7 C 358/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení částky 904 671,88 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 904 671,88 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 98 058 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Nymburce náklady řízení, které budou stanoveny v samostatném rozhodnutí, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, . Uvedla, že dne , datum, mezi sebou uzavřeli účastníci nájemní smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně stala nájemkyní nebytových prostor a částí pozemků určených pro provozování podnikatelské činnosti, které se nacházejí v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , hodnota, v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, . V noci z 12. na , datum, došlo k propadu stropu na nemovitosti a tím bylo znemožněno žalobkyni užívání předmětu nájmu k účelu uvedenému v nájemní smlouvě. Zákaz užívání předmětu nájmu byl uveden ve zprávě společnosti , jméno FO, – , právnická osoba, ., kterou vypracoval dne , datum, statik , tituly před jménem, , jméno FO, , který konstatoval, že části objektu č. p. , Anonymizováno, , které byly zastřešeny plynosilikátovými panely jsou rizikové a hrozí další destrukce. Na základě této zprávy , právnická osoba, v , Anonymizováno, , stavební úřad vydal dne , datum, rozhodnutí o neodkladném odstranění stavby. Žalovaný v souvislosti s touto událostí nahlásil pojišťovně Kooperativa pojišťovna a.s. pojistnou událost s žádostí o pojistné plnění z titulu škody způsobené třetí osobě. Pojišťovna odmítla plnit s poukazem na skutečnost, že se jedná o škodu způsobenou následkem zásahu státní moci nebo veřejné správy. Žalobkyni vznikala újma z důvodu nemožnosti užívat předmět nájmu, náklady spojené s vyklizením a následným nastěhováním předmětu nájmu a prováděnými stavebními opravami. Proto v červenci roku 2019 uzavřeli dohodu o spolupráci, na základě které se žalovaný jako pronajímatel zavázal zajistit demontáž, případně zpětnou montáž veškerých povrchů a povrchových úprav pevně spojených se zemí, sádrokartonových a minerálních kazetových podhledů, silnoproudé elektroinstalace, vodoinstalace, vzduchotechniky výhradně umístěné v sociálním zařízení, sanitárního zařízení pevně spojeného s nemovitostí, a plynového kotle a veškerého TUV. Další činnosti nezbytné k provedení oprav předmětu nájmu a jeho uvedení do původního stavu hradil žalobce a tyto uplatňuje po žalovaném. Žalobkyně uvedla, že předmětná událost nebyla následkem nečekané nepředvídatelné katastrofy, ale naopak nepatřičné správy budovy, v níž byl předmět nájmu umístěn, a plně tak odpovídá za újmu vzniklou žalobkyni. Žalobkyně se souhlasem žalovaného dala předmět nájmu do podnájmu jiné osoby, společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, . Jelikož tato neměla možnost během těchto let předmět podnájmu nikterak užívat, vznikla žalobkyni škoda v podobě ušlého zisku z neuhrazeného podnájmu ve výši , částka, za kalendářní měsíc, celkem , hodnota, měsíců v částce , částka, , což žalobkyně poté doplnila jako období měsíců 07/2019 až 12/2020. Dále požadovala zaplacení částky , částka, jako náhradu nákladů, které byla nucena vynaložit na veškeré vystěhování vybavení, jeho uskladnění, a po provedení oprav předmětu nájmu opětovné nastěhování, kdy si navíc od listopadu 2019 do , datum, pronajala skladové prostory od obce , adresa, potřebné pro uskladnění inventáře a vybavení provozovny, v celkové částce 16 564 korun. Tyto veškeré náklady v žalobě označila tabulkou se specifikací dodávek a dodavatelů za období počínaje od , datum, do , datum, v uvedené celkové částce.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Oproti žalobkyni namítal, že dne , datum, došlo k propadu části střešní konstrukce v důsledku významného zatížení přívalovým deštěm, tedy v důsledku živelní události. Žalovaný uplatnil řadu nároků na pojistné plnění u své pojišťovny, z nichž některé pojišťovna plnila, jiné nikoliv. Na základě požadavku žalobkyně také uplatnil požadavek na pojistné plnění, jejímž předmětem byla škoda žalobkyně, což pojišťovna odmítla s poukazem na škodu způsobenou v důsledku rozhodnutí orgánu státní moci. Účastníci uzavřeli dne , datum, dodatek č., hodnota, k nájemní smlouvě, jehož cílem bylo zejména stanovit rozsah prací, které budou provedeny, jejich harmonogram a subjekty odpovědné za jejich provedení a také subjekty, které ponesou náklady na tyto práce. Žalovaná své povinnosti splnila a nyní ji není jasné, z jakého důvodu žalobkyně tvrdí, že porušila své smluvně převzaté povinnosti. Důvodem, který vedl účastníky k uzavření tohoto dodatku, byla potřeba potvrdit povinnost žalobkyně v souladu s ustanovením § 2210 odst. 1 občanského zákoníku strpět provedení oprav a dohodnout nároky žalobkyně na slevu, případně prominutí nájemného za dobu, kdy neměla možnost prostory užívat. Bylo na vůli žalobkyně, zda bude mít zájem v nájmu pokračovat, a tato jednoznačně zvolila tuto cestu. Žalobkyně neuvedla, v čem spočívá porušení smluvní povinnosti žalovaného, tento namítal promlčení veškerých uplatněných nároků, neboť byly podány opožděně.

3. Žalobkyně následně v podání z , datum, k výzvě soudu k doplnění konkrétního porušení povinnosti žalovaného, kterým mělo dle žalobkyně dojít ke vzniku nároku na náhradu škody, uvedla, že tímto byl propad stropu, jehož příčinou byl vydatný déšť s krupobitím. K této události by nedošlo, pokud by docházelo k pravidelné údržbě nemovitostí, tedy i průchozích okapních svodů. Žalovaný tak porušil smluvní povinnost udržovat předmět nájmu.

4. Žalobkyně v podání ze dne , datum, omezila žalobu v části požadovaného ušlého zisku o částku , částka, , soud řízení dle § 96 odst. 2,4 o.s.ř. zastavil. Učinil tak při jednání dne , datum, , kdy žalovaný s tímto částečným zpětvzetím učiněným po prvém jednání ve věci souhlasil. Rozhodnutí téhož dne nabylo i právní moci. Předmětem sporu zůstala částka , částka, , z toho ušlý zisk , částka, , v částce , částka, měsíčně.

5. Mezi účastníky nebyla sporná tato tvrzení, která vzal soud za svá a nevedl k nim dokazování (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Nájemní vztah mezi účastníky vznikl na základě nájemní smlouvy z , datum, . Se souhlasem žalovaného byl předmět nájmu přenechán do podnájmu společnosti , právnická osoba, V noci z 12.-, datum, došlo k propadu stropu nad provozovnou potravin (kterou neprovozovala žalobkyně), v důsledku čehož došlo k vydání rozhodnutí , právnická osoba, v , Anonymizováno, a statika o výměně desek i nad částí pronajatou žalobkyni. Nájemné bylo od , datum, do , datum, na základě dodatku č. , hodnota, odpuštěno.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

7. K příčině propadu stropu vycházel z posouzení společnosti , právnická osoba, . , adresa, z , datum, ohledně objektu prodejna potravin-drogerie, , adresa, . Toto posouzení vypracoval inženýr , jméno FO, , který uvedl, že jednou ze zjištěných příčin destrukce střechy přibližně okolo 21 hodin dne , datum, bylo použití panelů z nevhodného materiálu, tedy autoklávovaného plynosilikátu vyztuženého ocelovou výztuží. Na základě těchto zjištění nařídil odstranění těchto vadných stavebních prvků objektu s tím, že v části baru budou dodatečně provedeny sondy. V dalším posouzení datovaném , datum, vypracovaného za účelem zjištění příčin havárie střechy jmenovaný statik uvedl, že v objektu bylo umístěno několik kamer, z nichž jedna zaznamenala průběh havárie v interiéru. Ze záznamu je patrné, že se prolomil 1 panel, který sebou strhl další panely, protože byly k sobě vzájemně spojeny. Už v průběhu pádu střechy je na podlaze vidět značné množství vody, která dovnitř ze střechy natekla. V té době v dané oblasti byly vydatné dešťové srážky, které je možné označit za přívalové. Je zjevné, že voda dostatečně rychle ze střechy neodtékala, hromadila se na ní, čímž došlo ke zvýšení zatížení nad limit únosnosti střešních nosných panelů v místě havárie a jejich destrukci. Dále uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by impulsem pro kolaps byly jiné vlivy, případně úmyslná činnost člověka. K tomuto byla doložena fotodokumentace z místa, která tvořila přílohu posouzení.8. , právnická osoba, v , Anonymizováno, , stavební úřad v rozhodnutí ze dne , datum, číslo jednací , Anonymizováno, rozhodl o neodkladném odstranění stavby - objektu Jednota spotřební družstvo v , adresa, , a to provedení neodkladného odstranění části stavby– vadných stavebních prvků objektu, kterými jsou plynosilikátové střešní panely PAS včetně ocelových průvlaků a ocelových sloupů.

9. Soud doplnil dokazování dále výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , který v rámci své svědecké výpovědi při jednání dne , datum, uvedl, že na místě havárie byl hned následující den ráno , datum, . Na místě zjistil rozsah poškození, jaké je provedení konstrukce a nařídil okamžitá opatření, která měla zabránit především ublížení na zdraví nebo nějakým dalším následkům. Bylo zcela jasné, že nejpodstatnější věcí, která rozhodovala o tom, v jakém stavu ten objekt je, bylo provedení stropních nebo střešních panelů. Jednalo se o plynosilikátové panely vyztužené výztuží, což byl jakýsi pokus v rámci socialismu, že bude něco levně provedeno a budou takto vyráběny některé konstrukce, což se brzy ukázalo jako velmi nebezpečné řešení a bylo od toho ustoupeno v horizontu velmi krátké doby, možná let. Panel nebyl vyloženě prasklý, ale rozpadlý na jednotlivé kousky. Bylo to patrné i z fotografií. Jednalo se o rozpad materiálu, tzn. panel byl sám o sobě nebezpečný a ten impuls tím přetížením té střechy způsobil jeho destrukci na několika místech. Z tohoto důvodu nechal provést další sondy ve stropních konstrukcích v celém objektu. Část toho objektu byla přestavěna v roce 2002 tím způsobem, že některé části byly zbourány a provedeny znova, ty střešní konstrukce byly udělány z dřevěných konstrukcích, některá část byla udělána z nových betonových panelů a na dvou částech se zjistilo, že byly ponechány ještě ty původní plynosilikátové panely. Jednou z těchto částí byla i prodejna, to byly asi tři pole nosné konstrukce a další částí byla provozovna, kde původně mělo být smíšené zboží a teď tam byla restaurace. Z preventivních důvodů navrhl výměnu všech střešních konstrukcí, které byly provedeny z těchto plynosilikátů. Byla to jednoznačná volba. Svědek měl k dispozici i hydrometeorologické záznamy, ale množství vody toho dne bylo evidentní ještě následující ráno, sám bydlí blízko, proto ví, že průtrže v tu dobu proběhly. K možnému zanedbání údržby uvedl, že plocha střechy není ideálně svahovaná k nějakému odtoku, což je jasné, ale voda odtékala. Jde o to, že každá ta střecha má určitou kapacitu odtoku vody, počítá to i s nějakými nárazy a přívaly, které mohou přijít, navíc je navržena primárně i na nějaké zatížení, což na této střeše dělá cca 75 kg, tomu odpovídá asi 7,5 cm vody, které by se tam teoreticky mohlo dostat, případně sníh. Nad určitou tíhu vody je to naddimenzováno a jestli jsou tady nějaké kaluže dlouhodobě, kde je třeba centimetr dva vody, tak to ta střecha musí unést. K možným úhrnům srážek dle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu i přes 15 cm vody uvedl, že to tak velká hodnota úplně asi nebyla, ale v tu chvíli to byl problém, aby ta voda nějakým způsobem rovnoměrně odtékala, protože ta kapacita dešťových svodů není dělána na takovéto rychlé odtoky. Poměrně často se navrhují haly na to, že nejprve se musí vytvořit nějaká vrstva vody, pak ten podtlakový systém teprve nasaje tu vodu a začne jí odsávat pryč z té střechy, takže vždy se počítá s nějakou vrstvou vody, která tam může být. To myslí, že je běžné, standardní zamokření střechy u těchto objektů, které byly staveny v té době, dneska bohužel je to taky tak, že se ty kaluže prostě tvoří. Také zkoumal možné předchozí znečištění střechy, zjišťoval i nějaké jiné zatížení, popsal to i ve zprávě, že tam byly malé jednotky pro vzduchotechniku, ale že to jiným zatížením, než vlastní tíhou zatíženo nebylo. Samotný odtok té vody kontroluje často u všech objektů a nic zvláštního mu tam nepřipadalo. Pokud dělali sondy nad restaurací za účelem zjištění použitých prvků, tak strop nebyl propadlý, on nebyl ani propadlý předtím v tom obchodě, prostě přišel impuls, který do toho dal nějaký ráz a pak se to celý rozpadlo, rozlomilo. Hmota v těch panelech byla nepochybně rozpadlá už v té době, kdy to kontroloval, a na první pohled nebylo nic vidět. Jde o to, že plynosilikát si nerozumí vůbec s tou výztuží, oni se nespojí ty materiály, takže oni naopak proti sobě bojují a navzájem se ničí. Údržba objektu je nedílnou součástí jeho provozování a velmi rozhoduje o tom, jaké budou případné náklady na jeho opravy nebo životnost. To je obecně u všech objektů. Tady údržba na ty vlastní panely plynosilikátové žádný vliv neměla, ty se ničí chemicky mezi sebou. Ten plynosilikát je na bázi hlinitanu a ta výztuž je železný prvek. Podle svědka se problém řešil tak, že použití těchto panelů bylo zakázáno, ale nebyla stanovena žádná povinnost jejich výměny. V tomto případě vlastník mohl vědět, že tam jsou plynosilikátové panely, ale nemusel vědět, že to je takto nebezpečný prvek, neví to spousta lidí ani v oboru.

10. Soud provedl také k návrhu žalobkyně výslech svědka , jméno FO, , který pro žalobkyni montoval a servisoval antény na střeše. Uvedl, že tomu bylo asi před 7 lety, co tam začal jezdit. V období před propadem střechy, asi týden si všimnul, že tam byly patrné louže na prodejnou. Nedokázal popsat jejich velikost, asi by je nepřeskočil, ta plocha objektu je veliká. O nějakém problému s okapem nevěděl. Také tam bylo listí, to u těchto střech bývá, nebyly to nějaké nánosy.

11. Kooperativa pojišťovna a.s. v odpovědi datované , datum, adresovaném žalovanému ohledně pojistné události označené , Anonymizováno, v důsledku propadu části střechy na adrese , adresa, poškozené společnosti žalobkyně, která je nájemce stavebně oddělených prostor herny a baru, odmítla pojistné plnění poškozeného z důvodů, že poškozenému nevznikla škoda na věci, ze které by vyplývala finanční škoda, a prostory je nutné uzavřít a vyklidit z důvodu rozhodnutí státního orgánu a nejsou splněny podmínky ze kterých je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění.

12. Ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 13-05-2024 soud zjistil, že podle měření nejbližších stanic byl dne 12-06 2019 nejvyšší desetiminutový úhrn srážek ve večerních hodinách 8,6 milimetrů. Podle registrace radarových odrazů však mohl být v , Anonymizováno, desetiminutový úhrn srážek i přes 15 milimetrů, což odpovídá hodnocení katastrofální lijavec.

13. Ze zprávy ČR – Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, územní odbor , adresa, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, vyplývá, že událost o zásahu na adrese , adresa, byla nejprve ohlášena jako požár. Následně bylo zjištěno, že se jedná o propadlou střechu do prodejny Jednota, díra ve střeše asi 7x7m. Podle velitele zásahu došlo k propadnutí střešní konstrukce s největší pravděpodobností vlivem nepřiměřeně velkého množství srážkové vody z přívalového deště a krup, kdy srážková voda nemohla odtéci včas obvyklým způsobem, zatížila dřevěnou konstrukci střešního pláště a došlo k její destrukci v rozsahu 7 krát 7 metrů. Skutečnost, že se jednalo o živelnou pohromu uvedl ve zprávě o zásahu zatržením příslušného příznaku „ ŽP - převažující povodeň, záplava, déšť a živelní pohroma– vlivy počasí.“14. Z dohody o spolupráci uzavřené mezi účastníky dne , datum, bylo dále zjištěno. že tato byla uzavřená z důvodu nemožnosti užívání předmětu nájmu žalobkyní po propadu střechy z 12. na , datum, , kdy jí bylo zakázáno užívat předmět nájmu. Z tohoto důvodu se strany dohodly, že pronajímatel provede na svůj náklad stavební práce nezbytné k opravě předmětu nájmu a nájemce bude respektovat provádění těchto prací, respektive pokyny ve zprávě společnosti , jméno FO, -, právnická osoba, . Dále v čl. II. 4 stanovily, že „nájemci z důvodu nemožnosti užívat předmět nájmu a z důvodu nákladů spojených s vyklizením a nastěhováním předmětu nájmu v souvislosti s prováděnými stavebními opravami nemovitosti vznikla a bude vznikat újma. Odpovědnost pronajímatele za tuto újmu je v době uzavření dohody mezi účastníky sporná. V případě, že nájemce bude trvat na úhradě újmy a uplatní vůči pronajímateli své nároky, zavazuje se pronajímatel i přes odmítavé stanovisko pojišťovny předložit své pojišťovně ke shora citované pojistné události veškeré přípisy i doklady předložené nájemcem a strany si poskytnou maximální součinnost. Nájemce předloží řádné účetní doklady prokazující vynaložené náklady na materiál a práce vynaložené na vyklizení a znovu – zprovoznění pronajatých prostor v cenách v místě a čase obvyklých včetně dokumentace nákladů na služby v rozsahu prokazujícím účelné vynaložení nákladů.“15. Z dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě uzavřeném téhož dne , datum, vyplývá, že po dobu provádění oprav do doby navrácení předmětu nájmu nebyl nájemce povinen hradit nájemné, z protokolu o předání pak vyplývá, že tento byl předán k užívání dne , datum, .

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento skutkový závěr. K propadu střechy v části objektu žalovaného v noci z 12.-, datum, došlo vlivem živelné události, kdy byl jednoznačně prokázán vysoký úhrn srážek, který dle doložených listin (statické posouzení i sdělení hydrometeorologického ústavu a Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje) i provedených svědeckých výpovědí, byl hlavní příčinou vzniku této události, bez které by k tomuto nedošlo. Dalším faktorem ovlivňujícím propad střešní konstrukce pak byl druh použité konstrukce, tedy plynosilikátové panely, které podle svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , odborníka z oboru statika byly vadné již ze své podstaty, neboť se chemicky ničí mezi sebou plynosilikát na bázi hlinitanu a železný prvek ve výztuži. Tato skutečnost však nebyla nijak promítnuta ani legislativou do jeho zákazu, podle svědka o tom neví ani řada odborníků, o existenci tohoto materiálu nemají ani vlastníci povědomí a mít ani nemohou. Jediným řešením je jejich výměna, což bylo i po provedených sondách v tomto případě nařízeno i rozhodnutím stavebního úřadu. Z výpovědi obou svědků nevyplynuly ani skutečnosti svědčící o zanedbání údržby okapů či střechy. S ohledem na tento závěr soud další důkazy navrhované žalobkyní neprováděl, závěr svědka , tituly před jménem, , jméno FO, považoval vzhledem k jeho odbornosti za jednoznačný, provádění dalších důkazů o stavu střechy a existenci louží bylo nadbytečné, neboť toto dle svědka nemělo na propad střechy vliv, další rozsáhlé důkazy k výši škody tak byly také nadbytečnými.

17. Při právním hodnocení použil soud následující zákonná ustanovení.

18. Ačkoliv smlouva o nájmu byla mezi stranami uzavřena dne , datum, , podle ust. § 3074 odst. 1 občanského zákoníku, z.č. 89/2012 Sb. ( dále jen o.z.) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

19. Podle § 2205 o.z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata ,c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

20. Možné porušení povinností žalovaného a vznik újmy pak posuzoval dle obecného ustanovení § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

21. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, se má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

23. Žalobkyně v tomto řízení uplatnila dva nároky z titulu náhrady újmy, a to ušlý zisk a náhradu nákladů vynaložených na vyklizení a znovunastěhování věcí do předmětu nájmu. Porušení povinností žalovaného spatřovala v nedostatečné údržbě předmětu nájmu, v jejímž důsledku dle žalobkyně došlo k propadu střechy v části objektu. Soud tento nárok neshledal v celé části po právu. Má za to, že v daném případě není splněna základní podmínka pro vyhovění tomuto nároku, a to samotné porušení právní povinnosti žalovaného. Princip odpovědnosti za škodu, který je vystavěn na základním principu kauzálního nexu, tj. zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, není v tomto případě naplněn. Otázka příčinné souvislosti (kauzálního nexu) je otázkou skutkovou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, , Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu , právnická osoba, . Beck, C 1025). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit ( viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, , Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu , právnická osoba, . Beck, pod C 5514). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Byla-li příčinnou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává.

24. Na základě provedeného dokazování učinil soud závěr, že k propadu střechy v části objektu, a posléze nařízení opravy i v části střechy objektu užívaného žalobkyní, došlo vlivem živelné události v noci z 12.-, datum, , kdy byl jednoznačně prokázán vysoký úhrn srážek, který dle výše citovaných listin i provedených svědeckých výpovědí byl hlavní příčinou vzniku této události, bez které by k tomuto nedošlo. Dalším faktorem ovlivňujícím propad střešní konstrukce byl druh použité konstrukce, tedy plynosilikátové panely, které podle svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , odborníka z oboru statika a dynamika staveb byly vadné již ze své podstaty, neboť se ničí chemicky mezi sebou plynosilikát na bázi hlinitanu a železný prvek ve výztuži. Tato skutečnost nebyla nijak promítnuta ani legislativou do jeho zákazu, řada odborníků nemá o této skutečnosti povědomí, o existenci tohoto materiálu nemají ani vlastníci povědomí a mít ani nemohou, tato vada není bez provedené sondy patrná. Na základě těchto závěrů nelze učinit závěr o jakémkoliv porušení povinností pronajímatele udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém tento užívat. Lze dodat, že právě nařízení opravy střechy a její realizace, bylo naplněním této povinnosti žalovaného jako pronajímatele. Tomuto nelze klást k tíži ani odmítavé stanovisko pojistitele k požadovanému pojistnému plnění, takto mohla ohledně předmětu nájmu učinit i žalobkyně a pojistnou smlouvu sama sjednat. To, že nedošlo vzhledem k nemožnosti užívání předmětu nájmu k ukončení nájemního vztahu, bylo vůlí obou stran, shodně jako prominutí úhrad nájemného. Nad rámec tohoto zdůvodnění soud také předesílá, že i v případě posouzení, byť částečné odpovědnosti žalovaného, lze vzhledem k pozdnímu uplatnění žaloby dne , datum, učinit závěr o promlčení většiny požadovaných nároků k námitce žalovaného ( § 610 o.z.) uplynutím tříleté subjektivní promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 , když jiné posouzení jejího běhu nepřipadá dle názoru soudu do úvahy. Za okamžik povědomí poškozeného o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty lze v případě vynaložených nákladů považovat termíny úhrad jednotlivých faktur. Z těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. Žalovaný byl ve sporu plně úspěšný, soud tedy zároveň ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. při rozhodování o nákladech tohoto řízení uložil neúspěšné žalobkyni povinnost nahradit mu náklady řízení sestávající z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, sepis vyjádření a odporu, účast na 2 jednání soudu, vyjádření ve věci z , datum, , sepis závěrečného návrhu ( z tarifní hodnoty , částka, u prvních 5 úkonů, u sepisu závěrečného návrhu po částečném zastavení řízení z částky , částka, ) dle § 7 bod 5, advokátního tarifu vyhl.č. 177/1996 Sb. ( dále jen AT), náhradou hotových výdajů za 6 úkonů po , částka, dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb, to vše zvýšené o DPH v částce , částka, , celkem , částka, .

26. Lhůtu k plnění soud stanovil zákonnou dle § 160 odst. 1 o.s.ř., která je pro případ peněžitého plnění třídenní. Platebním místem je u nákladů řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalované.

27. Současně má podle výsledku tohoto sporu právo stát na náhradu nákladů, které platil dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Tyto jsou představovány náklady na svědečné svědka , jméno FO, , o kterých dosud nebylo rozhodnuto, proto budou stanoveny v samostatném rozhodnutí dle § 151 odst. 6 o.s.ř. ( výrok III.)