6 C 31/2022
č. j. 6 C 31/2022-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Nymburce rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 7 984 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Soud uznal, že žalobkyně je právní vlastníkem pohledávky z důvodu jejího postoupení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Rozhodnutí bylo založeno na § 657 odst. 1 a § 1879 OZ 2012, podle nichž je možné přenechání pohledávky a její výkon věřitelem. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % a 8,25 % ročně, a to od doby, kdy byl dluh neplacen. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla určena podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a advokátního tarifu.
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 984 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 7 984 Kč, b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 755,41 Kč, c) zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 984 Kč od datum do datum, d) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 984 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 984 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce číslo kterou žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřila.
4. V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen („ o. s. ř.“), když žalobkyně se práva účasti na projednání věci vzdala a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, i přes poučení nevyjádřil, a tedy se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že k tomuto postupu soudu nemá žalovaný námitky.
5. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
6. Mezi společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy číslo na kterou společnost právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal společnosti právnická osoba splatit poskytnuté peněžní prostředky v 52 týdenních splátkách po 192 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 984 Kč právnická osoba dne datum poskytla žalovanému částku 6 000 Kč. Žalovaný celkem uhradil 2 000 Kč právnická osoba postoupila dne datum pohledávku na žalovanou. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ 1964“), přenechá smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
9. Podle § 657 odst. 1 OZ 1964 lze při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
10. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit 11. Mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o půjčce dle § 657 1964 OZ ve spojení s § 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost právnická osoba přenechala žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 984, který představuje úrok (viz § 657 odst. 1 OZ 1964), celkem tedy 9 984 Kč. Jelikož však žalovaný nedostál své povinnosti ze smlouvy, když splatil toliko částku ve výši 2 000 Kč, je povinen zaplatit žalovanou částku ve výši 7 984 Kč (9 984 Kč – 2 000 Kč)
12. Podle 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ 2012“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. právnická osoba dle § 1879 OZ postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaná bylo o postoupení pohledávky společností právnická osoba vyrozuměna.
14. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 7 984 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění se základní skutkovým a právním rozborem; návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty, v sazbě 21 % ve výši 189 Kč, jejíž je zástupce žalobkyně plátcem. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč, a nadto sama žalobkyně nahrazení nákladů v této výši požaduje.
16. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud povinnost žalovanému zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.