7 C 62/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o ochranu rušené držby <b>I. Oba žalovaní jsou povinni zdržet se rušení držby práva žalobkyně mít umístěnu a užívat jímku odpadních vod na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] pro odvádění odpadních vod z domu [adresa], který je součástí parcely p.č. St. [číslo], vše v obci a k.ú. [obec] a právo k jímce odpadních vod uvést v předešlý stav, a to tak, že umožní odvádět do jímky odpadní vody z domu [adresa] a jímku uvedou do předešlého technického stavu, a to zejména vyčištěním jímky od navezené zeminy, zakrytím jímky panely a osazením víka i s přírubou, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Oba žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni rukou společnou a nerozdílnou náklady řízení v částce 12 890 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ve výroku I. s tím, že alternativně ponechala na úvaze soudu, zda zásah do jejího práva držby nenabyl již intenzity vypuzení z držby a v tom případě formulovala žalobní petit jako zdržení se„ vypuzení z držby práva.“ Uvedla, že je vlastníkem domu [adresa], který je součástí st.p. [číslo] p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], které ji darovala smlouvou ze dne [datum] její [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalované]. Žalovaný je syn [anonymizováno] a spolu s manželkou vlastní sousední pozemek p. [číslo] na kterém se nachází i jímka odpadních vod z domu žalobkyně. Tato byla k tomuto účelu používána nepřetržitě již od roku [rok], kdy byl dům kolaudován. [anonymizováno] dům užívala do své smrti [datum], v užívání pokračovala žalobkyně, což je jí však znemožněno, neboť žalovaní jímku svévolně dne [datum] zasypali, když nejprve dne [datum] odstranili víko s přírubou. Z tohoto důvodu se dům stal neobyvatelný. Žalobkyně popisovala chování žalovaných po převodu nemovitostí na žalobkyni, kdy měli stupňovat nátlak a útoky na ni i [anonymizováno]. Nejprve 1. žalovaný zbořil část plotu, kterým [anonymizováno] oplotila nynější pozemek p. [číslo] pokácel vzrostlé stromy, požadoval po žalobkyni bezdůvodné obohacení a po upozornění na nevhodné chování požadoval odstranit tzv. jámu, kterou označil do té doby funkční jímku. Žalobkyně má za to, že žalovaný v domě vyrostl se svou matkou, tuto navštěvoval spolu se žalovanou a byl informován, že jímka patří k domu a slouží k odvodu odpadních vod. Při jednání dne [datum] uváděla, že po smrti [anonymizováno] dům sama neobývá, chodí tam ale pečovat o [anonymizováno], což je jí však znemožňováno nastalou situací, neboť v domě nelze ani pustit vodu.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Poukazovali, že pokud žalobkyně odkazuje na stavbu jímky kolaudované spolu s domem, tato měla být situována na parcele [číslo] tzv. prohlubeň nazývaná v žalobě jímkou byla vyhloubena vzdáleně od hranice tohoto pozemku a jednalo by se o stavbu nepovolenou a neměla být kolaudována. Pozemek p. [číslo] zakoupili dne [datum], aniž by byli uvědoměni, že by tato parcela měla sloužit k odkanalizování domu žalobkyně. O existenci jakési jímky se dozvěděli až z dopisu zástupce žalobkyně z [datum], kde byli vyzýváni, aby ustali v rušení vlastnických práv babičky žalobkyně. žalobce před rekultivací tohoto pozemku proto v hustém porostu na něm pátral o existenci jakéhosi septiku a po nalezení prohlubně naplněné vodou vyzval žalobkyni k jejímu zasypání dopisem svého pr. zástupce z [datum]. Na tyto výzvy nijak nereagovala. V rámci doplnění při jednání dne [datum] dále namítali uplynutí prekluzivní lhůty pro podání žaloby dle § 1008 o.z., neboť její počátek je dle jejich názoru datovat k vyzývacímu dopisu jejich zástupce ze září 2022. Dále poukazovali, že žalobkyně ani její předchůdkyně neměla a nemohla mít dobrověrnou držbu tohoto práva, neboť její babička nabyla k pozemku toliko právo osobního užívání majetku v socialistickém vlastnictví, který ani institut držby neznal.

3. Soud při projednání žaloby postupoval dle ust. § 176 a násl. o.s.ř. upravující postup v řízení o žalobě z rušené držby. Dle ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. by měl soud o takovém návrhu rozhodnout do 15 dnů, jednání není třeba nařizovat. Minimálně vzhledem k příbuzenským a sousedským vazbám stran a možnosti žalované strany se k návrhu žalobkyně vyjádřit, nařídil k projednání této žaloby jednání na den [datum].

4. Mezi stranami nebylo sporné a soudem k tomuto nebylo vedeno dokazování dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že žalobkyni svědčí vlastnické právo ke stavbě [adresa] na stavební parcele [číslo] a pozemku [číslo], žalovaným mimo jiné k pozemku p. [číslo] to vše v obci a k.ú. [obec], dále také ze strany žalovaných není sporováno, že na jejich pozemku se nalézá zasypaná prohlubeň.

5. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.

6. Městský národní výbor v [obec] rozhodnutím č.j. V [číslo] udělil stavební povolení ke stavbě rodinného domu stavebníku [jméno] [celé jméno žalovaného], [anonymizována dvě slova], dle přiložené projektové dokumentace na pozemku p. [číslo] v [obec], jehož součástí dle bodu [anonymizováno] měla být i dvoudílná sedimentační jímka s přepadem. Dům byl kolaudován rozhodnutím z [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jak vyplývá z obou citovaných rozhodnutí.

7. Žalobkyně předložila soudu znalecký posudek [číslo] z [datum] vypracovaný [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, dle zadání objednatele [jméno] [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec], jehož úkolem bylo ocenění domu č.p [číslo] v [obec]. Součástí ocenění byl i odhad ceny venkovních úprav zahrnující žumpu a kanalizační přípojku. Žumpa byla popsána jako betonová, zřízena r. 1971 o rozměrech 4x3x1,8m, celkem 21,6m3. Životnost byla odhadnuta na 80 let a cena 36 514 Kč k datu ocenění.

8. Z vzájemné emailové korespondence zástupců účastníků, dopis zástupce žalobkyně z [datum] a zást. žalovaných z [datum] bylo dále zjištěno, že žalobkyně v uvedeném dopise vyzývala žalovaného, aby nevstupoval na její pozemky, nezasahoval do jakýchkoliv terénních úprav či oplocení s tím, že toto platí i pro septik používaný pro dům v jejím vlastnictví. Žalovaný mimo jiné v reakci na tento dopis uvedl, že zjistil existenci jámy na jeho pozemku p. [číslo] která je zřejmě používaná jako žumpa, do níž jsou odváděny odpady z domu [adresa]. Není si vědom žádného rozhodnutí, na jehož základě by byla jáma označovaná septikem povolena, považuje ji za černou stavbu a žádal její odstranění zasypáním zeminou.

9. Žalobkyně dále předložila situační plán, kde zakreslila polohu předmětné jímky včetně napojení z objektu a soubor fotografií pořízených při odstranění plotu a víka jímky dne [datum], dále posledním vyvážení jímky dne [datum] a situaci po zasypání bagrem dne [datum]. Z těchto fotografií vyplývá, resp. je patrné, že původně odkrytý objekt s kruhovým víkem byl zajištěn drátěnou sítí, po odkrytí je patrný obdélníkový zřejmě vybetonovaný a vyasfaltovaný prostor, naplněný po okraj odpady, poté zřejmé zasypání a zarovnání v terénu za použití bagru.

10. K jednání byla ze strany žalobkyně dále zajištěna přítomnost [jméno] [celé jméno žalovaného], který je [anonymizována čtyři slova] její zemřelé [anonymizováno]. Jmenovaný byl k jejímu návrhu slyšen soudem jako svědek, neboť byl přítomen událostem okolo předmětné jímky. Ve své výpovědi jednak popisoval, že problémy v rodině nastaly po převodu domu na dceru a ze strany jeho bratra na ni byly činěny psychologické nátlaky. Tyto se zvyšovaly, když bratr obnažil plot, shodil ho, mělo následovat i nějaké udání na životní prostředí ohledně jímky, že není vyvážena. K zásahu do samotné jímky mělo dojít v den, kdy dokonce matka zemřela, bylo to [anonymizováno] tohoto roku. Bratr měl na pozemku i nějaké pracovníky a vyklízel zahradu, došlo k obnažení jímky, která tam zůstala naplněná a zakrýval to nějakým sudem či železem, který našel na pozemku. Dcera pořizovala průběžně i fotodokumentaci, on sám ve fázi, kdy došlo bagrem k jejímu zasypání. Vždy tam jezdil tzv. hasit nějaký problém. On také pro dceru objednával auto na vývoz jímky, to tam bylo nějakou středu, jímka byla plně naplněná, nevykazovala znaky nefunkčnosti, asi po týdnu další středu byla zasypána. Byl také u toho, když se kontrolovala funkčnost odpadu při jejím vývozu, vypustili v domě do odpadu horkou vodu se savem z vany a jímka se ukázala jako funkční, vše proteklo, těsnila a nikde neutíkala. Po jejím zasypání zůstal asi její půdorys a zasypané obvodové stěny, co se stalo s prefabrikovanými panely, patrné není, viditelné jsou jen tři íčka, které vynášely tu stropní desku, byly však původně čtyři.

11. V řízení naopak nebylo zjištěno a nevyplývá, že by v současné době existoval jiný možný odvod odpadů z domu žalobkyně. Pokud žalovaní navrhovali při jednání dne [datum] provedení účastnického výslechu 1. žalovaného, vzhledem k procesní úpravě tohoto řízení, kdy soud rozhoduje do 15 dní, provedení tohoto důkazu možné nebylo, žalovaní přítomnost navrhované osoby nezajistili u jednání a soud jejich důkazní návrh zamítl.

12. Při právním posouzení vycházel soud z níže citovaných ustanovení. <i>13. Podle ust. § 1003 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.</i> <i>14. Podle ust. § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.</i> <i>15. Podle § 987 o.z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 989 odst. 1 vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.</i> <i>16. Podle § 176 o.s.ř. se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat (§ 177 odst. 1 o.s.ř.).</i> <i>17. Podle § 178 až 180 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. V řízení nelze rozhodnout o náhradě újmy vzniklé rušením držby. Ve věci samé rozhoduje soud usnesením. Soud vyhlásí usnesení ihned po skončení jednání. Ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.</i> 18. Po zhodnocení výše uvedeného soud žalobě z rušené držby uplatněné žalobkyní vyhověl. Tato žaloba jako specifický prostředek ochrany držby je upravena výše citovanými ustanoveními § 176 a násl. o.s.ř., a to jako posesorní ochrana držby proti svémocnému rušení, vyplývající z hmotněprávní úpravy ustanovení § 1003 a násl. o.z. Základní podmínkou úspěchu žaloby je držba žalobce, když zároveň s ohledem na okamžité a rychlé řešení rušebního stavu dává žalovanému jen omezené možnosti obrany, a rozhodnutí zpravidla ani nepředchází jednání ve věci samé. K úspěchu žaloby není třeba prokazovat kvalifikovanou držbu, ochranu požívá i držba nepoctivá. Další podmínkou pro úspěch žaloby je existence svémocného rušení držby, tedy každé omezování držitele ve výkonu drženého práva, spočívají v konání či opomenutí, jejichž obsah lze navázat na popis v rozhodnutích a komentářích již obecného občanského zákoníku č. 946/1811 Sb., neboť tento institut na tuto úpravu prvorepublikového a rakouského práva navazuje. Žalovaným je rušitel bez ohledu na to, zda si osobuje držbu či zda je jeho jednání způsobilé být předmětem držby práva. Obranu žalované strany tak mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 o. z.), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 o. z. ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní.

19. V projednávané věci žalobkyně doložila a prokázala, že je vlastníkem domu [adresa], tento nabyla darem od své [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalované]. Pokud ze strany žalovaných bylo jako nabývací titul předchůdkyně žalobkyně označováno právo osobního užívání, toto se k [datum] podle novely občanského zákoníku z.č. 40/1964 Sb. zákonem č. 509/1991 Sb. transformovalo na vlastnictví fyzické osoby. Žalobkyně tímto tedy současně nabyla po své předchůdkyni držbu domu včetně příslušenství jako součást výkonu vlastnického práva, dle tehdejší úpravy § 123 a násl. obč. zák. Součástí její držby, jak současně doložila jak listinnými důkazy, konkrétně stavebním, kolaudačním rozhodnutím, posudkem o ocenění, tak obsáhlým souborem fotografií bylo i právo užívání odpadní jímky k odvodu odpadních vod z domu [adresa], která byla situována na pozemku žalovaných p. [číslo] který nabyli do společného jmění manželů v loňském roce. Na posouzení této věci nemá vliv a je nepodstatné, zda tato jímka byla postavena na cizím pozemku, zda byla či nebyla kolaudována. Z doložených fotografií vyplývá, že před zásahem prvého žalovaného se jednalo o funkční zařízení sloužící k odvádění odpadních vod, přičemž zjevně vyhrocenou situaci v rodině žalovaný řešil neadekvátně a protiprávně jejím zasypáním dne [datum] a předtím odstraněním víka s přírubou dne [datum]. Pokud dále namítali, že žalobkyně uplatnila žalobu z rušené držby pozdě, po uplynutí prekluzivních lhůt v § 1008 odst. 1 o.z. (tedy v daném případě subjektivní šestitýdenní lhůty od doby, co se žalobce dozví, že je jeho právo rušeno či ohroženo), je tato nedůvodná, neboť předmětem tohoto rušebního jednání nejsou výhružky zmiňované žalovanými v jejich dopise z [datum], nýbrž právě jednání z [číslo] a [datum], žaloba je tak v obou případech uplatněná včas. Veškeré podmínky pro vyhovění této žalobě má tak za naplněné, žalobkyní byl prokázán poslední stav držby, svévolné rušební jednání žalovaného, kdy soud konstatuje, že tento stav posoudil toliko prozatím jako rušební jednání dle § 1003 o.z., nikoliv již stav vypuzení z držby dle § 1007 o.z., když má za to, že samotná jímka dosud existuje, toliko byla žalovaným zasypána a znemožněna načas její funkce, proto vycházel z formulace petitu jako ve výroku I. K námitkám žalovaných o nedostatku dobré víry, černé stavbě či stavbě na cizím pozemku odkazuje na obecné shrnutí této posesorní žaloby v předchozím odstavci, kdy nelze tyto petitorní námitky mimo meritorní rozhodnutí uplatnit. Ke splnění této povinnosti stanovil lhůtu 15 dní s ohledem na charakter uložené povinnosti.

20. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil neúspěšným žalovaným povinnost nahradit plně úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za celkem 5 úkonů (sepis žaloby, převzetí věci, sepis vyjádření z [datum], účast na 1 jednání přesahujícím však 2 hodiny v rozsahu 2 úkonů pr. služby) po 1 500 Kč dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT), náhradu hotových výdajů za 5 úkony po 300Kč, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 1 890Kč Celkem částku 12 890 Kč Lhůta k plnění byla soudem určena v tomto případě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.