6 C 75/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 36 511,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 23 108 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 108 Kč od 22. 10. 2023 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplacenía) částky 13 403,28 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 014,40 Kč od 4. 5. 2023 do 21. 10. 2023,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 906,40 Kč od 22. 10. 2023 do zaplacení,d) úroku 30 % ročně z částky 24 778,46 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o úvěru č. , hodnota, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to emailovou komunikací, přičemž žalovaný podepsal smlouvu zasláním SMS zprávy s textem „Souhlasím , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, “.

2. Společnost , právnická osoba, . na základě této smlouvy poskytla dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný spolu s úroky, poplatky za pojištění žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný celkem uhradil , částka, .

3. Žalovaný nárok je tvořen jistinou ve výši , částka, , úrokem za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši , částka, , poplatkem za pojištění ve výši , částka, , smluvní pokutou ve výši , částka, (vyčíslená ke dni , datum, jako součet neuhrazených smluvních pokut do zesplatnění a smluvní pokuty do zesplatnění 0,1 % denně), úrokem ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

6. Dokument (soubor pdf.) označený jako „Náhled smluvních dokumentů“ jehož obsahem je listina v elektronické podobě označená jako „Návrh na uzavření smlouvy/ smlouva o úvěru“ neobsahuje žádný podpis ať už vlastnoruční nebo elektronický žalovaného. Obsahem listiny je závazek poskytovatele úvěru společnosti , právnická osoba, . poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, klientovi , jméno FO, Záhurka a závazek tohoto klienta vrátit peněžní prostředky ve výši , částka, (bez pojištění) ve 36 splátkách po , částka, , přičemž byla ujednána úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,04 % ročně [zjištěno z Náhledu smluvních dokumentů (Návrh na uzavření smlouvy/ smlouva o úvěru)].

7. Dokument (soubor pdf.) označený jako „Důkazy podpis na dálku“ jehož obsahem je listina v elektronické podobě označená jako „Základní informace o klientovi“ neobsahuje žádný podpis ať už vlastnoruční nebo elektronický žalovaného [zjištěno z Důkazů podpisu na dálku (Základní informace o klientovi)].

8. Dokument (soubor pdf.) označený jako „Dodatek“ jehož obsahem je listina v elektronické podobě označená jako „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru č. , hodnota, “ obsahuje u podpisu a datumu klienta text vyhotovený v textovém editoru ve znění „, Anonymizováno, , datum, 11:39:35“; dále obsahuje dva elektronické popisy společnosti , Anonymizováno, [zjištěno z Dodatek č. , hodnota, (Dodatek)].

9. Na účet žalované byly dne , datum, připsány peněžní prostředky ve výši , částka, odeslané z účtu č. , č. účtu, . Platba byla pojmenována jako „VYPLATA PUJCKY , datum, , Anonymizováno, CZECH“ (zjištěno z výpisu z účtu včetně Sdělení , právnická osoba, .).

10. Žalobkyně disponuje výpisem platby vytisknutého dne , datum, , dle kterého žalovaný obdržel na svůj účet č. , č. účtu, platbu od , Anonymizováno, ve výši , částka, (zjištěno z předložení příchozí úhrady_č. l. 38).

11. Žalobkyně disponuje potvrzením o příjmu ze dne , datum, , které vystavila společnost , právnická osoba, . (zjištěno z potvrzení o příjmu_č. l. 34).

12. Žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, (zjištěno z platební historie).

13. Společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky včetně seznamu postoupených pohledávek).

14. K listinám Zaslaná SMS (informace o vyplacení) č. l. 36, Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) č. l. 36 a Důkaz o odeslání , částka, č. l. 35 soud konstatuje, že tyto neprokazují, že by právě žalovaný zaslal SMS zprávu či, že by souhlasil s obsahem smlouvy, kterou předložila žalovaná.

15. Společnost , právnická osoba, . v dopise ze dne , datum, oznámila žalovanému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne , datum, a dne , datum, doručen (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku a sledování zásilek).

16. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne , datum, k zaplacení žalované částky, přičemž dopis byl odeslán dne , datum, a doručen žalovanému dne , datum, (zjištěno z Výzva k plnění se základní a skutkovým rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku a sledování zásilek).

17. Průměrná úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem s fixací úrokové sazby na 1 až 5 let v listopadu 2022 činila 10,12 % ročně (zjištěno z ARAD).

18. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

19. Mezi společností , právnická osoba, . došlo v listopadu 2022 k jednaní, základě, kterého žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . K tomuto závěru soud dospěl na základě prokázané poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, na účet žalovaného a předložených listin potvrzení o příjmu žalovaného a příchozí úhrady, neboť nikdo jiný, než žalovaný tyto listiny nemohl poskytnout. Žalovaný uhradil jednu platbu ve výši , částka, . Společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni, o toto postoupení žalovanému oznámila a vyzvala ho k zaplacení.

20. Průměrná úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem s fixací úrokové sazby na 1 až 5 let v listopadu 2022 činila 10,12 % ročně.

21. Zjištěné skutečnosti však neprokazují, co bylo přesně obsahem ujednání mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, tedy zda a v jaké výši byl ujednán úrok, zda došlo k ujednání smluvní pokuty, kdy byly sjednána splatnost či čehokoli dalšího. Soud dále konstatuje, že pouhá jedna úhrada ve výši , částka, pak nic rovněž neprokazuje. Jiná situace by byla, kdyby bylo prokázáno více pravidelných úhrad ve stejné výši, z čehož by bylo možné dovodit ujednání o splátkách.

22. Soud nemá za prokázané, že obsah ujednání mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným se shoduje o obsahem předložené listiny Návrh na uzavření smlouvy/ smlouva o úvěru, neboť není prokázané, že žalovaný tuto listinu podepsal či, že jinak souhlasil s jejím obsahem.

23. Soud dále provedl následující důkazy, ze který však s ohledem na posouzení věci nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí: Hodnocení klienta (Hodnocení klienta); Příloha č. , hodnota, (Pojištění); Doklad o vyplacení úvěru; Příloha č. , hodnota, ; Plná moc; Oznámení ze dne , datum, ; Informace o zpracování osobních údajů; Hodnocení klienta (Hodnocení klienta); Příloha č. , hodnota, (Pojištění); Printscreen č. l. 27; Základní informace o klientovi č. l. 35; Hodnocení klienta č. l. 37; Výpis z NRKI č. l. 39.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

25. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

28. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

29. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

30. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

31. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

32. Soud věc předně s ohledem na tvrzení žalované posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

33. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

34. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

35. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

36. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

37. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že „nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

38. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

39. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to emailovou komunikací, přičemž žalovaný podepsal smlouvu zasláním SMS zprávy s textem „Souhlasím , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, “. Předložená „smlouva“ (žádné její verze) však neobsahuje žádný podpis žalovaného. Rovněž dokument „Důkazy podpis na dálku“ jehož obsahem je listina v elektronické podobě označená jako „Základní informace o klientovi“ neobsahuje žádný podpis žalovaného a nelze z něho dovodit, že žalovaný podepsal či souhlasil právě s obsahem předložené „smlouvy“. Soud dále podotýká, že odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu není dostatečné k prokázání podepsání (uzavření) smlouvy, viz výše citovaný judikát.

40. Z dalších okolností, kdy žalovaný obdržel od společnosti , právnická osoba, . peněžní prostředky ve výši , částka, a jejich obdržení časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze sice dospět k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k nějakým jednáním. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli, a zejména, že uzavřeli smlouvu v tvrzeném znění.

41. Žalobkyně zvolená forma jednání, neumožnila zachycení obsahu vůle žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu), a to i přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

42. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

43. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

44. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté společností , právnická osoba, . bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil, a to konkrétně částku , částka, (, částka, – , částka, ).

45. Co se týče dále nárokovaného46. úroku za poskytnutí úvěru, poplatku za pojištění, smluvních pokut ve výši , částka, (vyčíslená ke dni , datum, jako součet neuhrazených smluvních pokut, úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovaným a žalobkyní neshledal žádný titul, na základě, kterého by měla žalobkyně nárok na tyto částky.

47. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

48. Společnosti , právnická osoba, . dle § 1879 OZ postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaný byla o postoupení pohledávky společností , právnická osoba, . vyrozuměn.

49. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

50. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

51. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení výzvy žalovanému k zaplacení, když soud má za prokázané, že první výzva k zaplacení byla doručena dne , datum, , přičemž stanovala splatnost do , datum, . Žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od následujícího dne, tedy od , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 15 % ročně.

52. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

53. S ohledem na neprokázání uzavření tvrzené smlouvy, se soud již nezabýval otázkou platnosti tvrzené smlouvy co do zkoumání úvěruschopnosti dle § dle § 87 odst. 1 ZoSÚ a její platnosti z důvodu s rozpory s dobrými mravy dle 588 OZ s ohledem na výši sjednaného úroku 69,04 % ročně. K výši úroku soud podotýká, že byl sjednán ve výši 6x větší než běžný úrok, který činil 10,12 % ročně, tedy se zjevně příčí dobrým mravům, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení54. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat, a to včetně příslušenství.

55. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky , částka, , soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci byl žalovaný úspěšný pouze nepatrně v rozsahu 50,50 %, přičemž soud zohlednil i příslušenství.