6 C 27/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 250 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 14 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) distančním způsobem na adrese [webová adresa], kterou se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 11 400 Kč, a kterou se žalovaná zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovaná správnost identifikačních údajů potvrdila ve Smlouvě, kterou odsouhlasila podpisem. Žalovaná se identifikovala prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z jejího bankovního účtu č. [bankovní účet].

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. <i>Dokazování</i> 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Žalobkyně má kopii občanského průkazu žalované (zjištěno z kopie občanského průkazu). Ke kopii občanského průkazu dále soud konstatuje, že nic neprokazuje, kdo ji žalobkyni poskytl.

5. Listina označená jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ obsahuje na poslední straně nad textem Dlužník strojově napsaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ Podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2021 [číslo]“ (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalované, a ani nic neprokazuje, že by SMS kód připojila žalovaná, či že by žalovaná uvedenou listinu skutečně podepsala. Listina byla předložena soudu ve formátu.pdf. Listina neobsahuje žádný elektronický podpis či časové razítko.

6. K listině označené jako„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud konstatuje, že není zřejmé, kdo tuto listinu vytvořil. Nic dalšího neprokazuje, že údaje v ní uvedené odpovídají skutečnosti. Jedná se toliko o text napsaný v editoru. Dále soud k této listině konstatuje, že pokud by vzal údaje v ní uvedené za pravdivé, tak toliko prokazují, že na účet číslo [bankovní účet] byla dne [datum] převedena částka ve výši 11 400 Kč, avšak již neprokazují, že tuto částku převedla žalovaná a komu patří účet č. [bankovní účet].

7. K listině označené jako„ Autorizace ověření totožnosti“ soud konstatuje, že není zřejmé, kdo tuto listinu vytvořil. Nic dalšího neprokazuje, že údaje v ní uvedené odpovídají skutečnosti. Jedná se toliko o text napsaný v editoru. Dále soud k této listině konstatuje, že pokud by vzal údaje v ní uvedené za pravdivé, tak prokazují, že účet č. [bankovní účet] patří žalované.

8. Zástupce žalobkyně vyzval dopisem žalovanou v souvislosti se smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum] k uhrazení částky ve výši 17 236,39 Kč do tří dnů, přičemž dopis byl odeslán dne [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku).

9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

10. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala listinu označenou„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ či že by souhlasila s jejím obsahem, neboť tato listina neobsahuje žádný podpis žalované, který by jí šel přiřadit, resp. nic neprokazuje, že by žalovaná tuto listinu podepsala a ani z ničeho neplyne, že by s obsahem této listiny souhlasil.

11. Soud dále nemá za prokázané, že by žalovaná od žalobkyně obdržela jakékoli finanční prostředky.

12. Konečně soud konstatuje, že kdyby vyšel z údajů uvedených v listinách„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a„ Autorizace ověření totožnosti“, jako z údajů pravdivých, tak by měl toliko za prokázané, že na účet žalované č. [bankovní účet] byly převedeny finanční prostředky ve výši 11 400 Kč. Stále by však nebylo prokázáno, kdo tyto finanční prostředky převedl.

13. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy mezi účastníky a neprokázání vyplacení finančních prostředků žalované nic rozhodného nezjistil: identifikované příjmy.

14. Soud neprovedl následující důkazy, neboť s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy mezi účastníky a neprokázání vyplacení finančních prostředků žalované je shledal za nadbytečné, jelikož by ničeho nezměnily na rozhodnutí: souhlas se zpracováním osobních údajů; sazebník; Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru; VOP; Obecné principy posuzování a filozofie Společnost; Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]; VOP. <i>Právní posouzení</i> 15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

16. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>19. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>20. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>21. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>22. Podle § 562 OZ odst. 1 OZ je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>23. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 24. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

25. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

26. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

27. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

28. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

29. Dále soud poukazuje na § 562 odst. 1 OZ, dle které je při právním jednání učiněném elektronicky vyžadováno, aby bylo umožněno zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Strojový text (text napsaný v textovém editoru) připojený k listině namísto podpisu však, tak jak tomu je v tomto případě, však neumožňuje určení jednající osoby.

30. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla ([příjmení]) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob„ podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již„ zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen„ zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

31. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

32. V projednávané věci měla být dle tvrzení žalobkyně předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ Podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2021 [číslo]“, který však nelze považovat za podpis žalované, neboť nebyla ze strany žalované platně elektronicky podepsána, když obsahuje pouze SMS kód vyhotovený v textovém editoru. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje na konkrétním dokumentu vyplnila sama žalovaná a že nejde o jiný dokument. Nebylo prokázáno, že obsah písemnosti se od připojení uvedených údajů nezměnil, resp. že jde o stále stejnou písemnost.

33. Předložení kopie občanského průkazu neprokazuje, že žalobkyně jednala právě se žalovanou. Z ničeho neplyne, že kopii občanského průkazu žalobkyni poskytla žalovaná.

34. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalované, však nemá soud za prokázané, že by žalovaná souhlasila s předloženým zněním smlouvy, resp. že nedošlo ke změně tohoto dokumentu.

35. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, která byla zvolena, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalované. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovanou řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu).

36. Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů.

37. Soud podotýká, že ani z ničeho neplyne, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy konkludentním způsobem.

38. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná od žalobkyně obdržela jakékoli plnění, tedy zde nepřichází v úvahu posouzení věci dle bezdůvodného obohacení. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 39. Soud neshledal, že by došlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou a že by žalovaná od žalobkyně obdržela jakékoli finanční prostředky, a proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

40. Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů.

41. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.