7 C 361/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 85 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se do částky 350 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 27.11. 2020 do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 84 650 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 33 450 Kč od 27.11. 2020 do zaplacení a z částky 51 200 Kč od 24.10.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 51 200 Kč za období od 27.11. 2020 do 23.10. 2021.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 4 850 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne 13.10.2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 85 000 Kč spolu s úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy, je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací. Dne 5.9. 2020 provedla žalobkyně odtah vozidla [registrační značka] na základě ustanovení § 45 z.č. 361/2000 Sb. Žalovaného o odtahu tohoto vozidla a jeho umístění na odtahovém parkovišti informovala. Cena odtahu a parkovného dle nařízení [anonymizováno] [obec] činí 1.900 Kč za odtah, 250 Kč za parkovné první až třetí den parkování, 400 Kč čtvrtý až 180. den, a poté 50 Kč denně. Ke dni podání žaloby činí žalovanou částku. Dle upřesnění žaloby z 8.4.2022 žalobkyně uvedla, že parkovné počítala od 5.9. 2020 do 13.10.2021 a v součtu požaduje tedy částku 1900 Kč za odtah a 82 750 Kč za parkovné, do částky 350 Kč žalobu vzala zpět.

2. Soud řízení v této části dle § 96 odst. 2,4 o.s.ř. zastavil, když k tomuto úkonu žalobkyně došlo před zahájením jednání ve věci samé a učinil tak včetně úroku z prodlení, který dle obsahu podání žalobkyně také nežádá.

3. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř.. Žalovanému byla žaloba doručena do výkonu trestu dne [datum] na adresu trvalého bydliště náhradním způsobem. K této se nijak nevyjádřil.

4. Ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalobkyně omluvila a žalovaný nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.

6. Z protokolu o odtahu vozidla vystaveného [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo] ze dne 5.9. 2020 měl soud zjištěno, že na základě rozhodnutí strážníka [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] bylo odtaženo vozidlo [značka automobilu] červené barvy [registrační značka] z ulice [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] dle ust. § 145 odst. 4 z.č. 361/2000 Sb.. Na odtahové parkoviště [číslo] bylo vozidlo předáno téhož dne v 23.15 hodin dispečerem os. [číslo]. Základní sazba úplného odtahu byla účtována v částce 1.900 Kč.

7. Zřizovací listinou příspěvkové organizace [anonymizována dvě slova] [územní celek] vydané [anonymizováno] [územní celek] [číslo] dne 22.10.1999 bylo prokázáno, že žalobce byl mimo jiné tímto ke dni 1. 1. 2009 zřízen dle čl. VI bod 2.15 k provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] a policistů PČR a dále dle bodu 2.6. k výkonu oprávnění [anonymizováno] [obec] uvedeného v § 19 odst. 3,6 z.č. 13/1997 Sb. spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Dále z Nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti vydaného [jméno] [územní celek] dne 12.2.2013 s účinností od 1.4.2013 měl soud dále prokázáno, že tímto byly stanoveny maximální ceny za jeden úplný nucený odtah vozidla v částce 1.900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel v částkách 250 Kč za první až třetí i jen započatý den parkování, částka 400 Kč za čtvrtý až 180.de od přitažení vozidla na parkoviště, a poté 50 Kč denně.

8. Z karty vozidla pořízené žalobkyní z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že jako provozovatel i vlastník vozidla [registrační značka] byl evidován žalovaný [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného].

9. Dopisem ze dne 7.10. 2020 uvědomovala žalobkyně žalovaného o odtažení předmětného vozidla, možnosti zjištění jeho aktuálního umístění, ceně za odtahu a parkování a zároveň ho vyzval k jeho vyzvednutí. Tato výzva mu byla dle připojené dodejky doručována na adresu trvalého bydliště téhož dne. Dopisem ze dne 23.11. 2020 doručovaném dne 25.11. 2020 byl žalovaný vyzýván k zaplacení částky 33 450 vypočtené k tomuto datu.

10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující skutkový závěr. Výše uvedený den bylo na základě rozhodnutí strážníka [anonymizováno] policie odtaženo vozidlo [registrační značka] na odtahové parkoviště ve správě žalobce. Vozidlo v té době dle evidence motorových vozidel vlastnil a provozoval žalovaný. Zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaný do doby 13.10.2021, k němuž žalobkyně požaduje úhradu parkovného vozidlo vyzvedl či na tento dluh cokoliv uhradil. <i>11. Podle ust. § 45 odst. 1 a 4 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.</i> <i>12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a jejich posouzení dle shora citovaných právních předpisů považuje soud žalobu po právu v převážné její části. V daném případě se žalobkyně jako osoba oprávněná k nucenému odtahu vozidla, domáhá úhrady nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Tento vztah vyplývá z ust. § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dle kterého, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. V projednávaném případě bylo vozidlo odstraněno na základě rozhodnutí strážníka městské policie pro porušení výše citovaného ust. § 45 odst. 4 z.č. 361/2000 Sb. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah ve smyslu § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. ve spojení s ust. § 1723 a § 2927 a násl. o.z. upravující objektivní odpovědnost provozovatele dopravního prostředku založenou způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, kterou může být buď vlastník pozemní komunikace, anebo osoba, jež na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Žalobkyně aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby prokázala doloženou zřizovací listinou vydanou [anonymizováno] [územní celek] pod [číslo] dne 22.10.1999. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že předmětné vozidlo bylo registrováno v evidenci motorových vozidel na osobu žalovaného jako vlastníka a provozovatele. Pasivní legitimaci žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla má tedy soud dánu, když žalovaný jiná tvrzení k prokázání opaku soudu ani netvrdil.

14. Žalovaný dle objektivní odpovědnosti za škodu z provozu dopravního prostředku a zákona o provozu na pozemních komunikacích v ustanovení § 45 odst. 1 odpovídá jako osoba, která způsobila překážku provozu na pozemních komunikacích tak, že je povinen tuto překážku neprodleně odstranit, a neučiní-li tak, povinnost uhradit žalobci náklady na její odstranění, bez ohledu na to, kdo vznik této překážky skutečně zapříčinil. Žalobce byl na základě zřizovací listiny zavázán nejen k provádění odtahů vozidel tvořících překážku provozu na pozemních komunikacích podle pokynů Policie ČR, ale také jejich hlídání. Výši těchto nákladů doložil žalobce Nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti vydaném Radou [územní celek] dne 12.2.2013 s účinností od 1.4.2013. Za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu cit. ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. S ohledem na obecnou prevenční povinnost, tedy povinnost předcházet vzniku škod, která se vztahuje na všechny účastníky občanskoprávních vztahů, nelze přičítat k tíži vlastníka pozemní komunikace, resp. osoby oprávněné k odstranění vozidla, pokud v zájmu zabránění vzniku škody vozidlo umístí na parkovišti určeném k jejich střežení. Je-li tedy odtažení vozidla spojeno s jeho umístěním na střeženém parkovišti, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, viz obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 813/2007 a 25 Cdo 4706/2009. Soud proto uložil žalovanému dle cenového nařízení zaplatit náklady odtahu vozidla v částce 1900 Kč, cenu za službu parkoviště určeného ke střežení vozidla v částce 3x 250 Kč za prvé 3dny po odtahu vozidla, dále 177 dnů po 400 Kč a zbývajících 224 dní po 50 Kč (1900 70800 200), celkem 84 650 Kč. Součástí tohoto plnění učinil soud také úroky z prodlení, které v části nepovažoval za uplatněné po právu, neboť k datu tvrzené splatnosti 26.11. 2020 nebyla celá pohledávka ani dospělá, dle výzvy doručované žalovanému dne 25.11. 2020 byl vyzýván k úhradě pohledávky ve výši 33 450 Kč vypočtené toliko k datu 23.11. 2020. Ve zbývající části soud za dobu splatnosti považuje až doručení žaloby, když žalobkyně dřívější datum netvrdila ani neprokázala a část období ve výroku III. zamítl.

15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že uložil žalovanému nahradit žalobkyni, která měla převážný úspěch ve věci, účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 4 250 Kč za zaplacený soudní poplatek, náklady nezastoupeného účastníka v paušální výši dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb. ve výši 3x300 Kč (sepis výzvy, žaloby, podání ve věci samé), celkem 4 850 Kč.

16. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.