6 C 95/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 27 237,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši 18 000 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení,a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 9 237,44 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 315,55 Kč od 3. 4. 2023 do 9. 9. 2024,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 315,55 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení,d) zákonného úroku z prodlení ve výši 2,15 % ročně z částky 18 000 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení,e) úroku 30 % ročně z částky 18 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uplatněný nárok je tvořen jistinou ve výši , částka, ; úrokem za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši , částka, ; smluvní pokutou ve výši , částka, ke dni , datum, ; úrokem ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení; zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaná dne , datum, uzavřely Smlouvu o úvěru č. , hodnota, a to prostřednictvím komunikace na dálku za pomoci textové zprávy obsahující kód , Anonymizováno, , který se shodoval s variabilním symbolem u korunové platby.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav., právnická osoba, listině označené „NÁVRH NA UZAVŘENÍ SMLOUVY O ÚVĚRU / SMLOUVA O ÚVĚRU“ soud konstatuje, že obsahuje na poslední straně u podpisu klienta text vyhotovený v textovém editoru „Klient Jedinečný kód , Anonymizováno, “. Listina (dokument) obsahuje dva elektronické podpisy společnosti , právnická osoba, . Listina neobsahuje žádný vlastnoruční podpis žalované ani žádný elektronický podpis přiřaditelný žalované (zjištěno z úvěrové smlouvy). K uvedené listině soud dále konstatuje, že ani nic neprokazuje, že by žalovaná uvedenou listinu skutečně podepsala či souhlasila s jejím obsahem. Listina byla provedena v elektronické podobě.

6. K listině označené „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ soud konstatuje, že obsahuje na poslední straně u podpisu klienta text vyhotovený v textovém editoru „Jméno a příjmení Klienta: , jméno FO, “ a „Klient Jedinečný kód , Anonymizováno, “. Listina (dokument) obsahuje dva elektronické podpisy společnosti , právnická osoba, . Listina neobsahuje žádný vlastnoruční podpis žalované ani žádný elektronický podpis přiřaditelný žalované (zjištěno z úvěrové smlouvy). K uvedené listině soud dále konstatuje, že ani nic neprokazuje, že by žalovaná uvedenou listinu skutečně podepsala či souhlasila s jejím obsahem. Listina byla provedena v elektronické podobě.

7. Zástupce žalobkyně v dopise ze dne , datum, , adresovaným na adresu: , adresa, , vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, a plné moci). Dopis byl podán dne , datum, doručován dne , datum, a , datum, (zjištěno z podacího lístku a sledování zásilky č. l. 16).

8. Společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni (zjištěno ze společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek).

9. Na účet č. , Anonymizováno, byly z účtu č. , č. účtu, převedeny dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru).

10. Společnost , právnická osoba, . v dopise ze dne , datum, , adresovaným na adresu: , adresa, , vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky (zjištěno z oznámení ze dne , datum, ). Soud nemá za prokázané, že by tento dopis byl odeslán a doručován.

11. Společnost , právnická osoba, . vede ke smlouvě č. , hodnota, telefonní číslo: , hodnota, ; email: , e-mail, a bankovní účet č. , Anonymizováno, (zjištěno ze základních informací o klientovi č. l. 17).

12. Společnost , právnická osoba, . eviduje, že dne , datum, byla provedena platba ve výši , částka, z účtu , Anonymizováno, (zjištěno z důkazu o odeslání , částka, č. l. 17).

13. K důkazu zaslaná SMS (informace o vyplacení) č. l. 18 a důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) č. l. 18 soud konstatuje, že tento důkaz nijak neprokazuje, že by právě žalovaná zaslala z telefonního čísla , hodnota, SMS.

14. Žalobkyně disponuje výpisy plateb žalované ze dne , datum, . Účet č. , Anonymizováno, náleží žalované (zjištěno z výpisu platby č. l. 20 – 25).

15. Společnost , právnická osoba, . schválila Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (zjištěno z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, č. l. 28). Soud nemá za prokázané, že by tento dopis byl odeslán či doručen žalované, neboť toto nic neprokazuje.

16. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci: oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, a sledování zásilek č. l. 16; výpis záznamů z registru SOLUS č. l. 26, výpis z NRK č. l. 27; výpis ze systému ARAD č. l. 10; platební historie; hodnocení klienta; splátkový kalendář.

17. Soud ve věci dospal k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

18. Soud má za prokázané, že společnost poskytla na účet žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, .

19. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala listinu označenou „NÁVRH NA UZAVŘENÍ SMLOUVY O ÚVĚRU / SMLOUVA O ÚVĚRU“ a listinu „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ či že by souhlasila s jejich obsahem, neboť tyto listiny neobsahují žádný podpis přiřaditelný žalované a nic dalšího neprokazuje, že by žalovaná s obsahem těchto listin tak jak byly předloženy soudu, souhlasila. Soud konstatuje, že skutečnost spočívající v poskytnutí peněžních prostředků společností , právnická osoba, . na účet žalované ve výši , částka, dne , datum, není schopna prokázat, zda a zejména jaký obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru měl být ujednán. Soud zde poukazuje na skutečnost, že nebyly prokázány ani tvrzeny žádné splátky.

20. Soud dále nemá za prokázané, že by žalované byly doručeny ze strany společnosti , právnická osoba, . či zástupce žalobkyně jaké kolik dopisy, neboť nic neprokazuje, že by žalovaná uvedla jako svoji doručovací adresu , adresa, . Tato adresa pak ani není ani nebyla evidován v CEO jako (doručovací) adresa žalované.Právní posouzení21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

16. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

19. Soud věc předně s ohledem na tvrzení žalované posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.

20. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).

21. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.

22. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.

23. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.

24. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již „zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen „zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“.

25. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje.

26. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku za pomoci textové zprávy obsahující kód , Anonymizováno, .

27. Listiny předložené soudu ve formátu pdf. označené „NÁVRH NA UZAVŘENÍ SMLOUVY O ÚVĚRU / SMLOUVA O ÚVĚRU“ a „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ obsahují na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru „Klient Jedinečný kód , Anonymizováno, “ a „Jméno a příjmení Klienta: , jméno FO, “, které však nelze považovat za podpis žalované, neboť tento text nepředstavuje vlastnoruční podpis žalované ani se nejedná o elektronický podpis umožňující určení osoby. Jedná se toliko o text vytvořený v textovém editoru, který spočívá ve jménu a příjmením žalované a kódu. Z dokumentu nevyplývá, že tyto údaje vyplnila žalovaná. Nebylo ani prokázáno, že žalovaná s obsahem předložených listin souhlasila. Listiny (dokumenty) obsahují dále každá dva elektronické podpisy společnosti , právnická osoba, ., tyto však nic neprokazují o vůli žalované.

28. Z dalších okolností, kdy žalovaná obdržela od společnosti , právnická osoba, . peněžní prostředky ve výši , částka, a jejich obdržení časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze sice dospět k závěru, že mezi touto společností a žalovanou došlo k nějakým jednáním. Tyto skutečnosti však již neprokazují, co bylo přesně obsahem jejich jednání, resp. na jakém konkrétním obsahu smlouvy se shodli a natož, že žalovaná souhlasila s obsahem těchto listin předložených soudu.

29. Společností , právnická osoba, . zvolená forma jednání, neumožnila zachycení a prokázání obsahu vůle žalované. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovanou řádně podepsána, a proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou natož v podobě předložené soudu. Žalobkyně tak v řízení neunesla svoje břemeno důkazní co do prokázání uzavření smlouvy (v podobě předložené soudu). Žalobkyně byla před jednáním a následně i při jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů vyzvána.

30. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření smlouvy, tedy plnění poskytnuté žalované bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním poskytnutým bez právního důvodu, a proto je žalovaná povinna žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatil, a to konkrétně částku , částka, , kterou od společnosti , právnická osoba, . obdržela.

33. Co se týče dále nárokovaného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši , částka, ; smluvní pokuty ve výši , částka, ke dni , datum, ; úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, tak soud s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy neshledal žádný titul, na základě, kterého by měla žalobkyně nárok na tyto částky.

34. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

35. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Jelikož je žalovaná se svým plněním peněžitého dluhu ve výši , částka, v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky , částka, s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy a nedoručení žalované jakékoli výzvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalované dne , datum, . Žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od následujícího dne, tedy od , Anonymizováno, , a proto je povinna od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaná dostala do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 12,75 % ročně.

37. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení38. Soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně tedy nemá na základě této tvrzené smlouvy právo ničeho požadovat, a to včetně příslušenství.

39. Jelikož však na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky , částka, , soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku. Soud shledal žalobu důvodnou pouze co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

40. Jelikož soud shledal, že nedošlo k uzavření tvrzené smlouvy tak se pro nadbytečnost nezabýval její platností co do § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a rozporu s dobrými mravy s ohledem na výši úroků.

41. Žalovaná byla ve věci i s ohledem na zamítnuté příslušenství úspěšná co do 57 %, avšak žádné náklady jí nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.