7 C 188/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu, doručeným soudu dne 25. 3. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku I. rozsudku. Uvedla, že jde o jízdné a přirážku za porušení přepravních podmínek při jízdě dne 24. 1. 2022 bez platného jízdního dokladu veřejným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a zákonný úrok z prodlení. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listin předložených účastníky. Žalovanému byla žaloba spolu s uvedenou výzvou doručena dne 5. 9. 2022 na adresu místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince dle § 46b písm. a) o. s. ř. náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. uplynutím úložní doby, vyjádření k žalobě nebylo podáno. Žalobkyně uplatnila žalobu proti žalovanému jako občanovi Ukrajiny. Pravomoc zdejšího soudu k projednání žaloby je dána s ohledem na pobyt žalovaného v České republice v souladu s článkem 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod [číslo] Sb. m. s. ze dne 28. 5. 2001. Použití hmotného práva vyplývá z ustanovení této dvoustranné mezinárodní smlouvy, konkrétně dle jejího článku 48 odst. 2 místem uzavření přepravní smlouvy. Soud učinil následující závěr skutkového stavu. Žalovaný využil dne 24. 1. 2022 k přepravě městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní a neprokázal se kontrolorovi platným jízdním dokladem, který by jej k této přepravě opravňoval (žalovaný byl kontrolován dne 24. 1. 2022 v 16:07 hodin na trase autobusové linky [číslo] ve stanici [anonymizována dvě slova], totožnost žalovaného byla ověřena předloženým dokladem [číslo]). O provedené přepravní kontrole byl sepsán zápis (a to dne 24. 1. 2022 zápis [číslo]), který žalovaný podepsal a v jednom vyhotovení převzal. Dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, 1 500 Kč, dlužné jízdné za jízdu 30 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 14. 3. 2022, odeslaným dne 15. 3. 2022. Současně nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný jízdné či přirážky byť zčásti uhradil. Soud posoudil projednávaný případ dle § 2550 a násl. a § 2578 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a návrhu v celém rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů měl soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný použil v uvedeném případě k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tak svým jednáním porušil ustanovení výše uvedených právních předpisů, proto je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek ve výši 1 500 Kč a jízdné v částce 30 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když předpis Evropských společenství - nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007 jinou úpravu nestanoví. Žalovaný byl povinen dlužné jízdné a přirážku k jízdnému uhradit vždy v den kontroly (tj. 24. 1. 2022), což však neučinil a ode dne následujícího je v prodlení. Ze strany žalovaného naopak nebyla tvrzena, natož prokázána, alespoň částečná úhrada tohoto dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny a náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná třídenní.