6 C 75/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 20 415 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 415 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 79 585 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 5. 11. 2024 do 28. 4. 2025,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 585 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení,d) zákonného úroku z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 20 415 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení,e) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování3. Soud ve věci zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav.

4. Listina předložená soudu v elektronické podobě ve formátu pdf. označená jako „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného ani žalobkyně. Listina obsahuje na první straně text vyhotovený v textovém editoru:„Autorizační doložka - identifikátory a časový klíčIP adresa – 85.160.0.236Datum podpisu – , datumČas podpisu – 09:22:55SMS kód – , AnonymizovánoSMS kód potvrzen z tel. čísla – , hodnota, “(zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ).

5. Listina předložená soudu v elektronické podobě ve formátu pdf. označená jako „Předsmluvní informace“ neobsahuje žádný vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného ani žalobkyně. Listina obsahuje na první straně text vyhotovený v textovém editoru:„Autorizační doložka - identifikátory a časový klíčIP adresa – , AnonymizovánoDatum podpisu – , datumČas podpisu – 09:22:55SMS kód – , AnonymizovánoSMS kód potvrzen z tel. čísla – , hodnota, “(zjištěno z Předsmluvní informace).

6. V dopise ze dne , datum, zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky, přičemž dopis byl odeslán dne , datum, (zjištěno z dopisu ze dne , datum, včetně podacího lístku). Soud nemá za prokázané, že by dopis ze dne , datum, byl skutečně doručen žalovanému, neboť doručení nic neprokazuje. Podací lístek je toliko schopen prokázat odeslání nikoli však doručení zásilky.

7. Dne , datum, byly převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, (zjištěno z Detail pohybu – Bezhotovostní platba ze dne , datum, ).

8. Dne byly převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, na účet č. , Anonymizováno, , přičemž účet č. , hodnota, /, Anonymizováno, náleží žalobkyni (zjištěno z Detail pohybu – Platba převodem uvnitř banky ze dne , datum, ).

9. Dne , datum, byly převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, z účtu č. , hodnota, / , Anonymizováno, na účet č. , č. účtu, . Účet č. , hodnota, / , Anonymizováno, náleží žalovanému (zjištěno z Detail pohybu – okamžitá úhrada).

10. K upomínce č. , hodnota, , upomínce č. , hodnota, , upomínce č. , hodnota, (emailu) a k upomínce č. , hodnota, (email) soud konstatuje, že nemá za prokázané, že by tyto byly doručeny žalovanému, neboť skutečnost doručení není ničím prokazována.

11. Sodu ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

12. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný poskytl žalobkyni peněžní prostředky ve výši , částka, .

13. Soud nemá za prokázané, že žalovaný podepsal listinu označenou „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ a že souhlasil s jejím obsahem. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný uvedl jako platební místo pro částku ve výši , částka, účet žalobkyně č. , hodnota, /, Anonymizováno, . Soud nemá za prokázané, že by žalovaný obdržel od žalobkyně peněžní prostředky co do výše , částka, . Soud nemá za prokázané, že by žalovanému byla doručena jakákoli výzva k plnění.

14. Soud pro nadbytečnost neprovedl následující důkazy, neboť nejsou schopny prokázat uzavření smlouvy a otázka úvěruschopnosti nebyla pro rozhodnutí podstatná, tedy by nemohly ničeho změnit na rozhodnutí ve věci: výpis z běžného účtu, stratené a odcudzené doklady, kopie dokladů žalovaného, výplatní pásky, potvrzení o zaměstnání, sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , lustrace v SOLUS, výsledek lustrace.

15. Ke kopiím dokladů žalovaného soud dále konstatuje, že tyto jsou toliko schopny prokázat skutečnost, že žalobkyně disponuje kopiemi dokladů žalovaného, nikoli však skutečnost, že došlo k jednání mezi účastníky a zejména co bylo obsahem tohoto jednání a na čem se účastníci ujednali.Právní posouzení16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

21. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

22. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

24. Soud věc s ohledem na tvrzení žalované posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

25. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

26. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

27. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

28. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

29. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

30. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

31. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ obsahuje na první straně text vyhotovený v textovém editoru „Autorizační doložka - identifikátory a časový klíčIP adresa – , AnonymizovánoDatum podpisu – , datumČas podpisu – 09:22:55SMS kód – , AnonymizovánoSMS kód potvrzen z tel. čísla – , hodnota, “,který však nelze považovat za podpis žalovaného, neboť tento text nepředstavuje vlastnoruční podpis ani se nejedná o elektronický podpis umožňující určení osoby, se jedná toliko o text vytvořený v textovém editoru, který spočívá IP adrese a SMS kódu. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje vyplnil žalovaný. Nebylo prokázáno, že obsah písemnosti se od připojení uvedených údajů nezměnil, resp. že jde o stále stejnou písemnost.

32. Z dalších okolností, kdy žalovaný obdržel od žalobkyně peněžní prostředky ve výši , částka, a žalobkyně od žalovaného obdržela peněžní prostředky ve výši 1 K a jejich obdržení časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze sice dospět k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k nějakému jednáním. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. zda na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli.

33. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu, resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalovanému a jiného prvku prokazující nezměněnost předloženého dokumentu, však nemá soud za prokázané, že žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil či že nedošlo ke změně tohoto dokumentu.

34. Žalobkyně zvolená forma jednání, neumožnila zachycení obsahu vůle žalovaného. Rovněž neumožňuje zajištění nezměnitelnosti předložené listiny (tvrzené smlouvy). Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, připravila se o možnost poučení dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů.

35. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil, a to konkrétně částku , částka, , kterou od žalobkyně obdržel a nevrátil (, částka, – , částka, ).

38. Co se týče dále nárokované částky , částka, , tak soud neshledal žádný titul, na základě, kterého by měla žalobkyně na ní nárok, a proto žalobu zamítl. Soud podotýká, že žalovaný částku ve výši , částka, neobdržel a nebylo ani prokázáno, že žalovaný k této částce uvedl jako platební místo účet žalobkyně.

39. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

40. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy a neprokázání doručení žádné výzvy k plnění nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalovanému dne , datum, . Žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od následujícího dne, tedy od , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 12 % ročně.

42. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

43. Soud podotýká, že podací lístek je toliko schopen prokázat odeslání dopisu, nikoli jeho doručení. Účinky výzvy k zaplacení ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ však nastávají až jejím doručením.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení44. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat, a to včetně příslušenství.

45. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky , částka, , soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

46. Žalovaný byl ve věci i s ohledem na zamítnuté příslušenství úspěšnější než žalobkyně, a proto mu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.