7 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 36 281 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 281 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 572,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 159,15 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 656,08 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, úrok ve výši 14,19 % ročně z částky 23 656,08 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 630 Kč k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 30.10. 2020 domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], zaplacení částky 36 281 Kč celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. Uvedla, že právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne 29.6. 2015 mu poskytl zápůjčku ve výši 80 000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou 72 348 Kč představující kapitalizovaný úrok z půjčky v částce 12 059 Kč, odměnu za administrativní zpracování ve výši 14 193 Kč a poplatek za hotovostní splácení v částce 46 096 Kč Tyto měl splatit ve 100 týdenních splátkách po 1 524 Kč. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, poslední uhradil dne 17.7.2017. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce 23 656,08 Kč a poplatku 12 624,92 Kč, dále úrok jednak v kapitalizované výši 8 159,15 Kč za období od 30.5. 2017 a úrok z prodlení 4 572,31 Kč od 6.6.2017 do data postoupení pohledávky dne 24.6.2019 z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení.. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dne 24.6.2019 a žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem z téhož dne.

2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř.. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 16.4.2021 do vlastních rukou. K této se nijak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], byla uzavřena dne 29.6. 2015 smlouva o zápůjčce, na jejímž základě měla společnost poskytnout žalovanému částku 80 000Kč, jejíž převzetí v hotovosti stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem v částce 72 348 Kč tvořeném z úroku v částce 12 059 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 14 193 Kč a nákladů za hotovostní výběr splátek 46 096 Kč Tyto měl splatit ve 100 týdenních splátkách po 1 524 Kč. Výše úroku u tohoto počtu splátek činila 14,19% Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.

4. Mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla dne 24.6.2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaný byl výzvou z téhož dne vyzývána k zaplacení dluhu do 10 dní od doručení a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis mu byl doručován dne 17.7.2019 dle podacího lístku. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a poštovního archu.

5. Součástí smluvní dokumentace byla tzv. zákaznická karta sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v den uzavření smlouvy. V daném případě vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z údajů, dle kterých žalovaný žil s rodiči, byl svobodný, bez vyživovací povinnosti. Z údajů o zaměstnání bylo uvedeno, že pracuje jako [anonymizováno] u [právnická osoba] s pravidelným měsíčním příjmem 38 tis. Kč a dalšími příjmy 12 a 8,5 tis. Kč. Jeho odhadované výdaje činily 21 930 Kč a sestávaly z nájemného 4 tis., poplatků za telefon a spoření 200 Kč a 500 Kč, splátek dalších závazků 2 800 Kč a 7 000 Kč, dále 7 430 Kč na domácnost.

6. Z úřední činnosti soudu nevyplývá, že by vůči žalovanému v době uzavření smlouvy byly vedeny řízení o úhradu jakékoliv částky či exekuční řízení.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně. Smlouvou o zápůjčce se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému jako vydlužiteli peněžní částku ve výši 80 000 Kč. Mezi nimi tak došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2390 o.z. modifikované ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb. ve znění účinném v době sjednání této smlouvy. Uvedený závěr obstojí i dle hlediska ust. § 9 odst. 1 posledně uvedeného zákona. Žalobkyně dle názoru soudu také v souladu s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu České republiky v rozhodnutí vydaném pod sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp.zn. III.ÚS 4129/2018 prokázala, že zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí. Tímto je míněno, že obstarala dostatečné podklady pro takové posouzení, do tohoto zkoumání zohlednila v dostatečné výši i životní náklady žalovaného, veškeré výdaje a jeho příjem v základní výši 38 tis. Kč byl dostatečný i ke splácení splátky 6 tis. Kč měsíčně (týdenní splátky 1524 x4).

12. Žalovaný v daném případě peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy, reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu zápůjčky splněna. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne 24.6.2019, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. Součástí ujednání ve smlouvě byla také úhrada poplatků v celkové výši 72 348 Kč, které dle ujednání ve smlouvě zahrnují administrativní náklady na zpracování půjčky a výběr splátek, a úrok, přičemž nejpodstatnějším nákladem je poplatek za hotovostní výběr splátek v částce 46 096 Kč. Ačkoliv jejich celková výše dosahuje takřka částku, která byla žalovanému na jistině poskytnuta, považuje soud tuto výši za přiléhavou zejména k nákladům zapůjčitele s týdenním výběrem splátek dle volby vydlužitele. Soud proto neshledal důvod pro nevyhovění návrhu žalobkyně byť zčásti, uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku jistiny a poplatku v celkové částce 36 281 Kč. Součástí tohoto plnění učinil také úrok ve sjednané výši 14,19 % a úrok z prodlení v zákonné výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. z jistiny za dobu do postoupení pohledávky 24.6. 2019 v kapitalizované výši a dále běžící do zaplacení.

13. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 1 452 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 500 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT), celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 378 Kč, celkem 3 630 Kč Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.