7 C 29/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení úroků z prodlení,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 8,50% p.a. z částky 29 000 Kč za období 19.8.2021 8.2.2022, z částky 24 000 Kč za období od 9.2.- 10.2. 2022, z částky 19 000 Kč za období 11.2 16.2.2022, z částky 14 000 Kč za období 17.2 22.2.2022, z částky 9 000 Kč za období 23.2 1.3.2022, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části úroku z prodlení ve výši 8,50% p.a.z částky 29 000 Kč za období 13.8 18.8.2021.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 11 240 Kč k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 000 Kč spolu s úroky z prodlení jdoucími od 13.8. 2021 do zaplacení za dodané kuřice v počtu 300 kusů na základě ústní smlouvy z 29.7.2021 a vyúčtované dokladem č. rok číslo na částku 39 147,15 Kč se splatností k 12.8. 2021, z nichž žalovaný uhradil toliko část 10 147,15 Kč. Na základě částečného omezení žaloby bylo řízení zastaveno v části jistiny a části úroků z prodlení v usnesení ze dne 4.4.2022 č.j. 7 C 29/2022-27, které nabylo právní moci dne 21.4. 2022. Předmětem řízení zůstala úhrada úroků vymezených ve výroku

I. Žalovaný ve vyjádření k žalobě z 9.4. 2022 uvedl, že od žalobkyně v uvedený den kuřice odebral. Obdržel i fakturu emailem, původně však na částku 45 000 Kč, s čímž nesouhlasil z důvodu nedostatečné vakcinace kuřic. Po opravě dne 19.8. 2021 na částku 39 147,15 Kč začal částku dle svých možností splácet, musel však řešit s finančním úřadem stejné číslo takto opraveného dokladu. Postupně uhradil dne 9.2., 11.2, 17.2, 23.2 a 2.3. 2022 částku 5x5000 Kč a dne 2.3.2022 částku 4 000 Kč. Oba účastníci souhlasili výslovně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. Mezi účastníky nebylo sporu a soud k těmto skutečnostem nečinil zjištění z předložených důkazů, že žalovaný od žalobkyně odebral kuřice vyúčtované na částku 39 147,15 Kč se splatností 12.8. 2021 a tato mu byla i doručena. Současně žalovaný nečinil spornými částečné úhrady na tuto částku po podání žaloby ve dnech 9.2., 11.2, 17.2, 23.2 a 2.3. 2022 v částkách 5x5000 Kč a dne 2.3.2022 v částce 4 000 Kč. Žalovaný předložil soudu email o doručení faktury z 19.8. 2021 a doklady č. rok číslo oba vystavené dne 29.7. 2021 se splatností k 12.8. 2021 ovšem na rozdílné částky 45 000,08 Kč a 39 147,15 Kč. Soud posoudil zbývající nárok žalobkyně dle ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku, z.č. 89/2012 Sb. dále jen o.z. o koupi věci, jakož i obecných ustanovení § 1908 a násl. o.z. o plnění závazku. Podle ust. § 2118 o.z. je jednou ze základních povinností kupujícího mimo převzetí věci zaplacení kupní ceny. Podle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Na základě shora uvedených zjištění a jejich posouzení dle citovaných ustanovení považoval soud žalobu po právu v převážné části. Z listin doložených žalovaným vyplývá, že skutečně došlo k úpravám dohodnuté kupní ceny a jejímu správnému vyúčtování až 19.8. 2021, byť dokladem se zpětnou splatností. Pokud se tak stalo na základě reklamace žalovaného, nelze považovat období od 13.8. 2021 za jeho prodlení, neboť byla v prodlení sama žalobkyně. Toto období však skončilo doručením faktury 19.8. 2021. Jestliže povinností dlužníka je dále dle ust. § 1958 o.z. plnit ihned a bez zbytečného odkladu, nebránilo žalovanému nic v uvedený den tuto povinnost splnit. Na uvedený závěr nemá číslo faktury z hlediska účetní evidence vliv. Proto soud nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyhověl od data 19.8. 2021 po zohlednění částečných úhrad, které byly mezi stranami nesporné a úrok za období od 13.8 18.8. 2021 zamítl. Výše úroku odpovídá zákonné výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně měla neúspěch jen ve velice nepatrné části, ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. zohledňující dosavadní zastavení řízení pro chování žalovaného spočívající v úhradě žalované částky po podání žaloby, a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení. Tyto jsou představované částkou 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení po 2 260 Kč za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., (dále jen AT) celkem 4 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy, částečné zpětvzetí), náhradou hotových výdajů za 4 úkony po 300 Kč dle § 14 této vyhlášky, celkem tak výše nákladů přiznaných žalobkyni činí částku 11 240 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.