6 C 64/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcia) částku ve výši 15 000 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že tato částka představuje část škody, která byla způsobena dne , datum, v důsledku pádu kmenových větví stromu lípy, nacházejícím se na pozemku p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované, na majetek jehož je spoluvlastníkem. Škoda spočívá v destrukčnímu poškození střechy stodoly, jakožto součásti rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , postaveného na st. p. č. , hodnota, a dále k poškození objektu na st. p. č. , hodnota, , oplocení na p. č. , hodnota, a zničení dvou vzrostlých ovocných stromů – švestek nacházejících se na p. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, . Oprava střechy byly vyčíslena na , částka, . Samotná příčina odlomení a pádu větví spočívala ve špatném stavu stromu (vnitřní hniloba, jiné rozkladné procesy uvnitř stromu). Špatný stav stromu byl zjistitelný a žalovaná byla schopna přijmout opatření k předejit škodné události. Předmětného dne přešla letní bouřka. Bouřka však mohla být pouze spouštěčem odlomení větví.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že prováděla pravidelnou údržbu stromů ve svém vlastnictví spočívající v kontrole, prořezu suchých a poškozených větví a dalších opatřeních, v návaznosti na odborný dendrologický průzkum. Žalovaná poukázala na extrémní povětrnostní podmínky v den pádu větví (vítr o rychlosti 22-24 m/s (79-86 km/hod) s vyššími místními nárazovými poryvy). Povětrnostní podmínky považuje za činitel, který měl převažující vliv na pád větví. Věc by měla být posouzena dle § 2900 OZ, nikoli § 2937 odst. 1 OZ.

3. Dle odborného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, byly převažující příčinou pádu větví ze stromu povětrnostní podmínky, a tedy pád větví byl způsoben vnějším činitelem. Faktury prokazují, že žalovaná prováděla pravidelnou běžnou údržbu stromů ve svém vlastnictví.

4. Žalovaná si nechala zpracovat odborný dendrologický průzkum (terénní šetření proběhl o v období od , datum, do , datum, ) panem , jméno FO, , certifikovaným arboristou, na základě něhož nechala provést údržbu svých stromů.

5. Dendrologický průzkum byl zpracován panem , jméno FO, , certifikovaným arboristou, a to na základě terénního šetření, které proběhlo od , datum, do , datum, („dendrologický průzkum“). V dendrologického průzkumu je strom na pozemku parc. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, označen číslem , hodnota, . Dendrologický průzkum u stromu č. , hodnota, doporučil lokální redukci větve nad kostelem a nad občerstvením a žalovaná nechala provést tuto údržbu panem , jméno FO, (certifikovaným arboristou a autorem dendrologického průzkumu).

6. Dle odborného posudku byl zdravotní stav stromu byl velmi dobrý, vitalita a životní esence byla vysoká a strom byl na daném místě perspektivní s předpokladem dalšího vývoje a růstu minimálně 30 let. Celková hodnota stability stromu byla vyhodnocena jako 2. stupeň (strom s defekty řešitelnými běžným pěstebním zásahem), což dokládá, že žalovaná vynakládala ve vztahu k předmětnému stromu náležitou péči, která odpovídala jeho stavu zjistitelnému běžnými postupy. Probíhání hnilobných procesů nebylo běžnými postupy zjistitelné. Žalované není možné přičítat zanedbání náležité dohledu nebo porušení prevenční povinnosti, neboť vzhledem ke stavu a stáří stromu činila vše, co lze optikou průměrného rozumného člověka běžně pečlivého a opatrného požadovat.

7. Soud vyšel z následující nesporných skutečností.

8. Předmětný strom, ze kterého došlo k pádu větví, je ve vlastnictví žalované a nachází se na pozemku p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. K pádu větví došlo dne , datum, . Pádem větví došlo k poškození věcí ve spoluvlastnictví žalobce a to střechy stodoly, jakožto součástí rodinného domu č. p. , Anonymizováno, postaveného na st. p. č. , hodnota, ; objektu sp. p. č. , hodnota, (objekt občerstvení); oplocení na pozemku p. č. , hodnota, ; ke zničení dvou vzrostlých ovocných stromů švestek.

9. Soud ve věci z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

10. Žalovaná nabyla od Římskokatolické farnosti – proboštství , adresa, vlastnické právo k pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na základě darovací smlouvy ze dne , datum, (zjištěno z darovací smlouvy ze dne , datum, - č. l. 184-187). Darovací smlouva byla schválena usnesením obecního zastupitelstva obce , adresa, (zjištěno z usnesení Obecního zastupitelstva obce , adresa, na č. l. 189).

11. Žalobce a paní , jméno FO, v dopise ze dne , datum, vyzvali žalovanou k zaplacení celkové částky ve výši , částka, z důvodu náhrady škody způsobené pádem větní ze stromu žalované v dopise ze dne , datum, (zjištěno z Výzvy k náhradě škody ze dne , datum, č. l. 10), který byl podán k odeslání dne , datum, (zjištěno podacího lístku č. l. 10) a dodán dne , datum, (sledování zásilek č. l. 162).

12. Zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, v dopis ze dne , datum, , který byl dodán do datové schránky žalované dne , datum, (zjištěno z Předžalobní výzvy včetně Odeslané zprávy – č. l. 7 a č. l. 5).

13. V dopise ze dne , datum, , doručeném dne , datum, zástupkyni žalovaného, zástupce žalované odmítl odpovědnost žalované za škodu (zjištěno z Reakce na předžalobní výzvu ze dne , datum, včetně doručenky datové zprávy – č. l. 65 a č. l. 69).

14. Ulomené větve jsou velkých rozměrů a to co do délky i průměru. Větve spadly na střechu stodoly a na občerstvení, které jsou poškozeny (zjištěno z fotografií č. l. 11 – 24).15. , jméno FO, dne , datum, vyfakturoval žalované za prořez dubu , částka, a prořez lípy , částka, v obci , adresa, (zjištěno z Faktury č. , Anonymizováno, - č. l. 37). K důkazu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke které konkrétní lípě měl být proveden prořez a v čem prořez měl spočívat. Faktura pak není ani schopna prokázat, že prořez byl skutečně proveden.16. , jméno FO, dne , datum, vyfakturoval žalované částku , částka, za ošetření 21 stromů v obci , adresa, dle cenové nabídky ze dne , datum, (zjištěno z Faktury , Anonymizováno, – č. l. 66). K důkazu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke kterému konkrétnímu stromu mělo být provedeno ošetření a v čem ošetření mělo spočívat. Faktura pak není ani schopna prokázat, že ošetření bylo skutečně proveden.17. , jméno FO, vyfakturoval dne , datum, žalované částku , částka, za prořez stromů v obci , adresa, (zjištěno z Faktury č. , hodnota, – č. l. 70). K důkazu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke kterému konkrétnímu stromu měl být proveden prořez a v čem prořez měl spočívat. Faktura pak není ani schopna prokázat, že prořez byl skutečně proveden.18. , jméno FO, vyfakturoval dne , datum, žalované částku , částka, za bezpečnostní řez stromů v , Anonymizováno, . Práce byla provedena v množství 3 hodin (zjištěno z Faktury č. , hodnota, – č. l. 108). K důkazu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke kterému konkrétnímu stromu měl být proveden bezpečností prořez a v čem prořez měl spočívat. Faktura pak není ani schopna prokázat, že prořez byl skutečně proveden. Soud dále podotýká, že faktura se týká období čtyř let před rozhodným obdobím.

19. Certifikovaný arborista , jméno FO, pro žalovanou provedl v období od , datum, do , datum, v lokalitách v obci , adresa, a obci , adresa, inventarizaci vybraných dřevin; posouzení základních dendrometrických parametrů (obvod kmene, výška, výška nasazení koruny, průměr koruny, fyziologické stáří); hodnocení zdravotního stavu, vitality a perspektivy dřevin; a určení návrhu pěstebního opatření. Stromy byly hodnoceny vizuální metodou ze země proti poškození zlomem vzhledem k běžným klimatickým podmínkám (rychlost větru do 32 m/s). Hodnocení se zabývalo pouze vizuálně patrnými symptomy. U předmětného stromu (v inventarizaci dřevin označen číslem , hodnota, ) byl zjištěn následující stav: obvod kmene v cm 360; výška v metrech 22; šířka koruny v metrech 23; výška nasazení koruny v metrech 6; fyziologický věk 4 (dospělý strom, projevuje se stagnace růstu); vitalita 1 (výborná až mírně narušená (kompaktní koruna)); zdravotní stav 3 (výrazně zhoršený (souběh defektů, potřeba stabilizačního zásahu), perspektiva A (dlouhodobě perspektivní (odhadem více než 10 let)). Bylo navrženo pěstební opatření S-RZ (řez zdravotní), S-RLLR (lokální redukce z důvodu stabilizace), S-RLSP (lokální redukce směrem k překážce) se specifikací lokální redukce větve nad kostel a nad občerstvení. Připojena poznámka: dutiny, výletové otvory, nezavalené rány na kmeni a kosterních větvích, silné suché větve v koruně. Při stanovení výšky arborista dle metodiky vycházel s přesnosti ± 2 m (zjištěno z Dendrologického průzkumu dřevin v obci , adresa, včetně příloh – č. l. 38 – 64).

20. K odbornému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, č. , Anonymizováno, soud konstatuje, že se nejedná o znalecký posudek a , tituly před jménem, , jméno FO, není soudním znalcem. Tento odborný posudek je nutné posuzovat jako listinný důkaz a jako soukromou listinu ve smyslu § 565 OZ. , tituly před jménem, , jméno FO, v odborném posudku shledal, že předmětný strom (v posudku označen č. , hodnota, ) byl vysazen kolem roku 1890 a v minulosti (, datum, ) byla provedena údržba zdravotním řezem. Koruna byla centrálně vidlicovitě větvená (tlakové větvení), sektorovitá (2 základní kosterní větve). Segmenty koruny byly vychýleny cca 6 m z osoby stability kmene a byly hmotově a váhově nevyvážené zejména část sahající nad zdí a místní komunikaci do vzdálenosti až 12 m od kmene, která se odlomila. Kosterní větve dosahovaly délky 17 m, větvily se větvemi vyššího řádu, u kterých bylo vertikální těžiště posunuto od jejich báze směrem k jejich koncům až ke hranici zlomu. Některé větve vyššího řádu měly prosychající či suché koncové části. Kosterní větve byly vychylovány z osy stability kmene. Byl zaznamenáno poškození dřevokaznou houbou podél dřeňových paprsků, v jarním dřevě letokruhů jsou patrné praskliny s dvůrky vyplněnými bílím či žlutým syrrociem (pozn. soudu: výplň ve dřevě vytvářená dřevokaznými houbami), ale i s fázemi vláknitého i lískovitého rozkladu a vyhnilého jádra pravděpodobně napadeného rezavcem (pozn. soudu: dřevokazná houba). Na kmeni byly vertikální propady.

21. Před poškozením posoudil , tituly před jménem, , jméno FO, předmětný strom následovně. Věk 145 let; výška 24 m; poloměr koruny 10 m; obvod kmene 366/117 cm; fyziologické stáří dospělý strom (4) projevuje se stagnace růstu; dlouhověký strom (3); zdravotní stav velmi dobrý (4 body – poškození chorobami i škůdci plošné nebo prostorové, sporadické snadno odstranitelné chemicky i mechanicky. Nejsou přítomni polyfágní škůdci a polyspecifické choroby); poškození prostorové a mechanické střední (3 body – poškození listové i kořenové koruny a kmene úhrnem do 30 %; úbytek koruny nízký (4 body) 20 %; vychýlení těžiště 6 m; vitalita a životní esence vysoká (4 body); stabilita značně narušená (2 body – provozní bezpečnost, stabilita vyjadřuje statické poměry hodnocené dřeviny s případnými riziky, přičemž stupeň 2 značí značně narušenou korunu nepravidelnou, zřetelně nevyváženou, kmen neodpovídá velikosti koruny, vykloněný max. do 20 %, zřetelně poškozený, kořenová koruna narušené do 30 %. Jedná se o druhý nejhorší stupeň); perspektiva na daném místě: perspektivní (4 body) předpoklad dalšího vývoje a růstu minimálně 30 let; intenzitní tříd údržby 1. třída (mimořádné nároky na péči); celková hodnota stability 2. stupeň (plochy se stromy s defekty řešitelnými běžným pěstební zásahem); hodnota cíle pádu 2. stupeň; provozní bezpečnost na daném místě 3. stupeň (zhoršená). Provozní bezpečnost na daném místě je souhrnná hodnota, která se stanovuje na základě parametru stability konkrétního stromu a hodnoty cíle pádu základní plochy, na níž strom roste. Stupeň 3 – zhoršená je zde zvýšené nebezpečí pádu částí či celého stromu, kdy s ohledem na celkový dobrý zdravotní stav a vitalitu i životní esenci, středně – značně narušenou stabilitu, střední – nízkou perspektivu a hodnotu cíle pádu, je možno danou situaci řešit účelnými pěstebními opatřeními (řez, vazba), ve výjimečném případě u stupně cíle pádu 1 – 2 možno strom pokácet. Navrženo opatření před poškozením stromu spočívající v nutnosti provést stabilizaci koruny v podobě obvodové redukce (S-RO), dynamické vazbě (S-VDH a S-VDD) i statické podkladnicové vazbě (S-VP). Definice vazeb se nachází na č. l. 31 odborného posudku, přičemž vazba koruny stromu slouží k ochraně před rozlomením koruny tím, že se silné vzpřímeně rostoucí větve pevně spojí. Dynamická vazba umožňuje volný pohyb zajištěných větví. Statická vazba nemá umožnit vzájemný pohyb zajišťovaných částí.

22. V odborném posudku je k větrným podmínkám uvedeno „Vítr – průměrná rychlost větru 2,0 – 3,0 m.s-1, na jaře 3,0-3,5 m.s-1, v létě 2,5-3,0 m.s-1, na podzim 3,0-3,5 m.s-1, v zimě 3,5-4,0 m.s-1. Větrná růžice převládající proudění jihozápadní (JZ) 21 %, následně západní (Z) 17 %, severní (S) 12 %, východní (V) 10 %, jihovýchodní (JV) 10 %, jižní (J) 9 %, severovýchodní (SV) 7 %, severozápadní (SZ) 4 %, bezvětří 2,2 %. Převládající směr a průměrná rychlost větru JZ 4-6 m.s-1, SZ 4-6 m.s-1, S 2,5-4 m.s-1, JV 2,5-4 m.s-1. Rychlost větru v extrémních situacích Z do 30 m.s-1 (do 108 km.h-1), JV do 10 m.s-1 (do36km.h-1). Bouřky průměrný roční počet dní s bouřkou 21-24 dní. Kroupy průměrný roční počet dní s kroupami 1,5-2 dny,“ přičemž , tituly před jménem, , jméno FO, odkázal na publikace Atlas podnebí , adresa, . Dále je na straně 13 odborného posudku vložen printnscreen grafu rychlosti větru pro , adresa, . Graf byl vytvořen v aplikaci meteoblue*; model: NEMSGLOBAL. Odborný posudek neobsahuje u grafu žádnou interpretaci grafu. Dle grafu dne , datum, rychlost větru nedosahovala 24 m/s, ale rychlost činila cca 20 km/h (pozn. dle kótování a velikosti grafu, nelze přesně hodnoty odečíst, rychlost větru je v grafu uvedena v km/h).23. , tituly před jménem, , jméno FO, interpretoval svoje zjištění tak, že „s ohledem na výše uvedené váhové i habituální proporce v segmentovaných korunách bylo vhodné provést odborně velmi náročné statické zajištění stromů v podobě stabilizace korun jejich obvodovou redukcí (S-RO) společně s horními i dolními dynamickými vazbami (S-VDH a S-VDD). S ohledem na stavbu, velikost a růstové vymezení kořenového věnce, provedených výpočtů SIA a WLA, uvedené stability, vitality, zdravotního stavu, věku stromů, daného taxonu, vlastností půdního horizontu, poloze, povětrnostním vlivům a mírně až narušeným tlakovým i tahovým stranám kmenu i kořenových náběhů je třeba konstatovat, že provozní bezpečnost u stromů byla zhoršená a stromy na daném místě pro své okolí nebyly provozně zcela bezpečné.“24. S ohledem na zjištěné povětrnostní podmínky, a to zejména západní a jižní směry větru o rychlosti 22-24 m/s (79-86 km/hod) a s nejvyšší pravděpodobností i s vyššími místními nárazovými poryvy, které se plně opřely do váhově i habituálně nestabilních částí segmentovaných korun, přetížených množstvím vody nacházející se v systému stromů, došlo k významnému jejich vyklonění z osy stability k hranici místa zlomu. Sevřením, vychýlením a stočením váhově i mechanicky nestabilních severovýchodních segmentů korun stromů č. , hodnota, a 2 do kritického momentu mechanického selhání konstrukce na tahové i tlakové straně kosterních, hnilobou narušených větví, ale i praskajících, hnilobou narušených segmentů kmenů vycházejících až do tlakového větvení báze korun, kdy dochází k praskání vnějších a stlačení vnitřních dřevních pletiv a následné silným větrem podporované vytržení kosterních větví z báze větvení a jejich pád ve směru větrného poryvu. Shrnutím výše uvedeného konstatuji, že prvotní příčinou pádu kosterních větví byl mohutný větrný poryv a sekundární příčinou byly nestabilní, mechanicky narušené segmenty mohutné koruny s hnilobnými procesy v dřevním skeletu kosterních větví a kmenech.“25. , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl k závěru, že „s ohledem na zjištěné povětrnostní podmínky, a to zejména západní a jižní směry větru o rychlosti 22-24 m/s (79-86 km/hod) a s nejvyšší pravděpodobností i s vyššími místními nárazovými poryvy, které se plně opřely do váhově i habituálně nestabilních částí segmentovaných korun, přetížených množstvím vody nacházející se v systému stromů, došlo k významnému jejich vyklonění z osy stability k hranici místa zlomu. Sevřením, vychýlením a stočením váhově i mechanicky nestabilních severovýchodních segmentů korun stromů č. , hodnota, a 2 do kritického momentu mechanického selhání konstrukce na tahové i tlakové straně kosterních, hnilobou narušených větví, ale i praskajících, hnilobou narušených segmentů kmenů vycházejících až do tlakového větvení báze korun, kdy dochází k praskání vnějších a stlačení vnitřních dřevních pletiv a následné silným větrem podporované vytržení kosterních větví z báze větvení a jejich pád ve směru větrného poryvu (viz Nález). Shrnutím výše uvedeného konstatuji, že prvotní příčinou pádu kosterních větví byl mohutný větrný poryv a sekundární příčinou byly nestabilní, mechanicky narušené segmenty mohutné koruny s hnilobnými procesy v dřevním skeletu kosterních větví a kmenech.“26. V odborném posudku na č. l. 57 je v poznámce uvedeno: „roční průměrná naměřená rychlost větru: 7 hodin 1,3 m/s, 14 hodin: 3,2 m/s, 21 hodin: 1,2 m/s, roční průměr je 1,9 m/s. Nejsilnější větry vanou v jarních a podzimních měsících, ale není to pravidlem. Při letních bouřkách dochází k silnému nárazovému větru 22 až 28 m/s. Např. , datum, v ranních hodinách vichřice o síle 22 m/s, v nárazech až 25 m/s. Naměřená síla větru v m/s násobeno 3 600 dává tisíce metrů za hodinu (tj. např. 10 [m/s]x 3 600 = 36 000 [m/h] = 36 [km/h])“ (zjištěno z Odborného posudku , Anonymizováno, /2024 ze dne , datum, včetně příloh č. l. 71 – 107).

27. K údaji o rychlosti větru 22 - 24 m/s uvedeném ing. , jméno FO, v odborný posudku , Anonymizováno, ze dne , datum, soud konstatuje, že posudek ani jeho přílohy neobsahují žádný údaj o naměřené rychlosti větru 22 – 24 m/s dne , datum, v obci , adresa, . Jedná se toliko o domněnku , tituly před jménem, , jméno FO, . Hodnota , hodnota, – 24 m/s pak neplyne ani z grafu na č. l.

13. Soud zde zdůrazňuje, že graf obsahuje údaje v jednotce km/h. Ke grafu soud dodává, že hodnoty jsou vyhotoveny aplikací na základě modelu, tedy se nejedná o naměřené hodnoty. Soud dále podotýká, že , právnická osoba, disponuje znalostmi z oboru dendrologie (viz výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ), z ničeho však neplyne, že by měl disponovat odbornými znalostmi z oboru hydrometeorologie. Předmětný odborný posudek neprokazuje, že dne , datum, činila rychlost větru v obci , adresa, – 24 m/s, tedy závěr ing. , jméno FO, , že prvotní příčinou pádu kosterních větví byl mohutný větrný poryv není podložen.

28. Průměrný rychlost větru zaznamená Českým hydrometeorologickým ústavem na stanicích nejbližších obci , adresa, dne , datum, činila 6,9 m/s a maximální náraz činil 17,2 m/s. V uvedený den byla v oblasti kolem obce , adresa, pozorována intenzivní bouřková činnost, během níž nemohou být vyloučeny ani lokální nárazy větru přesahující rychlost 21 m/s. Během bouřky byly podobné nárazy zaznamenány na vzdálenějších stanicích. Podle aplikace APLPU byl extrémní vítr pravděpodobný (zjištěno ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, č. l. 182). K provedenému důkazu soud konstatuje, že tento exaktně neprokazuje, jaká byla maximální rychlost větru dne , datum, v obci , adresa, natož v místě předmětného stromu. Prokazuje pouze, že v nejbližších stanicích obci , adresa, , aniž by bylo specifikováno, kde se tyto stanice měly nacházet, činila maximální rychlost větru 17,2 m/s. Tento důkaz neprokazuje tvrzení žalované, že v den pádu větví byl vítr o rychlosti 22-24 m/s (79-86 km/hod) s vyššími místními nárazovými poryvy. Naopak tento důkaz prokazuje, že v okolí obce , adresa, činil maximální náraz větru 17,2 m/s.

29. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, shledal následující stav předmětného stromu (pozn. soudu: znalec při svém výslechu uvedl, že stav k datu , datum, a k datu místního šetření , datum, se v podstatně neměnil): zdravotní stav 4 (špatný – zřetelné poškození chorobami a škůdci plošné nebo prostorové (30-60 %)); fyziologická vitalita 3 (střední); stabilita 4 (značně narušená – koruna nepravidelná, zřetelně nevyvážená, kmen neodpovídá velikosti koruny, vykloněný max. do 20 %, zřetelně poškozený, kořenová koruna narušená do 30 %); výška 25 m; obvod kmene 360 cm, průměr koruny 12 – 14 metrů, sadovnická hodnota , hodnota, (dřeviny podprůměrné hodnoty); perspektiva b (krátkodobě perspektivní).

30. Předmětný strom má ve výšce cca 3 m v místě tlakového větvení vylomenou jednu z kosterní větví. Na stromě se vyskytují poměrně výrazné propadliny značící projev počínajícího vnitřního vyhnívání. V místě rozštípnutí koruny jsou patrné známky pokročilého vnitřního vyhnívání. Vyhnívání v tomto rozsahu je mnoho desítek let trvající proces. Tlakové větvení, způsobuje velký tlak kosterních větví na sebe, tlak způsobuje pukliny sloužící jako vstup pro vodu a patogeny do kmene, což způsobuje postupné vyhnívání kmene. V případě pokročilého vyhnívání předmětného stromu se násobí riziko pro okolí. Samotné tlakové větvení u statného a letitého stromu jako je předmětný strom vytváří riziko, které by mělo být eliminováno pravidelnou kontrolou a následným ošetřením. Předmětný strom již před jeho rozštípnutím představoval vysoké riziko pro své okolí, které mohlo být výrazně eliminováno či výrazně sníženo průběžnou odbornou kontrolou s následným doporučeným ošetřením.

31. Znalec dospěl k následujícímu závěru. Zdravotní stav posuzovaného stromu byl k datu rozlomení kosterní větve , datum, s ohledem na pokročilé vyhnívání kmene trvající mnoho desítek let a existenci četný propadlin na kmeni signalizující jeho vnitřní vyhnívání klasifikován jako špatný (4). Riziko rozštípnutí posuzovaného stromu bylo vysoké a strom byl provozně nebezpečný. S ohledem na statnost, letitost a tlakové větvení posuzovaného stromu byla třeba jeho pravidelná odborná kontrola. K zachování jeho provozní bezpečnosti byla nezbytná instalace dynamické bezpečnostní vazby doplněná obvodovou redukcí koruny. U posuzovaného stromu s ohledem na jeho nižší pevnost dřeva a letitost byla pravidelná odborná kontrola více než žádoucí. Tlakové větvení posuzovaného stromu vzniklo v jeho věku 10 – 15 a v této době mělo být odstraněno. Pravidelně měl být kontrolován nejpozději od 30 – 40 roku života. Přítomnost propadlin a vyhnívání musela být patrna řádově desítky let před rozlomením. Jedná se o dlouhodobý proces postupného rozpadu trvající desítky let a končí vždy destrukcí stromu, pokud není proveden odborný zásah. Přítomnost propadlin signalizuje vnitřní vyhnívání dřevní hmoty a velmi často je tento proces spojen s opakovaným průnikem vod a patogenů skrze narušená pletiva, kdy k narušení dochází nejčastěji vlivem tlakového větvení či nezacelené řezné rány. Posuzovaný strom má propadliny poměrně výrazné, což mnoho desítek let před rozlomením signalizovalo destabilitu a riziko rozpadu posuzovaného stromu. Přítomnost vyhnívání a propadlin se zjišťuje vizuálně případně přístrojově. U lip je toto riziko s ohledem na jejich měkké dřevo poměrně vysoké a násobí se tlakovým větvením. Čím starší neudržovaný strom s tlakovým větvením, tím je riziko větší. Čím je koruna u stromů s tlakovým větvení mohutnější, tím působí v místě větvení větší tlak a riziko se zvětšuje. Vyhnívání uvnitř kmene způsobí stagnaci růstu v místě vyhnívání a tím vnik propadlin, jelikož zde kmen nepřirůstá. V místě vyhnívání (propadlin) je strom křehčí a náchylnější k destrukci. Dle fotodokumentace ze dnů 27. 7. 2024, 25. 4. 2025 a 13. 5. 2025nejsou patrné žádné řezy na posuzovaném stromě. Zdravotní řez suchých drobnějších větví by nemusel být patrný, přičemž případné odstranění takovýchto větví by nemělo vliv na zajištění provozní bezpečnosti posuzovaného stromu. Dle fotografií nebyla odstraněna jedna suchá větev. Dle fotodokumentace nebyly na nerozštípnuté části koruny prováděny řezy, z čehož lez předpokládat, že ani na rozštípnuté části koruny řezy neproběhly (zjištěno z písemného Znaleckého posudku č. , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) – č. l. 128 – 140).

32. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, při výslechu uvedl, že stav předmětného stromu k , datum, a k datu místního šetření se v podstatě nezměnil, když tam zůstala druhá tlaková větev, která měla míru rizikovosti podobnou jako před rozštípnutím. V červenci 2024 byl zdravotní stav stromu ohodnocen číslem , hodnota, . Strom měl tlakové větvení, tzn. dvě stejně tlusté větve, které na sebe tlačili a vznikala tlaková puklina. Strom má propadlinu, která značí vnitřní vyhnívání. Vyhnívání v této fázi vzniká několik desítek let. Lípy jsou náchylné k tlakovému větvení, konkurenční větev je nutné odstranit již v mládí. O ohledem na kaši ve stromě, tam muselo zatýkat desítky let. Odborníkovi by mělo být vnitřní vyhnívání jasné na pohled. Propadlinu a tlakové větvení nelze přehlédnout, když to odborní vidí, tak musí okamžitě doporučit řešení. Tlakové větvení způsobí rozpad. Strom nemusel být radikálně sesazován nebo likvidován, nejčastěji se to řeší dynamickou vazbou. Dynamická vazba je popruh, kterým se (kosterní) větve drží navzájem. V případě většího rozpadu stromu či velkého pnutí se dělá statická vazba (prošroubování větví nebo podkladnicová vazba). Zde by byla optimální dynamická vazba. Dendrolog, který nenavrhl dynamickou vazbu se dopustil pochybení. U předmětného stromu bylo riziko, že s ohledem na nerovnoměrné prokořenění se mohl vyvrátit celý, nejslabší místo bylo nakonec tlakové větvení. Na konkrétní rychlost větru, kterou strom vydrží má vliv běžná rychlost větru v dané oblasti, na kterou je strom zvyklí. Pro předmětný strom byla riziková rychlost větru 36 m/s. Pokud by předmětný byl strom zdraví, tak rychlost 17 - 20 m/s měl zvládnout, neměla by ho jakkoli ohrozit. Certifikovaní arboristé jsou rychlokvašky a nemají zkušenosti. Předmětný strom byl posuzován dle metodiky Machovec, , jméno FO, , Vasek. , jméno FO, je autorem několika zákonů a má ohromné zkušenosti. U certifikovaných arboristů by měla být dána odbornost ke zpracování znaleckých posudků.

33. K posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec uvedl, že neví, zda vylezl nahoru a nahlédl do dutiny. Předpokládá, že kdyby koukal ze spodu a neviděl, co se děje uvnitř stromu, tak hodnocení by měl taky třeba trošku zkreslené. Tlak větví na sebe způsobuje puklinu. Spolu s propadlinou a chybějící vazbou to je časovaná bomba, bez ohledu na to, zda primární příčinou je hniloba nebo vítr. Jedinou příčinou propadliny je hniloba, která způsobí vnitřní odumírání kmene. Zásadní je odkud kam propadlina vede. Pokud se propadlina dostává až ke zemi jak je vidět na fotografii, ona pokračovala od tlakového větvení dál a dál, rozsah je většího charakteru. Stačí to zjistil takto. Lze však vzít i tomograf. Pevnost kořenového systému byla dobrá, větší než v místě rozdvojení.

34. Strom je provozně nebezpečný z důvodu tlakového větvení a propadliny. Po pádu se ukázalo, jak moc to tam je vyhnilé. Hniloba je zcela evidentní z propadliny. K tomuto závěru nejsou potřeba technické prostředky (zjištěno z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ).

35. V cenové nabídce je uveden jako dodavatel , jméno FO, . Cenová nabídka obsahuje 21 stromů a konečnou cenu za práci , částka, . V cenoví nabídce je pod číslem , hodnota, označen strom: lípa srdčitá; lokalita hřbitov; zásah zdravotní řez, lokální redukce z důvodu odlehčení; částka , částka, . Cenová nabídka neobsahuje žádnou položku ve výši , částka, (zjištěno z cenové nabídky č. l. 180). Soud konstatuje, že termín „zdravotní řez, lokální redukce z důvodu odlehčení“ nedefinuje nic bližšího ohledně rozsahu řezu ve smyslu v jaké délce měly být zkráceny kosterní větve, zkráceny či odstraněny větve vyššího řádu.

36. Na mapě na č. l. 181 je celkem označeno 45 stromů a to v nepravidelném očíslování (2, 3, 4, 5, 6, 7, a dále 11 až 49). Strom pod označený č. , hodnota, odpovídá umístnění předmětného stromu (zjištěno z mapy na č. l. 181).37. , jméno FO, vyfakturoval žalované dne , datum, částku , částka, za řez stromů a částku , částka, za řez památné lípy v obci , adresa, a to dle cenové nabídky (zjištěno z faktury , Anonymizováno, – č. l. 156, 180). Dne , datum, byla z účtu žalobkyně provedena platba ve výši , částka, s poznámkou řez stromů (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 157,177). K faktuře a výpisu z účtu soud konstatuje, že neprokazují, ve vztahu ke kterým konkrétním stromům či konkrétní lípě měl být proveden řez a v čem řez měl spočívat. Faktura ani výpis z účtu pak nejsou ani schopny prokázat, že řez byl skutečně proveden. Faktura byla vystavena a platba provedena téměř 7 let před rozhodným datem , datum38. , jméno FO, vyfakturoval žalované dne , datum, částku , částka, za řez stromů v obci , adresa, (zjištěno z faktury , Anonymizováno, – č. l. 156). Dne , datum, byla z účtu žalobkyně provedena platba ve výši , částka, s poznámkou řez stromů (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 158). K faktuře a výpisu z účtu soud konstatuje, že neprokazují, ve vztahu ke kterým konkrétním stromům měl být proveden řez a v čem řez měl spočívat. Faktura ani výpis z účtu pak nejsou ani schopny prokázat, že řez byl skutečně proveden. Faktura byla vystavena a platba provedena více než 7 let před rozhodným datem , datum, .39. , jméno FO, vyfakturoval žalované dne , datum, částku , částka, za arboristické práce dle cenové nabídky (zjištěno z faktury , Anonymizováno, – č. l. 157). Dne 20 3. 2017 byla z účtu žalobkyně provedena platba ve výši , částka, s poznámkou arboristické práce (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 158). K faktuře a výpisu z účtu soud konstatuje, že neprokazují, ve vztahu ke kterým konkrétním stromům měly být arboristické práce provedeny a v čem spočívaly. Faktura ani výpis z účtu pak nejsou ani schopny prokázat, že arboristické práce byly skutečně provedeny. Faktura byla vystavena a platba z účtu byla provedena více než 7 let před rozhodným datem , datum, .40. , jméno FO, vyfakturoval dne , datum, žalované částku ve výši , částka, za inventarizaci dřevin (zjištěno z faktury , Anonymizováno, - č. l. 179). Z účtu žalované byla dne , datum, provedena odchozí platba ve výši , částka, s poznámkou inventarizace dřevin (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 176).

41. Z účtu žalované byla dne , datum, provedena odchozí platba ve výši , částka, s poznámkou prořez dubu a lípy (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 178). K výpisu z účtu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke kterým konkrétním stromům (lípě) měl být proveden prořez a v čem prořez měl spočívat. Výpis z účtu pak není ani schopen prokázat, že prořez byl skutečně proveden. Platba byla provedena více než 2 roky před rozhodným datem , datum, .

42. Z účtu žalované byla dne , datum, provedena odchozí platba ve výši , částka, s poznámkou prořez stromů (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 188). K výpisu z účtu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke kterým konkrétním stromům měl být proveden prořez a v čem prořez měl spočívat. Výpis z účtu pak není ani schopen prokázat, že prořez byl skutečně proveden.

43. Z účtu žalované byla dne , datum, provedena odchozí platba ve výši , částka, s poznámkou ošetření stromů (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 183). K výpisu z účtu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke kterým konkrétním stromům mělo být ošetření stromů provedeno a v čem ošetření stromů mělo spočívat. Výpis z účtu pak není ani schopen prokázat, že ošetření stromů bylo skutečně provedeno (zjištěno z výpisu z výpisu z účtu na č. l. 183).

44. Z účtu žalované byla dne , datum, provedena odchozí platba ve výši , částka, s poznámkou bezpečnostní řez stromů v , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 191). K výpisu z účtu soud konstatuje, že neprokazuje, ve vztahu ke kterým konkrétním stromům měl být proveden bezpečnostní řez a v čem bezpečnostní řez měl spočívat. Výpis z účtu pak není ani schopen prokázat, že bezpečnostní řez byl skutečně proveden. Platba byla provedena 4 roky před rozhodným datem , datum, (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 191).

45. Oprava střechy stodoly na p. č. st. , Anonymizováno, , adresa, byla vyčíslena na částku , částka, bez DPH (zjištěno z rozpočtu opravy střechy č. l. 163).

46. Soud ze shodných tvrzení a provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

47. Předmětný strom, ze kterého došlo k pádu větví, je ve vlastnictví žalované a nachází se na pozemku p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. K pádu větví došlo dne , datum, . Pádem větví došlo k poškození věcí ve spoluvlastnictví žalobce: střechy stodoly, jakožto součástí rodinného domu č. p. , Anonymizováno, postaveného na st. p. č. , hodnota, ; objektu sp. p. č. , hodnota, (objekt občerstvení); oplocení na pozemku p. č. , hodnota, ; ke zničení dvou vzrostlých ovocných stromů švestek.

48. Oprava střechy stodoly na p. č. st. , Anonymizováno, , adresa, byla vyčíslena na částku , částka, bez DPH.

49. Žalovaný si nechal v období od , datum, do , datum, předmětný strom posoudit certifikovaným arboristou , jméno FO, , který určil u předmětného stromu zdravotní stav 3 (výrazně zhoršený (souběh defektů, potřeba stabilizačního zásahu a navrhl pěstební opatření S-RZ (řez zdravotní), S-RLLR (lokální redukce z důvodu stabilizace), S-RLSP (lokální redukce směrem k překážce) se specifikací lokální redukce větve nad kostel a nad občerstvení. Dále na předmětném stromě zjistil dutiny, výletové otvory, nezavalené rány na kmeni a kosterních větvích, silné suché větve v koruně.

50. Na předmětném stromě, před jeho rozlomením dne , datum, existovalo tlakové větvení dvou hlavních kosterních větví, které mělo být odstraněno v mládí stromu. Na stromě se vyskytují a k datu , datum, vyskytovaly propadliny, dřevokazné houby, vnitřní hniloba. Předmětný strom měl značně narušenou stabilitu. Předmětný strom vyžadoval zásah a to ideálně aplikaci volné vazby, pokud by nebylo přistoupeno k pokácení, značnému sesazení koruny či aplikaci pevné vazby. Narušení stability bylo dáno tlakovým větvením a umocněno mohutností koruny stromu. K rozlomení stromu došlo v tlakovém větvení. Soud zde podotýká, že na výše uvedeném se shodli jak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , tak i , tituly před jménem, , jméno FO, .

51. Vnitřní vyhnívání je z vnějšku patrné, a to na základě propadlin na stromě. Vnitřní vyhnívání snižuje pevnost dřeva stromu. Riziko rozštípnutí posuzovaného stromu bylo vysoké a strom byl provozně nebezpečný. Tlakové větvení způsobí rozpad (viz písemný posudek a výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ).

52. Žalovaná byla v roce 2024 před rozlomením předmětného stromu seznámena s nutností stabilizačního zásahu na předmětném stromu spočívajícím v pěstebním opatření S-RZ (řez zdravotní), S-RLLR (lokální redukce z důvodu stabilizace), S-RLSP (lokální redukce směrem k překážce) se specifikací lokální redukce větve nad kostel a nad občerstvení a na v dendrologickém průzkumu.

53. Ve věci nebylo prokázáno, že by na předmětném stromě byly provedeny nějaké zásahy (prořez) v roce 2024, neboť konkrétní zásahy na předmětném stromě žádný z provedených důkazů neprokazuje. Soud zde konstatuje, že žalovaná i přes poskytnuté poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tomto neunesla své břemeno důkazní, ale ani břemeno tvrzení, neboť neuvedla, jaké zásahy a kdy byly provedeny. Omezila se toliko na odkaz na faktury a výpisy z účtu, které nejsou schopny prokázat, že a k jakému zásahu na konkrétním stromu, tedy i na předmětném stromu došlo. Navíc se většina z nich vztahuje k období před rokem 2024.

54. Ve věci naopak bylo prokázáno, že nedošlo k redukci větví, které nebyly uschlé. Rovněž bylo prokázáno, že i uschlá větev nebyla odstraněna (viz písemný znalecký posudek a výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ). Rovněž provedené fotografie, které zachycují spadlé větve na stodolu a občerstvení prokazují, že nedošlo k jejich redukci.

55. Pro předmětný strom byla riziková rychlost větru 36 m/s. Zdravý strom by neměla rychlost větru 17 - 20 m/s jakkoli ohrozit (viz výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ). Soud zde poukazuje na dendrologický průzkum, dle kterého byly stromy hodnoceny proti poškození zlomem vzhledem k běžným klimatickým podmínkám (rychlost větru do 32 m/s), tedy dendrologický průzkum vycházel ze skutečnosti, že rychlost větru 32 m/s jsou běžné klimatické podmínky a stromy tuto rychlost mají vydržet (pozn. soudu: žalovaná namítá, že byly extrémní povětrnostní podmínky v den pádu větví a to vítr o rychlosti 22-24 m/s).

56. Ve věci nebylo prokázáno, že dne , datum, v místě předmětného stromu, v obci , adresa, ani v okolí obce , adresa, dosahoval vítr rychlosti 22 – 24 m/s. Ve věci bylo prokázáno, že v nejbližší stanici k obci , adresa, , přičemž není známo, o kterou stanici se jedná, činil maximální náraz větru 17,2 m/s (viz sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, ) Co se týče závěrů , tituly před jménem, , jméno FO, co do rychlosti větru a jeho vlivu na ulomení větve, tak tyto soud nepovažuje za relevantní (viz hodnocení odborného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, výše).

57. K cenové nabídce , jméno FO, , fakturám vystaveným , jméno FO, a výpisům z účtů soud konstatuje, že tyto neprokazují, že skutečně došlo v roce 2017 k řezu předmětného stromu a zejména neprokazují, v čem tento řez měl spočívat. Mapa na č. l. 181 s označenými stromy neodpovídá cenové nabídce, neboť cenová nabídka obsahuje 21 stromů a na mapě je celkem označeno 45 stromů a to v nepravidelném očíslování (2, 3, 4, 5, 6, 7, a dále 11 až 49). Soud má tedy pochybnosti, že mapa se vztahuje cenové nabídce a strom na mapě označený číslem , hodnota, (předmětný strom) odpovídá stromu označeném v nabídce pod číslem , hodnota, . Soud zdůrazňuje, že činnost , jméno FO, se týká roku 2017, tedy období o 7 let předcházející rozhodnému datu , datum, . Soud dále podotýká, že ve faktuře č. , hodnota, je uvedena částka za řez památné lípy ve výši , částka, , avšak v cenové nabídce je uvedena cena za strom č. , hodnota, ve výši , částka, . Cenová nabídka neobsahuje žádnou položku ve výši , částka, .

58. K rozměrům předmětného stromu soud konstatuje, že provedené důkazy (Dendrologický průzkum, Oborný posudek, Znalecký posudek) nejsou schopny prokázat přesné konkrétní rozměry stromu s ohledem na metodu měření, neboť měření nebyla provedena certifikovanými měřidly a jedná se spíše o odhad (změřen odhadovaný průměr obrysu koruny na zem). V Dendrologickém průzkumu a Odborném posudku nejsou uvedena měřidla. Dle metodiky V Dentrologickém průzkumu (příloha č. , hodnota, ) je uvedeno, že výška stromu se zaznamenává v metrech s přesností ± 2 metry, aniž by bylo uvedeno jak je výška měřena. Průměr koruny je měřen pomocí pásma nebo krokováním. V Dendrologickém průzkumu (metodice) však není uvedeno, zda byl průměr koruny měřen pásmem a jakým či krokováním ani jak samotné měření probíhalo. Porovnáním údajů v Dendrologickém průzkumu (výška v metrech 22; šířka koruny v metrech 23), Odborném posudku (výška 24 m; poloměr koruny 10 m, tedy průměr 20 m) a Znaleckém posudku (výška 25 m; průměr koruny 12 – 14 metrů), tak nelze s ohledem na nejistotu údajů zjistit, zda na předmětném stromě byl proveden prořez. K šířce koruny soud dodává, že pokud by nějakým zásahem došlo ke zmenšení šířky koruny o 3 m (rozdíl mezi Dendrologickým průzkumem a Odborným posudkem) či o 9 až 11 m (rozdíl mezi Dendrologickým průzkumem a Znaleckým posudkem), tak tento zásah by byl patrný avšak, žádný takový zásah znalec nezjistil (viz Znalecký posudek a výslech znalce). K redukci stromu co do výšky, tedy co do samotných kosterních větví pak dle porovnání údajů nemohlo dojít, když Odborný posudek a Znalecký posudek uvádějí vyšší údaj o vížce o 2 metry a 3 metry.

59. Soud provedl důkazy odborná databáze památných stromů č. l. 164; fotografie č. l. 165-169; mapa č. l. 170, ze kterých však nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci nezjistil. Soud podotýká, že tyto důkazy byly navrženy žalobkyní za účelem prokázání skutečnosti, že žalovaný si byl vědom stáří předmětného stromu s ohledem na stáří jiného stromu, a k prokázání skutečnosti, kam zasahovaly větve.

60. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nic nového podstatného pro rozhodnutí o věci nezjistil: Výpis z katastru nemovitostí (č. l. 8); Výpis z katastru nemovitostí (č. l. 9).

61. Soud neprovedl navržený výslech , tituly před jménem, , jméno FO, pro nadbytečnost, neboť rozhodné skutečnosti byly zjištěny z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Soud zdůrazňuje, že závěry , tituly před jménem, , jméno FO, se v podstatných otázkách nerozporují se závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , co do existence tlakového větvení, výskytu propadů (propadlin), výskytu dřevokazné houby, existence vnitřní hniloby, nutnosti aplikace volné vazby na předmětný strom a značně narušenou stabilitu stromu. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vysvětlil, proč se rozcházeli v klasifikaci zdravotního stromu, když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vzal v potaz reálný vnitřní stav stromu (rozsáhlé vyhnívání). Soud zde podotýká, že , tituly před jménem, , jméno FO, není soudní znalec, tedy by mohl být toliko slyšen jako svědek ke skutečnostem, které vnímal svými smysly, nikoli k odborným otázkám. Odborné otázky pak byly zodpovězeny soudním znalcem. Soud rozhodoval za účinnosti zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do , datum, (dále jen „o. s. ř.“), který ve svém paragrafu § 127 v případě závislosti rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, odkazuje na znalce. Dle § 127a o. s. ř. znalecký posudek může předložit i účastník. O. s. ř. tedy nepřipouštěl odborné vyjádření fyzické osoby.

62. Ve věci nebyl navržen výslech , jméno FO, ani žádné jiné osoby za účelem zda a jak byl proveden prořez předmětného stromu. V tomto směru žalovaná neunesla ani břemeno důkazní, a proto soud nepřistoupil ani k výslechu těchto osob jakožto důkazu plynoucího ze spisu.

63. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

64. Podle § 2937 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

65. Předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody dle § 2937 odst. 1 OZ spočívají v samovolném působení věci, vznik újmy a příčinné souvislost mezi nimi.

66. K samovolnému působení věci soud konstatuje, že škoda způsobená na věcech pádem větve ze stromu na tyto věci je škoda způsobená dle § 2937 odst. 1 OZ věcí samou od sebe, neboť vznik škody je dán samovolným působením věci v důsledku jejích vlastností, zde její hmotností, umístněním ve výšce nad poškozenou věcí a následném působením gravitační síly (viz usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého „způsobení škody věcí samou od sebe je nutno shledávat v objektivních vlastnostech předmětného stromu (větve), např. hmotností větve, jejím umístěním v terénu spojeném s fyzikálním působením dopadu věci o vyšší hmotnosti nebo její části z výšky působením gravitace, atp.“). Ve věci byl naplněn předpoklad samovolného působení věci.

67. Ve věci bylo mezi účastníky nesporné, že předmětný strom a parcela, na kterém se nachází, je ve vlastnictví žalované, tedy dle 2937 odst. 1 OZ platí, že osobou povinnou dohledem byla žalovaná.

68. Ke vzniku újmy soud konstatuje, že mezi účastníky je nesporná skutečnost, že pádem větve došlo k poškozené věcí (střechy stodoly, jakožto součástí rodinného domu č. p. , Anonymizováno, postaveného na st. p. č. , hodnota, , objektu sp. p. č. , hodnota, (objekt občerstvení), oplocení na pozemku p. č. , hodnota, , dvou ovocných stromů švestek) ve spoluvlastnictví žalobce. Poškození střechy stodoly a občerstvení spadlou větví, je prokázáno i provedenými fotografiemi. Otázkou určení výše újmy se soud zabýval níže.

69. Soud dále dodává, že „své důkazní břemeno o způsobení škody věcí samou od sebe (ve smyslu ust. § 2937 odst. 1 o. z.) unese totiž poškozený již prokázáním vzniku škody působením věci, jehož příčina tkvěla ve vnitřní povaze věci (hmotnost, gravitace, atp.)“ (viz usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ve věci byl naplněn předpoklad vzniku újmy, neboť bylo prokázáno a mezi účastníky je i nesporné, že došlo pádem větve k poškození předmětných věcí.

70. Ve věci je dána i příčinná souvislost mezi samovolným působením věci spočívajícím v pádu větve a vznikem újmy spočívajícím v poškození věcí (střechy stodoly, jakožto součástí rodinného domu č. p. , Anonymizováno, postaveného na st. p. č. , hodnota, , objektu sp. p. č. , hodnota, (objekt občerstvení), oplocení na pozemku p. č. , hodnota, , dvou ovocných stromů švestek), neboť tyto věci bylo poškozeny při dopadu odštípnuté předmětné větve.

71. Co do výše vzniklé škody soud podotýká, že žalobce uplatnil v projednávané věci pouze část tvrzené škody ve výši , částka, a to co do poškození střechy stodoly. Výši škody co do poškození objektu občerstvení, oplocení a dvou ovocných stromů švestek žalobce nekvantifikoval ani neoznačil důkazy k výši škody na těchto věcech.

72. Ve věci byla důkazem rozpočet opravy střechy prokázána skutečnost, že oprava střechy stodoly byla vyčíslena na částku , částka, bez DPH. S ohledem na výši uplatněného nároku soud shledal tento důkaz za dostatečný k prokázání skutečnosti, že na střeše stodoly byla způsobena škoda minimálně ve výši , částka, . S ohledem na rozsah poškození (viz fotodokumentace) je nepochybné, že oprava si vyžádá vyšší náklady než , částka, . Soud proto shledal za nadbytečné přistoupit k dalšímu dokazování co do výše škody (např. zadání znaleckého posudku).

73. Stěžejní a mezi účastníky sporné jsou dvě otázky. První je zda žalovaná nezanedbala náležitý dohled. Druhou co bylo převažující příčinou pádu větve.

74. V § 2937 odst. 1 věty poslední OZ obsahuje liberační důvod, dle kterého se zprostí povinnosti k náhradě kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.

75. Žalovaná namítá, že nezanedbala náležitý dohled, neboť si nechala vyhotovit Dendrologický průzkum dřevin certifikovaným arboristou, který zahrnuje i předmětný strom, a byla prováděna pravidelná údržba.

76. Ve věci bylo prokázáno, že certifikovaný arborista , jméno FO, pro žalovanou provedl v období od , datum, do , datum, v obci , adresa, dendrologický průzkum stromů, který zahrnoval i předmětný strom (v průzkumu označen č. , hodnota, ). Průzkum byl proveden cca čtyři měsíce před pádem větve, tedy v časově blízkém období Dále bylo prokázáno, že , jméno FO, zjistil a žalovanou upozornil (uvedeno v dendrologickém průzkumu, kterým žalovaná disponuje) na výrazně zhoršený zdravotní stav v důsledku souběh defektů a potřeba stabilizačního zásahu, přičemž navrhl pěstební opatření S-RZ (řez zdravotní), S-RLLR (lokální redukce z důvodu stabilizace), S-RLSP (lokální redukce směrem k překážce) se specifikací lokální redukce větve nad kostel a nad občerstvení. Poukázal na dutiny, výletové otvory, nezavalené rány na kmeni a kosterních větvích a silné suché větve v koruně. Soud zde zdůrazňuje, že byly výslovně uvedeny dutiny, nezavalené rány na kosterních větví a nutnost redukce větve nad občerstvení, tedy větve, která se odštípla a způsobila škodu.

77. Žalovaná ve věci i přes poskytnuté poučení k doplnění tvrzení a označení důkazů neunesla své břemene tvrzní a důkazní, ohledně skutečnosti, že na předmětném stromě byly provedeny zásahy. Žalovaná nekonkretizovala žádný řez či jiný zásah na stromě. Odkázala toliko na předložené faktury, které žádný konkrétní zásah na předmětném stromě neobsahují a na faktury.

78. Naopak ve věci bylo prokázáno, že k redukci kosterní větve, která se odštípla, nedošlo. Soud podotýká, že nebyla prokázána žádná redukce, žádný zásah na této větvi, přičemž, aby došlo k naplnění liberačního důvodu dle § 2937 odst. 1 věty poslední OZ, muselo by se jednat o dostatečnou redukci (značné zkrácení kosterní větve), nepostačoval by pouze drobný ořez. Dostatečný rozsah redukce odštípnuté větve by byl takový, který by zabránil odštípnutí větve. Jelikož však došlo k odštípnutí větve, tak dostatečná redukce nemohla být provedena.

79. Ve věci bylo prokázáno, že vhodné opatření vzhledem k tlakovému větvení mezi kosterními větvemi k zabránění rozštípnutí kosterní větve, které by bylo dostatečné, spočívalo v dynamické vazbě. Případně mohlo být přistoupeno k pevné vazbě, rozsáhlejší redukci koruny (kosterních větví) či pokácení stromu. Strom byl bez provedených opatření provozně nebezpečný (v tomto není rozpor mezi odborným posudkem předloženým žalovanou a znaleckým posudkem předloženým žalobcem). K žádnému takovému opatření však přistoupeno nebylo.

80. Ve věci bylo dále prokázáno, že předmětný strom trpěl rozsáhlou vnitřní hnilobou. Přítomnost vnitřní hniloby prokazovaly propadliny na povrchu stromu. Námitku žalované, že vnitřní hnilobu nelze z přítomnosti propadlin na kmenu stromu bez dalšího dovodit, přičemž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , soud shledal za nedůvodnou, neboť se jedná o skutkové zjištění a znalec jak v posudku tak i při výslechu věrohodně vysvětlil, že propadliny značí vnitřní vyhnívání.

81. V odkazovaných rozsudcích bylo vyjito ze následujícího skutkového stavu: „vlastní posudek znaleckého ústavu vyzněl tak, že není možno spolehlivě určit (z trhlin na příčném řezu), zda poškození stromu před pádem bylo navenek zjevné, ani zda hniloba byla viditelná, či nikoli. Pomocí metody WLA analyzující odolnost stromu proti zlomu či torzi stanovil ústav jeho odolnost vůči větru o rychlosti 32 m/s. Povětrnostní situace v rozhodné době byla v místě mimořádná a na strom nepůsobil pouze prostý nápor větru, ale došlo k tzv. tryskovému efektu, jenž byl způsoben místními podmínkami a polohou předmětného stromu mezi ostatními stromy v parku.“ Jednalo se tedy o jiný skutkový stav než v nyní projednávané věci, neboť v odkazovaných rozsudích se jednalo o „trhliny na příčném řezu“ a v nyní projednávané věci o propadliny na vnější části stromu. Soud dále považuje za vhodné poukázat, že odolnost stromu vůči větru v odkazovaných rozsudcích byla stanovena na 32 m/s, tedy obdobně jako v dendrologickém průzkumu a znaleckém posudku.

82. Dle § 2937 OZ nepostačuje jakýkoliv dohled, ale musí se jednat o náležitý dohled, tedy dohled, který dosahuje určité kvality, jejíž míra je závislá objektivní povaze věci. Čím je s věcí spojeno větší nebezpečí tím je nutné k naplnění náležitého dohledu vyvinou vyšší míru dohledu. Mohutnost a stáří stromu jsou objektivně kritéria, které činí strom nebezpečnějším, a proto staré a mohutné stromy vyžadují vysokou míru dohledu. Skutečnost, že dohled nad věcí vyžaduje zkušenosti a odborné schopnosti pak pro naplnění podmínky náležitého dohledu znamená nutnost obrátit se na dostatečně kvalifikovaného odborníka. Nelze se zprostit odpovědnosti s poukazem na skutečnost, že povinná osoba nedisponuje potřebnými zkušenostmi či znalostmi.

83. Žalované jde k dobru, že k dohledu nad předmětným stromem zajistila certifikovaného arboristu, ale i tak nadále vůči třetím osobám žalovaná odpovídá za provedení náležitého dohledu a to i pokud, je dohled prováděn prostřednictvím jiné osoby. Soud zde konstatuje, že nelze na danou věc aplikovat § 1935 OZ, neboť podstatou náležitého dohledu není plnění dluhu, ani § 2914 OZ, neboť se nejedná o škodu způsobenou činností.

84. S ohledem na výše uvedené soud neshledal naplnění liberačního důvodu na straně žalované dle § 2937 odst. 1 věty poslední OZ, neboť žalovaná neprokázala, že nezanedbala náležitý dohled. Naopak soud má za prokázané, že žalovaná si byla vědoma nutnosti redukce odštípnuté větve a k redukci nebylo přistoupeno. Žalované bylo známo již jen ze vzhledu (povahy) předmětného stromu, že je starý a mohutný, tedy si musela být vědoma zvýšeného rizika spojeného s takovýmto stromem a nutnosti zvýšeného (důkladnějšího) dohledu. Samotné provedení dendrologického průzkumu bez dalšího nenaplňuje náležitý dohled ve smyslu § 2937 odst. 1 věty poslední OZ. Nutnou podmínkou je, aby byla uplatněna navržená opatření a dendrologický průzkum byl řádně proveden. Při dendrologickém průzkumu byly zjištěny dutiny a nezavalené rány, ale tyto skutečnosti nebyly již nijak hodnoceny. Absence tohoto hodnocení a nedovození vnitřního vyhnívání je pak pochybením arboristy (viz výslech znalce), které jde k tíži žalované.

85. K naplnění liberačního důvodu by mohlo dojít pouze v případě, že by žalovaná provedla některé z opatření spočívajících v dostatečné (v tomto případě značné) redukci kosterních větví, dynamické vazbě, statické vazbě nebo pokácení stromu. Ve věci bylo prokázáno, že žádné takové opatření nebylo učiněno.

86. Soud neshledal za důvodnou námitku žalované, že převažující příčinou rozštípnutí předmětného stromu byly extrémní povětrnostní podmínky v den pádu větví a to vítr o rychlosti 22-24 m/s (79-86 km/hod) s vyššími místními nárazovými poryvy.

87. Žalovaná ani přes poskytnuté poučení neprokázala, že dne , datum, dosahoval vítr v místě předmětného stromu rychlosti 22 – 24 m/s. Odborný posudek , tituly před jménem, , jméno FO, neprokazuje skutečnost, že dne , datum, v místě předmětného stromu dosahoval vítr rychlosti 22 – 24 m/s, neboť neobsahuje žádný údaj, že tato rychlost byla skutečně naměřena. Jedná se pouze o neprokázanou domněnku , tituly před jménem, , jméno FO, .

88. Ve věci bylo toliko prokázáno, že Český hydrometeorologický ústav na stanicích nejbližších obci , adresa, dne , datum, zaznamenal rychlost větru 6,9 m/s a maximální náraz větru o rychlosti 17,2 m/s, tedy byly v okolí zaznamenány nižší rychlosti větru. Soud zde zdůrazňuje, že sdělení Českého hydrometeorologického ústavu, neprokazuje, jaká byla rychlost větru v předmětném místě, neboť se jedná pouze o záznamy z nejbližších stanic aniž je známo kterých. Nic však neprokazuje, že by byla v obci , adresa, byla rychlost větru větší než právě 17,2 m/s. Ve věci nebylo prokázáno, jaká byla rychlost větru v místě předmětného stromu. Prokázání rychlosti větru ve výši 22-24 m/s byla skutečnost ve prospěch žalované, tedy bylo na žalované, aby unesla své břemeno důkazní.

89. Soud dále podotýká, že i kdyby soud vyšel ze skutečnosti, že rychlost větru v místě předmětného stromu činila 17,2 m/s či žalovaná prokázala rychlost větru 22-24 m/s, tak ve věci bylo prokázáno, že pro předmětný strom byla riziková rychlost větru 36 m/s. Rychlost větru 17 – 20 m/s nebyla pro předmětný strom ohrožením. Určení těchto výší rizikových rychlostí při svém výslechu vysvětlil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Soud dále podotýká, že arborista pracoval s rizikovou rychlostí 32 m/s, tedy vyšší než tvrzenou žalobkyní. V odporné posudku pak není uvedeno, proč by měla být rychlost větru 22-24 m/s riziková.

90. K námitce žalované, že věc má být posouzena dle 2900 OZ a nikoli 2937 OZ soud konstatuje, že § 2937 OZ upravující dohled nad věcí je v poměru speciality k obecnému § 2900 OZ upravující povinnost prevence, tedy jsou-li naplněny předpoklady pro aplikaci § 2937 OZ je nutno aplikovat toto speciální ustanovení. Dále soud konstatuje, že nebylo prokázáno, že by vítr byl činitelem, který měl převažující vliv na pád větve, a proto nemohl být ani aplikován § 2900 OZ (viz usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém bylo shledáno, že je namístě aplikovat § 2900 OZ v případě, že vítr byl převažující příčinou pádu větví. Pokud by převažující příčinu nešlo určit, věc by se rovněž posuzovala dle § 2937 OZ).Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení91. Soud ve věci dospěl k závěru, že škoda na věcech ve spoluvlastnictví žalobce byla způsobena rozštípnutou částí stromu (upadlou kosterní větví) ve vlastnictví žalované, přičemž se jedná o škodu, která byla způsobena věcí samou od sebe, přičemž žalovaná neprokázala nezanedbání náležitého dohledu, naopak bylo prokázáno, že žalovaná nepřistoupila k potřebným opatřením, a proto soud dle § 2937 OZ uložil žalované povinnost k náhradě škody v požadované výši , částka, . Co do výše požadované škody, soud shledal, že minimálně v této výši škoda byla způsobena.

92. Převažující příčina rozštípnutí a pádu kosterní větve spočívala v rizikovém stavu předmětného stromu daném tlakovým větvením mezi rozštípnutou kosterní větví, jejíž pád způsobil škodu, a druhou kosterní větví, a rozsáhlém vnitřním vyhníváním patrném z propadlin na předmětném stromě. Ve věci nebyl prokázán vítr o rychlosti 22-24 m/s. Naopak bylo prokázáno, že rychlost 22-24 m/s pro předmětný strom, pokud by byl zdraví, nebyla riziková.

93. Jelikož je žalovaná se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě výzvy k zaplacení, která byla poprvé uplatněna v dopise ze dne , datum, , který byl podán k odeslání dne , datum, a dodán žalované dne , datum, . V dopise není uvedena lhůta k plnění, žalovaná je tak v prodlení od následujícího dne , datum, , a proto je povinna od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaná dostala do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 12,75 % ročně. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud se při vyhlášení rozsudku dopustil pochybení, když žalobci přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, nesprávně již od , datum, do zaplacení.

94. Soud shledal žalobu v celém rozsahu za důvodnou až na část uplatněného zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , kterou v důsledku svého pochybení nesprávně nezamítl.

95. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, a podání ze dne , datum, ) a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 132 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 132 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 132 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,83 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce , částka, .

96. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za podání ze dne , datum, , neboť žalobce nebyl vyzván k tomuto podání a žalobce mohl skutková tvrzení obsažená v tomto podání mohl učinit již v původním návrhu, a proto neshledal soud náklady spojené s tímto podání za účelně vynaložené.