7 C 277/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku ve výši částka k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení, Ph.D. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne datum nárok na zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku jako právní nástupkyně právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo země. Nároku se domáhala z titulu nevrácené jistiny zápůjčky ze dne datum sjednané prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách anonymizováno. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za zpracování zápůjčky do datum, což neučinila. K postoupení pohledávek došlo smlouvou ze dne datum.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř.. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalobkyně omluvila a žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání jí bylo doručeno dne datum. Soud jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti, dle § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud učinil následující zjištění o skutkovém stavu. Mezi žalovanou a právnická osoba příjmení anonymizována dvě slova: adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ anonymizováno“), byla uzavřena dohoda, na jejímž základě poskytla společnost žalované částku částka dne datum, kterou téhož dne současně převzala. Tyto měla vrátit do datum spolu s poplatkem ve výši částka. Mezi právnická osoba a žalobkyní byla dne datum uzavřena dohoda o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovanou.

4. Oproti tomu nebylo v řízení prokázáno, že by se předchůdce žalobkyně jakkoliv zkoumal schopnost žalované tento úvěr splatit.

5. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy dne datum.

6. Podle § 2390 o. z. smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) ve znění účinném od 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud posoudil žalobu za důvodnou v celém rozsahu. Žalobkyně je zahraniční právnická osoba a pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) je dána v souladu s Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně článkem čl. 7 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 5 odst. 1 podle místa plnění ze smlouvy, která je předmětem tohoto sporu.

13. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované v její prospěch částku částka. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu shora citovaného § 2390 o. z. modifikovaném zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který žalovaná hotovostně čerpala téhož dne. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti /jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú./ poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě / jako spotřebiteli ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaná měla úvěr splatit do datum. S ohledem na zmíněný zákon č. 145/2010 Sb. a znění § 9 odst. 1 tohoto zákona účinného v době uzavření smlouvy dne datum se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany úvěrující. Žalobkyně ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 k této otázce ničeho nedoložila. Dle názoru soudu nesplnila povinnost uloženou citovaným ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalované úvěr splatit posuzovala. Uvedenou smlouvu soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti. Posouzení úvěruschopnosti se činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však nijak nedošlo a vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě ani nemohlo dojít. Neúčastí při jednání současně zamezila i případné výzvě dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř.

14. Převzala-li žalovaná předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Jelikož žalovaná obdržela částku částka, předmětem tohoto řízení jiné plnění nebylo, žalovaná další alespoň částečnou úhradu nijak nedoložila ani netvrdila, je povinna vydat žalobkyni tuto částku. Součástí tohoto plnění stanovil soud také úrok z prodlení podle § 1970 o. z. jdoucí od datum, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dluhu. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s jejich zákonnou výší dle nař. vl. číslo Sb.

15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou částka za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po částka za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po částka dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce částka Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku částka Lhůtu k plnění v tomto případě určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.