6 C 54/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 870 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 7 999 Kč; b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 999 Kč od [datum] do zaplacení; a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 6 871 Kč; b) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 871 Kč od [datum] do zaplacení; zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 870 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo k uzavření úvěrové smlouvy, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu s úroky a poplatky. Mezi účastníky byla dále ujednána smluvní pokuta, pro případ že by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatné splátky. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 7 998 Kč; poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč; poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč; poplatku za SMS servis ve výši 245 Kč; poplatků za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 584 Kč; úroků ve výši 1 568 Kč; účelně vynaložených nákladů ve výši 760 Kč a smluvních pokut ve výši 1 956 Kč.

2. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že je ověřena identita žadatele. Žalovaný zaslal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na účet žalobkyně.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Dokazování</i> 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Listina označená jako„ Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru“ včetně její část označená jako„ Úvěrová smlouva“ obsahuje na poslední straně v sekci„ Za vás jako za klienta“ následující údaje: [celé jméno žalovaného]; IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána: [číslo]; Podepsáno kódem: [číslo]; SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána na telefonní číslo: [číslo]; SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána dne: [datum] 19:25; Smlouva byla úspěšně podepsána podpisovým kódem dne: [datum] 19:25 (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

6. V systému žalobkyně je u jména [celé jméno žalovaného] uvedeno [rodné číslo]; číslo [číslo obč. průkazu]; mobilní telefon [číslo] (zjištěno z printscreen na č. l. 16-17).

7. V systému žalobkyně je uvedeno, že na telefonní [číslo] byl odeslán dne [datum] [příjmení] pro podpis smlouvy [číslo] (zjištěno z printscreen č. l. 21).

8. Dne [datum] byla odeslána částka 8 000 Kč na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [celé jméno žalovaného] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] na č. l. 22).

9. Dne [datum] byla uskutečněna platba žalovanou na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy).

10. Dne [datum] byla odeslána částka 1 Kč na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [celé jméno žalovaného] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] na č. l. 23).

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy, dopis byl odeslán žalovanému dne [datum] (zjištěno z výzvy ke splacení celé půjčky včetně podacího archu z [datum]).

12. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného v dopise ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 30 dnů od sepsání dopisu, dopis byl odeslán žalovanému dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího archu ze dne [datum]).

13. Žalobkyně vyzvala žalovaného v dopise ze dne [datum] k okamžitému zaplacení dlužné částky (zjištěno z poslední výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru). K dopisu ze dne [datum] soud konstatuje, že nebyl předložen ani označen žádný důkaz ohledně jeho odeslání žalovanému.

14. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného [číslo] (zjištěno z kopie občanského průkazu).

15. Žalovaný dne [datum] zaslal žalobkyni částku 1 Kč a dne [datum] částku 1 Kč (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad).

16. Soud provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil s ohledem na posouzení věci nic rozhodného: sazebník; sazebník poplatků; výpis z účtu; výpis z obchodního rejstříku.

17. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu.

18. Žalobkyně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 8 001 Kč a žalovaný převedl na účet žalobkyně peněžní prostředky v celkové výši 2 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným probíhala komunikace, což soud má za prokázané na základě vzájemného převodu peněžních prostředků (potvrzení o provedených platbách) a kopie občanského průkazu žalovaného. Potvrzení o provedených platbách a kopie občanského průkazu žalovaného však neprokazují, že žalovaný podepsal listinu„ Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ včetně její části, která je označena jako„ Úvěrová smlouva“, či že by žalovaný s jejím obsahem souhlasil.

19. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal jakýmkoli způsobem listinu„ Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ včetně její části, která je označena jako„ Úvěrová smlouva“. Soud konstatuje, že věci je sice prokázáno, že na této listině je u jména žalovaného uveden kód [číslo], který se shoduje s kódem dle systému žalobkyně, avšak soud zaprvé nemá za prokázané, že tento kód byl skutečně odeslán žalovanému a telefonní [číslo] náleží žalovanému a za druhé, že by právě žalovaný tento kód zadal na stránce [webová adresa] či kamkoli jinam.

20. Dále soud nemá za prokázané, že by listina předložená soudu„ Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ včetně její části, která je označena jako„ Úvěrová smlouva“ byla podepsána uznávaným elektronickým podpisem či že by obsahovala časové razítko. <i>Právní hodnocení</i> 21. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

22. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

23. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>24. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>25. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>26. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>27. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 28. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“).

29. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

30. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

31. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]).

32. Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou.

33. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní, přičemž soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu o úvěru podepsal. Z dalších okolností kontraktačního procesu, kdy žalovaný zaslal žalobkyni z účtu částku 1 Kč a z poskytnutí částky 8 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze sice dospět k závěru, že žalobkyně s žalovaným skutečně jednala. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli.

34. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy o úvěru ve formátu elektronického souboru.pdf bez podpisu, který by šel přiřadit bez dalšího žalovanému. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu, však nemá soud za prokázané, že žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil, resp. že se jedná o znění se, kterým souhlasil či že nedošlo ke změně smlouvy.

35. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnosti a zachycení skutečné vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným podepsána takovým způsobem, který by prokazoval, že smlouva byla podepsána právě žalovaným, a současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy.

36. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že nebyla prokázána vůle žalovaného předmětnou smlouvu uzavřít.

37. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů. <i>38. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>39. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 40. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, resp. soud nemá za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy ve znění předložené soudu, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil a to konkrétně částku 7 999 Kč, která představuje rozdíl mezi peněžními prostředky, které žalobkyně poskytla žalovanému (8000 Kč + 1 Kč), a peněžními prostředky, které žalovaný žalobkyni zaplatil (1 Kč + 1 Kč). <i>41. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 42. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

43. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 7 999 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 7 999 Kč s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy žalobkyně, ve které byla stanovena splatnost do 14 dnů od sepsání výzvy, přičemž výzva byla sepsána dne [datum] a téhož dne odeslána, poslední den lhůty k zaplacení tak připadl na [datum], žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od [datum], a proto je povinna od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl. <i>44. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 45. S ohledem na neprokázání uzavření tvrzené smlouvy, jejíž součástí mělo být i ujednání o smluvní pokutě, nemá soud ani za prokázané, že se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu ve smyslu § 2048 odst. 1 OZ, resp. že mezi účastníky byla ujednána tvrzená smluvní pokuta, a proto soud zamítl žalobu i co do požadované smluvní pokuty. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 46. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této smlouvy právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky a to včetně příslušenství (úroku a úroku z prodlení) a smluvní pokuty.

47. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 7 999 Kč, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud tedy shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 7 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 999 Kč od [datum] do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

48. S ohledem na neprokázání uzavření smlouvy, se soud nezabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla částečně úspěšná co do 55 %, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

50. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 999 Kč + 582,17 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 999 Kč od [datum] do data rozhodnutí, tj. [datum]) z celkově požadované částky 14 870 Kč + 173,14 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum]) + 529,17 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 870 Kč od [datum] do data rozhodnutí, tj. [datum]), tedy byla celkem úspěšná co do částky 8 581,17 Kč z celkové požadované částky 15 572,30 Kč, což představuje úspěch žalobkyně v rozsahu 55 %.

51. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.