6 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 31 080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 19 999 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 999 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 5 201 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 200 Kč od 6. 4. 2023 do 4. 6. 2024,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 201 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 19 999 Kč od 5. 6 .2024 do zaplacení,e) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč,f) částky 5 880 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uplatněný nárok je tvořen jistinou ve výši , částka, ; poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, ; zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení; náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, ; a smluvní pokutou ve výši , částka, . Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Peněžní prostředky byly zaslány dne , datum, na účet žalovaného.

2. Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, a žalovaný smlouvu podepsal elektronicky pinem. Žalobkyně tento pin považuje za prostý elektronický podpis. Alternativně žalobkyně navrhuje, aby soud posoudil její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Listina označená jako „TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE (dále jen „Smlouva“) uzavřená mezi:“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru) „Klient: , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , datum, , Anonymizováno, “ (zjištěno z Tato smlouva o zápůjčce). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalovanému, a ani nic neprokazuje, že by pin kód připojil žalovaný, či že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal. Listina byla soudu předložena ve formátu pdf. Soubor (listina) předložený soudu neobsahuje žádný elektronický podpis.

6. Na účet žalované byly dne , datum, převedeny z účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z výpisu z účtu).

7. Na účet žalovaného dne , datum, byly převedeny z účtu žalobkyně peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z výpisu z účtu).

8. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného v dopise ze dne , datum, k uhrazení částky , částka, do tří dnů, přičemž dopis byl odeslán dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku a plné moci).

9. K dopisům ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, soud konstatuje, že k těmto nebylo přiloženo ničeho, co by prokazovalo jejich odeslání a doručení, a proto je soud nehodnotil.

10. Soud dále provedl za důkaz všeobecné obchodní podmínky, které však s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy soud nehodnotil.

11. Soud ve věci dospal k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

12. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši , částka, .

13. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu označenou „TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE (dále jen „Smlouva“) uzavřená mezi:“ či že by souhlasil s jejím obsahem, neboť tato listina neobsahuje žádný podpis přiřaditelný žalovanému a nic dalšího neprokazuje, že by žalovaný s obsahem této listiny tak jak byla předložena soudu, souhlasil. Soud konstatuje, že skutečnosti spočívající v poskytnutí peněžních prostředků žalobkyní na účet žalovaného ve výši , částka, dne , datum, a platba ve výši , částka, z účtu žalovaného na účet žalobkyně dne , datum, , nejsou schopny prokázat, zda a zejména jaký obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru měl být mezi účastníky ujednán. Soud podotýká, že platba ve výši , částka, proběhla více než rok před poskytnutím peněžních prostředků na účet žalovaného, tedy zde nelez ani shledat časovou spojitost mezi platbami.

14. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud nemá za prokázané, že skutečně a kdy byl žalovanému doručen dopis ze dne , datum, .Právní posouzení15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

16. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

19. Soud věc předně s ohledem na tvrzení žalované posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

20. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

21. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

22. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

23. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

24. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

25. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

26. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní (webové stránky , Anonymizováno, ). Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená „TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE (dále jen „Smlouva“) uzavřená mezi:“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru) „Klient: , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , datum, , Anonymizováno, “, který však nelze považovat za podpis žalovaného, neboť tento text nepředstavuje vlastnoruční podpis ani se nejedná o elektronický podpis umožňující určení osoby, se jedná toliko o text vytvořený v textovém editoru, který spočívá ve jménu a příjmením žalovaného a PIN kódu. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje vyplnil žalovaný. Nebylo prokázáno, že obsah písemnosti se od připojení uvedených údajů nezměnil, resp. že jde o stále stejnou písemnost.

27. Z dalších okolností, kdy žalovaný obdržel od žalobkyně peněžní prostředky ve výši , částka, a jejich obdržení časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze sice dospět k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k nějakým jednáním. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli. Soud poukazuje, že není dána časová souvislost mezi platbou ve výši , částka, z účtu žalovaného a tvrzeným datem uzavření smlouvy.

28. Dále soud konstatuje, že žalobkyně soudu předložila znění smlouvy ve formátu elektronického souboru pdf. S ohledem na absenci zaručeného elektronického podpisu, resp. jakéhokoli podpisu přiřaditelnému žalovanému a jiného prvku prokazující nezměněnost předloženého dokumentu, však nemá soud za prokázané, že žalovaný s předloženým zněním smlouvy souhlasil či že nedošlo ke změně tohoto dokumentu.

29. Žalobkyně zvolená forma jednání, neumožnila zachycení obsahu vůle žalovaného. Rovněž neumožňuje zajištění nezměnitelnosti předložené listiny (tvrzené smlouvy). Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovaným řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účasti na jednání, soud ji ani nemohl poučit dle § 118a odst. 3 k doplnění označení důkazů.

30. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalobkyní bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaný povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil, a to konkrétně částku , částka, , kterou od žalobkyně obdržel (, částka, – , částka, ).

33. Co se týče dále nárokovaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, ; nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částky , částka, požadované z titulu smluvní pokuty, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy mezi žalovaným a žalobkyní neshledal žádný titul, na základě, kterého by měla žalobkyně nárok na tyto částky.

34. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

35. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy a neprokázání doručení výzvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalovanému dne , datum, . Žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od následujícího dne, tedy od , datum, , a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně.

37. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

38. Soud konstatuje, že nemá za prokázané, že skutečně a kdy byly žalovanému doručen dopis ze dne , datum, a ze dnů , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Soud podotýká, že podací lístek je toliko schopen prokázat odeslání dopisu, nikoli jeho doručení. Účinky výzvy k zaplacení ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ však nastávají až jejím doručením.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení39. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat, a to včetně příslušenství.

40. Jelikož však na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky , částka, , soud uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

41. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud podotýká, že nebyl předložen ani označen žádný důkaz, který by prokazoval, že žalobkyně skutečně úvěruschopnost žalovaného posuzovala, tedy v případě, že by bylo prokázáno uzavření smlouvy, tak by soud musel shledat předmětnou smlouvu za neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a žalovanému by toliko uložil povinnost zaplatit částku , částka, představující nesplacenou jistinu a v ostatním rozsahu by žalobu zamítl i co do požadovaného příslušenství včetně zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

42. Žalovaná byla ve věci i s ohledem na zamítnuté příslušenství úspěšná pouze částečně co do 53 %, a proto soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.