8 C 110/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky A se sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B , narozená Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupená advokátkou Jméno advokátky C se sídlem Adresa advokátky C pro zaplacení částky 4 384 800 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaných zaplacení 4 384 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 384 800 Kč od 28. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 1 náhradu nákladů řízení ve výši 159 966,36 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného č. , hodnota, .III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 2 náhradu nákladů řízení ve výši 159 385,24 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované č. , hodnota, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalovaných zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela smlouvu s , jméno FO, , nar. , datum, (dále i „právní předchůdce žalovaných“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést výstavbu kanalizace, vodovodu, veřejného osvětlení a pozemní komunikace včetně odvodnění a chodníků. Cena byla ujednána ve výši , částka, . Současně se strany dohodli tak, že cena bude uhrazena převodem vlastnictví k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Pro případ nehrazení ceny tímto způsobem do , datum, , byla sjednána výše uvedená cena splatná do , datum, . Cena nebyla ani jedním ze způsobů zaplacena. , Jméno žalované, , nar. , datum, , zemřel dne , datum, , kdy žalovaní jsou jeho dědici podle usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Žalovaní ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku nezaplatili.

2. Žalovaný č. , hodnota, nárok žalobkyně neuznal. Sporoval samotnou existenci smlouvy a poukázal na rozpor ujednané ceny s rozpočtem dostupným na Obecním úřadě , adresa, , ze které vyplývá cena , částka, včetně DPH. Rovněž cena pozemku v době sjednání smlouvy činila cca , částka, , když prodejní cena sousedního obdobného pozemku parc. č. , Anonymizováno, činila , částka, .

3. Žalovaná č. , hodnota, nárok žalobkyně neuznala. Namítla, že si není vědoma, že by zůstavitel uzavřel smlouvu se žalobkyní.

4. Z listiny označené jako „Smlouva“ soud zjistil, že tato byla podepsána dne , datum, , jméno FO, , nar. , datum, a , adresa, , jednatelem žalobkyně. Obsahem je prohlášení , jméno FO, o vlastnictví pozemků parc. č. , Anonymizováno, vše v k.ú. , adresa, a závazek žalobkyně jako zhotovitele provést na uvedených pozemcích práce: a) výstavba kanalizace, b) výstavba vodovodu, c) výstavba veřejného osvětlení, d) výstavba pozemní komunikace vč. odvodnění pozemní komunikace, e) provedení inženýrských činností k realizaci všech uvedených prací. Žalobkyně se zavázala uvedené práce provést a dokončit nejpozději do , datum, . Cena byla ujednána ve výši celkem , částka, bez DPH. S ohledem na dřívější spolupráci se strany dohody, že cena bude uhrazena převodem vlastnického práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . , Jméno žalované, se zavázal, že po dokončení prací uzavře na výzvu žalobkyně kupní smlouvu, jejíž vzor tvoří přílohu smlouvy. Strany se zavázaly kupní smlouvu uzavřít bezodkladně, nejpozději do patnácti dnů ode dne vyzvání. Pro případ neuhrazení ceny převodem pozemku do , datum, , se , Jméno žalované, zavázal uhradit sjednanou cenu na bankovní účet nejpozději do , datum, .

5. Ze sdělení notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že řízení po zůstaviteli , Jméno žalované, , nar. , datum, , zemř. , datum, , bylo skončeno usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kdy dědici po zůstaviteli jsou žalovaní.

6. Z listiny označené jako „Kupní smlouva“ soud zjistil, že tato byla podepsána právním předchůdcem žalovaných jako prodávajícím a Obcí , adresa, jako kupujícím dne , datum, . Jejím obsahem je ujednání o koupi pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Obsahem je rovněž prohlášení, že součástí pozemku je stavba veřejného osvětlení zkolaudována kolaudačním souhlasem ze dne , datum, , stavba odvodnění komunikace + zasakování zkolaudována kolaudačním souhlasem ze dne , datum, , stavba příjezdové komunikace zkolaudována kolaudačním souhlasem ze dne , datum, a stavba kanalizačního řádu zkolaudována kolaudačním souhlasem ze dne , datum, .

7. Z nahlédnutí do katastrální mapy soud zjistil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, je mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, vše v k.ú. , adresa, .

8. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

10. Po právní stránce soud dopěl k závěru, že právní předchůdce žalovaných a žalobkyně zamýšleli uzavřít smlouva o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o.z., neboť předmětem smlouvy mělo být zhotovení stavby (kanalizace, vodovodu a pozemní komunikace), tedy díla ve smyslu § 2587 o.z. Vymezení díla ve smlouvě je podstatnou náležitostí smlouvy. Musí být především určité a srozumitelné. Ve smlouvě byl předmět vymezen provedením prací na vyjmenovaných pozemcích, a to: a) výstavba kanalizace, b) výstavba vodovodu, c) výstavba veřejného osvětlení, d) výstavba pozemní komunikace vč. odvodnění pozemní komunikace, e) provedení inženýrských činností k realizaci všech uvedených prací. Takto obecné vymezení díla nelze považovat za určité, neboť z něj není zřejmé, v jakém rozsahu má být dílo provedeno, jaký materiál má být použit, jak má výsledné dílo vypadat atd. V tomto směru soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, pod sp.zn. , spisová značka, , dle kterého „Za označení určitého díla není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určenou celkovou rekonstrukci domu“ Soud považuje tento případ za obdobný, kdy jsou předmětem smlouvy obecně určené práce, jejichž výsledkem má být tzv. zasíťování pozemků. Soud za účelem objasnění vymezení předmětu díla vyzval žalobkyni ještě před jednáním usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , aby doplnila tvrzení ohledně toho, zda bylo mezi stranami smlouvy ujednáno, jaké konkrétní stavební a inženýrské činnosti mají být provedeny v rámci předmětu smlouvy uvedeného v čl. 2 smlouvy. Na základě této výzvy žádné další ujednání žalobkyně netvrdila. Při jednání dne , datum, na výzvu soudu uvedla, že co do předmětu díla mezi stranami nic jiného než ve smlouvě, dohodnuto nebylo. Soud proto ani za pomoci § 556 odst. 1 o.z. nemohl vyložit obsah smlouvy jinak, než že obsahuje zcela neurčité vymezení předmětu díla. S ohledem na tuto neurčitost, kterou nebylo možné odstranit ani výkladem, zůstává původní záměr stran uzavřít smlouvu o dílo zdánlivým právním jednáním, k platnému uzavření smlouvy o dílo tak nedošlo.

11. S ohledem na tvrzení žalobkyně přicházelo v úvahu posouzení vztahu mezi právním předchůdcem žalovaných a žalobkyní podle § 2991 odst. 1 o.z., neboť na straně právního předchůdce žalovaných mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Za účelem posouzení věci z pohledu bezdůvodného obohacení soud žalobkyni v souladu s § 118a odst. 1 o.s.ř. vyzval, aby doplnila tvrzení co do rozsahu provedených prací, použitého materiálu a jeho množství. Žalobkyně pak na výzvu sice doplnila některá tvrzení, nicméně ani z doplněných tvrzení nebylo zřejmé, v jakém rozsahu měly být práce provedeny, resp. jak mělo dílo konkrétně vypadat. Žalobkyně ke svým tvrzením označila projektovou dokumentaci, ale ani s její pomocí nebyla schopna konkrétně uvést (resp. poukázat na konkrétní listiny projektové dokumentace) rozsah provedených prací. Pouze v obecné rovině uvedla, že kanalizace a vodovod vedou pod cestou na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a kolmo se napojují na pozemky sousedící s tím, že to má vyplývat z projektové dokumentace. Na žádné konkrétní pasáže projektové dokumentace však neodkázala. Soud zdůrazňuje, že povinnost tvrzení předchází povinnosti důkazní. Současně soud připouští, že lze v rámci plnění povinnosti tvrzení odkázat na listinu, nicméně i v takovém případě však musí být účastník schopen odkázat na konkrétní pasáže, ze kterých bude požadované tvrzení vyplývat. Odkaz na projektovou dokumentaci, ze které na první pohled nevyplývá rozsah a podoba díla, bez odkazu na konkrétní listiny z dokumentace, ze kterých by uvedené vyplývalo, nelze považovat za splnění povinnosti tvrzení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně toho, jaké konkrétní stavební práce a v jakém rozsahu byly provedeny v rámci výstavby kanalizace, vodovodu, veřejného osvětlení, pozemní komunikace vč. odvodnění pozemní komunikace.

12. Z pohledu případného bezdůvodného obohacení se soud rovněž zabýval žalovanými vznesenou námitkou promlčení.

13. Podle § 619 odst. 1 a 2 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

15. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

16. Pro posouzení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení je rozhodný okamžik, kdy se ochuzený dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání konkrétního bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Pravidlo uvedené v § 619 o.z. se uplatní i v tomto případě a „subjektivní“ promlčecí lhůta běží nejen od doby, kdy se oprávněný dozvěděl o svém nároku a o tom, kdo je povinen jej plnit, ale případně i od doby, kdy se měl a mohl dozvědět o okolnostech způsobujících počátek běhu promlčecí lhůty. I při určení počátku subjektivní promlčecí lhůty bezdůvodného obohacení se uplatní § 4 odst. 2, podle něhož se má za to, že osoba o určité právně významné skutečnosti ví, jestliže na to lze usuzovat při zvážení všech okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé.

17. Dle tvrzení žalobkyně měly být práce dokončeny ke dni kolaudačního rozhodnutí staveb. Bylo přitom prokázáno, že stavby byly zkolaudovány ve dnech , datum, (veřejné osvětlení), , datum, (odvodnění komunikace, zasakování), , datum, (kanalizační řád) a , datum, (příjezdová komunikace). Práce tedy byly dokončeny nejpozději , datum, . Nejpozději tímto dnem žalobkyni byly známy rozhodující skutkové okolnosti pro vydání bezdůvodného obohacení a není přitom důležité, zda provedla správné právní vyhodnocení těchto skutečností. I v tomto směru však soud zdůrazňuje, že žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je provádění staveb, tedy společností, které muselo být zřejmé, že vymezení díla ve smlouvě nebylo dostatečně určité. S ohledem na neplatnost smlouvy o dílo není podstatné, že dle smlouvy byla splatnost ceny za dílo ujednána k , datum, (v případě neuzavření kupní smlouvy na pozemek). Naopak lze poukázat na to, že strany smlouvy se dohodly na splacení ceny za dílo uzavřením kupní smlouvy na pozemek bezodkladně po dokončení prací. I podle smlouvy se tedy mohla žalobkyně domáhat úhrady ceny za dílo dnem , datum, . Je tedy nepochybné, že se tímto dnem mohla žalobkyně domáhat i vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož byla žaloba podána , datum, , tedy více než po pěti letech, je nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení promlčen. Námitku žalovaných tak soud shledal důvodnou.

18. S ohledem všechny shora uvedené důvody soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (pro žalovaného č. , hodnota, ) a , částka, (pro žalovanou č. , hodnota, ).

20. Náklady žalovaného č. , hodnota, ve výši , částka, sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 128 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 128 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.

21. Náklady žalované č. , hodnota, ve výši , částka, sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, odpor ze dne , datum, včetně odůvodnění ze dne , datum, , jednání dne , datum, přesahující dvě hodiny, vyjádření ze dne , datum, a jednání dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 105 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 105 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. Soud nepřiznal odměnu za neodůvodněný odpor proti platebnímu rozkazu, neboť se nejedná o samostatný úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu. Tímto je až následné odůvodnění odporu, za které byla odměna přiznána.