7 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 82 992,34 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje do částky 200 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 21. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 901,16 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši v částce 119,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43 101,16 Kč od 14.12.2024 do 20.1.2025, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 901,16 Kč od 21.1.2025 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po 800 Kč splatných vždy ke každému poslednímu kalendářnímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím od právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nesplnění byť i jedné z nich.

III. Žaloba se zamítá do částky 39 891,18 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 721,17 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 39 891,18 Kč od 14.12.2024 do 20.1.2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 39 891,18 Kč od 21.1.2025 do zaplacení.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení celkové částky vymezené ve výroku II. a III. spolu s úrokem z prodlení a úroky tamtéž. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala částku , částka, . Žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu s úrokem z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % sjednaného úvěrového rámce, což řádně nečinila, uhradila dosud , částka, a dostala se se splácením úvěru do prodlení. V souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně po marných výzvách úvěr zesplatnila k , datum, . Ke dni podání žaloby dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, spolu s náklady vymáhání , částka, a smluvní pokutou , částka, (sjednané v čl. 9.

1. úvěrových podmínek). Úrok z prodlení kapitalizovala ke dni sepsání žaloby v zákonné výši a dále požaduje do zaplacení.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná uplatnila včas odpor. V jeho odůvodnění namítala, že v době sjednání smlouvy nedokázala správně vyhodnotit své možnosti ani podmínky smlouvy. Na rizika spojená s plněním smluvních závazků nebyla nikterak upozorněna. Domnívá se, že zcela selhalo odborné posouzení její úvěruschopnosti a z tohoto důvodu považuje smlouvu za neplatnou. Za spornou považovala i skutečnost, zda smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena. Odkazovala na závěry dalších soudů a nařízení EU č. 910/2014, článek 26. K prověření její schopnosti splácet úvěr postačilo pouze doložit doklad totožnosti a doklad o výši příjmů, v jejím případě invalidního důchodu a rodičovského příspěvku v celkové výši , částka, a další příjem , částka, . Náklady na bydlení ani jakékoliv další výdaje žalobkyně nepožadovala doložit. Rodičovský příspěvek přestala čerpat k 09-01-2024 a nyní pobírá jen invalidní důchod ve výši , částka, . Žalobkyně dle žalované neprověřila nijak ani výdaje jejího druha, který v době uzavření smlouvy měl již 2 úvěry a hypotéku. Dále požadovala prověřit všechny její platby na předmětnou smlouvu, domnívala se, že je žalobkyně nesprávně vyčíslila a výše nesplacené jistiny by měla být mnohem nižší, dle žalované v částce , částka, , které navrhovala uhradit ve splátkách po , částka, .

3. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky , částka, a úroků z prodlení z této částky při jednání ve věci samé dne , datum, . Učinila tak před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení v této části zastavil dle § 96 odst. 2,4 občanského soudního řádu, z.č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř., procesní stanovisko žalované k tomuto nebylo zjišťováno dle tohoto ustanovení ( viz výrok I.) K dalšímu jednání ve věci dne , datum, se žalobkyně omluvila, soud jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti.

4. Žalované byla v průběhu řízení ustanovena dle § 30 odst. 1 o.s.ř. zástupkyně z řad advokátů pro splnění podmínek jejího plného osvobození od placení soudních poplatků a za účelem ochrany jejích zájmů.

5. Soud měl prokázán následující skutkový stav.

6. Dne 17.1.2023 uzavřeli společnost , Jméno žalobkyně, . se sídlem v , adresa, , IČ: , IČO žalobkyně, a žalovaná smlouvu o šikovném účtu č. , hodnota, , na jejímž základě měl být žalované poskytnut revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, s roční úrokovou sazbou 26,28 % s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky. Tato smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovanou podepsána prostřednictvím potvrzujícího kódu po předchozím ověření jejích údajů. Z výpisu čerpání bylo dále zjištěno, že žalovaná postupně platbami v období dne , datum, až , datum, měla načerpat částku , částka, , a to převodem hotovosti na účet č. , č. účtu, , z toho v částce celkem , částka, čerpáními ze dne 13.2. až 15.2.2023 na účet č. , č. účtu, . Žalovaná učinila čerpání částky , částka, nesporným, korespondujícím s jejím účtem, ve zbývající částce převzetí prostředků popírala, neboť jí byl zablokován přístup do webové aplikace žalobkyně. Pokud obě účastnice navrhovaly doplnit dokazování výpisy účtu žalované a dotazem na , právnická osoba, , soud tyto jako nadbytečné neprováděl, neboť v této části se účastnice shodovaly. Žalobkyně nad rámec částky , částka, k čerpání prostředků žalovanou doložila tzv. opis výpisu proplacení smlouvy , Anonymizováno, (podání z , datum, ) , což je záznam interních převodů v systému žalobkyně, z něhož nevyplývá, že by žalovaná takovou operaci zadala, což ostatně sporovala, proto soud neměl tyto dále prokázány. Žalobkyně se dalšího jednání neúčastnila, tímto se vzdala i dalšího poučení soudem dle § 118a odst. 3 o.s.ř., proto soud vycházel při svém rozhodování z této výše načerpaných finančních prostředků , částka, . Pokud jde o splátky uhrazené žalovanou, v tomto se účastnice shodovaly na částce , částka, .

7. Podle textu smlouvy vycházela žalobkyně z příjmu žalované , částka, měsíčně, kdy jako zaměstnání bylo uvedeno mateřská dovolená. Dále byl uveden tzv. další příjem domácnosti , částka, . Žalovaná zde uvedla, že je žije v družském poměru a má 1 dítě a bydlí ve vlastním domě/bytě. V tzv. úvěrové zprávě se žalobkyně zabývala zjištěním dalších závazků žalované, kterými byly celkem , hodnota, další existující závazky, z toho 1 se splátkou , částka, měsíčně a zbývající částkou k úhradě , částka, , dále 1 kontokorentní úvěr a 1 kreditní karta. Dále byla zkoumána bez negativních zjištění v registru NRKI, JAP půjčka, MVČR, ISIR. Měsíční výdaje domácnosti byly odhadovány na 6 tis. Kč. Dále doložila výpis pohybů na účtu žalované č. , č. účtu, za období měsíce prosince 2022, ze kterého soud zjistil toliko došlou platbu , částka, od ÚP – KP , adresa, dne , datum, . Dále výpis účtu č. , č. účtu, za shodné období také vedený na osobu žalované, z něhož jsou patrné jediné příchozí platby z účtu žalované výše č. , č. účtu, zřejmě dle jejích čerpání, poté toliko příjem od ČSSZ dne , datum, v částce , částka, a ve dnech 22.12, 24.12, 28.12,29.12, 30.12. a 31.12. od , jméno FO, částky , částka, , , částka, , , částka, , , částka, ,, částka, a , částka, . Oproti tomu odchozí platby z tohoto účtu v součtu přibližně činí -75 tis Kč.

8. Žalovaná byla vyzývána k úhradě tohoto dluhu v předžalobní výzvě z , datum, doručované jí dne , datum, dle podacího lístku pošty ve lhůtě do , datum, .

9. Žalobkyně dále doplňovala v podání z , datum, další změny úvěrového rámce na částku 16 tis., 17 tis a 37 tis. Kč oproti předchozím tvrzením o navýšení na 85 tis. Kč, což učinila jednak po koncentraci řízení, vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy se soud touto otázkou nezabýval.

10. K ověření dalších příjmů domácnosti žalované a její celkové bonity žalobkyně i přes poučení soudu dle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř. jiná tvrzení a důkazy nenabídla.

11. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy , datum, .

12. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu toliko v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru, úroků, úroků z prodlení ze smlouvy sjednané se žalovanou v rámci její podnikatelské činnosti. Takto poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy výkon činnosti upravené v ust. § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 z.s.ú. se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. , Anonymizováno, .

19. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, a Nejvyššího správního soudu sp.zn. , spisová značka, kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“20. Ústavní soud tak dospěl k dílčímu závěru, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn, jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU jen samotný dlužník -spotřebitel a věřitel, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by proto měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Způsob tohoto prověření pak naznačuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, takto: „pokud zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí, lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN , Anonymizováno, ). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“22. V projednávané věci žalobkyně vycházela z údajů získaných od žalované, které sice prověřovala zjištěním dalších závazků žalované, měla k dispozici i dva výpisy jejích účtu, z nichž však dle názoru soudu nemohla učinit závěr o způsobilosti žalované tento úvěr splatit. Jediným deklarovaným příjmem žalované byl příjem z rodičovského příspěvku a invalidního důchodu celkem , částka, , aniž by však byla ověřována doba trvání prvně zmiňovaného příspěvku, dále zdroj tzv. dalšího příjmu domácnosti. Z výpisů účtu, které žalobkyně k tomuto dokládala, nelze za období posledního měsíce zjistit jiný další příjem než převody z dalšího účtu žalované, ovšem za situace, kdy obraty na tomto účtu vykazují jasnou převahu odchozích plateb ve značné výši 75 tis. Kč přesahující i uváděné příjmy celé domácnosti. Nehledě ke zjištěným dalším 3 závazkovým kontraktům. Z těchto kusých nashromážděných informací nemohla žalobkyně učinit spolehlivý závěr o její schopnosti úvěr splatit a soud v této rovině postrádá potřebnou aktivitu úvěrující při ověření těchto údajů zmiňovanou v obou rozhodnutích, zejména spolehlivé zjištění příjmů či výdajů žalované s patřičným ověřením. Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.

23. Převzala-li žalovaná předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Otázka čerpaných prostředků byla mezi účastnicemi do částky , částka, nespornou, nad tuto částku žalovaná další čerpání zpochybnila, neboť se mělo jednat o platby v aplikaci žalobkyně, do níž nemá přístup. Břemeno důkazní ohledně těchto dalších čerpání až do tvrzené výše , částka, spočívalo na žalobkyni, která k tomuto ničeho mimo interní záznam nedoložila a jednání se dále neúčastnila, proto jí nemohla být poskytnuta další výzva k doplnění důkazů dle § 118a odst. 3 o.s.ř., kterou soud činí toliko při jednání ve věci samé. Za situace nesporné úhrady , částka, soud tedy vypořádal dle těchto principů částku , částka, ( 277 625,16-234 724). Součástí tohoto plnění stanovil soud úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v požadované výši od prvního dne po splatnosti tohoto dluhu, za který soud dle listin předložených žalobkyní považuje zaslání předžalobní výzvy z , datum, se lhůtou k plnění do , datum, , která odpovídá počátku prodlení , datum, . ( výrok II). Takto přepočítal i kapitalizovaný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, z částky , částka, na částku , částka, a ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost a částečnou nedospělost úroku z prodlení zamítl ( výrok III).

24. Při úvaze o lhůtě plnění soud umožnil žalované splácet tuto částku v přiměřených splátkách dle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., když žalovaná i dle rozhodnutí o ustanovení zástupce pro nemajetnost je nyní odkázána toliko na invalidní důchod okolo 6 tis. Kč, má 1 vyživovací povinnost, další závazky, které spolu s příjmem druha okolo 22 tis. Kč měsíčně ztěží plní, a vzhledem k tvrzené psychiatrické diagnóze má obtížnou možnost nalezení odpovídajícího zaměstnání. Žalovaná požadovala plnění po , částka, měsíčně, soud tuto navýšil na , částka, , byť si je vědom nepřiměřené délky celkového plnění vůči žalobkyni jako věřitelce, která si však těchto poměrů měla být vědoma již při sjednání tohoto závazku, kdy žalovaná ani jiné příjmy u své osoby neuváděla a očividně i dle výpisu účtu „vytloukala“ jeden závazek z úvěru druhým.

25. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., který je na obou stranách shodný, proto rozhodl jako ve výroku IV. a žádné straně tyto nepřiznal.