6 C 278/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. Ing. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 32 400 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 17 240 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných advokáta JUDr. Ing. [jméno] [jméno].

1. Žalobce se po 1. žalovaném domáhá zaplacení částky 16 200 Kč a po 2. žalované zaplacení částky 16 200 Kč že tyto částky představují bezdůvodné obohacení žalovaných za období od [datum] do [datum] za výlučné užívání garáže, která je součástí domu, přičemž žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitosti na adrese [adresa žalovaného, žalované a žalobce], a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], katastrální území Poděbrady II (dále jen„ Nemovitost“). Žalobce je spoluvlastníkem ve výši podílu 50 % a každý ze žalovaných je spoluvlastníkem ve výši podílu 25 %. Žalobce užívá byt v 1. patře a žalovaní byt v přízemí.

2. Dále uvedl, že Dohoda o užívání nemovitosti spoluvlastníky (dále jen„ Dohoda“) se objevila až poté, co se žalobce začal dožadovat úpravy vztahů. Dohoda je uzavřena mezi žalovanými na jedné straně a dcerou a jejím manželem (manželi [anonymizováno]) na straně druhé. Dohoda nebyla nikdy v minulosti zmíněna. Manželé [příjmení] přišli o spoluvlastnický podíl v dražbě, před kterou byl zpracován znalecký posudek, ve kterém není ničeho o jakékoli dohodě. Dohoda je antidatována a byla vytvořena až jako reakce na žalobcem uplatněné nároky v roce 2021 Dohoda nebyla žalobci známa, a proto se podle Dohody v užívání neřídí. Kopie dohody mu byla zaslána dne [datum] Dohoda mohla být uzavřena v době probíhající exekuce a manželé [příjmení] již nebyli oprávněni k jejímu uzavření. Dohodou došlo k omezení vlastnického práva, což nevylučuje braní plodů a užitků. Dohoda neřeší, jak se mají účastníci vypořádat s ohledem na užívané části nemovitosti. Dohoda neupravuje otázku rozdělení užitků z nemovitosti, a co která strana bude druhé za užívání nemovitosti platit.

3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout s odůvodněním, že užívací vztahy k Nemovitosti byly upraveny dohodou mezi žalovanými a předchůdci žalobce [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž převzetím spoluvlastnického podílu žalobce nastoupil do jejich práv a povinností. Žalovaní užívali byt v 1. nadzemním podlaží nejprve na základě konkludentní dohody, písemná dohoda byla uzavřena z důvodu záměru manželů [příjmení] provést rekonstrukci části půdy na byt. Do té doby byla půda užívána společně. Dále namítly, že žalobce užívá části domu s větší užitnou hodnotou. <i>Dokazování</i> 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Účastníci jsou spoluvlastníky pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, katastrální území Poděbrady, zapsaného v katastru nemovitostí pod [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí - č. l. 4).

6. Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] udělil žalobci jako vydražiteli příklep na vydražené nemovité věci - spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ nacházející se v SJM povinné [jméno] [příjmení] a manžela povinné [jméno] [příjmení] a to parcely St. [anonymizováno], jejíž součástí je stavba: [část obce], [adresa], nacházející se v obci [obec], kat. území [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] (zjištěno z usnesení č. j. 137 Ex 4490/16-162 ze dne 9. 1. 2018 - č. l. 34). 7.

1. Žalovaný a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] dne [datum] písemně upravili způsob užívání domu [adresa] a stavební parcely [číslo] v [obec] tak, že 1. žalovaný bude výhradně užívat suterénní prostory a první nadzemní patro, včetně garáže a manželé [příjmení] budou výhradně užívat druhé nadzemní patro a půdní prostory po dokončení rekonstrukce. Ostatní části nemovitosti budou užívány bez omezení společně a nerozdílně (zjištěno z dohody o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum] - č. l. 22).

8. Znalecký ústav při ocenění pozemku (vyhotovení znaleckého posudku) p. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], nacházející se v obci [obec], kat. území [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] měl nejpozději k datu [datum] k dispozici Dohodu o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum]. Znalecký posudek byl vyhotoven na základě objednávky soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pro potřebu exekučního řízení sp. zn. 137 Ex 4490/16, tedy pro exekuční řízení v rámci kterého žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k předmětné nemovitosti (zjištěno ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] - č. l. 51-65).

9. Žalovaní jsou rodiče svědkyně [jméno] [příjmení]. Svědkyně se žalovanými uzavřela dohodu o užívání domu, jejímž obsahem bylo upřesnění míst, které bude užívat rodina svědkyně a její rodiče, dle dohody měli garáž užívat rodiče. Svědkyně si není jistá, zda k uzavření dohody došlo v roce 2005, 2007 či 2008. Svědkyně potvrdila, že podpis na dohodě č. l. 22 – 23 je její (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]).

10. Žalovaní jsou tchán a tchýně svědka [jméno] [příjmení]. V roce 2005 či 2006 došlo k uzavření dohody s ohledem na rekonstrukci domu (podkroví), aby bylo jasné, koho co bude. Žalovaní měli užívat sklepy, přízemí a garáž. Manželé [příjmení] první patro a podkroví. Svědek potvrdil, že podpis na dohodě na č. l. 22 – 23 je jeho. Garáž je přilepena k domu a vždy byla součástí domu (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]). 11. 1. žalovaný daroval 2. žalované dne [datum] spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ parcely č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Poděbrady, v obci [obec], jejíž součástí je stavba [adresa] žalovaná spoluvlastnický podíl přijmula (zjištěno z darovací smlouva ze dne [datum] - č. l. 80).

12. Dne [datum] byl v katastru nemovitostí proveden zápis s právními účinky ke dni [datum] pro 2. žalovanou ohledně nabytí spoluvlastnického podílu na pozemku č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Poděbrady, v obci [obec], jejíž součástí je stavba [adresa]. Usnesení č. j. 137 Ex 4490/16-162 ze dne 9. 1. 2018 nabylo právní moc dne [datum] (zjištěno z výpisu z listu vlastnictví [číslo] č. l. 82 – 83).

13. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

14. Účastníci jsou spoluvlastníky p. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], nacházející se v obci [obec], kat. území [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo], jehož součástí je předmětná garáž (Nemovitosti).

1. Žalovaný a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] dne [datum] písemně upravili způsob užívání domu [adresa] a stavební parcely [číslo] v [obec] tak, že 1. žalovaný bude mimo jiné výhradně užívat garáž. Garáž navazuje na dům.

15. Soud konstatuje, že svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odpovídají obsahu dohody o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum]. Svědci sice zcela přesně neuvedli konkrétní datum (rok) uzavření Dohody, což však vzhledem ke značnému časovému odstupu v délce 17 let je pochopitelné. Naopak dle názoru soudu tato skutečnost svědčí o tom, že svědkové vypovídali spontánně, aniž by byli na výpověď připraveni či s nimi bylo o tom, jak mají vypovídat kýmkoli hovořeno. Svědecké výpovědi prokázali tvrzení žalovaných, že Dohoda byla uzavřena z důvodu plánované rekonstrukce domu. Tato skutečnost rovněž potvrzuje, že dohoda byla uzavřena v roce 2005 a nikoli účelově z důvodu pozbytí spoluvlastnického podílu manželi [příjmení]. Konečně skutečnost, že dohoda byla uzavřena již před exekučním řízením povinné [jméno] [příjmení], potvrzuje i znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], ve kterém je dohoda uvedena mezi přílohami.

16. K datu [datum] byly spoluvlastníky Nemovitosti a tedy i garáže 1. žalovaný a manželé [příjmení], když 2. žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ k Nemovitosti k datu [datum] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kdy jí žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] daroval podíl na Nemovitosti o velikosti ¼.

17. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však s ohledem na prokázání uzavření Dohody a závěru o závaznosti Dohody i mezi účastníky (viz níže), nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci: předžalobní výzva včetně podacích lístků a plné moci (č. l. 7-8); sdělení žalovaných (5-6); 18. Vzhledem k prokázání uzavření Dohody a závěru o závaznosti Dohody i mezi účastníky (viz níže), soud neprovedl následující důkazy, neboť by skutečnosti z nich zjištěné, nemohly již ničeho změnit na rozhodnutí soudu: spis sp. zn. 137 EX 4490/16 exekutora JUDr. [jméno] [příjmení]; ohledání domu [adresa žalovaného, žalované a žalobce]; znalecký posudek znalce z oboru písmoznalectví ohledně otázky, zda podpisy na dohodě o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum] jsou podpisy tam účastníků uvedených z roku 2005 či zda tato listina byla podepsána v jiném časovém období; znalecký posudek ke stanovení simulovaného nájemného za části domu; dokumentace založená na stavebním úřadě; výslech Ing. [jméno] [příjmení]; schéma domu na č. l. 40 – 41.

19. Ke znaleckému posudku znalce z oboru písmoznalectví ohledně otázky, zda podpisy na dohodě o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum] jsou podpisy tam účastníků uvedených z roku 2005 či zda tato listina byla podepsána v jiném časovém období, soud konstatuje, že má za prokázané, že došlo k uzavření Dohody a to dne [datum], a proto shledal provedení tohoto důkazu za nadbytečné. <i>Právní hodnocení</i> 20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>21. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) musí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>22. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 23. Garáž je ve spoluvlastnictví účastníků, přičemž žalobci náleží spoluvlastnický podíl o velikosti ½, pakliže by žalovaní výlučně užívali garáž bez spravedlivého důvodu, tedy by garáž využívali i v rozsahu větším, než činí jejich spoluvlastnické právo, došlo by na jejich straně na úkor žalobce dle § 2991 odst. 2 OZ k bezdůvodnému obohacení protiprávním užitím cizí hodnoty, a pak by byli toto bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 OZ povinni žalobci vydat.

24. Soud však shledal, že 1. žalovaný užívá výlučně, resp. výlučně s 2. žalovanou, předmětnou garáž z titulu Dohody o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum] a právě v tomto titulu soud spatřuje spravedlivý důvod k užívání garáže, tedy se 1. žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ neobohatil na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu a není tak povinen žalobci obohacení vydat.

25. Rovněž 2. žalovaná užívá výlučně, resp. výlučně s 1. žalovaným, předmětnou garáž z titulu Dohody o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum] (Dohody), neboť své spoluvlastnické právo k předmětné garáži nabyla od 1. žalovaného, který byl oprávněn výlučně užívat předmětnou garáž na základě Dohody, a touto dohodou byli i nadále vázáni tehdejší spoluvlastníci (1. žalovaný, 2. žalovaná a manželé [příjmení]), viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, dle kterého„ změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci“. Tedy i 2. žalovaná má spravedlivý důvod k výlučnému užívání garáže spolu s 1. žalovaným.

26. Dále soud podotýká, že i kdyby Dohoda nebyla pro účastníky závazná co do oprávnění 2. žalované výlučně užívat garáž s 1. žalovaným, tak by se mohla 2. žalovaná výlučným užíváním garáže obohatit s ohledem na Dohodu toliko na úkor 1. žalovaného, nikoli však na úkor žalobce, neboť ten není dle Dohody oprávněn k užívání garáže.

27. Soud se ve věci dále zabýval následujícími otázkami.

28. K otázce existence a data uzavření Dohody o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum], soud konstatuje, že má za prokázané, že byla uzavřena dne [datum] a její obsah odpovídá obsahu Dohody doložené soudu, tedy, že bylo mezi tehdejšími spoluvlastníky ujednáno, že garáž bude výlučně užívat 1. žalovaný. V podrobnostech viz skutkový závěr.

29. K otázce, zda Dohodu uzavřely všechny osoby, které byly k rozhodnému datu spoluvlastníky Nemovitosti, soud konstatuje, že má za prokázané, že k datu [datum] nebyla 2. žalovaná spoluvlastníkem Nemovitosti, tedy dohodu uzavřeli všichni tehdejší spoluvlastníci.

30. Co do otázky, zda je Dohodou vázán i žalobce, resp. všichni současní spoluvlastníci (žalobce, 1. žalovaný a 2. žalovaná) soud shledal, že ano a to z následujících důvodů. <i>31. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) rozhodují o hospodaření se společnou věcí spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.</i> 32. Soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 1999, sp. zn. 22 Cdo 2528/98, dle kterého„ pojem "hospodaření se společnou věcí" ve smyslu § 139 odst. 2, věty první, obč. zák. zahrnuje i užívání společné věci jejími spoluvlastníky“). Dohoda o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum], ve které si tehdejší spoluvlastníci upravili, který z nich bude užívat, kterou konkrétní část společné věci (Nemovitosti), je tedy dohodou spoluvlastníků o hospodaření společné věci, kterou byli tehdejší spoluvlastníci oprávněni uzavřít dle § 139 odst. 2 obč. zák.

33. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008„ změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci“. Dle citovaného rozsudku, tedy samotná změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků bez dalšího nepostačuje, aby (současní) spoluvlastníci nebyli již dále vázáni dohodou, ve které si původní spoluvlastníci upravili užívání společné věci.

34. Podle rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4347/2007,„ je dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci. Může být uzavřena ústně nebo konkludentně. Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí“.

35. Dle rozsudku sp. zn. 22 Cdo 4455/2008 nepostačuje bez dalšího samotná změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků, aby (současní) spoluvlastníci nebyli již dále vázáni dohodou, ve které si původní spoluvlastníci upravili užívání společné věci, nýbrž je vyžadována podstatná změna poměrů. Podle rozsudku sp. zn. 22 Cdo 4347/2007 je podstatnou změnou poměrů existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Pokud k podstatné změně poměrů nedojde případně, není-li nahrazena jinou dohodou, jsou podíloví spoluvlastníci dohodou vázáni.

36. Soud podotýká, že Dohoda byla uzavřena z důvodu (za okolnosti), že manželé [příjmení] chtěli rekonstruovat půdu. Dohodou si pak tehdejší spoluvlastníci upravili, kdo bude výlučně užívat, kterou část Nemovitosti a to tak, že 1. žalovaný bude výhradně užívat suterénní prostory a první nadzemní patro, včetně garáže a manželé [příjmení] budou výhradně užívat druhé nadzemní patro a půdní prostory po dokončení rekonstrukce a ostatní části Nemovitosti budou užívány bez omezení společně a nerozdílně, čímž de facto došlo k rozdělení věci co do jejího výlučného užívání. Soud zde poukazuje na skutečnost, že dohoda upravuje užívání celé Nemovitosti, nikoli jen užívání garáže, za které pouze požaduje žalobce vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na obsah Dohody, která upravuje užívání celé Nemovitosti, soud nepovažuje změnu v osobě spoluvlastníka, kterým je v současné době žalobce, za takovou změnu poměrů, u které by se dalo důvodně předpokládat, že by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků (původních spoluvlastníků). Soud zde zdůrazňuje, že žalobce požaduje bezdůvodné obohacení toliko za užívání garáže, nikoli za užívání suterénních prostor a prvního nadzemního podlaží žalovanými, z čeho se dá dovodit, že ostatní část Dohody respektuje.

37. Ostatně žalobce netvrdí, že by došlo ke změně objektivních skutečností a poměrů. Žalobce spatřuje změnu v subjektivních okolnostech, kdy 1. žalovaný a původní spoluvlastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly osobami blízkými ([jméno] [anonymizováno] je dcerou 1. žalovaného).

38. Tuto změnu v subjektivních skutečnostech však soud v této věci nepovažuje za podstatnou změnu poměrů a to jednak s ohledem na skutečnost, že Dohoda upravuje užívání celé Nemovitosti (viz výše) a dále z následujících důvodů.

39. Žalobce se domáhá po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení za výlučné využívání garáže. Dle dohody o užívání nemovitosti spoluvlastníky je tuto garáž oprávněn výhradně užívat 1. žalovaný. Garáž stojí vedle domu, navazuje na dům, tedy k jejímu užívání není potřeba součinnosti žalobce, do garáže se nevstupuje a nevjíždí přes část nemovitosti, kterou výlučně užívá žalobce a ani není potřeba žádné součinnosti žalobce pro užívání garáže žalovanými. Žalovaní pro využívání garáže se nepotřebují setkávat se žalobce a nezasahují do jeho intimní sféry. Tedy na způsob využívání garáže nemá žádný vliv, že žalobce a žalovaní nejsou blízkými osobami. Rozdílná by byly situace, kdyby žalovaní výlučně užívali prostor, do kterého by vedl přístup pouze z části nemovitosti užívané výhradně žalobcem, či by při využívání garáže nutně museli potkávat žalobce, tedy by se jednalo o situaci, kdy by žalovaní chodili přes prostor (místnost) nebo část pozemku, kterou výhradně užívá žalobce. Soud zde podotýká, že dle Dohody ostatní části Nemovitosti budou užívány bez omezení společně a nerozdílně, tedy společně a nerozdílně je užívána i nezastavěná část pozemku.

40. Co se týče tvrzené disproporce v užívání nemovitosti dle Dohody, tak soud konstatuje, že způsob užívání byl dohodnut mezi předchozími spoluvlastníky a je pro žalobce závazný. Pokud je žalobce toho názoru, že je pro něho nevýhodný může se domáhat jeho změny. Otázka, zda je skutečně dána disproporce v užívání Nemovitosti, není rozhodná pro rozhodnutí ve věci, a proto se soud jí z důvodu procesní ekonomie nezabýval, neboť i kdyby disproporce byla dána, nejednalo by se o změnu poměrů a už vůbec ne o podstatnou změnu poměrů od uzavření dohody, neboť rozsah užívání spoluvlastníky je shodný jako při uzavření dohody mezi dřívějšími spoluvlastníky.

41. Skutečnostmi, pro které by bylo namístě případně uvažovat o změně poměrů, by musely být okolnosti, na základě kterých by byla uplatněna argumentace, že původní dohoda o užívání společné věci právě pro existenci těchto nových, v době uzavírání dohody neexistujících, skutečností již v současné době nemůže obstát (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4201/2017; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4347/2007), případná disproporce by však nebyla novou v době uzavírání dohody neexistující skutečností.

42. Dále zde soud podotýká, že žalobce s ohledem na skutečnost, že dohoda je zmiňována ve znaleckém posudku k ocenění podílu na nemovitosti, který nabyl žalobce na základě příklepu, přičemž posudek byl vyhotoven pro exekuční řízení, v jehož rámci žalobce spoluvlastnický podíl nabyl, měl možnost se o dohodě dozvědět a s dohodou se seznámit již před nabytím svého podílu na nemovitosti, tedy by mu bylo i známo, jak bylo mezi předchozími spoluvlastníky upraveno užívání garáže.

43. Není tedy pravdivé tvrzení žalobce, kdy žalobce uvádí„ před touto dražbou byl zpracován znalecký posudek, ve kterém není ničeho o jakékoliv dohodě“. Rovněž soud shledal za nepravdivé tvrzení žalobce, že„ dohoda byla vytvořena až jako reakce na uplatněné nároky žalobce, a to v roce 2021“, viz skutková zjištění, dle kterých byla Dohoda uzavřena již v roce 2005.

44. K otázce, zda dohoda, kterou si spolumajitelé upravili způsob, rozsah užívání společné věci musí upravovat vypořádání užívání části nemovitosti a rozdělení užitků z nemovitosti a co která strana za užívání nemovitosti dostane, soud konstatuje, že Dohodou spoluvlastníků došlo k modifikaci pravidel stanovených v § 1120 OZ Dohoda o užívání nemovitosti nemusí upravovat rozdělení užitků z nemovitosti ani nemusí obsahovat ujednání o náhradě za výlučné užívání části nemovitosti jedním ze spoluvlastníků, neboť tato náležitost neplyne ze žádného zákonného ustanovení.

45. Pokud si strany dohody o užívání nemovitosti nedohodli náhradu za výlučné užívání části nemovitosti jedním ze spoluvlastníků, je nutné vyložit vůli stran tak, že si ujednali výlučné užívání části nemovitosti jako bezúplatné, tedy že spoluvlastník, který výlučně užívá část nemovitosti, není povinen ostatním spoluvlastníkům za výlučné užívání hradit náhradu. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 46. Soud neshledal, že by se 1. žalovaný a 2. žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatili na úrok žalobce, když 1. žalovaný využívá garáž na základě Dohody o užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum], a rovněž tak 2. žalovaná, přičemž s ohledem na Dohodu, ve které je sjednáno, že garáž je oprávněn výlučně užívat 1. žalovaná, by se 2. žalovaná mohla toliko obohatit na úkor 1. žalovaného, nikoli na úkor žalobce, a proto soud žalobu jako bezdůvodnou zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 240 Kč Tyto náklady tvoří náklady za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”).

48. Soud vzal za tarifní hodnotu částku 16 200 Kč pro každého ze žalovaných, neboť žalobce po každém ze žalovaných žádal zvlášť zaplacení částky 16 200 Kč, přičemž mimosmluvní odměnu dle § 12 odst. 4 snížil o 20 %, jelikož šlo o společné úkony při zastupování dvou osob.

49. Náklady sestávající z částky 1 424 Kč (1 780 Kč x 0,80 %) za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (2 x převzetí a příprava zastoupení; 2 x podání doručené soudu dne [datum]; 2 x podání ze dne [datum]; 2 x účast na jednání dne [datum]; 2 x účast na jednání dne [datum]) včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.