6 C 270/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta se sídlem obec a číslo. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že žalovaná dne datum cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, tramvají číslo při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalobkyně proto po žalované požaduje úhradu jízdného ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastnice řízení souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má za prokázané, že žalovaná využila dne datum v 15:39 hodin k přepravě městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní a neprokázala se kontrolorovi číslo platným jízdním dokladem (neprokázala se žádným dokladem), který by ji k této přepravě opravňoval (žalovaná byla kontrolována v tramvajové lince číslo). O provedené přepravní kontrole byl sepsán protokol číslo který žalovaná podepsala a v jednom vyhotovení převzala; totožnost žalované byla při kontrole zjištěna z občanského průkazu. Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, částku 1 500 Kč, dlužné jízdné pak částku 24 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne datum, odeslaným téhož dne, žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Účastnice uzavřely smlouvu o přepravě osob podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti stanoví podle § 2551 o. z. přepravní řády. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. V daném případě žalovaná jakožto cestující využila městskou hromadnou dopravu, avšak při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, vznikla jí tak povinnost zaplatit neuhrazené jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., neboť žalovaná je ode dne následujícího po dni kontroly s placením svého závazku v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.