7 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 119 128,88 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 138 851,71 Kč celkem spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně jdoucím z částky 118 493,88 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 119 128,88 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 27 272 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], žalobkyně vůči žalovanému vznesla nárok na zaplacení částky 119 128,88 Kč a jejího příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 26,28% ročně z částky [částka], jdoucího od data [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení z částky [částka], jdoucího od [datum] do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovaným dne [datum] sjednala„ smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]“), a to za použití svých formulářových podmínek pro poskytování úvěrů (dále jen„ VOP“). V rámci kontraktačního procesu si žalobkyně mj. ověřila tzv. úvěruschopnost žalovaného, přičemž výsledkem tohoto procesu bylo stanovení konkrétní měsíční splátky (4 % z nesplaceného úvěru, vč. předepsaného úročení a poplatků), splatné vždy k 20. dni měsíce následujícího po čerpání sjednaného finančního plnění. Při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vzala v úvahu údaje zahrnující věk žalovaného, jeho vzdělání, rodinné poměry, způsob bydlení, zdroj příjmů apod. Souběžně také žalobkyně provedla lustraci osoby žalovaného v jí dostupných registrech. Z titulu již sjednané Smlouvy [číslo] byl žalovanému otevřen úvěrový rámec ve výši [částka], z něhož tento následně, prostřednictvím platební karty a v návaznosti na průběžně činěné výběry a splátky, vyčerpal částku [částka]. Žalovaný nicméně předepsané splátky v plném rozsahu neuhradil a splatil toliko částku [částka]. Již zaplacené splátky žalobkyně započetla na úhradu úročení, poplatků a jistiny a poté, co se žalovaný ocitl v prodlení s plněním více než dvou předepsaných splátek, využila svého dřív sjednaného práva a dosud neuhrazené plnění ve výši [částka] zesplatnila. K částce zesplatněného plnění žalobkyně dále připočetla též neuhrazené poplatky za pojištění (ve výši [částka]), náklady mimosoudního vymáhání (ve výši [částka] za uskutečněné upomínky) a smluvní pokuty (ve výši [částka]). Celkem tedy žalovanému vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 119 12888 Kč. S tím, že částku nesplacené jistiny žalobkyně i po datu zesplatnění i nadále úročila smluvním úrokem. K úhradě dlužného plnění žalobkyně žalovaného vyzvala naposledy formou tzv. předžalobní výzvy, avšak žalovaný nijak nereagoval a neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně vyslovila souhlas s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání. Žalovaný, který se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil, totožný souhlas poskytl prostřednictvím fikce zakotvené v § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se k výzvě soudu, jež mu byla doručena dne [datum], ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, ve smyslu § 115a o. s. ř., přičemž pro účely posuzování skutkového stavu vycházel z obsahu předložených, níže označených listin:

4. Z dokumentu označeného jako„ CLUBCARD KREDITNÍ KARTA“ - Smlouvy č. [číslo] datovaného k 19. 6. 2012, vzal soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala zřídit úvěrový rámec, ze kterého byl žalovaný k datu sjednání oprávněn čerpat 10 000 Kč. Vyčerpané plnění bylo úročeno úrokovou sazbou ve výši 26,28 % a žalovaný se jej zavázal splácet formou měsíčních splátek odpovídajících 4 % z dlužné částky, splatných k 20. dni v měsíci následujícím po prvém čerpání ze sjednaného úvěrového rámce. Pro účely posouzení tzv. úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl [anonymizováno] vzdělání a od dubna 2002 byl zaměstnán v [anonymizována dvě slova] [územní celek], kde pobíral čistou mzdu ve výši [částka] měsíčně. K datu podpisu Smlouvy [číslo] byl žalovaný ženatý a čistá mzda jeho manželky činila [částka] měsíčně. Další práva a povinnosti pak žalovaný a žalobkyně sjednali s odkazem na VOP, které byly žalovanému předány oproti podpisu Smlouvy [číslo]. V rámci VOP pak bylo v hlavě 7 § 2 písm. a) zakotveno právo žalobkyně zesplatnit cele čerpané plnění pro případ, kdy by se žalovaný ocitl v prodlení se splácením alespoň dvou splátek, případně splátky jedné, po dobu delší než třicet dnů. V hlavě 12 § 1 VOP byly dále vymezeny sazby za zaslání upomínek (150, resp. [částka]) a v § 2 téže hlavy také právo na úhradu smluvní pokutu ([částka]), sjednané pro případ, kdyby se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou některé z předepsaných splátek.

5. Dle výpisu ze zřízeného úvěrového rámce byla jeho výše dodatečně navýšena na 120 000 Kč a čerpání z něho probíhalo v období let 2012 až 2020 s tím, že poslední splátku žalovaný uskutečnil k [datum] a následně již za měsíce březen až červen 2020 nesplatil ničeho. K datu 15. 10. 2020 tak žalovaný žalobkyni neuhradil celkem 118 493,88 Kč (jistina), přičemž žalovaná k uvedené částce dále připočetla též částku dvou smluvních pokut (2 x [částka]), náklady vymáhání ([částka]) a pojištění, jehož měsíční výše dle předloženého výpisu činila [částka] (celkem [částka]).

6. O aktu zesplatnění nárokovaného plnění byl žalovaný informován dokumentem označeným jako„ VÝZVA KE SPLACENÍ CELÉHO ÚVĚRU“, datovaným ke dni [datum]. Splatnost zesplatněného plnění byla stanovena ve 14 denní lhůtě ode dne sepsání předmětné výzvy. Dle fotokopie poštovního archu byl shora označený dokument žalovanému odeslán dne [datum].

7. Dokumentem označeným jako„ Předžalobní výzva k plnění“, datovaným k [datum], byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván, aby nárokované plnění uhradil s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobkyně toto plnění nárokovat cestou soudního řízení. Dle fotokopie poštovního archu byl shora označený dokument žalovanému odeslán dne [datum].

8. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu 19. 6. 2012 (dále jen„ z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

9. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 513/1992 Sb. obchodního zákoníku, ve znění účinném k datu 19. 6. 2012 (dále jen„ obch. zák.“), právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon.

12. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy, mj. ze smlouvy o úvěru.

13. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

14. Podle§ 497, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

16. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

17. Podle podpůrně aplikovatelného § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném k datu 19. 6. 2012 (dále jen„ obč. zák.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. (2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Podle § 544 odst. 1 a 2 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

19. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Po právní stránce soud, s odkazem na § 3028 odst. 1 o. z., projednávaný nárok posoudil dle právní úpravy účinné k datu vzniku právního poměru ze Smlouvy [číslo]. Co se týče povahy sjednaného právního poměru, tento soud právně kvalifikoval jako úvěr, ve smyslu § 497 obch. zák. A to s ohledem na skutečnost, že obsahem sjednaného závazku byla především povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému úročené finanční plnění, přičemž této povinnosti žalobkyně korespondovala povinnost poskytnuté, resp. vyčerpané plnění řádně splatit. Splátky byl žalovaný povinen provádět ve lhůtě, kterou si, jak bylo uvedeno výše, žalobkyně a žalovaný, ve smyslu § 504 obch. zák., výslovně ujednali. Žalobkyně své povinnosti ze sjednaného závazku dostála, otevřela žalovanému tzv. úvěrový rámec (dodatečně navýšený na [částka]) a umožnila mu průběžné čerpání. Současně také žalobkyně, v souladu s § 9 odst. 1 z. s. ú., s odpovídající péči posoudila tzv. úvěruschopnost žalovaného, když zohlednila jeho rodinné i majetkové poměry, zejména co do příjmů jeho domácnosti a existence stabilního zaměstnání. Žalovaný naopak, v rozporu s § 504 obch. zák., svou povinnost splácet, počínaje březnem 2020, přestal plnit. Žalobkyně proto po právu využila svého smluvně zakotveného oprávnění a, poté co žalovaný neuhradil celkem 4 předepsané splátky, v souladu s § 506 obch. zák., právní poměr ze Smlouvy [číslo] k 29. 6. 2020 ukončila a, ve smyslu § 544 odst. 1 o. z., počala nárokovat i smluvní pokutu za neuhrazené splátky ([částka]). S tím, že žalobkyně dosud nesplacené plnění (t. č. 118 493,88 Kč) zesplatnila, připočetla k němu náklady vymáhání (ve sjednané výši - celkem [částka]) i pojistného ([částka]) a předepsala jej žalovanému k úhradě (včetně nadále probíhajícího smluvního úročení). Žalovaný však dodatečně stanovené 14 denní lhůty k úhradě nevyužil a vinou této skutečnosti se k [datum], ve smyslu podpůrně aplikovatelného § 517 odst. 1 obč. zák., ocitl v prodlení s plněním na dluh, jehož souhrnná výše k [datum] dosáhla [částka]. Počínaje datem [datum] tak žalobkyni, ve smyslu podpůrně aplikovatelného § 517 odst. 2 o. z., vzniklo i právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, a to právě z částky celého neuhrazeného plnění, tj. z částky [částka]. S přihlédnutím ke konstatovanému tedy lze uzavřít, že žalobkyní uplatněný nárok je třeba hodnotit jako důvodný, a to v rozsahu všech žalobkyní nárokovaných položek.

21. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žalovanému ukládá, aby žalobkyni níže popsané náklady soudního uhradil v plném rozsahu. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolné úhradě a následně s uplatněným nárokem v plném rozsahu uspěla. Náhrada nákladů řízení zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek, ve výši [částka], a náhradu za odměnu zástupce žalobkyně z řad advokátů, ve výši [částka]. Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní pomoci v projednávané věci soud určil s odkazem na § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), částkou [částka]. [příjmení] náhrady odměny za zastupování pak konkrétně zahrnuje (i.) odměnu za celkem 3 úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) . t. (sepis žaloby, převzetí věci a sepis tzv. předžalobní výzvy), (ii.) 3 paušální náhrady po [částka] ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. a (iii.) náhradu za DPH ve výši 21 % z částky [částka], kterou je zástupce žalobkyně, ve smyslu § 137 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jako plátce uvedené daně povinna odvést. Celkem tak je žalovaný povinen na náhradě nákladů soudního řízení uhradit [částka].

22. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. určena odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná - třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř., povinen uhradit k rukám zástupce žalovaného.