8 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 442,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 442,61 Kč s úrokem z prodlení v částce 4 754,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 442,61 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 8 442,61 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], dříve [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o poskytnutí bankovních produktů a služeb, v rámci níž byl žalovanému povolen debetní zůstatek na běžném korunovém účtu – Flexikredit. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, sazebník poplatků a úrokový lístek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu dle dispozic, zejména v souvislosti s debetním zůstatkem, jenž byl povolen ve výši 10 000 Kč, zajistit minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % limitu, splatit povolený debet minimálně jedenkrát za 180 dní a nepřekročit výši povoleného debetu. Vzhledem k neplnění výše uvedených ustanovení smlouvy (tj. přečerpání povoleného limitu) využila banka své oprávnění ze smlouvy a převedla debetní zůstatek běžného účtu na zvláštní úvěrový účet č. [bankovní účet]. Převedením dluhu ve výši 25 930,97 Kč na úvěrový účet poskytla banka žalovanému úvěr, přičemž finanční prostředky byl žalovaný povinen vrátit bance. Nový úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši podle úrokové sazby pro nepovolený debetní zůstatek, která činí 19,90 % ročně. Žalovaný však splátky nehradil a výzvou ze dne [datum] mu bylo z tohoto důvodu oznámeno zesplatnění dluhu. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 10 689,61 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil 14 000 Kč, kdy tato částka byla zaúčtována na příslušenství a na jistinu ve výši 2 247 Kč. Pohledávka z výše uvedeného titulu byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně a žalovaný svůj souhlas vyslovili postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Na základě listinných důkazů předložených účastníky dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění. Žalovaný dne [datum] podepsal listinu označenou jako„ smlouva o bankovních službách“, na základě které se původní věřitel zavázal pro žalovaného vést běžný účet. Dne [datum] podepsal žalovaný smlouvu označenou jako„ Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách“ na základě které se původní věřitel zavázal poskytnou žalovanému úvěr formou povoleného debetního zůstatku na běžném korunovém účtu – Flexikredit do výše 10 000 Kč. Na základě dispozic ke smlouvě ze dne [datum] byl úvěrový limit zvýšen na 20 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný upozorněn na ukončení poskytování Flexkreditu z důvodu překročení limitu. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno otevření úvěrového účtu a výše splátek. Na nově otevřený úvěrový účet byla převedena dlužná částka ve výši 25 930,97 Kč. Úvěr byl úročen dle úrokového lístku sazbou 19,90 % p.a. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení 3 841,36 Kč a byl upozorněn na možnost zesplatnění dluhu. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění ke dni [datum]. Ke dni [datum] činil zůstatek úvěru 10 689,61 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný kromě částky 14 000 Kč, kterou zaúčtoval na příslušenství a částečně na jistinu, cokoliv zaplatil. <i>5. Dle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od [datum]. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3 citovaného ustanovení).</i> <i>6. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).</i> 7. Smlouvou o úvěru se podle § 497 obch. zák. zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele (§ 499 obch. zák.)

8. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

9. Podle § 502 odst.1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

10. Podle § 365 věty prvé obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

11. Podle § 369 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

12. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2 citovaného ustanovení).

13. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně. Bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky ve smyslu § 273 odst. 1 obch. zák. Z důvodu porušení smluvních povinností původní věřitel v souladu s obchodními podmínkami zesplatnil úvěr a převedl zůstatek na nově vytvořený úvěrový účet a vyzval žalovaného ke splácení dlužné částky. Ani poté však žalovaný nedostál své povinnosti a původní věřitel i tento úvěr zesplatnil. Do podání žaloby zůstává k zaplacení částka 8 442,61 Kč. Pohledávka byla ve smyslu § 524 odst. 1 obč. zák. postoupena na žalobkyni. S ohledem na pasivitu žalovaného soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení částky 8 442,61 Kč, neboť žalovaný neprokázal, že by úvěr splatil.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 4 754,31 Kč, úroku ve výši 19,90 % p.a. z částky 8 442,61 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 8 442,61 Kč od [datum] do zaplacení uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 442,61 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.