7 C 204/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství příjmení jméno celé jméno manžela a anonymizována dvě slova, rozené příjmení, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se v návrhu doručeném Okresnímu soudu v Nymburce dne 14.7.2021 domáhal rozvodu manželství s manželkou. Manželka se k návrhu připojila. Soud měl prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce. Z tohoto manželství se narodil dosud nezletilý syn jméno příjmení, datum narození, nezletilá dcera obec celé jméno manžela, datum narození a nezletilý syn jméno celé jméno manžela, datum narození. Jejich poměry pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny v rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 9.8.2021 č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Manželství účastníků v průběhu doby vyústilo ve vzájemné odcizení a ukončení společného soužití, přičemž oba jeho obnovení vylučují. Tyto skutečnosti soud zjistil z předloženého oddacího listu účastníků, rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 9.8.2021 č.j. číslo jednací, jakož i nesporných tvrzení obou manželů. Vzhledem k cizímu státnímu občanství obou manželů se soud zabýval předně otázkou pravomoci soudu k rozhodnutí o rozvodu manželství a použití hmotného práva. Mezinárodní soudní pravomoc je posuzována dle nařízení Rady č. 2201/2003, ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (nařízení Brusel II. bis), článek 3 bod 1. písm. a) první odsuvka. Ta je dána vždy, mají-li oba manželé na území konkrétního členského státu obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že obvyklé bydliště obou manželů je na území České republiky, je dána pravomoc soudu České republiky. Pokud jde o rozhodné právo, v daném případě není uzavřena mezinárodní smlouva mezi státy jejichž jsou manželé občany a Českou republikou, která by otázku rozhodného práva pro řízení o rozvodu manželství řešila. Otázku rozhodného práva je tedy třeba posoudit podle vnitrostátní úpravy, tj. podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“). V ustanovení § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém odkazuje na § 49 odst. 1 ZMPS odkazuje na právní řád státu, kterým se řídí osobní poměry manželů ke dni zahájení řízení o rozvod manželství. Jsou-li manželé občany různých států, je určovatelem obvyklý pobyt manželů a je věc třeba posoudit podle českého právního řádu. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. (§ 755 odst. 2 písm. a) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. (odst. 3 tohoto ustanovení). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§756). V daném případě má soud za to, že jsou splněny podmínky ust. § 755 občanského zákoníku. Manželství účastníků v průběhu posledního roku neplní žádnou ze svých funkcí, oba shodně obnovení manželského soužití vylučují. Jejich manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat obnovení jejich soužití. Za příčiny rozvratu manželství soud považuje zejména vzájemné odcizení. Soud nehledal zvláštní důvody dle § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, pro které by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem dosud nezletilých dětí účastníků. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. 23 z.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se ho právoplatně vzdal. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku). Do patnácti dnů od právní moci rozsudku jsou oba účastníci povinni požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností v jehož obvodu jsou hlášeni k trvalému pobytu o vydání nového občanského průkazu, pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství / § 14 odst. 1 písm.d) bod 3 z.č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech /.