7 C 285/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů, <b>I. Společné jmění účastníků zaniklé rozvodem jejich manželství ke dni 3.11.2017 se vypořádává tak, že žalobci se do výlučného vlastnictví přikazuje pozemek parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], zapsaný dosud v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 180 435 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Návrh žalované na vypořádání vnosů z jejího výlučného majetku na společný závazek účastníků v celkové částce 303 998 Kč, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech tohoto řízení částku 48 818 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se v žalobě doručené soudu dne 30.10. 2020 domáhal vypořádání rozvodem zaniknuvšího společného jmění manželů. Uvedl, že jeho manželství se žalovanou bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3.11. 2017 k datu jeho právní moci téhož dne. Dohoda o vypořádání uzavřena nebyla. Předmětem vypořádání učinil toliko pozemek specifikovaný ve výroku rozhodnutí a společný dluh z půjčky uzavřené s věřitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na částku 850 000 Kč ze dne 26.7.2010, která měla být splacena nejpozději k 10.8. 2017. Jelikož se účastníci ocitli se splácením v prodlení, doplatil žalobce po rozvodu manželství tento závazek v částce 493 090 Kč ze svých výlučných prostředků. Pozemek má dle žalobce cenu 131 220 Kč, tento hodlal převzít do výlučného vlastnictví a po žalované požadoval doplatit polovinu doplacené částky po odečtení poloviny hodnoty pozemku v částce 180 435 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření k žalobě ze dne 4. 12. 2020 namítala, že samotné uplatnění žaloby bylo pro ni překvapivé. Domnívala se, že žalobce dodrží slib a vypořádají SJM dohodou, jeho tvrzením o komplikacích spojených s pandemií koronaviru věřila a nečekala podání žaloby před koncem tříleté lhůty k vypořádání. Sice souhlasila s převzetím pozemku žalobcem, poukazovala však na jeho vyšší cenu, neboť by se mělo vycházet z jeho tržní hodnoty a skutečnosti, že může být následně určen k zastavění. Nadto tvrdila, že v době jeho pořízení neměli dostatek finančních prostředků a ona obstarala půjčku od svého bratra [jméno] [příjmení], který jim skutečně zaslal 170 000 Kč bankovním převodem a byly použity na nákup tohoto pozemku. K převzatému závazku vůči [anonymizováno] [příjmení] uvedla, že jeho existenci nepopírá, avšak žalobce neuvádí všechna fakta. Zejména ona za trvání manželství uhradila více než 370 000 Kč a soudem by měly být zahrnuty do již zaplacených splátek její platby z výlučného vlastnictví, a to částka 61 094 Kč z dědictví, částka 192 904 Kč ze stavebního spoření a 50 000 Kč z pojistného. Dále podotkla, že půjčkou měl být řešen individuální dluh žalobce z doby před uzavřením manželství.

3. Soudem bylo ve věci nařízeno jednání na den 16.3. 2021, které bylo odročeno z důvodů protiepidemiologických opatření soudu na den 13.4. 2021. Vyrozumění o tomto odročení bylo doručeno zástupci žalované dne 2.3. 2021. K jednání se žalovaná ani její zástupce nedostavili, soudu nebyla zaslána žádná omluva či žádost o odročení, proto jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Manželství účastníků uzavřené dne 20.1. 2007 zaniklo rozvodem dle rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce ze dne 3.11. 2017 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci téhož dne, jak soud zjistil z citovaného rozsudku.

6. Z výpisu k katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] dále bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy ze dne 12.3. 2014 nabyli oba účastníci vlastnictví k pozemku p. [číslo] tamtéž o výměře [výměra], druh pozemku ostatní plocha. Vlastnické právo bylo ve prospěch jejich společného jmění manželů zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce] s právními účinky vkladu vlastnického práva k 17.3. 2014.

7. Dále dne 26.7. 2010 uzavřeli oba účastníci jako dlužníci s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], na jejímž základě jim posledně jmenovaný poskytl částku 850 000 Kč, jejíž převzetí stvrdili oba svým podpisem. Její splatnost byla sjednána do 10 8. 2017 v měsíčních splátkách po 10 tis. Kč s úroky ve výši 3% splatnými do 10.8. 2018. V článku V. smlouvy oba účastníci současně tento dluh co do důvodu a výše uznali jako pravý. Dále byla v článku IV. dohodnuta úhrada smluvní pokuty pro případ prodlení se splácením půjčky či splátek ve výši 0,0135% denně. Tyto skutečnosti soud převzal z doložené smlouvy o půjčce výše uvedeného data. Z výzvy datované 29.1. 2018 adresované žalobci bylo dále zjištěno, že žalobce byl vyzýván prostřednictvím [právnická osoba] jménem věřitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k úhradě dluhu ze smlouvy o půjčce z 26.7. 2010, jejíž výše dlužné jistiny činila 480 000 Kč a smluvní pokuta 0,0135 % denně z této částky za období 11.8.2017 do 29.1. 2018 činila 11 145,60 Kč Celkem byl vyzván k úhradě částky 491 145,60 Kč na účet klienta č. [bankovní účet].

8. Z příkazu k úhradě zadaného [právnická osoba] a zpracované bankou dne 28.2. 2018 bylo z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] přikázáno zaplatit 493 090 Kč.

9. Ze znaleckého posudku předloženého žalobcem a vypracovaným znalkyní z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady nemovitostí [jméno] [příjmení] č. zn.deníku [číslo] [číslo] s vědomím následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, měl soud dále prokázáno toto. Znalkyně stanovila obvyklou cenu pozemku p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] dle stávajícího stavu ke dni 12.10. 2020 na částku 131 220 Kč. Vyšla ze zjištění, že pozemek je dosud dle platného územního plánu obce zahrnut do ploch dosud nestabilizovaných, může být užíván jako zahrada a do doby zpracování regulačního plánu řešícího detailně toto území nesmí být zastavěn. Porovnávací metodou s cenou nabízených pozemků v obci [obec], [obec] a [obec] dospěla k průměrné jednotkové ceně 90 Kč za 1 m2. Součástí znaleckého posudku byl i výřez územního plánu a kupní smlouva z 27.1. 2014, na jejímž základě účastníci pozemek nabyli od prodávajícího [jméno] [příjmení] za částku 113 580 Kč.

10. Na základě těchto zjištění učinil soud následující závěr skutkového stavu. V průběhu manželství zaniklého jeho rozvodem k 3.11. 2017 účastníci nabyli koupí do vlastnictví jako manželé pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], který má hodnotu dle současného stavu 131 220 Kč. Dále v průběhu manželství oba dne 26.7. 2010 převzali závazek z půjčky od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v částce 850 000 Kč, který po rozvodu manželství doplatil žalovaný po termínu jeho splatnosti spolu se smluvní pokutou v částce 493 090 Kč.

11. Provedení jiných důkazů nebylo ze strany žalobce navrhováno. Žalovaná žádné důkazy ke svým tvrzením nepředložila, uvedla, že potřebné doklady doloží před zahájením jednání s tím, že bližší okolnosti objasní svým účastnickým výslechem. Jelikož žalovaná k výzvě soudu jiné dokumenty před nařízeným jednáním nedodala, k samotnému jednání se bez omluvy nedostavila, soud jiné důkazy nemohl provést. Vzhledem k hodnocení případných vnosů za trvání manželství z jejích výlučných prostředků na společný závazek by další dokazování bylo nadbytečné, v případě možných dalších okolností rozhodných pro posouzení tohoto sporu, absencí při jednání zmařila i možnou výzvu soudu k případnému doplnění tvrzení či důkazů dle § 118a o.s.ř.

12. Při právním posouzení tohoto sporu o vypořádání společného jmění manželů zaniklého ke dni 3.11. 2017 vycházel soud z principů upravených pro tato práva a povinnosti v ustanoveních občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) účinných k 1.1. 2014.

13. Je-li podle § 736 o.z. společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

14. Podle ust. § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

15. Nedojde-li podle ustanovení § 741 o.z. do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

16. Podle ust. § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění a jejich posouzení dle výše citovaných ustanovení o.z. provedl soud vypořádání společného jmění účastníků (dále jen SJM) zaniklého rozvodem jejich manželství výlučně vyhověním návrhu žalobce v celém rozsahu. Předmětem vypořádání byly žalobcem učiněny toliko dvě položky, a to pozemek nabytý oběma za trvání manželství do jejich SJM v k.ú. [obec] a společný závazek ze smlouvy o půjčce ze dne 26.7. 2010, respektive vnos žalobce z jeho výlučného majetku na tento společný závazek učiněný po zániku manželství. Ačkoliv žalovaná v prvotním a jediném podání, které bylo reakcí na toto řízení, nesouhlasila s uplatněnou žalobou, když podotýkala, že se domnívala, že bude mezi účastníky vypořádáno dohodou a naznačila až klamavé jednání ze strany žalobce, soud nemůže než hodnotit takový postup při podání žaloby navrhovatelem po právu. Odkazuje na řadu rozhodnutí a závěrů judikaturní činnosti vyšších soudů, z nichž nelze takový postup hodnotit za nemravný, v intencích současné právní úpravy § 8 o.z. nezneužívající práva a nepožívající právní ochrany z tohoto důvodu. Uplatnění žaloby krátce před nastoupením účinků vyvratitelné právní domněnky vypořádání SJM uplynutím tří let od jeho zániku (§ 741 o.z.) není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 4011/2014. V projednávané věci manželství účastníků zaniklo k 3.11. 2017, žaloba byla podána a řízení zahájeno dne 30.10. 2020, proto uplynutím lhůty 3 let dle pravidel pro počítání času v § 605 odst 2 o.z., tj. k 3.11. 2020 měla žalovaná možnost uplatnit shodný návrh na vypořádání SJM a případně učinit předmětem vypořádání také jiný majetek či majetková práva. Pokud tedy v podání doručeném soudu dne 4.12. 2020 zmiňovala a v části žádala„ zahrnout do vypořádání“ její vnosy z výlučného majetku na společný či zmiňovala bez bližší specifikace půjčku od bratra na pořízení pozemku, vše za doby trvání manželství, nemohl soud ani jednu z těchto položek po uplynutí této lhůty zahrnout do vypořádání. V tomto odkazuje také již na ustálenou soudní praxi vztahující se k ustanovením předchozího zákona, z.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák), konkrétně ust. § 150 odst. 4 obč. zák., použitelné za shodné právní úpravy i za účinnosti z. č. 89/2012 o.z. a ust. § 741 o.z. Toto tzv. pravidlo tří let lze nalézt v rozhodnutích Nejvyššího soudu již z 26.4. 2007 sp.zn. 22 Cdo 2903/2005, ze dne 25.9. 2012 sp.zn. 22 Cdo 2380/2012, ze dne 22.11. 2012 sp.zn. 22 Cdo 51/2011, ze dne 16.1. 2013 sp.zn. 22 Cdo 3395/2012, či z poslední doby v rozsudku ze dne 29.1. 2020 sp.zn. 22 Cdo 1912/2019. Z těchto důvodů soud nepovažoval obranu žalované a její návrh na vypořádání vnosů konkretizovaných částkou 303 998 Kč (61 094 + 192 904+50 000) po právu a tento zamítl (výrok III.). Blíže nespecifikovaným tvrzením o půjčce bratra se více nezabýval, když absencí žalované strany při jednání ve věci samé nebylo možné ani tuto vyzvat s účinky dle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., zda vůbec mínila tuto položku zahrnout jako společný závazek či toliko vnos.

18. V řízení měl soud z důkazů doložených žalobcem prokázáno jednak nabytí pozemku, který učinil předmětem vypořádání do SJM účastníků, měl prokázáno také znaleckým posudkem s náležitostmi dle § 127a o.s.ř. výši jeho ocenění částkou 131 220 Kč. Znalkyně při tomto ocenění odůvodnila pečlivě stanovenou výši průměrné jednotkové ceny zohledňující zařazení pozemku v územněprávní dokumentaci a současně důvod, proč nelze tento ocenit jako stavební, čímž současně byla vyvrácena zásadní námitka žalované k tomuto ocenění. Současně žalovaná jiné důkazy či relevantní tvrzení ke zpochybnění tohoto ocenění nenabídla, absencí při jednání ve věci samé nemohl soud případně žalovanou vyzvat ke doložení podkladů pro zpochybnění těchto závěrů. Z těchto důvodů soud návrhu žalobce beze zbytku vyhověl, do jeho vlastnictví přikázal pozemek v hodnotě 131 220 Kč, žalované by tak náležel vypořádací podíl 65 610 Kč. Současně žalobce doložil existenci společného dluhu účastníků ze smlouvy o půjčce ze dne 26.7.2010 a úhradu částky 493 090 Kč na tento společný závazek po rozvodu manželství. jelikož se tak stalo v této době, tzv. pravidlo tří let se neuplatní, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.1. 2020 sp. zn. 22 Cdo 1912/2019. Na základě toho je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci polovinu jím uhrazené částky 493 090 Kč na společný závazek po rozvodu manželství, tj. 246 545 Kč. Pokud žalovaná zmiňovala možné promlčení pohledávky vůči věřiteli, podotýká soud, že ona i žalobce dluh ve smlouvě uznali co do důvodu a výše dle tehdy účinného ust. § 558 obč. zák. a promlčecí lhůta dle § 110 odst. 1 obč. zák byla desetiletá, nadto se jedná ohledně této námitky o její vztah k věřiteli jako solidárně zavázané dlužnice a na posouzení tohoto sporu nemá tato skutečnost vliv. Žalovaná po zúčtování rozdílu obou částek 246 545 Kč mínus 65 610 Kč by byla povinna uhradit žalobci vypořádací podíl 180 935 Kč, kdy žalobce požadoval toliko 180 435 Kč a tyto mu byly přiznány. Pokud žalovaná zmiňovala závěrem případné další okolnosti v manželství, které by mohly případně ovlivnit rozhodnutí soudu (např. individuální dluh žalobce z doby před manželstvím, který měla řešit společná půjčka) například úvahou o disparitě podílů, svojí pasivitou v podobě absence při jednání ve věci samé, tuto možnost bez doložení bližších okolností i postupem možné výzvy dle § 118a o.s.ř. znemožnila.

19. Žalobce byl z procesního hlediska plně v tomto sporu úspěšný, dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají z uhrazeného soudního poplatku 7 000 Kč, nákladů zastoupení - odměny advokáta stanovené dle § 8 odst. 6 ve spojení s § 9 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) ve výši 8 340 Kč za 1 úkon právní služby (tj. polovina hodnoty všech uplatněných věcí a práv v částce 180 935 Kč). Zástupce žalobe v řízení učinil a byly mu přiznány tyto úkony: převzetí zastoupení, sepis žaloby, další vyjádření ve věci samé, účast na 1 jednání soudu, celkem 4 úkony uvedené v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, to vše zvýšené o DPH v částce 7 257,60 Kč, celkem 48 818 Kč zaokrouhleně.

20. Lhůtu k plnění této povinnosti stanovil soud delší než zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. vzhledem k výši obou částek.