6 C 8/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 215 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, si žalovaný na základě smlouvy/dodatku k již existující smlouvě ze dne , datum, od žalobkyně koupil mobilní telefon iPhone SE 64 GB za kupní cenu , částka, , přičemž zaplacení kupní ceny bylo dohodnuto formou 36 měsíčních splátek a při převzetí uhradil , částka, . V uvedené smlouvě byl sjednáno pojištění nahodilého poškození a odcizení mobilního telefonu a dále byla sjednána služba , Anonymizováno, pro mobil (ochrana internetového připojení před útoky a škodlivým obsahem) v ceně , částka, měsíčně. Žalovaná částka se skládá z doúčtované kupní ceny ve výši , částka, , dlužné částky za pojištění ve výši , částka, a dlužné částky za službu , Anonymizováno, ve výši , částka, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Dokument označený jako „Předsmluvní informace k pojištění chytrých zařízení“ obsahuje na straně 3/9 text vyhotovený v textovém editoru „, datum, 16:52 , Jméno zainteresované osoby 0/0, “ a připojený obrázek zřejmě s křivkou vlastnoručního podpisu, přičemž je nečitelné, o jaké jméno či příjmení se jedná. Tento dokument neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani k němu není připojen žádný elektronický podpis žalovaného (zjištěno z Informační dokument k pojistnému produktu Pojištění chytrých zařízení).

5. Dokument označený jako „Dodatek ke smlouvě“ obsahuje na straně 9/9 text vyhotovený v textovém editoru „, datum, 16:52 , Jméno zainteresované osoby 0/0, “ a připojený obrázek zřejmě s křivkou vlastnoručního podpisu, přičemž je nečitelné, o jaké jméno či příjmení se jedná. Tento dokument neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani k němu není připojen žádný elektronický podpis žalovaného (zjištěno z Dodatku o smlouvě).

6. Dokument označený „Informační dokument k pojistnému produktu Pojištění chytrých zařízení“ neobsahuje Tento dokument neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani k němu není připojen žádný elektronický podpis žalovaného.

7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

8. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal dokumenty Předsmluvní informace k pojištění chytrých zařízení, Dodatek ke smlouvě a Informační dokument k pojistnému produktu Pojištění chytrých zařízení, či že by souhlasil s jejich obsahem. Soud nemá za prokázané, že by mezi účastníky došlo k jakémukoli jednání. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný od žalobkyně obdržel mobilní telefon iPhone SE 64 GB, žalovaný žalobkyni cokoli uhradil a žalobkyně žalovanému poskytla službu , Anonymizováno, pro mobil.

9. Soud pro nadbytečnost s ohledem na posouzení věci neprovedl následující důkazy: Vyúčtování č. , hodnota, včetně rozpisu vyúčtování, Vyúčtování č. , hodnota, včetně rozpisu vyúčtování, Vyúčtován č. , hodnota, včetně rozpisu vyúčtování, Vyúčtování č. , hodnota, včetně rozpisu vyúčtování, Vyúčtování č. , hodnota, včetně rozpisu vyúčtování, Oznámení o změně všeobecných obchodních podmínek, Vyúčtování č. , hodnota, včetně rozpisu vyúčtování, Zrušení poskytování služeb, Přehled neuhrazených faktur, Dodejka, Upomínka, , právnická osoba, podmínky, Ceník základních služeb, Ceník volitelných služeb.

10. K vyúčtováním včetně rozpisu vyúčtování soud konstatuje, že tyto listiny nejsou způsobilé prokázat, že žalovaný se k čemukoli zavázal či že žalovaný obdržel mobilní telefon iPhone SE 64 GB či jakékoli služby. Soud podotýká, že vyúčtování (faktura) není důkazem o existenci pohledávky.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

15. Podle § 1724 odst. 1 OZ projevují smlouvou strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

16. Podle § 1740 odst. 1 OZ osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

17. Soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo dle § 1724 odst. 1 OZ ke vzniku tvrzeného závazku (tvrzené smlouvy), přičemž neshledal, že by žalovaný projevil vůli zřídit tvrzený závazek.

18. Žádný z listin předložených žalobkyní (Předsmluvní informace k pojištění chytrých zařízení, Dodatek ke smlouvě a Informační dokument k pojistnému produktu Pojištění chytrých zařízení) neobsahuje vlastnoruční podpis natož vlastnoruční podpis přiřaditelný žalovanému.

19. Na text vyhotovený v textovém editoru , datum, 16:52 , Jméno zainteresované osoby 0/0, “ a připojený obrázek s křivkou vlastnoručního podpisu lze hledět jako na elektronický podpis.

20. Ve věci nebylo tvrzeno ani z ničeho neplyne, že mezi účastníky byla ujednána písemná forma právního jednání, a proto se soud nezabýval otázkou jeho platnosti dle § 582 odst. 1 OZ. Uvedené dokumenty soud však byly předloženy v písemné formě.

21. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

22. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

23. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že „nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

24. Dle uvedeného tedy není dostatečné k ověření identity podepisujícího (nahrazení vlastnoručního podpisu podepisujícího) vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu. Listiny, kterými žalovaná prokazuje uzavření tvrzené smlouvy však obsahují právě jen vypsané jméno a příjmení žalovaného v textovém editoru a připojený obrázek s křivkou podpisu, ze kterého navíc není zřejmé, že se jedná o jméno a/či příjemní žalovaného.

25. Soud dále nemá za prokázané, že by žalovaný od žalobkyně cokoli obdržel (mobilní telefon, služby).

26. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k žádnému právnímu jednání (uzavření žádné smlouvy) a nemá za prokázané, že by žalovaný od žalobkyně cokoli obdržel, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

27. Soud podotýká, že žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, čímž se připravila i možnost poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

28. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, a tedy by mu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náležela náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.