6 C 333/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 60 387 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 49 000 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 49 000 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacenía) částky 11 387 Kč,b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 380,50 Kč,c) kapitalizovaného úroku ve výši 18 540 Kč,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 600 Kč od 30. 4. 2024 do 23. 4. 2025,e) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 600 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení,f) zákonného úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 49 000 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení,g) úroku 30 % ročně z částky 49 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva nazvaná Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru – smlouva č. , hodnota, , na základě které poskytla společnost , právnická osoba, , žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný nárok je tvořen jistinou ve výši , částka, , poplatkem ve výši , částka, , úrokem z jistiny do zesplatnění ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, . Společnost , právnická osoba, , před poskytnutí zápůjčky posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, a to zejména na základě informací získaných od žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav4. Dokument (soubor pdf) označený jako „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru - Smlouva č. , hodnota, “ neobsahuje žádný podpis žalovaného, ať už vlastnoruční nebo elektronický. Obsahem listiny je závazek poskytovatele úvěru společnosti , právnická osoba, , poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, klientovi, který je označen jako , Jméno žalovaného, a závazek tohoto klienta vrátit peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž byl stanoven úrok za poskytnutí úvěru ve výši 54 % ročně [zjištěno z dokumentu (soubor pdf) Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru – Smlouva č. , hodnota, )].

5. Společnosti , právnická osoba, , byla poskytnuta fotografie občanského průkazu žalovaného spolu se zachycením jeho podoby [zjištěno z dokumentu (soubor pdf) označeného jako Kopie občanského průkazu].6. , jméno FO, účet žalovaného byly dne , datum, připsány peněžní prostředky ve výši 2 x , částka, odeslané z účtu č. , č. účtu, . Platby byly pojmenovány jako „, Anonymizováno, půjčka od , Anonymizováno, , Anonymizováno, o.“ (zjištěno z Potvrzeních o provedení transakce).

7. Společnost , právnická osoba, , v dopise ze , datum, , který byl adresován žalovanému vyzvala k úhradě dlužné částky [zjištěno z dokumentu (soubor pdf) označeného jako Opakovaná výzva k úhradě ze dne , datum, ].

8. Žalovaný uhradil společnosti , právnická osoba, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, [zjištěno z dokumentu (soubor pdf) platební historie].

9. Společnost , právnická osoba, , postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, [zjištěno z dokumentu (soubor pdf) označeného jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek].

10. Společnost , právnická osoba, , v dopise ze dne , datum, oznámila žalovanému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne , datum, [zjištěno z dokumentu (soubor pdf) označeného jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku].

11. Zástupce žalobkyně odeslal dne , datum, žalovanému na adresu , adresa, , Anonymizováno, , adresa, výzvu k plnění [zjištěno z dokumentu (soubor pdf) označeného jako výzva k plnění včetně podacího lístku]. Soud konstatuje, že podací lístek neprokazuje, zda a kdy byla výzva doručena žalovanému.

12. K listinám Schválená žádost v ČJ (Portál péče o zákazníky A- , Anonymizováno, ) na čl. 19, schválená žádost (Customer , jméno FO, A-, Anonymizováno, ) na čl. 22, Žádost schválená na čl. 25, Žádost klienta na čl. 21 a PIN na čl. 27 soud konstatuje, že tyto neprokazují, že by právě žalovaný zaslal zadal PIN, nebo že by souhlasil s obsahem smlouvy, kterou předložila žalobkyně.

13. Soud neprovedl pro nadbytečnost následující důkazy: Čestné prohlášení společnosti , právnická osoba, ; Informace o zpracování osobních údajů.

14. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

15. Mezi společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo v říjnu 2022 k jednání na základě, kterého společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . K tomuto závěru soud dospěl na základě prokázané výše poskytnutých peněžních prostředků na účet žalovaného a předložené fotografie průkazu totožnosti žalovaného a jeho podoby, který nikdo jiný, než žalovaný nemohl poskytnout. Žalovaný uhradil dvě platby, první ve výši , částka, a druhou ve výši , částka, , celkem tedy ve výši , částka, . Společnost , právnická osoba, , postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni, a toto postoupení žalovanému oznámila.

16. Zjištěné skutečnosti však neprokazují, co bylo přesně obsahem ujednání mezi společností , právnická osoba, , a žalovaným, tedy zda a v jaké výši byl ujednán úrok, kdy byla sjednána splatnost či čehokoli dalšího. Soud dále konstatuje, že dvě úhrady ze strany žalovaného v celkové výši , částka, (, částka, a , částka, ) pak rovněž nic dalšího neprokazují ohledně ujednání mezi účastníky. Jiná situace by byla, kdyby bylo prokázáno více pravidelných úhrad ve stejné výši, z čehož by bylo možné dovodit ujednání o splátkách.

17. Soud nemá za prokázané, že obsah ujednání mezi společností , právnická osoba, , a žalovaným se shoduje s obsahem předložené listiny označené Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru - Smlouva č. , hodnota, , neboť není prokázané, že žalovaný tuto listinu podepsal, nebo že by souhlasil s jejím obsahem.Právní hodnocení18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

19. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

23. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

24. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

26. Soud věc předně s ohledem na tvrzení žalované posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

27. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

28. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

29. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

30. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

31. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, 142, kde dospěl k závěru, že „nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

32. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

33. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřená prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a podepsaná prostřednictvím přihlášení do systému prostřednictvím zaslaného PIN kódu. Soud zdůrazňuje, že z provedených důkazů není patrné, zda byla doložka s PIN kódem na smluvní listiny umístěna, natož pak, že by jí tam umístil žalovaný, jehož totožnost by byla spolehlivě zjištěna. Nelze tak učinit závěr, že žalovaný podepsal či souhlasil právě s obsahem předložené „smlouvy“.

34. Z dalších okolností, kdy žalovaný obdržel od společnosti , právnická osoba, , peněžní prostředky ve výši , částka, a jejich obdržení časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, by bylo možné dovodit, že předchůdkyně žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli, a zejména, že uzavřeli smlouvu v tvrzeném znění.

35. Předchůdkyní žalobkyně zvolená forma jednání neumožnila zachycení obsahu vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu), a to i přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

36. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

37. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté společností , právnická osoba, , bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil, a to konkrétně částku , částka, (, částka, – , částka, ).

39. Co se týče dále nárokovaného poplatku ve výši , částka, , úroku z jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně neshledal žádný titul, na základě, kterého by měla žalobkyně nárok na tyto částky.

40. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

41. Společnosti , právnická osoba, , dle § 1879 OZ postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaný byl o postoupení pohledávky společností , právnická osoba, , vyrozuměn.

42. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

43. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem a výzva byla skutečně doručena žalovanému. Nárok se stal splatným doručení žaloby dne , datum, . Žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od následujícího dne, tedy od , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 12 % ročně.

45. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

46. Jelikož soud dospěl k závěru, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy tak se pro nadbytečnost nezabýval její platností co do § 87 odst. 1 ZoSÚ a rozporu s dobrými mravy s ohledem na výši úroků.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení47. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi společností , právnická osoba, , a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat, a to včetně příslušenství.

48. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky , částka, , soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

49. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v obecné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť soudu nejsou možnosti žalovaného k vrácení nesplacené jistiny (viz § 87 ZoSÚ). Soud dále podotýká, že žádný z účastníků nenavrhl určení lhůty ve smyslu § 87 odst. 2 ZoSÚ.

50. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady řízení žalovanému nevznikly.