7 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 164 344,89 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje v části úroku ve výši 7,9% z částky 1 912 Kč od 24.11.2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 164 344,89 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 358,78 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 312,61 Kč, s úrokem ve výši 7,9% ročně jdoucím z částky 162 432,89 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 164 344,89 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 35 614 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou, jež byla nadepsanému soudu k vyřízení postoupena Obvodním soudem pro Prahu 1, ve znění vyjádření ze dne 9. 4. 2021, žalobkyně vůči žalovanému vznesla nárok na zaplacení částky 164 344,89 Kč a jejího příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 16 358,78 Kč (za období 30.10.2017 23.11.2020 z částky 132 462,89 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 312,61 Kč za shodné období dle přiloženého výpočtu, smluvního úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 164 344,89 Kč, jdoucího od data 24. 11. 2020 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení (ve výši 10 % ročně) ze shodné částky, jdoucího od 24. 11. 2020 do zaplacení. V mezidobí pak žalobkyně vzala uplatněný nárok, co do úroku z částky 1 912 Kč, počítaného od 24. 11. 2020 do zaplacení, zpět. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovaným dne 30.10.2017 sjednala smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva č. [číslo]“), a to za použití svých obchodních podmínek (dále jen„ VOP“). Žalovanému bylo na tomto základě na jím označený bankovní účet vyplaceno plnění ve výši 200 000 Kč, jež se žalovaný zavázal uhradit formou 84 pravidelných splátek ve výši 3 121 Kč, zahrnujících též poplatky a sjednané úročení 7,90 % ročně. Žalovaný nicméně předepsané splátky v plném rozsahu neuhradil a ocitl se v prodlení. Žalobkyně proto, s ohledem na prodlení žalovaného, využila svého dřív sjednaného práva a dosud neuhrazenou jistinu, ve výši 162 432,89 Kč, zesplatnila k 21.1.2020. K částce zesplatněného plnění žalobkyně dále připočetla též neuhrazené poplatky (ve výši 1 912Kč), kapitalizovaný smluvní úrok (16 358,78Kč) a kapitalizovaný úrok z prodlení (11 312,61Kč). Celkem tedy žalovanému vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 192 016,28Kč. S tím, že částku nesplacené jistiny a poplatků žalobkyně i po datu zesplatnění i nadále úročila zákonným úrokem z prodlení a částku nesplacené jistiny smluvním úrokem. K úhradě dlužného plnění žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala, naposledy formou tzv. předžalobní výzvy, avšak žalovaný nijak nereagoval a neuhradil ničeho.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den 13.7.2021, k němuž se žalobkyně omluvila a žalovaný bez omluvy nedostavil. K žalobě se nijak nevyjádřil. Soud jednal v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom dle § 101 odst. 3 o.s.ř. z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. S ohledem na částečné omezení žaloby soud řízení dle § 96 odst. 2,4 o.s.ř. v této části zastavil, stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu nezjišťoval, neboť k tomuto došlo před zahájením jednání ve věci samé (výrok I.).

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Prostřednictvím dokumentu označeného jako„ Žádost o poskytnutí úvěru“ (dále jen„ Žádost“), datovaného k [datum], žalovaný u žalobkyně zažádal o poskytnutí finančního plnění ve výši 200 000 Kč. Zde také žalovaný uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání s maturitou, žije u rodičů, nevyživuje žádné další osoby a má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou (jako vedoucí pracovník), kde pobírá čistou měsíční mzdu ve výši 14 460 Kč. K datu podání Žádosti žalovaný nesplácel jiné závazky. Současně také žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby byly jeho majetkové poměry žalobkyní blíže ověřeny prostřednictvím lustrace v Bankovním i Nebankovním registru klientských informací a dále také v rejstříku SOLUS. Bankovní účet (č. [bankovní účet]) měl žalovaný t. č. zřízený u žalobkyně, a proto požádal, aby mu bylo požadované plnění vyplaceno právě formou bankovního převodu. Předmětnou žádost žalovaný podal prostřednictvím kurýra, který ověřil jeho totožnost ze řidičského průkazu. V návaznosti na podanou Žádost se žalobkyně, z titulu podpisu dokumentu označeného jako„ SMLOUVA O ÚVĚRU, datovaného k 30.10.2017, žalovanému zavázala na shora označený bankovní účet vyplatit 200 000 Kč (viz čl. I. 2). Takto poskytnuté plnění se žalovaný zavázal uhradit formou 84 splátek po 3 121 Kč, splatných vždy k 19. dni v měsíci (viz čl. I. odst. 6), a to po navýšení o úročení ve výši 7,90 % ročně (viz čl. I. odst. 5). Jako nedílná součást ujednání ze Smlouvy [číslo] byla označena též ujednání ve VOP (čl. I. odst. 1). Pro případ prodlení žalovaného bylo ujednáno, že tento bude k úhradě žalobkyní vyzván jednak cestou upomínek (za poplatek 300 Kč za jednu) a dále též výzev (za poplatek 500 Kč za jednu). Dále také bylo pro případ prodlení žalovaného s plněním na jakoukoli částku zakotveno právo žalobkyně zesplatnit dosud neuhrazené plnění poté, co žalovaný nevyužije dodatečně sjednané, 30 denní lhůty k úhradě (viz čl. I. odst. 7).

6. Částka 200 000 Kč byla žalovanému na shora uvedený bankovní účet vyplacena dne 1. 11. 2017, jak dokládá předložený výpis. Poskytnuté plnění pak žalovaný, dle předloženého přehledu, splácel toliko do data 19. 8. 2019. Po naposled uvedeném datu již žalovaný neuhradil ničeho, přičemž částka nesplacené jistiny t. č. činila 162 432,89 Kč, jak vyplývá z doloženého výpisu účtu.

7. O aktu zesplatnění nárokovaného plnění, provedeného k datu 19. 1. 2020, byl žalovaný informován oznámením, datovaným ke dni 21. 1. 2020. Splatnost zesplatněného plnění byla stanovena do 28. 1. 2020. Oznámení o zesplatnění bylo žalovanému zaslána formou poštovní zásilky a žalovaný si tuto zásilku, dle fotokopie příslušné obálky, převzal dne 4. 2. 2020. Již dřív pak byl žalovaný k úhradě upomínán cestou jedné upomínky, označené jako„ 1. upomínka“, a tří výzev datovaných k 3. 9. 2019, 30. 9. 2019 a 31. 10. 2019 (doložené spolu s fotokopií poštovní dodejky).

8. Žalobkyně provedla při schvalovacím procesu úvěru analýzu CBCB ohledně splátkových kontraktů žalovaného a hypoték bez zjištění dlužných či nesplacených splátek a výši jeho příjmů ověřila dle výpisů účtu vedených žalovanému s platební kapacitou 6 693 Kč.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 odst. 2 písm. a) z. s. ú. se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, 16. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Co se týče povahy sjednaného právního poměru, tento soud právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. A to s ohledem na skutečnost, že obsahem sjednaného závazku, uzavřeného v návaznosti na podnikatelskou činnost žalobkyně, byla především povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému úročené finanční plnění, přičemž této povinnosti žalobkyně korespondovala povinnost žalovaného poskytnuté plnění řádně splatit. Splátky byl žalovaný povinen provádět ve lhůtě, kterou si, jak bylo uvedeno výše, žalobkyně a žalovaný, ve smyslu § 2399 o. z., výslovně ujednali. Žalobkyně své povinnosti ze sjednaného závazku dostála a žalovanému umožnila čerpání finančního plnění ve výši 200 000 Kč. Současně také žalobkyně, jako věřitel, ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) z. s. ú., v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., řádně posoudila tzv. úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele, ve smyslu § 419 o. z. Při tomto posouzení žalobkyně vzala v úvahu rodinné a majetkové poměry žalovaného, především existenci jeho stabilních příjmů a stálého zaměstnání, přičemž využila údajů o pohybu na bankovním účtu žalovaného, který t. č. vedla. Žalovaný naopak, v rozporu s § 2399 o. z., svou povinnost splácet, neplnil. Žalobkyně proto po právu využila svého smluvně zakotveného oprávnění a, poté co žalovaný ani na základě dodatečně zaslaných výzev předepsané splátky neuhradil (v časovém horizontu delším než sjednaná 30 denní lhůta), za přiměřené aplikace § 1931 o. z. dosud nesplacenou jistinu (t. č. [částka]) zesplatnila, připočetla k ní související poplatky (1 912Kč - za zaslanou výzvu, upomínky, pojistné, ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z., atd.) a vzniknuvší souhrn předepsala žalovanému k úhradě, včetně plnění zahrnujícího kapitalizovaný smluvní úrok za období od data prodlení s plněním splátek (tj. od 30.10.2017) do data podání žaloby (16 358,78 Kč), s tím, že žalobkyně zesplatněnou jistinu smluvním úrokem úročila i po datu zesplatnění. S úhradou dílčích splátek poskytnuté jistiny se pak žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., ocitl již od dat splatnosti jednotlivých nesplacených splátek. S tím, že počínaje datem splatnosti jednotlivých nesplacených splátek (tj. od 19. 8. 2019, 19. 9. 2019, 19. 10. 2019, 19. 11. 2019, 19. 12. 2019 a 19. 1. 2020, se zohledněním přirůstání dílčích částek jednotlivých splátek) žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo i právo nárokovat zákonný úrok z prodlení z dílčích neuhrazených splátek (kapitalizovaný částkou 11 312,61Kč) a následně, počínaje 24. 11. 2019, z celé zesplatnění jistiny. S přihlédnutím ke konstatovanému tak lze uzavřít, že žalobkyní uplatněný nárok je třeba hodnotit jako důvodný, a to v rozsahu všech žalobkyní nárokovaných položek (viz výrok I.).

18. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žalovanému ukládá, aby žalobkyni níže popsané náklady soudního řízení uhradil v plném rozsahu. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolné úhradě a následně s uplatněným nárokem uspěla téměř v plném rozsahu, neboť k k částečnému zastavení řízení (vyvolanému špatným výpočtem žalobkyně) o uplatněném nároku došlo toliko stran dílčí položky nárokovaného příslušenství (zákonného úroku z prodlení) a v rozsahu, který je i ve vztahu ke konkrétní položce toliko nepatrný. Náhrada nákladů řízení zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek, ve výši 6 574 Kč, a náhradu za odměnu zástupce žalobkyně z řad advokátů, ve výši 29 040 Kč. Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní pomoci v projednávané věci soud určil s odkazem na § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), částkou 7 700Kč. Částka náhrady odměny za zastupování pak konkrétně zahrnuje (i.) odměnu za celkem 3 úkony právní služby po 7 700 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (sepis žaloby, převzetí věci a sepis tzv. předžalobní výzvy), (ii.) 3 paušální náhrady po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. a (iii.) náhradu za DPH ve výši 21 % z částky 24 000 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně, ve smyslu § 137 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jako plátkyně uvedené daně, povinna odvést. Celkem tak je žalovaný povinen na náhradě nákladů soudního řízení uhradit 35 614Kč.

19. Lhůta k plnění byla ve výrocích II a III. určena odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná - třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř., povinen uhradit k rukám zástupce žalovaného.