7 C 4/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 23 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od datum do datum 7,50 % ročně z této částky od datum do datum 8,00 % ročně z této částky od datum do datum 8,75 % ročně z této částky od datum do datum 9,00 % ročně z této částky od datum do datum 9,00 % ročně z této částky od datum do datum 7,25 % ročně z této částky od datum do datum 7,25 % ročně z této částky od datum do datum 7,50 % ročně z této částky od datum do datum 10,75 % ročně z této částky od datum do datum 14,00 % ročně z této částky od datum do datum 13,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, bude-li prodlení trvat i po datum s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky částka zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku částka k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne datum domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti právnická osoba, IČ: IČO, zaplacení částky spolu s úrokem z prodlení a úrokem vymezenými ve výroku I. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne datum mu poskytla půjčku ve výši částka. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem částka, celkem tedy částka v 52 týdenních splátkách. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána k datum. Původnímu věřiteli uhradil částka. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce částka a souhrnného poplatku částka. Pohledávka byla nejprve postoupena na přechodného věřitele Anonymizováno smlouvou z datum a na žalobkyni smlouvou z datum a žalovaný byl o tomto vyrozuměn.

2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř., proto soud dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne datum na adresu místa trvalého pobytu náhradním způsobem. K žalobě se nijak nevyjádřil.

3. Soud vycházel z následujících skutkových zjištění.

4. Mezi žalovaným ( tehdy s příjmením Anonymizováno) a společností právnická osoba, se sídlem v adresa, IČ:IČO, byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla společnost žalovanému částku částka, které v hotovosti převzal, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu se souhrnným poplatkem v částce částka, celkem tedy částka v 52 týdenních splátkách po částka. Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 13 smluvních podmínek počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly výslovně uvedeny smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy. Podle jejich článku 5 se splátky uhrazené zákazníkem nejprve započítávají na souhrnný poplatek a poté až na vlastní půjčku. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.

5. Mezi společností právnická osoba a Anonymizováno byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byly i pohledávky z obou smluv za žalovaným. Společnost Anonymizováno Anonymizováno postoupila tyto pohledávku dále na žalobkyni smlouvou z datum. Žalovaný byl dopisy z datum a datum vyrozuměn o postoupení pohledávek na přechodného věřitele a posléze žalobkyni. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložených citovaných smluv a oznámení. Současně nebyly naopak prokázány jiné úhrady žalovaného.

6. Soud posoudil předmětný spor dle níže citovaných ustanovení.

7. Podle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od datum není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do datum ( dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně toliko co do její části. V předmětné smlouvě o půjčce se právní předchůdce žalobkyně jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako dlužníkovi peněžní částku ve výši částka. Mezi nimi tak došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák. modifikované ustanoveními tehdy účinného z.č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů dle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy, reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu půjčky splněna. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postupných postoupení pohledávky a jejím oznámení v souladu s rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky z datum sp. zn. spisová značka, na jejímž základě žalobce vstoupila do práv původního věřitele právnická osoba. dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (účinného v době postoupení). Součástí jejich ujednání byla také úhrada poplatků za poskytnutí půjčky ve výši částka. Ačkoliv ve smlouvě není obsažena specifikace tohoto poplatku, je zřejmé i z obdobných sporů vedených žalobkyní, že tato představuje úplatu za užívání jistiny půjčky, tedy úroku dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. Výše těchto úroků nebyla a není právními předpisy nijak stanovena, a ačkoliv je odvislá od dohody účastníků, podléhá dle názoru soudu obecné korekci občanskoprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák. ve spojení s ust. § 39 obč. zák. Dle těchto principů nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ust. § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Viz také obdobně ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 486/2002, 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 234/2005. V projednávaném případě byla smlouva o půjčce sjednána v prosinci roku 2005. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad Anonymizováno – statistická data České Národní banky v daném období činily úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu a ostatní max. 12,70% ročně. Po přepočtu dohodnutých poplatků na úrok dospějeme k výši 66,4% ročně, což představuje více než pětinásobek této úrokové sazby a dle názoru soudu nelze, než takové ujednání posoudit za nemravné a dle ust. § 39 obč. zák. neplatné, již s poukazem, že na straně poskytovatele půjčky se nalézal nebankovní subjekt a na straně dlužníka spotřebitel. Neplatnost se dle ust. § 41 obč. zák. vztahuje toliko na tuto část smlouvy, když z povahy úkonu, jeho obsahu, ani z okolností, za nichž k úkonu došlo, nelze dovodit, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud proto žalobu v části požadovaných poplatků v částce částka zamítl (výrok II.) a ve zbytku nároku vyhověl ( včetně úroku z prodlení z jistiny v zákonné výši dle nař. vl. 142/1994 Sb. ode dne uvedeného v žalobě, když prodlení nastalo nejpozději následující den po splatnosti půjčky).

12. O nákladech řízení soud rozhodoval v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle principu poměrného úspěchu a neúspěchu ve věci. Jestliže žalobkyně požadovala celkem v řízení zaplacení částky cca částka ( včetně úroků z prodlení za požadované období) a nebylo jí přiznáno částka, byla úspěšná co do 80% a neúspěšná v 20%, náleží jí tedy nárok na náhradu 60 % nákladů. Celkové náklady jsou představovány částkou částka za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po částka za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem hodnota úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po částka dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce částka, celkem částka, z toho 60 % činí částka.

13. Lhůta k plnění byla soudem určena v obou případech dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.