7 C 221/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 81 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 81 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 29.4.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech tohoto řízení částku 46 019 Kč k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3.8.2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výroku I. rozhodnutí. Uvedla, že na základě telefonického jednání a následné písemné mailové objednávky provedla pro žalovanou přepravu 50 osob dne [datum] z [obec] do [jméno] na trase [obec] - [obec] – [obec] – [obec] – [jméno] – [příjmení] – [příjmení] – [příjmení] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] - [jméno] a zpět bez cestujících a dne 2.1.2021 z [obec] do [jméno] bez cestujících a zpět po stejné trase s 50 cestujícími. Přepravné bylo sjednáno v částce 103 000 Kč za jednu jízdu, celkem za obě v částce 206 000 Kč. Žalovaná v mailové objednávce uvedla celkovou cenu 103 000 Kč, což je v rozporu s předchozí telefonickou domluvou, kdy za žalobkyni jednal jednatel [jméno] [příjmení]. Žalované byly obě cesty vyúčtovány doklady [číslo] [číslo] přičemž žalovaná s odkazem na ujednání o výši přepravného za obě cesty v částce 103 000 Kč odmítla další částku ve shodné výši uhradit. Dle žalobkyně žalovaná využila nepozornosti či chyby žalobkyně, která hned její text v emailu nerozporovala, avšak ústní telefonická dohoda byla na částku 103 000 Kč za jednu přepravu a dohodnutá sazba 32,96 Kč/km. Nadto žalované jako provozovatelce silniční motorové dopravy muselo být zřejmé, že za cenu 103 000 Kč by žádný dopravce přepravu nerealizoval a je naprosto podhodnocená. Jelikož ve skutečnosti cesta z [země] končila v [obec] a při cestě tam žalovaná nastupovala až v [obec], přepočetla žalobkyně v rámci korektního přístupu a dobrovolného uspokojení požadovaný nárok a ponížila cenu o částku 22 000 Kč představující 669 km, o které bylo najeto méně. Ani tuto částku žalovaná neakceptovala.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Poukazovala, že cena byla dohodnuta v částce 103 000 Kč za obě cesty, což dokládá objednávka z 16.12.2020, kterou žalobkyně potvrdila. Žalovaná uhradila zálohu 50 000 Kč za obě přepravy a doplatek 53 000 Kč. Jednalo se o faktury [číslo]. Žalobkyně tuto zakázku uvítala vzhledem k nízkému počtu zakázek. Pokud by žalobkyně dopravu realizovala za vyšší cenu, žalovaná by využila jiných nabídek, v té době jinou přepravní společností za částku 109 000 Kč. Z tohoto důvodu také neuznala vyúčtování fakturou [číslo] tuto prostřednictvím právní zástupkyně vrátila. Tvrzení žalobkyně naopak považovala za účelová a její nepozornost či chyba při potvrzení objednávky nemůže jít k tíží žalované.

3. Mezi účastnicemi považoval soud za nesporné tvrzení toliko tu skutečnost, že ze strany žalované byla vůči žalobkyni učiněna poptávka na přepravu 50 osob dne 18.12.2020 z [obec] do [jméno] na trase [obec] - [obec] – [obec] – [obec] – [jméno] – [příjmení] – [příjmení] – [příjmení] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] - [jméno] a zpět bez cestujících a dne 2.1.2021 z [obec] do [jméno] bez cestujících a zpět po stejné trase s 50 cestujícími. Žalobkyně tuto přijala. Účastnice se nebyly schopny shodnout na počtu ujetých kilometrů a rozcházely se v počáteční i konečné stanici a počtu řidičů. Soud však za podstatné pro dané řízení považoval to, co konkrétně o ceně přepravy, tedy obou cest ve směru tam i zpět, bylo mezi nimi sjednáno a k tomuto vedl i dokazování.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

5. Z e-mailové korespondence účastnic soud zjistil, že žalovaná dne 9.12.2020 v 17.18 hod. poptávala po žalobkyni prostřednictvím e-mailové adresy [email] pronájem autobusu s řidičem na cestu do [země] a zpět dne 18.12.2020 a 2.1.2021, což doplnila vymezením trasy [obec] - [obec] – [obec] – [obec] – [jméno] – [příjmení] – [příjmení] – [příjmení] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – [jméno], tam pro 50 osob, odjezd v 19.00 hodin z autobusového nádraží [příjmení], a zpět bez cestujících. Shodně vymezila trasu cesty dne 2.1.2021 tam bez cestujících a zpět v opačném sledu také pro 50 osob s odjezdem ve 12 hodin z hlavního nádraží v [jméno]. Téhož dne v 19.56 hod. žalobkyně prostřednictvím [jméno] [příjmení], vystupujícího jako manager společnosti odpověděla, že možnost zabezpečení této dopravy potvrzuje autobusem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] verzi pro 60 osob s velkokapacitními kufry v max. výbavě s usměvavými řidiči znalými balkánského prostředí s tím, že jezdí pendl do [země] a kalkulaci zašle v průběhu téhož dne.

6. Mezi účastnicemi zároveň v této souvislosti nebylo sporné, že žádná kalkulace v písemné podobě žalované zaslána nebyla, probíhaly mezi nimi jen telefonické hovory a následná mailová komunikace. A to dne 16.12.2020 v 15.53 hod., kdy žalovaná napsala, že„ po telefonické domluvě posílá závaznou objednávku na dohodnuté termíny a trasu do [země] a zpět: [datum] trasa [obec] - [obec] – [obec] – [obec] – [jméno] – [příjmení] – [příjmení] – [příjmení] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – [jméno], cesta tam pro 50 osob, odjezd v 19.00 hodin z autobusového nádraží [příjmení], a zpět bez cestujících. K 2.1.2021 cesta tam bez cestujících a zpět po trase [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] - [obec] - [obec] - [obec] – [obec]; opět pro 50 osob, odjezd ve 12.00 hod z hlavního nádraží v [jméno]. Celková cena činí 103 000 Kč. Zálohová platba bude odeslána na Váš účet do 18.12.2020 ve výši 60 000 Kč a zbytek bude uhrazen po zrealizování objednávky a to do 5.1.2021. Ubytování řidiče je zajištěno.“ Na tuto zprávu byla ze strany [jméno] [příjmení] odeslána odpověď dne 16.12.2020 v 15:53 hod„ dobrý den, potvrzuji objednávku dle domluvy.“ 7. Následně probíhala mezi účastnicemi komunikace skrze textové zprávy počínaje dnem 11.1.2021, v nichž žalobkyně žádala prostřednictvím svého jednatele žalovanou o úhradu zbývající částky s tím, že jako osoba„ dělající“ v dopravě nemůže myslet vážně cenu v částce [částka]. Na kterou žalovaná reagovala tím, že musí mluvit s právníkem, že vše napsala do emailu a bylo to potvrzeno. Dále řešily, že nebylo najeto 6 000 km a došlo ke snížení úhrady na 170 000 Kč.

8. Z účastnické výpovědi jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se žalovanou započal komunikovat na základě jejího e-mailového požadavku na zajištění dopravy z [obec] na blíže uvedená města do [jméno] ve dvou jízdách s tím, že byla navíc doba covidová a žalovaná měla cestu vykonat jako doprovod a zajistit pro ty osoby patřičná povolení. Nejprve potvrdil souhlas, a jelikož se jednalo o večerní hodiny, nechtěl si dopisovat, a řešily vše dále telefonicky. V telefonu se bavily o sazbách na kilometry jízdy, kalkulace kilometrů byla nejprve 3 250 km, potom se část té jízdy v Bulharsku nerealizovala, což dělalo u každé cesty nějakých 250 km. Při jízdách ještě došlo k dohodě, že žalovaná si musela zajistit dopravu z [obec], jelikož autobus musel čekat, někdo pro ni přijel a pak ta další jízda se odehrávala tak, že se jelo z [anonymizováno] ještě do [obec] a [obec] kde snad bydlela. Žalovaná neuhradila řidičům druhou část zálohy, proto mezi svátky vystavoval i ty faktury a probíhaly mezi nimi také telefonické rozhovory. Žalovaná uváděla, že zaplatí po 5.1. až bude mít uhrazeno od cestujících. Po telefonátu z 11.1 však přišla jen úhrada částky 53 000 Kč a následovala další komunikace. Cena byla v sazbách 28 Kč/km, plus s poplatky 31 až 32 Kč/km. Bavily se o vzdálenosti přibližně 3 250 km, přičemž žalovaná ani přesně nevěděla, kolik přesně bude ujeto a kde přesně se budou cestující nabírat, tudíž o částce 206 000 Kč na cca 6 500 km. Písemnou smlouvu účastnice neuzavíraly, podle jednatele žalobkyně to není ani obvyklé. Naopak je běžné, že přistaví autobus na základě telefonické dohody. Většinou se dohaduje cena jedné jízdy, neboť není zřejmé, kolik kilometrů bude celkově ujeto. On sám po žalované nevyžadoval ani e-mailovou objednávku, poté jen potvrdil, že cestu provedou, nikoliv, že souhlasí s tím, co ona uvedla. Dále se domníval, že se žalovaná během telefonické komunikace s jejich ceníkem seznámila, měl dojem, že ho tedy viděla, navíc je z branže a ví, jaké jsou ceny. Tehdejší ceník odpovídá tomu na č.l. 73 spisu. Propočet včetně diet řidičů a poplatků probíhal tak, že toto zadal jejich dopravnímu dispečerovi panu [příjmení], ten cestu propočítal na 128 000 Kč, on nabídl žalované částku 103 000 Kč za cestu, respektive ta jednání probíhala tak, že jí nejprve nabídl 115 000 Kč, ona argumentovala těmi 106 000 Kč a nakonec byla dohoda na 103 000 Kč. Za společnost v e-mailové komunikaci jednal toliko on, nikdo jiný.

9. V účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že jednatel žalobkyně trval na tom, aby dostali tu zakázku a dohodly se na částce 103 000 Kč za obě jízdy, nikoliv 2x 103 000 Kč. On po ní nevyžadoval, aby zaslala ten e-mail, tak učinila sama. Původně byla první cesta plánovaná do [jméno], ale byla o těch 265 km zkrácena a jelo se do [anonymizováno]. Při cestě zpět jel autobus prázdný a jí nechali v [obec]. Při cestě 1.1. nastupovala v [obec], jeli do [jméno], kde se 3 hodiny parkovalo na přestávce a pak se jelo z [anonymizováno] do [obec] a potom do [obec]. Telefonáty mezi nimi při dohadování přepravy proběhly asi dva, částka 103 000 Kč padla při druhém telefonátu a dohodly se na záloze 60 000 Kč a je pravdou, že zaslala jen 50 000 Kč. Chtěla zbytek ceny zaplatit s ohledem na předchozí zkušenosti, až budou lidi přepraveni zpět z Bulharska. Až po zaslání té druhé platby jí pan [příjmení] volal a požadoval doplatit částku dalších 103 000 Kč, v tento moment zjistila, že je to po ní požadováno. V průběhu svátků mezi nimi ohledně plateb telefonáty neproběhly, jen jí volal, že nastoupí v [obec] SMS komunikace probíhala až po 11.

1. Je pravdou, že nejprve nabízel cenu dopravy 115 000 Kč a ona uváděla, že má jiného dopravce s cenou 109 000 Kč a on poté slevil na těch 103 000 Kč. Tím jiným dopravcem myslela bulharskou společnost, se kterou pak realizovala cestu doloženou v dalším roce. Ona sama obdobnou jízdu takto velkým autobusem předtím absolvovala v době před 4 až 5 lety před předmětnou cestou a to v částce 3 700 euro za cestu. V rámci své živnosti realizuje dopravu, ale jen mikrobusem a toto činí pravidelně tak 1x za týden a dále má ještě vedlejší činnost zprostředkování služeb. Současně uvedla, že jí není známo, že by běžně v dopravě bylo praxí, aby se dohadovala jen jedna cesta. Spíš se domnívá, že pokud si někdo najímá autobus, měla by být uzavírána písemná smlouva. S ceníkem společnosti žalobkyně se předtím nesetkala, nikdo jí s ním neseznamoval a neodkazoval na něj. Vytáhla si ho z internetu až 17.1.2021 poté, co po ní chtěli zaplatit těch dalších 103 000 Kč. Poukazovala, že pokud jí bylo účtováno za tyto přepravy 2x 103 000 Kč, nemohla by to akceptovat, neboť to by jí nikdo za cestu do Bulharska nezaplatil. Podle ceníku jízdného oficiálních linek autobusů z [jméno] do [jméno] se jedna jízda pohybuje v částce 65 eur za jeden směr a 110 eur oboustranná. Sama po celou dobu nenabyla dojmu, že by žalobkyně měla nějakou jinou představu o ceně. Také po celou dobu nepadlo nic o ceně za kilometr, bavili se jen o té celkové cestě za 103 000 Kč.

10. Žalobkyně vyúčtovala žalované přepravu postupně doklady [číslo] vystaveným dne 21.12.2020 se splatností 31.12.2020 za cestu [obec] do [anonymizováno] ve dnech 18- 20.12. 2020 dle objednávky ve smluvní ceně v částce 103 000 Kč, po odečtu zálohy. Dokladem [číslo] vystaveným téhož dne a se stejnou splatností byla vyúčtována záloha na dopravu na trase CZ- [země] ve dnech 1.-3.1 v částce 50 000 Kč. Na tuto cestu pak byl vystaven doklad [číslo] na celou částku 103 000 Kč dne 3.1.2021 se splatností 8.1.2021 Tyto skutečnosti soud zjistil z obsahu těchto faktur [číslo].

11. Žalobkyně doložila soudu kalkulace dalších dopravců na této trase, které soud k důkazu provedl, avšak skutečnosti z nich vyplývající jsou pro soud nepodstatné. Shodně dokládala žalovaná obdobné smlouvy s jinými přepravci, plánovače tras a vývoj cen pohonných hmot, z nichž také soud žádné relevantní zjištění neučinil. Ze strany žalobkyně byly dále z důkazů navrhovány výpisy účtu o úhradě žalované, znalecký posudek k stanovení obvyklé ceny přepravy, účetní doklady o úhradách jednotlivých cestujících. Žalovaná doložila soudu posledně uvedené – svazek příjmových dokladů z obou dnů. Soud tyto navrhované důkazy pro nadbytečnost neprovedl.

12. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru skutkového stavu, který neodpovídá žalobním tvrzením o sjednání ceny přepravy za obě obousměrné jízdy 2x 103 000 Kč. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní o sjednání této ceny, nedoložila ani obsah vzájemných telefonických hovorů, ani o dohodě o kilometrové kalkulaci ceny. Z obsahu obou účastnických výpovědí vyplývá rozpor obou účastníků, kdy jednatel žalobkyně odkazuje na částku za kilometr jízdy, žalovaná tvrdí, že se vždy účastnice bavily jen o celkové částce. Za této situace soud vycházel z doložené emailové komunikace, v níž žalovaná odeslala žalobkyni závaznou písemnou objednávku obou obousměrných jízd v celkové částce 103 000 Kč a odpověď žalobkyně nelze než považovat za její akceptaci včetně ujednání této celkové ceny.

13. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.

14. Podle ust. § 1746 odst. 1, 2 o.z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

15. Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí (§ 1731 o.z.).

16. Podle ust, § 1732 odst. 1 o.z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

17. Projev vůle, který nevyhovuje § 1732, není nabídkou a nemůže být proto přijat. Obsahuje-li projev vůle slib plnění za určitý výkon nebo výsledek, jedná se o veřejný příslib, jinak o pouhou výzvu k podání nabídky. Totéž platí o projevu, který směřuje vůči neurčitému okruhu osob nebo který má povahu reklamy, pokud z něho jasně neplyne něco jiného (§ 1733 o.z.)

18. Přijetí nabídky na uzavření smlouvy upravuje ust. § 1740 odst. 1 až 3 o.z. takto: osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy. Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

19. V projednávaném případě soud předně při právní kvalifikaci závazkového vztahu mezi účastnicemi zvažoval jejich subsumpci ustanovení upravující nájem či provoz dopravního prostředku v § 2321 a násl. o.z. a § 2582 a násl. o.z. či smluvní typ přepravy osob ust. § 2550 o.z. Vzhledem k obsahu závazku mezi stranami, jehož podstatou byl nájem dopravního prostředku i spolu s posádkou a přeprava osob po vytčené trase, se soud domnívá, že tento nelze pod žádný z vyjmenovaných smluvních typů podřadit. Předně obsahem smlouvy o nájmu dopravního prostředku podle § 2321 o.z. je toliko přenechání dopravního prostředku bez osádky oproti úhradě nájemného. U přepravy osob v § 2550 o.z. se dopravce zavazuje dopravit cestujícího do místa určení a cestující hradí jízdné. Jelikož daný vztah mezi účastníky nevznikl, cestující hradili jízdné žalované, je i tento smluvní typ vyloučen. Nejblíže se podstata tohoto vztahu blíží smlouvě o provozu dopravního prostředku v § 2582 a násl. o.z., jehož obsahem je zajištění přepravy nákladu, vykonání alespoň jedné předem určené cesty, a to včetně zajištění posádky, pohonných hmot apod. Tento smluvní typ je však aplikovatelný toliko na přepravu nákladu, nikoliv při přepravě osob. Viz shodně také komentářová literatura, komentář systému ASPI k § 2582, autor JUDr. Tomáš Horáček,Ph.D. Soud proto jejich závazkový vztah považoval za smluvní typ v občanském zákoníku blíže neupravený dle § 1746 odst. 2 o.z.

20. Obsahem jejich závazkového vztahu mělo být zajištění přepravy určeného počtu osob na specifikované trase a termínech. Potud byla tato část ujednání mezi stranami zřejmá a samotnou žalovanou určená již v poptávce přepravy. To, že posléze mělo dojít ke krácení trasy, byla věc následná, a pro úvahu soudu nepodstatná. Zásadním předmětem sporu byla otázka dohodnuté ceny přepravy, kdy mezi nimi vyvstalo nepochopení kalkulace za jednu obousměrnou cestu či jízdy v obou termínech. Sama žalovaná odkazovala na emailovou komunikaci se žalobkyní, kde podle ní byla částka 103 000 Kč dohodnuta za obě obousměrné cesty, nikoliv za jednu a opačné ujednání považovala pro ni za finančně nepřijatelné, tedy i samotné cestující. K této otázce měl soud k dispozici jen emailovou korespondenci stran, jejich následnou sms komunikaci a účastnické výpovědi. Břemeno důkazní ohledně tvrzení o sjednané ceně 2x 103 000 Kč spočívalo na žalobkyni. Tato v řízení poukazovala na běžnou praxi, kdy přistaví autobus i na základě telefonické domluvy, dále, že se běžně dohaduje jen cena jedné jízdy, neboť není zřejmé, kolik kilometrů se najede. Její tvrzení o způsobu výpočtu ceny odkazem na cenu za jeden kilometr jízdy nepovažuje soud v tomto případě za prokázaný, tento sice zpochybňovala i žalovaná, nevyplývá však ani z doložené fakturace, k tomuto přepočtu přistoupila žalobkyně až následně při vymáhání těchto faktur po žalované. Cenovou kalkulaci žalované zpočátku slíbila, tuto však nedodala. Dodatečně uváděla, že se žalovaná s touto seznámila, či tak učinit měla na jejích internetových stránkách, a mělo to vyplývat z jejich následné sms komunikace. Tento závěr z doložené následné sms komunikace po 11.1.2021 učinit nelze. Pokud až 20.1.2021 žalovaná v sms uvádí, že žalobkyně inzeruje nějaké částky v ceníku (ostatně s dovětkem, že celková cena 103 000 Kč byla potvrzena), uvedené nijak neprokazuje, že s ceníkem v době sjednání smlouvy byla vůbec seznámena a s tímto souhlasila. Realizovat v daném případě jízdu bez stvrzení tohoto základního momentu považuje soud ze strany žalobkyně za značně rizikový přístup. Nelze proto než kvitovat přístup žalované, která zaslala písemnou závaznou objednávku, v níž zcela vyčerpávajícím způsobem konkretizovala termíny a trasu, počty osob, ale hlavně cenu, kterou označila zcela jasně jako celkovou, tedy rozuměno za obě poptávané obousměrné přepravy vyčerpávajícím způsobem vymezené. Nelze z výše uvedeného dovodit cokoliv jiného, ani zmiňovaný úzus žalobkyně o sjednání cesty jedné, neboť žalovaná výslovně poptávala obě přepravy. Její podání je tak návrhem smlouvy, který odpovídá postupu vymezenému v ust. § 1731 a násl. o.z. a emailové podání žalobkyně učiněné v odstupu cca tří hodin dne 16.12.2020 s textem„ potvrzuji objednávku dle domluvy,“ nelze než považovat za její akceptaci, tedy přijetí v souladu s ust. § 1740 o.z. a uzavření smlouvy o přepravě včetně ceny. Pokud žalobkyně tvrdí, že šlo o nepozornost či chybu, nelze tuto přičítat na vrub žalované, či tuto dokonce označit za lstivé či nemravné jednání. Soud se domnívá, že naopak žalobkyně by měla i ve vlastním zájmu přistupovat k sjednávání zakázek jiným průkaznějším způsobem.

21. Žalobkyně v řízení jiný obsah ujednání účastnic o ceně neprokázala, nepodařilo se jí doložit ani obsah telefonické komunikace. To, co následně uváděla žalovaná v sms zprávách při snaze žalobkyně o vymožení tohoto plnění, je irelevantní, neboť nedokládá nic o vzájemných ujednáních o ceně přepravy. Shodně nelze akceptaci žalobkyní tvrzené ceny dovozovat z označení čísla faktury při plnění žalovanou. Žalovaná sice v oboru silniční dopravy podniká, sama provozuje mikrobus, avšak z této skutečnosti nelze nijak dotvářet její povědomí o ceně jízdy, nadto jak účastnice uvedly v době kovidového útlumu, kdy lze předpokládat zvýšený zájem žalobkyně na realizaci této přepravy. Z tohoto důvodu se neuplatní ani možná aplikace vypořádání bezdůvodného obohacení požadovaného žalobkyní, neboť není žádný spravedlivý důvod k takovému postupu. V daném případě k dohodě o ceně došlo, nebylo plněno z žádného důvodu vymezeného v ust. § 1991 odst. 2 o.z. Ze shodného důvodu nelze ani aplikovat případné„ doplnění“ úplaty dle ust. § 1792 odst. 1 o.z. Proto soud i důkazy o cenových nabídkách jiných dopravců nebral v potaz, a žalobu jako nedůvodnou zamítl v celém rozsahu.

22. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, soud tedy zároveň ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. při rozhodování o nákladech tohoto řízení uložil neúspěšné žalobkyni povinnost nahradit jí náklady řízení sestávající z odměny za zastoupení žalované advokátem za 6 úkonů právní služby dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a) d) e) vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT) –převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na 2 jednáních dne 29.3.2022 v délce více než 2 hodiny, dne 24.5.2022, sepis vyjádření z 27.4.2022, v částce po 4 340 Kč, náhrady hotových výdajů 6x300Kč dle § 13 odst. 3 AT. Pokud zástupkyně žalované žádala také úhradu nákladů za podání z 25.3.2022, považuje tento za doplnění vyjádření k odporu, nikoliv za samostatný úkon právní služby. Na cestovném soud přiznal účtované jízdné za cestu k oběma jednáním soudu automobilem tov. zn. Mercedes ve vzdálenosti 2x490 km z [obec] do [obec] a zpět podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. v částce 2x 3891Kč, dále náhradu za ztrátu času na těchto jízdách za účtovaných celkem 24 půlhodin po 100 Kč, dále parkovné 10 Kč. To vše zvýšené dále o DPH v částce 7 986,72 Kč, celkem tedy 46 019 Kč zaokrouhleně. Lhůtu k plnění určil soud zákonnou třídenní.