6 C 47/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 055,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky , částka, ,b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, ,c) kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,d) zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně,e) úroku 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne , datum, uzavřela s předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které poskytla společnost , právnická osoba, . žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, nejpozději do , datum, .

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Dokazování3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Dne , datum, společnost , právnická osoba, . přenechala žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, spolu s úrokem v celkové výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradou nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatku za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, (zjištěno ze Smlouvy o úvěru).

5. Žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, . částku , částka, (zjištěno z transakční historie).

6. Žalovaná dne , datum, sdělila společnosti , právnická osoba, ., že je zaměstnaná do , datum, ; její příjem činí , částka, ; výdaje celkem činí , částka, (bydlení a energie , částka, ; výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady , částka, ; srážky ze mzdy, výživné , částka, ); bydlí u rodičů; je vdaná. V žádosti o úvěr je zaškrtnuto pole ověřeno u změstnání (zjištěno ze žádosti o úvěr).

7. Na účtu č. , č. účtu, vedeném na osobu , jméno FO, byl k začátku října 2011 záporný zůstatek ve výši – , částka, a ke konci měsíce října záporný zůstatek ve výši , částka, . Na tento účet byly dne , datum, připsány peněžní prostředky ve výši , částka, z účtu číslo , č. účtu, vedeném na společnost , právnická osoba, a z účtu č. , č. účtu, vedeném na společnost , právnická osoba, peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z výpisu z běžného účtu).

8. Žalovaná dne , datum, provedla platbu ve výši , částka, ve prospěch Exekutorského úřadu , adresa, na účet č. , č. účtu, (zjištěno z Poštovní poukázky).

9. Žalovaná byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, na základě dohody o provedení práce na dobu určitou od , datum, do , datum, se sjednanou odměnou ve výši , částka, za hodinu vykonané práce (zjištěno z Dohody o provedení práce).

10. Žalovaná prohlásila, že bydli u otce bez manžela (zjištěno z Čestného prohlášení).

11. Průměrná úroková sazba úvěru poskytnutých bankami na spotřebu při fixaci 1 až 5 let činila v listopadu 2021 7,34 % ročně (zjištěno z ARAD).

12. Společnost , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postoupených pohledávek).

13. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky do , datum, . Dopis byl odeslán dne , datum, (zjištěno z výzvy k plnění včetně podacího lístku a plné moci). Soud konstatuje, že nemá za prokázané, kdy a že byl dopis doručen žalované, když tyto skutečnosti podací lístek neprokazuje.

14. K důkazu oznámení o postoupení pohledávky soud konstatuje, že k němu nebyla přiložena podací lístek, doručenka ani nic jiného, co by prokazovalo jeho odeslání a doručení, a proto soud tento důkaz nehodnotil.

15. Soud dále konstatuje, že s ohledem na posouzení věci nejsou podstatné skutečnosti ohledně doručení dopisu ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky.

16. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

17. Dne , datum, společnost , právnická osoba, . přenechala žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, spolu s úrokem v celkové výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradou nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatku za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, . Žalovaná uhradila poskytnuté peněžní prostředky co do výše , částka, . Společnost , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou. Žalovaná v měsíci říjnu 2021 obdržel od společnosti , právnická osoba, částku ve výši , částka, z titulu smlouvy o provedení práce.

18. Soud nemá za prokázané, že společnost , právnická osoba, . před poskytnutím úvěru jakkoli ověřila výdaje žalované. Soud konstatuje, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, jaké byly skutečné výdaje žalované. Soud nemá za prokázané, že by společnost , právnická osoba, . lustrovala žalovanou v jakékoli databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti.Právní hodnocení19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Mezi společností , právnická osoba, . jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž byly ujednány úroky dle § 2392 odst. 1 OZ, když se společnost , právnická osoba, . přenechala žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit ve splátkách spolu s úrokem v celkové výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradou nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatku za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, .

24. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy s ohledem na splnění povinnosti společnosti , právnická osoba, . jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalované.

25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

29. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

30. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 OZ přihlédne i bez návrhu.

32. Otázkou, zda § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019 – 71, ve kterém dospěl k závěru, „že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 OZ jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“33. K podrobnějšímu odůvodnění co do závěru o absolutní neplatnosti soud odkazuje na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze.

34. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda společnost , právnická osoba, . dostála své povinnosti a řádně posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.

35. Společnost , právnická osoba, . byla podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

36. Dále zdůrazňuje, že „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 - 39].

37. Dále soud zdůrazňuje, že „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ].

38. Dle citované judikatury věřitel musí reálně ověřit příjmy a výdaje spotřebitele a nepostačuje vyjít pouze z údajů poskytnutých spotřebitelem. Soud dodává, že možnost ověřit příjmy a výdaje má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.

39. Soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně svým povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. V této souvislosti stou konstatuje, že žalobkyně nepředložila žádné dokumenty, které by prokazovaly, že byly ověřeny příjmy a výdaje žalované.

40. K žádosti o úvěr soud konstatuje, že v této je sice uvedena výše výdajů žalované, avšak jejich výše není prokázána žádným důkazem, a proto nemá soud za prokázané, že uváděné výdaje odpovídaly skutečnosti. Soud shledal, že společnost , právnická osoba, . reálně neověřila tvrzené výdaje žalované. Společnost , právnická osoba, . ověřila toliko exekuční splátky.

41. Soud je toho názoru, že společnost , právnická osoba, . ve skutečnosti výdaje žalované nezkoumala, a tedy je ani nemohla porovnat s jejími příjmy.

42. Dle výše uvedeného, soud dospěl k závěru, společnost , právnická osoba, . nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k posuzování úvěruschopnosti žalované přistoupila toliko formálně, avšak reálně úvěruschopnost žalované neposuzovala, a proto soud shledal předmětné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

43. Soud k neunesení důkazního břemene žalobkyní, co do prokázání skutečnosti, že společnost , právnická osoba, ., dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, konstatuje, že žalobkyně byla před nařízením jednání vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů a dále byla při jednání poučena dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

44. S ohledem na neplatnost smlouvy uložil soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalované pouze povinnost zaplatit částku ve výši , částka, , která představuje nesplacenou jistinu (, částka, – , částka, ) a v ostatním rozsahu žalobu zamítl a to i co do požadovaného úroku, zákonného úroku z prodlení, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

45. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy co do výše sjednaných úroků a poplatků, resp. sjednané výše úplaty za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Předně soud konstatuje, že celý sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, představuje úplatu za poskytnutí spotřebitelského úvěru, tedy je nutno zohlednit celý poplatek co do výše úroku.

46. Zápůjčka, jejíž jistina činila , částka, , měla být splacena ve 14 týdenních splátkách, přičemž žalovaná měla zaplatit na úroku a poplatku, které představuje celkový úrok , částka, . Žalovaná tak měl zaplatit o 85,85 % více za 14 měsíců, což představuje roční úrok cca ve výši 73,58 %.

47. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

48. Podle § 577 OZ je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

49. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

50. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

51. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

52. Soud konstatuje, že úrok ve výši 73,58 % ročně je více než 10 krát vyšší, než činila průměrná výše úroku (7,34 % ročně: na spotřebu 1 až 5 let) v rozhodném období, tedy sjednaná výše úroku podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, a proto se ujednání o výši úroků zjevně příčí dobrým mravům, a tedy je ve smyslu § 580 odst. 1 OZ a 588 OZ absolutně neplatné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

53. Soud se dále zabýval otázkou dopadu účinků absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, resp. zda lze ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy oddělit a šlo by předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části ve smyslu § 576 OZ.

54. Soud podotýká, že ujednání o výši úroků lze od ostatních částí smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě o zápůjčce oddělit, ostatně podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce není sjednání úroků.

55. Přístup OZ v ustanovení § 576 je takový, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060-2064).

56. Důvod neplatnosti části smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce se týká ujednání o výši úroků, které představují úplatu společnosti , právnická osoba, . za poskytnutý spotřebitelský úvěr. Soud je toho názoru, že nelze předpokládat, že by společnost , právnická osoba, . přistoupila k uzavření smlouvy bez neplatného ujednání o výši úroků (úplaty), resp. že by žalované poskytla finanční prostředky bez jakéhokoli úroku (úplaty), tedy že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části co do sjednání úroků (viz § 576 OZ). Smlouvu je nutné posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.57. , Anonymizováno, soud uvádí, že se ztotožňuje s názorem Městského soudu v Praze vyjádřeným v rozsudku ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 22 Co 61/2022-40, dle kterého „neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena. Její naplňování je koneckonců také důvod, proč k moderaci nedochází v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z.“ (viz [příjmení], M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. Praha: C. H. Beck: 2020, s. 19 a tam citované [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo] - [číslo]). 1. vydání, [obec], C. H. Beck, 2014, s. 475.)“.

58. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

59. Podle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

60. Společnost , právnická osoba, . dle § 1879 OZ postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimovaná.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení61. Soud shledal, že společnost , právnická osoba, . nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto soud dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalované pouze povinnost zaplatit částku , částka, , která představuje nesplacenou jistinu, a v ostatním rozsahu žalobu zamítl. Soud rovněž shledal uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 OZ a 588 OZ, neboť výše sjednaná úplaty se zjevně příčí dobrým mravům.

62. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná byla sice i s přihlédnutím k zamítnutému příslušenství ve věci úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady řízení žalované nevznikly.

63. Lhůta ke splnění povinnosti soud stanovil v obecné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť s ohledem na pasivitu žalované soud nezná její možnosti k vrácení nesplacené jistiny (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).