7 C 183/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 6. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 25. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 13. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [jméno] [jméno]. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 25. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení přirážky za porušení přepravních podmínek při jízdě bez platného jízdního dokladu veřejným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní ve dnech 5. 2. 2022, 24. 2. 2022, 12. 2. 2012, 1. 2. 2022 a 8. 2. 2022 v částce 5x 1 500 Kč a jízdného v částce 5x 30 Kč, tj. celkem částka 7 650 Kč a zákonného úroku z prodlení. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci, bez nařízení jednání, žalovaný postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., proto soud podle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 26. 9. 2022 do [stát. instituce]. V dané věci měl soud prokázáno především z předložených Zápisů o provedené přepravní kontrole, že žalovaný v uvedených dnech cestoval veřejným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a na výzvu kontrolního orgánu nepředložil jízdní doklady, to konkrétně: dne 5. 2. 2022 autobusem – linky 189 (zápis o kontrole [číslo] ze dne 5. 2. 2022, kontrola provedena v 18.00 hodin, místo kontroly [anonymizováno], totožnost ověřena z [číslo obč. průkazu], zápis žalovaný podepsal a převzal); dne 24. 2. 2022 [anonymizováno] – linky [anonymizováno] (zápis o kontrole [číslo] ze dne 24. 2. 2022, kontrola provedena v 10.47 hod., místo kontroly [anonymizováno], totožnost ověřena z [číslo obč. průkazu], zápis žalovaný podepsal a převzal); dne 12. 2. 2022 [anonymizováno] – linky [anonymizováno] (zápis o kontrole [číslo] ze dne 12. 2. 2022, kontrola provedena v 10.11 hod., místo kontroly [anonymizováno], totožnost ověřena z [číslo obč. průkazu], zápis žalovaný podepsal a převzal); dne 1. 2. 2022 [anonymizováno] – linky [anonymizováno] (zápis o kontrole [číslo] ze dne 1. 2. 2022, kontrola provedena v 12.30 hod., místo kontroly [obec], totožnost ověřena z [číslo obč. průkazu], zápis žalovaný podepsal a převzal); dne 8. 2. 2022 [anonymizováno] – linky [anonymizováno] (zápis o kontrole [číslo] ze dne 8. 2. 2022, kontrola provedena v 11.27 hod., místo kontroly [anonymizována dvě slova], totožnost ověřena z [číslo obč. průkazu], zápis žalovaný podepsal a převzal). Dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za každou jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, 1 500 Kč, dlužné jízdné za každou jízdu 30 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 12. 4. 2022, odeslaným téhož dne. Současně nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný jízdné či přirážky byť zčásti uhradil. Soud posoudil projednávaný případ dle § 2550 a násl. a § 2578 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a návrhu v celém rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů měl soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný použil v uvedených případech k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tak svým jednáním porušil ustanovení výše uvedených právních předpisů, proto je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek ve výši 5 x 1 500 Kč a jízdné v částce 5 x 30 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když předpis Evropských společenství - nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007 jinou úpravu nestanoví. Žalovaný byl povinen dlužné jízdné a přirážku k jízdnému uhradit vždy v den kontroly (tj. 5. 2. 2022, 24. 2. 2022, 12. 2. 2022, 1. 2. 2022 a 8. 2. 2022), což však neučinil a vždy ode dne následujícího je v prodlení. Ze strany žalovaného naopak tvrzena, natož prokázána, nebyla alespoň částečná úhrada tohoto dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná třídenní.