7 C 93/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 12 560 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 560 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 280 Kč od 5.5.2021 do zaplacení a dále z částky 6 280 Kč od 19.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 2 2 252 Kč k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 3.12.2021 po žalovaném zaplacení částky 2x 6 280 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši jako ve výroku I. rozsudku. Žalovaný byl evidován jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], které bylo v obdobích od 1.3.2020 31.5.2020 a 1.6.2020 – 31.8.2020 vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 65 Kč za den, tj. za 2x92 nepojištěných dní částku 2x5 980 Kč, dále žalobkyně účtuje náklady na uplatnění nároku 2x 300 Kč.

2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl z tohoto důvodu zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 5.5.2022 na adresu místa pobytu cizince na území ČR v záhlaví dle § 46b písm. a) o.s.ř.

3. Žalobkyně uplatnila žalobu proti žalovanému jako občanovi Ukrajiny, pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem je tak v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis) dána bydlištěm žalovaného v okamžiku zahájení řízení na adrese v záhlaví, když dvoustranná mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou vyhlášená pod č. 95/1983 Sb. tuto otázku neřeší. Shodně, pokud jde o hmotné právo, je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky.

4. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný byl jako vlastník vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 dopisy žalobkyně ze dne 18.2.2021 a 4.3.2021 vyzýván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 1.3.- 31.5.2020 a 1.6.- 31.8.2020, vždy po 6 280 Kč za 2x92 dní v částce po 65 Kč, a to ve lhůtě 60 dní od doručení výzvy. Tyto mu byly odeslány 22.2.2021 a 8.3.2020 Tyto skutečnosti soud zjistil z doložených výzev a informací o těchto zásilkách.

5. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. V daném případě soud posoudil žalobu dle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1.1.2018 a má za prokázané, že žalovaný byl jako vlastník vozidla v předmětném období pasivně legitimován k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo odpovědnosti z provozu vozidla dle § 4 odst. 1 tohoto zákona. Dle tohoto ustanovení vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Přičemž dle odst. 2 písm. a) ,b) tohoto ustanovení se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše tohoto příspěvku se podle § 4 odst. 3 tohoto zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, jež vyplývá dle zmocnění v odst. 4 tohoto předpisu z vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v ust. § 2 odst. 1 písm. h), tj. 65 Kč denně, celkem tedy 2x 5 980Kč za požadovaných 2x92 dní. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, tudíž žádná ze skutečností, jež by ho úhrady této částky zprostila, např. uzavření pojistné smlouvy, tvrzena nebyla. Dle § 4 odst. 4 z.č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a posledně uvedené vyhlášky přiznal soud žalobkyni také náklady spojené s uplatněním práva ve výši 2x 300 Kč. Součástí tohoto plnění v celkové částce 12 560 Kč soud stanovil také zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k prodlení žalovaného došlo nejdříve den následující po lhůtě stanovené k úhradě v obou výzvách, tj. 60 dní od doručení nejdříve dne 23.2. a 9.3.2021. Dle pravidel počítání hmotněprávní lhůty určené dle dní v § 605 o.z. ve spojení s ust. § 607 o.z. by požadovaný počátek prodlení v obou případech byl ještě pozdější.

6. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému představované částkou 800 Kč za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem požadované 3 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 252 Kč Celkem částku 2 252 Kč.

7. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.