6 C 52/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec – část obce zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 15 004 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 8 482 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 482 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů o právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení a) částky 6 522 Kč, b) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 004 Kč od [datum] do [datum], c) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 522 Kč od [datum], d) zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 482 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 15 004 Kč s odůvodněním, že původní věřitel [právnická osoba] s.r.o. uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu dne [datum] poskytla finanční prostředky ve výši 12 100 Kč. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 12 100 Kč a poplatku ve výši 2 904 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], přičemž prostřednictvím webového rozhraní byl žalovanému zaslán návrh úvěrové smlouvy, který žalovaný akceptoval.

2. Žalovaný se věci nevyjádřil.

3. Soud zjistil následující skutkový stav.

4. Listina označená jako„ Číslo rámcové smlouvy: [číslo]“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [právnická osoba]; 2019 [číslo]; podepsáno elektronicky“ (zjištěno z čísla rámcové smlouvy: [číslo]). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalovanému, a ani nic neprokazuje, že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal či souhlasil s jejím obsahem.

5. Listina označená jako„ JEDNOTLIVÁ SMLOUVA O [anonymizováno] Č. [číslo]“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [právnická osoba]; 2019 [číslo]; podepsáno elektronicky“ (zjištěno z jednotlivé smlouvy o úvěru [číslo]). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalovanému, a ani nic neprokazuje, že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal či souhlasil s jejím obsahem.

6. Žalovaný obdržel dne [datum] od [právnická osoba] s.r.o. bankovním převodem finanční prostředky ve výši 12 100 Kč (zjištěno z výpisu z účtu).

7. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k uhrazení neuhrazené jistiny ve výši 8 482 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 6 534 Kč do tří dnů, přičemž dopis byl odeslán dne [datum]. K datu [datum] činila neuhrazené jistina 8 482 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku a plné moci). 8. [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k uhrazení částky 8 482 Kč do tří dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). 9. [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně příloh).

10. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí: přehled obratů na běžném účtu; formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru 11. Soud ve věci dospal k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

12. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu označenou„ Číslo rámcové smlouvy: [číslo]“ a listinu označenou jako„ JEDNOTLIVÁ SMLOUVA O [anonymizováno] Č. [číslo]“ či že by souhlasil s jejich obsahem, neboť tyto listiny neobsahují žádný podpis žalovaného, který by mu šel přiřadit, resp. nic neprokazuje, že by žalovaný tuto listinu podepsal a ani z ničeho neplyne, že by s obsahem této listiny souhlasil.

13. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného finanční prostředky ve výši 12 100 Kč. Zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě do tří dnů a to dopisem odeslaným dne [datum]. K datu [datum] činila neuhrazené jistina 8 482 Kč.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>18. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>19. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>20. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>21. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 22. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

23. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

24. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

25. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

26. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

27. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla ([příjmení]) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob„ podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již„ zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen„ zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

28. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

29. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní (webové stránky [webová adresa]). Listiny předložené soudu ve formátu pdf. označené„ Číslo rámcové smlouvy: [číslo]“ a„ JEDNOTLIVÁ SMLOUVA O ÚVĚRU Č. [číslo]“ obsahují na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [právnická osoba]; 2019 [číslo]; podepsáno elektronicky“, který však nelze považovat za podpis žalovaného, neboť listiny nebyly ze strany žalovaného platně elektronicky podepsány, když byly opatřeny toliko vypsaným jménem a příjmením žalovaného vytvořeným v textovém editoru. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje na konkrétním dokumentu vyplnil sám žalovaný a že nejde o jiné dokumenty. Nebylo prokázáno, že obsah písemností se od připojení uvedených údajů nezměnil, resp. že jde o stále stejné písemnosti. Rovněž nic neprokazuje, že došlo k uzavření jakékoli smlouvy prostřednictvím webové stránky [webová adresa], jak tvrdí žalobkyně.

30. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalované, však nemá soud za prokázané, že žalovaný a předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění se, kterým souhlasil či že nedošlo ke změně tohoto dokumentu.

31. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, která byla zvolena, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvy v podobě předložené soudu, neboť tyto nebyly žalovaným řádně podepsány, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětných smluv mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smluv (v podobě předložené soudu).

32. Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů. <i>33. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>34. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 35. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil a to konkrétně částku 8 482 Kč, která představuje nesplacenou jistinu.

36. Soud konstatuje, že ve věci nebylo tvrzeno ani prokázáno jakou částku ve skutečnosti žalovaný žalobkyni již uhradil, nicméně dle předžalobní výzvy i oznámení postoupení pohledávky činila neuhrazená jistina toliko 8 482 Kč a žalovaný byl i vyzván k uhrazení částky 8 482 Kč jakožto neuhrazené jistiny. Ve věci je tedy nepochybné, že žalovaný částečně hradil, není však prokázáno kolik přesně, resp. zda uhradil více nežli částku 3 618 Kč (12 100 Kč – 8 482 Kč), nicméně k datu [datum] činila nesplacená pohledávka toliko 8 482 Kč, a proto soud uložil povinnost žalovanému uhradit právě tuto částku.

37. Co se týče dále nárokované částky co do výše 2 904 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru, tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o. neshledal žádný titul, na základě kterého by měla žalobkyně nárok na tuto částku. <i>38. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 39. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

40. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 8 482 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 8 482 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy zástupce žalobkyně, ve které byla stanovena splatnost do tří dnů, žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu s ohledem na odeslání dopisu dne [datum] (viz § 573 OZ) od [datum], a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně však požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum] z částky 15 004 Kč, a proto jej soud v období od [datum] do [datum] zamítl (viz výrok II. písm. b)).

41. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně, žalobkyně však požadovala zákonný úrok v prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 004 Kč, a proto soud co do výše 1,75 % zákonného úroku z prodlení zamítl (viz výrok II. písm. d)).

42. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud rovněž jako nedůvodné zamítl (viz výrok II. písm. c)). <i>43. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>44. Podle § 1882 odst. 1 OZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 45. [právnická osoba] dle § 1879 OZ postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaný bylo o postoupení pohledávky [právnická osoba] s.r.o. vyrozuměn (viz § 1882 odst. 1 OZ). <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 46. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat a to včetně příslušenství.

47. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 8 482 Kč, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 8 482 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 482 Kč od [datum] do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

48. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

49. Žalovaný byl ve věci i s ohledem na zamítnuté příslušenství úspěšnější, a proto by mu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. náležela náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.