7 C 333/2020
č. j. 7 C 333/2020-40
V PLATNOSTIOkresní soud v Nymburce rozhodl ve prospěch žalobců o vyklizení nemovitostí, které jsou evidovány jako jejich společné vlastnictví manželů. Soud uznal, že žalovaná neoprávněně zadržuje nemovitosti, a to i přes závazek z uzavřené smlouvy o budoucí kupní smlouvě, která nebyla splněna. Na základě § 1040 odst. 1 občanského zákona soud uložil žalované povinnost vyklidit a odevzdat nemovitosti do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Soud také stanovil, že žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 11 534 Kč do tří dnů od právní moci.
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená role v řízení příjmení jméno příjmení bytem adresa o vyklizení nemovitostí
I. Žalovaná je povinna vyklidit a odevzdat žalobcům pozemek par. č. st. anonymizováno o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rozestavěná budova, bez způsobu využití, pozemek parc. číslo o výměře výměra – orná půda a pozemek par. číslo o výměře výměra – orná půda, vše zapsané na list vlastnictví v katastrální uzemí, územní celek u stát. instituce, stát. instituce, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům na nákladech tohoto řízení částku 11 534 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobci se domáhali žalobou z 11.12.2020 vyklizení žalované z nemovitostí specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí. Tuto odůvodnili tak, že jsou vlastníky nemovitostí ve společném jmění manželů. Dne 22.9.2015 uzavřeli se žalovanou a jejím manželem jméno příjmení smlouvu o budoucí kupní smlouvě, kterou se zavázali do 5 let od podpisu této smlouvy uzavřít se anonymizováno kupní smlouvu, kterými by byly nemovitosti převedeny do jejich vlastnictví. K uzavření smlouvy nedošlo, jméno příjmení nemovitosti opustil a žalovaná se odmítá vyklidit, nehradí ani dohodnuté nájemné, současně ztěžuje žalobcům i možnou kolaudaci rozestavěného domu. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uváděla, že tvrzení v žalobě jsou nepravdivá a zkreslená. Při prvém jednání ve věci samé nařízeném na den 24.8.2021 požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů, když uváděla, že nevidí důvod k vyklizení nemovitostí. Následně po odročení tohoto jednání bez jeho zahájení, během doby stanovené jí k doložení majetkových poměrů a posouzení její žádosti o ustanovení zástupce, v podání z 16.9.2020 uvedla, že na této žádosti netrvá a doložila plnou moc zmocněnci v záhlaví tohoto rozhodnutí k obraně jejích zájmů. Zástupce žalované namítal při jednání dne 30.11.2021 spornost vlastnictví žalobců, tvrdil, že žalovaná chystá uplatnit za tímto účelem žalobu o určení vlastnického práva, do té doby požadoval přerušit řízení. Soud návrhu žalované na přerušení řízení nevyhověl, vzhledem k tomu, že žádné řízení, které by mělo význam pro rozhodnutí soudu neprobíhá, žalovaná žádné ani dosud nezahájila, neshledal důvod pro postup dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a její návrh jako nedůvodný při jednání zamítl. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobci jsou dle výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví číslo pro územní celek a katastrální uzemí evidováni jako vlastníci pozemku par. č. st. anonymizováno o výměře výměra, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rozestavěná budova, bez způsobu využití, pozemku parc. číslo o výměře výměra, orná půda a pozemku par. číslo o výměře výměra, orná půda, a to ve společné jmění manželů. Tyto nabyli na základě koupě smlouvou datovanou dne 22.9.2015 s právními účinky zápisu vlastnického práva k 23.9.2015. Mezi žalobci a jméno a jméno příjmení byla dne 22.9.2015 uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, dle které se žalobci se jmenovanými dohodli, že jako budoucí vlastníci nemovitostí výše na základě již uzavřené kupní smlouvy mají zájem v budoucnu manželům příjmení prodat a tito odkoupí nemovitosti do svého vlastnictví, a to do 5 let od podpisu smlouvy. Současně byla sjednána v bodu 2.6. kupní cena 2 600 000 Kč a v bodu 2.4. nájemné za dobu do zpětného odkupu v částce 10 403 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy datované téhož dne. K uzavření kupní smlouvy v daném termínu nedošlo, což ani jedna ze stran nesporovala. K výzvám žalobců nemovitosti vyklidil jen jméno příjmení, žalovaná tak i přes výzvy žalobců neučinila. Podle ust. § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobci je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobci v řízení prokázali, že jim svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to bez jakýchkoliv pochybností. Pokud žalovaná měla dle doložené smlouvy o budoucí kupní smlouvě sjednané dle § 1785 a násl. o.z. se svým bývalým manželem možnost odkoupit nemovitosti zpět do svého vlastnictví, k uzavření této smlouvy v dohodnutém termínu nedošlo. To, že strany se navzájem k této kontraktační povinnosti vyzývali, je pro dané posouzení bezpředmětné za situace, kdy k uzavření samotné koupě nedošlo ani případným nahrazením projevu vůle, přičemž i lhůta k jejímu uzavření marně uplynula dnem 22.9.2020. Jakékoliv řízení k této otázce zahájeno také nebylo. Z tohoto důvodu soud zamítl i další důkazní návrhy žalované na provedení důkazu výzvou k uzavření smlouvy ze strany jí označovaného anonymizována dvě slova, jakož i účastnickými výpověďmi a výpovědí bývalého manžela jméno příjmení. Jelikož žalovaná dobrovolně nevyklidila předmětné nemovitosti, mají žalobci jako jejich vlastníci právo na ochranu proti tomu, kdo předmět jejich vlastnického práva neoprávněně zadržuje. Tento věcněprávní nárok na vyklizení vyplývá z citovaného ust. § 1040 odst. 1 o.z. Soud proto uložil žalované předmětné nemovitosti včetně rozestavěné budovy vyklidit, když v řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná tyto již odevzdala. Lhůtu ke splnění této povinnosti soud stanovil nepatrně delší než zákonnou patnáctidenní dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když vzhledem k možnému uplynutí této lhůty v době konce tohoto roku (za předpokladu, že rozhodnutí nabude právní moci uplynutím odvolací lhůty), poskytl jí čas k jejich dobrovolnému vyklizení a zajištění vystěhování. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovil neúspěšné žalované povinnost nahradit úspěšným žalobcům účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, a náklady právního zastoupení - odměna advokáta za požadované 3 úkony právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na 1 jednání, po 1 500 Kč dle § 7 bod 4, § 9 odst. 1 advokátního tarifu vyhl.č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, zvýšené o DPH v částce 1 134 Kč, celkem 11 534 Kč. Dalších nákladů se zástupce žalobců výslovně vzdal. Lhůtu k plnění soud i v tomto případě stanovil zákonnou, která je pro případ peněžitého plnění třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.