7 C 278/2020
č. j. 7 C 278/2020-51
V PLATNOSTIOkresní soud v Nymburce rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč jako nevrácenou jistinu zápůjčky poskytnuté prostřednictvím komunikace na dálku. Soud uznal, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a splněna, a že žalobkyně vstoupila do práv původního věřitele podle § 1879 a násl. o. z. Soud se opřel o čl. 7 písm. b) Nařízení Brusel I bis a o české právní úpravě jako součásti smlouvy. Žalovaný byl povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, včetně soudního poplatku, odměny za právní služby a náhrady výdajů s DPH.
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale anonymizováno číslo, jméno – příjmení, země zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 5 000 Kč
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne 30.6.2020 nárok na zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku jako právní nástupkyně společnosti právnická osoba, IČO se sídlem adresa. Nároku se domáhala z titulu nevrácené jistiny zápůjčky ze dne 30.5.2016 sjednané prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovanému byla poskytnuta částka 5 000 Kč, kterou nevrátil do sjednané doby 30 dní. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo smlouvou ze dne 27.6.2017.
2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř. Po bezvýsledných pokusech o doručení žalovanému na známé adrese v cizině ve výroku tohoto rozhodnutí mu ustanovil dle § 29 odst. 3 o.s.ř. z tohoto důvodu opatrovníka z řad advokátů. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Opatrovník žalovaného namítal nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
3. S ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného (st. přísl. Slovenské rep.) se soud nejprve zabýval otázkou pravomoci soudu k řešení tohoto sporu s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a výběrem právního řádu, dle něhož má být spor posuzován. Pravomoc soudu k rozhodnutí o tomto návrhu vůči žalovanému vyplývá z článku 7 písm b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 z 12.12.2012 (Brusel I bis) podle místa poskytování služby z předmětné smlouvy v České republice. Použití české právní úpravy ze samotné smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.
4. Soud učinil následující závěr skutkového stavu. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO byla uzavřena dohoda, na jejímž základě poskytla společnost žalovanému částku 5 000 Kč, na účet bankovní účet dne 30.5. 2016 Tyto měl vrátit do 29.6.2016 bez jakéhokoliv poplatku. Smlouvu uzavřel prostřednictvím IP adresy. Mezi společností právnická osoba a žalobkyní byla dne 27.6. 2017 uzavřena dohoda o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným. Oproti tomu nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný na tento závazek provedl jakoukoliv úhradu.
5. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitel přenechala žalovanému finanční plnění v částce 5 tis. Kč. Mezi nimi byl platně sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., když poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, tedy reálná povaha tohoto závazku byla splněna. Tato smlouva není dle ust. § 2 písm. c) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, modifikována ustanoveními tohoto zákona, jelikož nebyl sjednán žádná úrok a z doložených listin nevyplývá ani jiná úplata tohoto plnění. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele. Oproti tomu žalovaný neprokázal vrácení těchto prostředků ani zčásti, proto mu soud uložil požadované plnění představované toliko jistinou zápůjčky zaplatit.
6. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku 1 489Kč.
7. Lhůtu k plnění soud v obou případech určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.