6 C 46/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o 35 661 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 27 499 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 499 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 2 501 Kč,b) úroku 27,77 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 7. 2024 do 26. 10. 2024,c) úroku 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 10. 2024 do zaplacení,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 7. 2024 do 20. 3. 2025,e) zákonné úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 501 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení,f) zákonné úroku z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 27 499 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení,g) částky 2 038 Kč,h) částky 300 Kč,i) částky 1 497 Kč,j) částky 1 826 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , částka, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši , částka, a to tak, že částku ve výši , částka, převedl na účet určený žalovaným a částku , částka, převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit částku ve výši , částka, včetně sjednaného úroku a to ve 33 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, ., právnická osoba, uzavření smlouvy o úvěru došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši , částka, .

3. Žalovaný nárok se skládá z jistiny ve výši , částka, , úroku 27,77 % ročně z pohledávky , částka, od , datum, do , datum, , úroku 12,75 % ročně z pohledávky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dluhu na úrocích ke dni žaloby ve výši , částka, , vynaložených nákladech ve výši , částka, , smluvní pokutě ve výši , částka, a smluvní pokutě ve výši , částka, .

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

6. Listina nadepsaná „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ obsahuje na straně 6/6 text vyhotovený v textovém editoru:„jména a příjmeníZákazní (podpis)Zákazník podepsal tuto Smlouvu o úvěru verifikační platbou ve výši , částka, dle čl. XII bod 1 Smlouvy o úvěru“.Tato listina (dokument) byla předložena soudu v elektronické podobě ve formátu pdf. a neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalované. Dokument je opatřen elektronickým podpisem , jméno FO, (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně záznamu o uložení dokumentu do systému).

7. Z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byly dne , datum, převedeny na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce ve výši , částka, ).

8. Z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byly dne , datum, na účet č. , č. účtu, (název , jméno FO, ) peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce).

9. Z účtu žalovaného č. , č. účtu, byly dne , datum, převedeny na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce).

10. Žalovaný neuhradil žádnou z předepsaných splátek (zjištěno z bonity smlouvy).

11. V nedatované a neadresované zprávě je uvedeno, že „Vaše žádost o úvěr byla schválena, zbývá ještě podepsat dokumenty přiložené v příloze odkazem: Podepsat dokumenty Po podepsání dokumentů je ještě nutno pro vyplacení úvěru zaslat na náš účet číslo , č. účtu, částku ve výši , částka, z Vašeho účtu uvedeného ve smlouvě. Variabilní symbol je číslo smlouvy , Anonymizováno, . Tímto bude úvěrová smlouva uzavřena a následně proplacen úvěr. Po provedení úhrady napište na e-mail , e-mail, , že úhrada byla provedena“ (zjištěno z Emailu). K uvedené zprávě soud konstatuje, že z ničeho neplyne zda, komu a kdy byla odeslána a zda, komu a kdy byla doručena.

12. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného (zjištěno ze žalobkyní předložené kopie občanského průkazu žalovaného).

13. K upomínce ze dne , datum, a upomínce ze dne , datum, včetně přehledu odeslaných dávek, seznamu odeslaných upomínek soud konstatuje, že tyto důkazy toliko prokazují, že byly upomínky odeslány, nikoli však, že byly skutečně žalovanému doručeny a kdy.

14. K předžalobní výzvě včetně podacího lístku soud konstatuje, že tyto důkazy toliko prokazují, že dopis byl odeslán, nikoli však, že byl skutečně doručen žalovanému a kdy.

15. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

16. Z účtu žalovaného odešly na účet žalobkyně dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Z účtu žalobkyně na účet žalovaného odešly dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Listina nadepsaná Smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický popis žalovaného. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného.

17. Soud nemá za prokázané, že žalovaný souhlasil s obsahem listiny nadepsané Smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud nemá za prokázané, že by upomínky ze dne , datum, a ze dne , datum, a předžalobní výzva byly doručeny žalovanému.

18. Soud s ohledem na posouzení věci nezjistil z následujících důkazů nic podstatného: formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti zákazníka, informace o pozemku, prohlášení rodiče, výplatní pásky, výpis z účtu, výstup z insolvenčního rejstříku, výsledek lustrace, závazky spotřebitele a výdaje spotřebitele včetně záznamu o vložení do systému.

19. Soud neprovedl důkaz čestným prohlášením, neboť tento typ důkazu může důkaz výslechem nahradit jen ve výjimečných případech a ve věci ani nebylo ničeho tvrzeno k existenci okolností co do skutečností odůvodňujících nahrazení výslechu čestným prohlášením.

20. Soud dále pro nadbytečnost neprovedl důkaz obchodní podmínky a tabulka umoření, neboť tyto nemohou ničeho změnit na posouzení věci.Právní posouzení21. Soud věc po právní stránce posoudil následovně.

22. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

25. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

26. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

27. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

28. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

29. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

30. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

31. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

32. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

33. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

34. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

35. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

36. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena v elektronické formě prostřednictvím verifikační platby ve výši , částka, .Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená „Smlouva o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“)“ obsahuje text vyhotovený v textovém editoru) „jména a příjmeníZákazní (podpis)Zákazník podepsal tuto Smlouvu o úvěru verifikační platbou ve výši , částka, dle čl. XII bod 1 Smlouvy o úvěru“, který však nelze považovat za žádný podpis, natož za podpis žalovaného. Tento text není schopen prokázat, že žalovaný jakkoli podepsal či souhlasil s obsahem Smlouvy předložené žalobkyní soudu.

37. Podle § 1724 odst. 1 OZ projevují smlouvou strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

38. Podle § 1725 věty první OZ je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

39. Z dalších zjištěných skutečností, kdy žalovaný obdržel od žalobkyně peněžní prostředky ve výši , částka, a jejich obdržení časově souvisí s tvrzeným sjednáváním Smlouvy a převodu peněžních prostředků ve výši , částka, z účtu žalovaného na účet žalobkyně a z předložené kopie občanského průkazu žalovaného, lze sice dospět k závěru, že k nějakému jednání mezi účastníky došlo. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co mělo být přesně obsahem jednání a jaký konkrétní obsah smlouvy měl být mezi účastníky ujednán (zda byly ujednány úroky, poplatky či smluvní pokuty). Soud tedy neshledal, že mezi účastníky došlo dle § 1724 odst. 1 OZ a § 1725 OZ k projevu vůle, jehož výsledkem byl obsah smlouvy, který by odpovídal žalobkyní předložené Smlouvě. Soud zde pak zdůrazňuje, že nebyla provedena ze strany žalovaného žádná platba, kterou by šlo posoudit jako splátku tvrzeného úvěru.

40. Žalobkyní zvolená forma jednání neumožnila zachycení obsahu vůle žalovaného a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné Smlouvy mezi účastníky v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, čímž se připravila o možnost poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění označení důkazů.

41. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

42. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat, oč se obohatil, a to konkrétně částku , částka, , kterou od žalobkyně obdržel a nevrátila (27 500 – , částka, ).

44. Co se týče dále nárokovaného úroku 27,77 % ročně z pohledávky , částka, od , datum, do , datum, , úroku 12,75 % ročně z pohledávky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dluhu na úrocích ke dni žaloby ve výši , částka, , vynaložených nákladech ve výši , částka, , smluvní pokutě ve výši , částka, a smluvní pokutě ve výši , částka, , tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovaným a žalobkyní neshledal žádný titul na základě, kterého by ně měla žalobkyně nárok, a proto tyto nároky zamítl.

12. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky.

15. Splatnost částky , částka, s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalovanému dne , datum, . Žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od následujícího dne, tedy od , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 12 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

16. Soud konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovanému byla skutečně doručena jakákoli výzva k zaplacení žalované částky.

17. Soud podotýká, že podací lístek (podací arch) je toliko schopen prokázat odeslání dopisu, nikoli jeho doručení. Účinky výzvy k zaplacení ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ však nastávají až jejím doručením.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení18. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené Smlouvy mezi účastníky, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené Smlouvy právo ničeho požadovat, a to včetně příslušenství. Jelikož však na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky , částka, , soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky ve výši , částka, a zákonného úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

19. S ohledem na skutečnost, že soud neshledal, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, tak se ani pro nadbytečnost nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného, neboť tato nebyla pro rozhodnutí ve věci podstatná.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalované v rozsahu 35 %). Soud při výpočtu zohlednil i příslušenství (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé ze dne , datum, , předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

21. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje , částka, .