7 C 275/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zrušení služebnosti <b>I. Zrušuje se služebnost chůze a jízdy váznoucí na pozemku parc. číslo [rok] ve prospěch oprávněných pozemků parc. číslo [rok], parc. číslo [rok], parc. číslo [rok] v obci a [katastrální uzemí], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], založené na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene ze dne [datum] a vymezené v geometrickém plánu zhotoveném [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] a potvrzeném oprávněným zeměměřickým inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] 2005.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 20 353 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne 29. 9. 2022 domáhala zrušení služebnosti chůze a jízdy specifikované ve výroku I. rozsudku. Tato služebnost vznikla původně při darování nemovitostí mezi příbuznými, její babičkou paní [jméno] [příjmení] jako dárkyní, která nechala oddělit z tehdejšího pozemku parc. [číslo] dvě části, z nichž polovinu darovala žalobkyni a její matce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně], druhou polovinu tetě žalobkyně [jméno] [příjmení] a bratranci [jméno] [příjmení]. Součástí této smlouvy bylo právě zřízení věcného břemene mezi rodinnými příslušníky a bylo zřízeno bezplatně. Důvod tohoto zatížení byl, že stavební úřad trval na tom, že k severní polovině musí být zajištěn přístup skrze pozemky na jižní straně. Následně zbývající část rodiny darovala tzv. severní polovinu pozemku žalovaným, kteří původní pozemek rozdělili, a na těchto a vedlejším pozemku st. p. č. [rok] postavili [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova]. V současné době jsou panující pozemky přístupné od [anonymizována dvě slova] z přilehlé veřejné komunikace, a to jak pro vozidla, tak všechny další osoby. Dle žalobkyně je zjevné, že oproti původnímu stavu věci a vzniku služebnosti došlo k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebného pozemku a výhodou pozemku panujících, což odůvodňuje zrušení této služebnosti.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, domnívali se, že nedošlo k naplnění hypotézy právní normy v ustanovení § 1299 o.z. Namítali, že z [příjmení] [anonymizováno] nejsou přístupné všechny panující pozemky, zejména pozemek p. č. [rok], jeho zadní část není přístupná jinak než skrze služebný pozemek. Žalovaní služebnost nadále využívají, a to několikrát do roka pro potřeby vjezdu na zadní část panujících pozemků, neboť toto je jediný možný přístup pro automobil i těžkou techniku např. i z důvodu uhašení případného požáru. Mají za to, že zajištění tohoto přístupu dále slouží jako bezpečnostní prvek pro případné nenadálé události a ochrany majetku nebo zdraví osob. Potřebu zachování služebnosti odůvodnili také možným odprodejem zadní části pozemku p. č. [rok], který by bez tohoto přístupu kupec nekoupil. K tomuto dále doplnili, že prodejem tohoto pozemku potřebují žalovaní financovat ztrátové hospodaření [anonymizována dvě slova] provozované [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] jejímiž společníky jsou žalovaní 1) a 3).

3. Mezi stranami nebylo spornou skutečností (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že pozemek p. č. [rok] v obci a [katastrální uzemí] ve vlastnictví žalobkyně je pozemek, na kterém vázne (dále jen„ služebný pozemek“) věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch pozemků p. č. [rok], p. č. [rok], p. č. [rok] tamtéž (dále jen„ panující pozemky“), které jsou ve vlastnictví žalovaných, společných jměních obou manželských párů vždy v rozsahu 1/2. K tomuto nebylo vedeno dokazování.

4. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.

5. Z notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] dne [datum] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] soud zjistil, že darovací smlouvou, která byla jeho obsahem, převedla dárkyně paní [jméno] [příjmení] oddělenou část původního pozemku p. [číslo] původ pozemkový katastr, oddělenou v geometrickém plánu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], a to nově vzniklý pozemek p. č. [rok] o výměře [výměra] rovným dílem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Další nově oddělený pozemek p. č. [rok] o výměře [výměra] darovala rovným dílem [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně]. Součástí byla také dohoda o zřízení věcného břemene práva užívání pozemku za účelem chůze a jízdy zatěžující pozemek p. č. [rok] v rozsahu dle připojeného shodného geometrického plánu, který byl součástí tohoto notářského zápisu. Z tohoto geometrického plánu vyplývá, že břemeno chůze a jízdy zatěžovalo pozemek p. č. [rok] podél jeho pravé hranice [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Současně nebyla sjednána úplata tohoto zatížení.

6. Uzavření tohoto notářského zápisu předcházela emailová komunikace stávající žalobkyně s vedoucím odboru [anonymizováno] a [anonymizováno] [stát. instituce], [jméno] [příjmení]. Konkrétně v podání z dubna 2005 adresovaném žalobkyni uváděl, že lokalita [anonymizována dvě slova] na obou nově vzniklých dílech převáděného pozemku má šanci vzniknout jako celek. V tomto případě je třeba nezbytný vznik druhé (zadní) komunikace, která obslouží celou nově vzniklou část. Tímto by byly vyřešeny i případné problémy do budoucna. Komunikace přivedená ke všem částem by umožnila také předpoklad pro přívod sítí. V reakci na tento email uvedla žalobkyně dne [datum], že asi nedošlo úplně k vzájemnému pochopení či předbíhají události, o kterých nikdo dopředu nic neví. Poukázala, že se snaží vyřešit majetkové záležitosti své babičky v závěti, které je [anonymizováno] let. Souhlasila, že zajištění přístupu pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] věcným břemenem je účinné, jasné a dostatečné řešení. [příjmení] akceptovat tu stranu pozemku, východní či západní, kterou určí úřad jako plánovanou komunikaci. Současně vyloučila, že by dcery babičky převáděly nabyté pozemky, ani je nechtějí užít ke stavebním účelům, proto budoucí převod komunikace obci považovala za předčasný. Těmto podáním byl připojen plán obsahující rozčlenění původní parcely na 6 stavebních pozemků pod [číslo].

7. Darovací smlouvou z [datum] darovala [anonymizováno]. [jméno] [celé jméno žalobkyně] podíl o velikosti ½ k pozemku p.č. [rok] v obci a k.ú. [obec] žalobkyni a tato je převzala.

8. Žalobkyně vyzývala žalované k zrušení věcného břemene podáními svého zástupce z [datum] odkazem na změnu poměrů.

9. Notářským zápisem sepsaným notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] dne [datum] uzavřeli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] spolu se všemi žalovanými [příjmení] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] kupní smlouvu o převodu pozemku p.č. [rok] do vlastnictví žalovaných v podílovém spoluvlastnictví v rozsahu jedné poloviny vždy do jejich společného jmění manželů za kupní cenu [částka]. 10. [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování pod č.j. [spisová značka] [číslo] [spisová značka] z 22.8. 2014 vydal kolaudační souhlas ke stavbě přístavby [anonymizována dvě slova] na pozemku p.č. [rok] a [rok] v k.ú. [obec] včetně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] na pozemku p.č. [rok] ([anonymizováno]) . 1. etapa byla povolena dodatečným povolením stavby z 13.1. 2011 pod č.j. [spisová značka] [číslo] a přístavba (2. etapa) povolena dodatečným povolením stavby z 3.1. 2012 pod [číslo jednací]. Stavba„ [anonymizována dvě slova]“ na pozemku p.č. [rok] byla povolena ve sloučeném územníma stavebním řízení v rozhodnuté ze dne 9.7. 2008 č.j. [spisová značka] stavebníku [právnická osoba] [IČO]. Při realizaci stavby měly být dodrženy podmínky dotčených orgánů v č.l. 10 stavebního povolení včetně [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [obec], [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] a další blíže specifikované. [anonymizována dvě slova] byla vytyčena v geometrickém plánu vypracovaném a ověřené, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] číslo plánu [číslo]. K doplnění [stát. instituce], [stát. instituce] uvedl [anonymizováno] [obec], odbor výstavby a [anonymizováno] v podání z [datum], že stavba [anonymizováno] je na pozemcích [rok] a [rok] a [anonymizováno] na p.ř. [rok] v k.ú. [obec].

11. Žalovaní doložili návrh geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] vymezující nově vzniklý pozemek p.č. [rok] vzniklý oddělením pozemku p.č. [rok] o výměře [výměra].

12. Dle doložené emailové komunikace mezi žalobkyní a 3. žalovaným z 7- [datum] souhlasila žalobkyně s oplocením pozemku p.č. [rok] a tázala se na rozhodnutí o zrušení věcného břemene. K tomuto třetí žalovaný dne [datum] sdělil, že v tuto chvíli nemůže jeho vymazání slíbit, neboť dosud se definitivně nerozhodli, jak s pozemkem naloží. Prozatím sousedící část srovnají a osadí trávou a po vypořádání se se závazky stavby hodlají pokračovat v rozšíření areálu. Proto nemohou slíbit, zda nebudou vjezd potřebovat.

13. Žalobkyně doložila dále fotodokumentaci stávající situace i při vzniku služebnosti v roce [rok], jednak z pohledu služebného pozemku, tak [anonymizována dvě slova]. 14. [stát. instituce], odbor výstavby v podání datovaném dne [datum] k dotazu soudu uvedl, že jako orgán územního plánování považuje existenci stávajícího věcného břemeno mezi účastníky za neopodstatněnou. Panující pozemky jsou součástí areálu [anonymizována dvě slova] [adresa] na pozemku p.č. [rok], která je napojena na místní komunikaci –silnici [ulice]. Dále panující pozemky jsou dle platného územního plánu v zastavěném území, ploše smíšené obytné městské. Pozemek p.č. [rok] je součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] [okres], kde je stanoven regulativ pro využití plochy BI-bydlení individuální. Dotaz soudu směřoval i k argumentaci žalovaných ohledně případného zajištění požáru odůvodňující ponechání zatížení služebného pozemku.

15. Uvedená zjištění považoval soud pro rozhodnutí za dostatečná, pokud žalobkyně navrhovala provedení dalších jí předložených důkazů včetně připojení spisu ze stavebního řízení, považoval soud další dokazování v tomto směru za nadbytečné. Naopak žalovaní jiné skutečnosti či důkazy pro zachování stávajícího zatížení či možné újmy v případě zrušení služebnosti nenavrhovali. <i>16. Po právní stránce soud hodnotil projednávanou věc dle ust. § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), dle kterého při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.</i> <i>17. V daném případě bylo toto právo zřízeno jako věcné břemeno za účinnosti předchozího občanského zákoníku z.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) podle § 151n a násl. tohoto ustanovení.</i> <i>18. Podle § 151n odst. 1 až 3 obč. zák. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě (odst. 1) Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele (odst. 2). Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání (odst. 3).</i> <i>19. Podle § 151o odst. 1 a 2 obč.zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.</i> <i>20. Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> 21. Po posouzení výše uvedených zjištění a jejich právním hodnocení dle citovaných právních předpisů shledal soud žalobu uplatněnou po právu. V daném případě se žalobkyně domáhala v souladu s ust. § 1299 odst. 2 o.z. vydání konstitutivního rozhodnutí soudu o zrušení služebnosti chůze a jízdy zatěžující pozemek v jejím vlastnictví p.č. [rok] v k.ú. [obec] ve prospěch shora specifikovaných pozemků ve vlastnictví žalujících. Uvedené zatížení vzniklo jako věcné právo dle předchozí právní úpravy § 151n a násl. obč.zák. na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene z [datum], kde bylo vymezeno také připojeným geometrickým plánem citovaným ve výroku tohoto rozsudku. Na základě dalšího převodu panujících pozemků na žalované (smlouva kupní formou notářského zápisu z [datum]) došlo v souladu s tehdy účinným ustanovením § 151n odst. 2 obč.zák. také k přechodu tohoto práva na žalované jako nabyvatele. Pokud se nyní žalobkyně domáhá zrušení tohoto věcného břemene, nyní služebnosti definované v ust. § 1257 a násl. o.z., dle přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o.z. postupuje soud dle citované právní úpravy o.z. účinné od 1.1.2014. Ustanovení § 1299 odst. 2 o.z. umožňuje domoci se zrušení služebnosti rozhodnutím soudu za podmínky existence trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby, aniž by blíže tato pravidla pro posouzení hrubého nepoměru definoval a ponechává je úvaze soudu. Tato je blíže popisována judikatorní činností a komentářovou literaturou, z nichž soud odkazuje zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2165/98 publikované v Soudních rozhledech [číslo] či sp.zn. 22 Cdo 1665/99 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, 2001, sv.1, PR 4/ 2001. Dle těchto závěrů je třeba nejprve posoudit,„ zda ke změně poměrů došlo, v kladném případě, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů.“ 22. Soud posoudil projednávaný případ dle posledně uvedených hledisek a uzavřel, že předmětné zatížení věcným břemenem při jeho vzniku bylo zřízeno mezi osobami příbuznými, kdy zohledňovalo tyto vztahy zjevně i tím, že bylo zřízeno jako bezplatné, v té době nebylo uvažováno o dalším převodu panujících ani služebného pozemku, břemenem chůze a jízdy se měly eliminovat možné budoucí spory o přístup k části pozemků na tzv. severní straně. To ostatně vyplývá i z emailové komunikace žalobkyně s tehdejším vedoucím příslušného stavebního úřadu. Za podstatnou změnu poměrů pak soud považuje vznik nového přístupu na panující pozemky z [příjmení] ulice, byť v důsledku stavby [anonymizována dvě slova] [adresa] na pozemku p.č. [rok] a zajištěním přístupu k ní a také k panujícímu pozemku p.č. [rok], na kterém je umístěno [anonymizováno]. Pokud žalovaní argumentují za účelem zachování tohoto zatížení ponecháním tohoto přístupu k jejich občasným průjezdům při sekání trávy a pro těžkou techniku, považuje soud takový argument za účelový. Zejména z vyjádření [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování, vyplývá, že stávající služebnost právě pro nově vzniklý přístup považuje za neopodstatněnou, přičemž není důvodu ani pro žalovanými zmiňovaný přístup záchranných složek, zejména hasičů. Naopak lze konstatovat, že žalovaní po dobu trvání služebnosti využívali toto právo zřízené původně jako bezúplatné jejich předchůdcům jako příbuzným rodiny žalobkyně, ryze účelově, ačkoliv měli již přístup zajištěn skrze parkoviště na pozemku p.č. [rok] a pozemek v jejich vlastnictví p.č. [rok]. Namísto toho na pozemku p.č. [rok] zřídili [anonymizována dvě slova], jak vyplývá z doplnění kolaudačního souhlasu na č.l. 43 [anonymizováno] [obec]. Je také patrné, že žalobkyně usilovala o výmaz tohoto břemeno minimálně od roku [rok], kdy vydávala žalovaným souhlas s oplocením jejich pozemků, přičemž tito se uvedené bezúplatné výhody nehodlali vzdát bez podstatných důvodů a dál toto užívali a užívají, jak sami uváděli k návozu těžšího materiálu jako zámková dlažba a zahradnických úprav, posekaných dřevin, ač zásobování samotné [anonymizováno] je skrze přístup z hlavní silnice. Tyto veškeré činnosti dle názoru soudu lze učinit i skrze oba pozemky [rok] a [rok], přičemž shodného názoru je i příslušný správní orgán. Jestliže dále argumentují budoucími plány o prodeji části pozemku p.č. [rok] vzadu, považuje soud tyto vzhledem k vymezení charakteru pozemků v platném územním plánu za hypotetické i co do výměry této oddělené části, v každém případě tato okolnost spolu s argumentem o dotování provozního deficitu [anonymizována dvě slova] nemá na úvahu soudu vliv. Jelikož má soud za to, že mezi výhodami oprávněných a zatížením žalobkyně nastal vzhledem k popsaným okolnostem hrubý nepoměr, kdy zatížení služebného pozemku je značně rozsáhlé (šíře cesty 3,5m a délka 80m), nadto bez úplaty, a výhody žalovaných, kteří v mezidobí získali jiný přístup, značně přesahuje toto zatížení. Z tohoto důvodu rozhodl soud o zrušení této služebnosti tímto rozhodnutím. Tato byla zřízena jako bezúplatná, proto nerozhodoval ani o případné náhradě.

23. Nákladový výrok (II.) odpovídá plnému procesnímu úspěchu žalobkyně ve shodě s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Tato byla se žalobou plně úspěšná a není důvodu, aby jí bylo odepřeno právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Tyto sestávají z uhrazeného soudního poplatku v částce 5 000 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby dle § 7 bod 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) d) e) vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT) –převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a kvalifikované výzvy, účast na 1 jednání v částce po 2 500 Kč za 1 úkon právní služby (z tarifní hodnoty 35 000Kč), náhrady hotových výdajů 4x300Kč dle § 13 odst. 3 AT. Dále jízdným za cestu k jednání soudu automobilem tov. zn.Volkswagen ve vzdálenosti 120 km celkem z [obec] do [obec] a zpět podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. v částce 888,60 Kč, náhrady za ztrátu času 6 půlhodin po 100 Kč. To vše zvýšené dále o DPH v částce 2 664,20 Kč, celkem tedy 20 353 Kč zaokrouhleně. Lhůtu k plnění této povinnosti soud určil zákonnou třídenní.