datum, (zjištěno z podacího lístku). Soud konstatuje, že není prokázáno zda a kdy byl dopis doručen žalovanému.

9. Majitelem účtu číslo , č. účtu, CZK je žalovaný (zjištěno z výpisu z běžného účtu).

10. U jména a příjmení , Jméno žalovaného, je evidována emailová adresa , e-mail, (zjištěno z detailu uživatele).

11. Z emailové adresy s názvem ", Anonymizováno, " byl dne , datum, odeslán email na emailovou adresu , e-mail, s textem:„Dobrý den,Investor právě přijal Vaši poptávku ohledně půjčení peněz.Zde Vám zasíláme Váš unikátní kód pro akceptaci zápůjčky:Kód: , Anonymizováno, “ (zjištěno z emailu ze dne , datum, ).

12. Na účet č. , č. účtu, (, IBAN, / , Anonymizováno, ) vedeném na majitele , právnická osoba, byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, z účtu č. , hodnota, / , Anonymizováno, . V platbě je uvedena zpráva pro příjemce ve znění: „, Jméno žalobce, “ (zjištěno z potvrzení o platbě).

13. Dne , datum, byla z účtu , č. účtu, (, IBAN, / , Anonymizováno, ) vedeném na majitele , právnická osoba, provedena platba ve výši , částka, na účet č. , hodnota, / , Anonymizováno, (zjištěno z potvrzení o platbě).

14. Listina předložená soudu v elektronické podobě ve formátu .pdf nadepsaná jako „Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, “ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis. Obsahuje toliko na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru ve znění:Datum: 16.4.2024 Datum: 16.4.2024podpisový kód , Anonymizováno, podpisový kód , Anonymizováno, Jméno žalobce, , Jméno žalovanéhoVěřitel Dlužník(zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ).

15. Soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu.

16. Na účet č. , č. účtu, vedeném na majitele , právnická osoba, byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, . Z účtu , č. účtu, vedeném na majitele , právnická osoba, byla platba ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný.

17. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu nadepsanou jako „Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, “ nebo souhlasil s jejím obsahem. Soud nemá za prokázané, že by mezi společností , právnická osoba, a žalobcem došlo k jakémukoli ujednání. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný od žalobce obdržel jakékoli peněžní prostředky.

18. Soud věc po právní stránce posoudil následovně.

19. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

22. Podle § 1724 odst. 1 OZ projevují smlouvou strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

23. Podle § 1725 věty první OZ je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

24. Podle § 1731 OZ musí být z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

25. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

26. Nejprve se soud zabýval otázkou uzavření tvrzené smlouvy o spolupráci mezi žalobcem a společností , právnická osoba, Soud zde předně podotýká, že smlouva je vícestranné právní jednání (minimálně dvou stran), viz § 1724 odst. 1 OZ, dle kterého strany projevují vůli, a § 1725 věta první, dle které si strany ujednaly obsah smlouvy. Dle § 1731 OZ pak musí být z návrhu zřejmé vůči komu je nabídka činěna. Listina „SMLOUVA O SPOLUPRÁCI Platná od , datum, “ však nesplňuje požadavky § 1724 odst. 1 OZ , § 1725 věty první OZ a § 1731 OZ, neboť neobsahuje označení osoby na straně investora. Předmětná listina neobsahuje ani žádný podpis žádné osoby, tedy ani nemůže být platná dle § 561 odst. 1 OZ a § 562 odst. 1 OZ. K § 562 odst. 1 OZ soud podotýká, že žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena elektronicky na , Anonymizováno, ; listina pak byla soudu předložena v elektronické podobě.

27. Samotná skutečnost, že na účet společnosti , právnická osoba, byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, , neprokazuje nic o konkrétním obsahu ujednání mezi žalobcem a společností , právnická osoba, Soud zde zdůrazňuje, že ve věci prokázáno komu tento účet náleží. V platbě je sice uvedena zpráva pro příjemce ve znění „, Jméno žalobce, “ tedy jméno a příjmení žalobce, avšak ani tato zpráva nic konkrétního neprokazuje o ujednání mezi žalobcem a společností , právnická osoba, Soud neshledal, že by mezi žalobcem a společností , právnická osoba, došlo k řádnému uzavření jakékoli smlouvy, natož tvrzené smlouvy o spolupráci jejímž obsahem by byl text obsažen v listině „SMLOUVA O SPOLUPRÁCI Platná od , datum, “.

28. Dále se soud zabýval otázkou uzavření tvrzené písemné Smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným přes platformu provozovanou na webu , Anonymizováno29. Soud konstatuje, že za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

30. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

31. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 OZ). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

32. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

33. V projednávané věci měla být předmětná Smlouva o zápůjčce úvěru uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, pomocí zadání kódu žalobcem a žalovaným.

34. Listina předložená soudu ve formátu pdf. nadepsaná „Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, “ obsahuje na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru (podpisový kód , Anonymizováno, a podpisový kód , Anonymizováno, ), který však nelze považovat za podpisy žalobce a žalovaného, neboť tento text nepředstavuje vlastnoruční podpisy žalobce a žalovaného ani se nejedná o elektronické podpis umožňující určení osoby. Jedná se toliko o text vytvořený v textovém editoru. Zejména z dokumentu nevyplývá, že tento údaj vyplnil žalovaný ani nebylo ani prokázáno, že by žalovaný s obsahem předložené listiny souhlasil.

35. Skutečnosti, že žalobce disponuje fotografií občanského průkazu žalovaného a z účtu třetí osoby společnosti , právnická osoba, byly převedeny peněžní prostředky na účet žalovaného neprokazují, co by mělo být obsahem vůle žalobce a žalovaného, resp. zda a na jakém konkrétním obsahu smlouvy se účastníci shodli.

36. Soud zdůrazňuje, že listina nadepsaná „Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, “ neobsahuje podpis žalobce ani žalovaného, tedy nemůže být platným právním jednáním dle § 561 odst. 1 OZ.

37. Soud neshledal, že došlo k písemnému uzavření jakékoli smlouvy mezi žalobcem a žalovaným natož tvrzené smlouvy o zápůjčce.

38. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

39. Ve věci nebylo prokázáno, že by žalobce přenechal žalovanému jakékoli peněžní prostředky, tedy nemohla dle § 2390 OZ vzniknout mezi žalobcem a žalovaným smlouva o zápůjčce a tedy ani povinnost žalovaného peněžní prostředky vrátit.

40. Ve věci byla pouze prokázána skutečnost, že společnost , právnická osoba, obdržela na svůj účet platbu ve výši , částka, se zprávou pro příjemce , Jméno žalobce, a skutečnost, že společnost , právnická osoba, provedla platbu na účet žalovaného ve výši , částka, . Nebylo však prokázáno žádné ujednání mezi žalobce a žalovaným či mezi účastníky a společností , právnická osoba, , že žalobce poskytuje předmětné peněžní prostředky žalovanému prostřednictvím společnosti , právnická osoba41. Žalobce nevyužil svého práva účastni na jednání, čímž se připravil o možnost poučení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů.

42. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným neexistuje žádný vztah (titul), který by odůvodňoval uplatněný nárok žalobce, neboť soud neshledal ani uzavření smlouvy mezi účastníky ani vyplacení peněžních prostředků žalobcem žalovanému, tedy zde nepřichází v úvahu ani posouzení věci dle ustanovení o bezdůvodném obohacení mezi účastníky, a proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

43. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.